Předchozí (382)  Strana:383  Další (384) |
|
|||
383
|
|||
|
|||
Potisk, potiesk, potiesok, sku, m. = potis.
Slov. Rr. Sb. Potiskati, vz Potisknouti.
Potisknouti co: mnoho papíru. Us.
Jdeme to potískať (ukončit ku př. žať, abychom brzo dožali). Val. Vck. Brt. — co komu: ruku. Šml. — co kam. Potis - nem si klobouk dolů. Koll. Zp. II. 264. Potisknutý, potištěný arch, gedruckt. Us.
Zkoušení p-tých látek. Vz KP. VI. 274. nn. Potiskování látek. Vz KP. VI. 150. nn.
248. nn. Potišivý, stillend, beruhigend. P. lék.
Us. Potisku = potichmu. Poviem ti p. do
ucha. Slov. Mt. S.I. 32. Potiště, ě, n. = potnice, sudatorium.
Kv. 1870. 271. Potiti se pro koho. Šml. I. 57. — jak.
Potí se, tak s něho teče. Brt. Potí se, až má zuby mokré, pod jazykem mokro. Us. Tkč. Potíž. Cf. Mkl. Etym. 351. P-že dělati,
Schwierigkeiten machen. Dch. Abyste s tím žádné p-že neměli. Us. Hrš. Potížník, u, m., die Uferarche, das Be-
schlächte. Sl. les. Potjaty, dle Dolany, revír u Rožnova.
Potka. Byls tak v ohavnej potce (discri-
mine) vzdal božstvie. Pravn. 1251. — P. = kmotra. Vz Potek. Laš. Wrch. Pótka, y, f. = míč. Vz Míč. Mor. Brt.,
Km. 1887. 361. — P., pugna. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Potkan. Cf. Brm. I. 2. 367., Mkl. Etym.
254. Zastrčí-li se pruty, kterými byl někdo mrskán, do myších děr, vystěhují prý se p-ni na dobro. Us. Kšť. Potkaná, é, f. Mluvila s ní na p-né.
Mor. Rgl. Vz Potkaný. Potkáně, ěte, n. = mladý potkan. Us.
Potkaní chvost. Šf. III. 196.
Potkání = boj. Ve zlém p. býti. Výb
II. 14. Potkáník, a, m., pes, Rattenfänger, Rat-
tler. Šd. Potkánský, Ratten-. ZObz. XXIV. 263.
1. Potkati co: len. Sokl. I. 165.
2. Potkati koho. Mkl. Etym. 368. Jaký
šel, takého potkal (oba byli stejní). Val. Vck. P-la ji (pýchu) povaha (váhavosť). Sš. P. 675. Porážka je p-la. Šf. Strž. I. 379. Nejednať ji nesnadnosť proto od dojek potká ; Ač je kdy která práce potká. Št. Kn. š. 69., 76. (79.). Potkáš-li ženskou s prázdnou putnou, máš neštěstí; předejde-li tě ženská s plnou putnou nebo mužský s putnou vů- bec, máš hotové štěstí. Val. Vck. — kde. U vás se p-kává moudrosť s rozumem. Šml. Před Šaclovým domem ho potkal. NB. Tč. Abychom v povětřie potkali jej. Št. Kn. š. 24. — se s čím. Nechtějme se s ním p. Dch. Skutek ten s nevolí se potkal. Šmb. S. II. 215. Výprava ta nep-la se s účinkem zdárným. Pal. Rdh. II. 418. Potkáváme se s výrazy, s čísly. . ., naskýtají se výrazy, čísla . . . Nz. P-la se s nimi liška; Potkal se s nimi jeden Arab. Výb. II. 966., 1003. — se v čem. Sobě důtky činili a se v ře- čech p-vali. Wtr. exc. |
Potkládati se = slibovati. Pryncka se
p-la, že bude jeho. Brt. D. 341. Potknouti koho. Št. Kn. š. 68. 26.,
138. 24., 157. 1. — co kam. Zadek potknul nahoru. Bls. 68. — se nač. Za Výb. I. polož: , Št. Kn. š. 102. — se v čem (čím). Za Alx. polož: Jir. Anth. I. 3. vyd. 33. V čem se řečí potkli. Wtr. exc. — se s kým oč. Rytířstvo se o to s pány po- tkli. Let. 152. — s inft. A on potknu sě dále jíti (omylem m.: pořknu, finxit se lon- gius ire. Gb.). Koř. Luk. 24. 28. — se na čem = ustrčiti, uraziti se. Št. Kn. š. 50. 36., 197. 3. Potkysiti koho. Št. Kn. š. 310. 16.
Potlačení vzpoury a p. Us.
Potlačiti co. Ž. wit. 90. 13. P. vzpouru,
J. Lpř., zlé náklonnosti, Mž., jiskru. Št. Kn. š. 117. (21.). — co jak. Odboj krvavě p., Šmb., vášně mocně p. — kde. Žena v zadu potláčela. Us. Brt. Potlačný, unterdrückend, suppresiv. Šm.,
Loos. Potlíti, ein wenig modern, glimmen. Vz
Tlíti. Potlivosť, i, f., Schweisssucht. Dr. Pod-
lipský. Potlk, a, m. = tulák. Slov. Ssk.
Potlkač, e, m. = tulák. Slov. Ssk.
Potlkanec, nce, m. = tulák. Slov. Ssk.
Potlkeň, kně, m. Sl. spv. IV. 141., Rr.
Sb. Potlouci. — abs. Aby když přijde pán
a potluče, brzce otevřeli jemu. Hus. III. 59. — co jak. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. — kde. U nás potlouklo (kroupy p-kly). Us. — se kde. Ten krajá- nek se pořád po našem potoce p-ká. Us. Semr. — na koho. A my potlukli jsme na fojta: Fojte, stavils jest jeho? NB. Tč. 184. Potloukati se kudy: po všech peklích.
Us. Fč. Potloukavý = stěhovavý, těkavý. P. ná-
rod, Šf. Strž. I. 417., světohromci. Ib. II. 21. Potlučka, y, m. = tulák. Slov. Bern.
Potlukač = obecní sluha. Rychtář kázal
p-či, aby židovi 10 ran vytáhl. Sb. uč. 1858. Ať se řádně dopis tento p-čem prohlásí. U Kr. Městce. Psčk. Potlukadlo. V 2. ř., oprav m v n.
Potluken, kně, m. = potlkeň. Mor. Brt.
Slov. Bern. Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian,
ves u Nasavrk. Cf. Sdl. Hr. I. 138., 169. Poťma, y, f. Femin. k poťmák. Slov.
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Poťmák, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I.
116., Dbš. Obyč. 44. Potměbil, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.
Potměchuť. Cf. Rstp 1122., Odb. path.
III. 826., Slb. 358., Mllr. 99., Č. Kn. š. 260. |
||
Potmělúta, y, m. = potměluch. Mor.
Vck. Potměšil, a, m., os. jm. Bart. 325.
Potměšilý. Potutelný dělá se nevěda a
zatím má za ušima; potměšilý označuje touž vlastnosť spojenou se zlou vůlí. Potu- telný úsměv, potměšilý pohled. Brt. S. 3. vd. 180, 2 471*
|
|||
|
|||
Předchozí (382)  Strana:383  Další (384) |