382

Poteče, pl., f. = semeno z rostl.: malva
rotundifolia. Vz Pagačica. U Bzence. Šd. —
P. = peteče (nemoc). Na již. Mor. Šd.

Poteček, čka, m. = kmotříček, křestní-
ček. Slez. Šd. Vz Potek.

Potěh. Cf. List. fil. 1890. 351. (Mz.).

Potěhník Alois. Pyp. K II. 197.

Potěcha. Duchovní p. Mour. Pro něčí
p-chu něco učiniti. Mus. Bylo mu to v ne-
štěstí p-chou. Us. Pdl. Oženil se k otcově
p še. Prss. Cf. Sl. ps. 112. nn.

Potejmu, vz Potajmu.

Potek, tka, n.= kmotr. Laš. Škd., Wrch.
Cf. Poteček.

Potěkati, vz Těkati. V zimě mohlo si
oko p. po šíré rovině. Šml. I. 55.

Poteklý, dyscolus, nevrlý, mrzutý. Pod-
dáni buďte pánóm netoliko dobrým a střed-
mým (modestis), ale také i p-klým. ZN.

Potěľatný = po teleti. P. kráva. Vz
Poteletný. Slez. Šd., Brt. D. 253.

Potělesný, körperlich. Šm.

Poteletný. P. kráva = po otelení. Vz
Potěľatný (dod.). Slez. Šd.

Potem. Brt. D. 175. Nesmí hned skokem,
aby bylo p. Us. Brt.

Potemá = potom. U Klobouk na Mor.
Brt. D. 175.

Potemák = potom. Vz Potomák. V Pod-
luží. Brt.

Potemně, dunkel, undeutlich. Pal. Rdh.

I. 377.

Potemněti. Jrsk., Č. Kn. š. 75. — čím.
Bolestí by tvé líce p-lo (pomračilo se). Č.
Kn. s. 81.

Potemník má se pro svou temnou barvu
za věštce smrti nebo neštěstí. Kšť. Cf. Kk.
Br. 250., Šír II 62., KP. V. 552.

Potemnistý = potemný. Slov. P. pieseň.
Phľd. II. 271.

Potemy = potom. V Opav. Brt. D. 175.

Potence činná, intelligibilní, trpná. Hlv.

Potencial, u, m. Čs. math. X. 217.

Potencialní energie (hmoty), ZČ. I. 6.,
254, SP. II. 81., úkon. SP. II. 71., 87.

Potenmistr, a, m. = dozorce listonošů
v 16. stol. Vz Wtr. Obr. 687.

Potenštein, vz Potštein, Potštýn.

Potentat = podivín. Us. Kšť.

Potěnúť = potopiti se, untersinken. Slov.
Bern.

Potěpkati, potěpkávati = poklepati. Sta-
řenka ho p-vala po tváři. Kal. Ústřed. mat.

II. 1886. 135.

Potepl, a, m, mlýn a myslivna u Unoště.

Potěr, u, m. = neplecha, neřád. Ve vých.
Čech. Všk. — P. ryb. Cf. Mkl. Etym. 352.,
List. fil. 1890. 352.

Potěradlo, a, n. = mazání na vdolky,
na koláče (mák, povidla, tvaroh atd.). Val.
Brt. L. N. I. 206. — P. = potírka. NA. IV.
90.

Potěrák, a, m. = jikrnač, der Samen-
fisch. Sl. les.

Poteraz = posud. Slov. Phľd. VI. 271.,
Čkžk. I. 3., 90.

Potěřiti, persequi, verfolgen. Když my
poběhnem a oni za námi potěřie. Bj., Josue
8. 7.

Potestat v čtvrtej vysosti. Sv. ruk. 38.
v. 1006.

Potěščiti se = vléci se. (Liška) potěšči
sě s ním (se čbánem) ven z pústek. Hr. rk.
387.

Potěšek, šku, m. = potěšení. Hodila ho
(vínek) na střešku k svojemu p-šku. Sš. P.
759.

Potěšení. Útěcha, p., radosť, veselosť,
vytržení, rozkoš synonyma. Vz Mus. 1845.
551. Takové mu dav p. Pož. 2. — P. =
radosť. P. sluchu, der Ohrenschmauss. Lpř.
Sl. Načo som na svete narodzená, keď ne-
mám žiadneho p-nia. Sl. spv. II. 42.— P.=
milý. Chlapců je dosť, ale jen jedno p.
Němc. Tam kde se prochází moje p. Sš.
P. 200. Červené jabučko po zemi sa kúle,
moje p. po světě se túle. Brt. P. 90. —
P., rostlina. Cf. Rstp. 1154.

Potěšený z čeho. My sme z toho p-ni.
Brt. P. 87. — nad čím. Velice jsem nad
tím p-šen, že . . . Žer. L. III. 37. — P. =
potěšný. Leč mrtvým ten zákon p-ný býti
nemůže. Bart. 87.

Potěšil, a, Potěšílek, lka, m. = rybníky
na Třeboňsku. BPr.

Potěšilka, y, f., vulgo Klepanda, hosp.
u Golč. Jeníkova; sam. u Haber. Cf. Mus.
1880. 197.

Potěšitedlný příbytek. Výb. II. 1380.

Potěšiti koho. Potěš vás Pánbůh! Us.
Dch. — koho v čem: v zármutku, Nrdf.,
v žiali. Kyt.

Potěšný. Dk. Aesth. 383. P. myšlénka,
Sš. I. 93., den, C. Kn. š. 177., stránka věci,
Šf. III. 298., noviny. BR. II. 18. b.

Potěšovací tröstend, Trost-. P řeč.
Skočd.

Potěžiti. Cf. List. fil. 1890. 351.

Pothanka, y, f., sam u Dejvic u Prahy

Pothman M. C, farář 1791. Jg. H. I.
614.

Potiaľ = potud. P. a nic ďalej. Slov.
Frsc, Tč.

Potiaľto = potud. Však len p. a nič
viac. Obky. I. 27.

Potidlo, a, n.. Schweissmittel, Hydro-
tikon, n.

Potiežiti se = potázati se s kým. Št.
Kn. š. 282. 1.

Potika, y, f. Není o něm ani p-ky (pa-
mátky, stopy). U Strunkovic. Rjšk

Potín, a, m., Pottin, ves u Bezdružic.

Potinek, vz Potínka.

Potini, vz Potínka, Potinek.

Potínka, y, f., z podtínka = podsíňka.
Vz Potinek. Čf. Podsíň — potsíň (pocíň).
Gb. Hl. 92.

Potípaná, é, f. = podezření, pomluva.
Mor. Brt. D. 253.

Potírač, e, m., der Anstreicher. Šm.

Potíradlo, vz Potěradlo.

Potírání se dvou sousedících národů.
Mus.

Potíratel, e, m. = potěratel. Šm.

Płotírka. Cf. List. fil. 1890. 352. (Mz.).

Potis, potiesk, u, m. = ohřeblo od peci.
Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 7.

Potisí, n. = krajina nad Tisou. Šf. Strž.
I. 568.