383

Potisk, potiesk, potiesok, sku, m. = potis.
Slov. Rr. Sb.

Potiskati, vz Potisknouti.

Potisknouti co: mnoho papíru. Us.
Jdeme to potískať (ukončit ku př. žať,
abychom brzo dožali). Val. Vck. Brt. —
co komu: ruku. Šml. — co kam. Potis -
nem si klobouk dolů. Koll. Zp. II. 264.

Potisknutý, potištěný arch, gedruckt. Us.
Zkoušení p-tých látek. Vz KP. VI. 274. nn.

Potiskování látek. Vz KP. VI. 150. nn.
248. nn.

Potišivý, stillend, beruhigend. P. lék.
Us.

Potisku = potichmu. Poviem ti p. do
ucha. Slov. Mt. S.I. 32.

Potiště, ě, n. = potnice, sudatorium.
Kv. 1870. 271.

Potiti se pro koho. Šml. I. 57. — jak.
Potí se, tak s něho teče. Brt. Potí se, až
má zuby mokré, pod jazykem mokro. Us.
Tkč.

Potíž. Cf. Mkl. Etym. 351. P-že dělati,
Schwierigkeiten machen. Dch. Abyste s tím
žádné p-že neměli. Us. Hrš.

Potížník, u, m., die Uferarche, das Be-
schlächte. Sl. les.

Potjaty, dle Dolany, revír u Rožnova.

Potka. Byls tak v ohavnej potce (discri-
mine) vzdal božstvie. Pravn. 1251. — P. =
kmotra. Vz Potek. Laš. Wrch.

Pótka, y, f. = míč. Vz Míč. Mor. Brt.,
Km. 1887. 361. — P., pugna. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Potkan. Cf. Brm. I. 2. 367., Mkl. Etym.
254. Zastrčí-li se pruty, kterými byl někdo
mrskán, do myších děr, vystěhují prý se
p-ni na dobro. Us. Kšť.

Potkaná, é, f. Mluvila s ní na p-né.
Mor. Rgl. Vz Potkaný.

Potkáně, ěte, n. = mladý potkan. Us.

Potkaní chvost. Šf. III. 196.

Potkání = boj. Ve zlém p. býti. Výb
II. 14.

Potkáník, a, m., pes, Rattenfänger, Rat-
tler. Šd.

Potkánský, Ratten-. ZObz. XXIV. 263.

1. Potkati co: len. Sokl. I. 165.

2. Potkati koho. Mkl. Etym. 368. Jaký
šel, takého potkal (oba byli stejní). Val.
Vck. P-la ji (pýchu) povaha (váhavosť).
Sš. P. 675. Porážka je p-la. Šf. Strž. I. 379.
Nejednať ji nesnadnosť proto od dojek potká ;
Ač je kdy která práce potká. Št. Kn. š.
69., 76. (79.). Potkáš-li ženskou s prázdnou
putnou, máš neštěstí; předejde-li tě ženská
s plnou putnou nebo mužský s putnou vů-
bec, máš hotové štěstí. Val. Vck. — kde.
U vás se p-kává moudrosť s rozumem. Šml.
Před Šaclovým domem ho potkal. NB. Tč.
Abychom v povětřie potkali jej. Št. Kn. š.
24. — se s čím. Nechtějme se s ním p.
Dch. Skutek ten s nevolí se potkal. Šmb.
S. II. 215. Výprava ta nep-la se s účinkem
zdárným. Pal. Rdh. II. 418. Potkáváme se
s výrazy, s čísly. . ., naskýtají se výrazy,
čísla . . . Nz. P-la se s nimi liška; Potkal
se s nimi jeden Arab. Výb. II. 966., 1003.
— se v čem. Sobě důtky činili a se v ře-
čech p-vali. Wtr. exc.

Potkládati se = slibovati. Pryncka se
p-la, že bude jeho. Brt. D. 341.

Potknouti koho. Št. Kn. š. 68. 26.,
138. 24., 157. 1. — co kam. Zadek potknul
nahoru. Bls. 68. — se nač. Za Výb. I.
polož: , Št. Kn. š. 102. — se v čem (čím).
Za Alx. polož: Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.
V čem se řečí potkli. Wtr. exc. — se
s kým oč. Rytířstvo se o to s pány po-
tkli. Let. 152. — s inft. A on potknu sě
dále jíti (omylem m.: pořknu, finxit se lon-
gius ire. Gb.). Koř. Luk. 24. 28. — se na
čem = ustrčiti, uraziti se. Št. Kn. š. 50.
36., 197. 3.

Potkysiti koho. Št. Kn. š. 310. 16.

Potlačení vzpoury a p. Us.

Potlačiti co. Ž. wit. 90. 13. P. vzpouru,
J. Lpř., zlé náklonnosti, Mž., jiskru. Št.
Kn. š. 117. (21.). — co jak. Odboj krvavě
p., Šmb., vášně mocně p. — kde. Žena
v zadu potláčela. Us. Brt.

Potlačný, unterdrückend, suppresiv. Šm.,
Loos.

Potlíti, ein wenig modern, glimmen. Vz
Tlíti.

Potlivosť, i, f., Schweisssucht. Dr. Pod-
lipský.

Potlk, a, m. = tulák. Slov. Ssk.

Potlkač, e, m. = tulák. Slov. Ssk.

Potlkanec, nce, m. = tulák. Slov. Ssk.

Potlkeň, kně, m. Sl. spv. IV. 141., Rr.
Sb.

Potlouci. — abs. Aby když přijde pán
a potluče, brzce otevřeli jemu. Hus. III.
59. — co jak. Skla do drtu potloukli.
Mus. 1880. 35. — kde. U nás potlouklo
(kroupy p-kly). Us. — se kde. Ten krajá-
nek se pořád po našem potoce p-ká. Us.
Semr. — na koho. A my potlukli jsme na
fojta: Fojte, stavils jest jeho? NB. Tč. 184.

Potloukati se kudy: po všech peklích.
Us. Fč.

Potloukavý = stěhovavý, těkavý. P. ná-
rod, Šf. Strž. I. 417., světohromci. Ib. II.
21.

Potlučka, y, m. = tulák. Slov. Bern.

Potlukač = obecní sluha. Rychtář kázal
p-či, aby židovi 10 ran vytáhl. Sb. uč. 1858.
Ať se řádně dopis tento p-čem prohlásí.
U Kr. Městce. Psčk.

Potlukadlo. V 2. ř., oprav m v n.

Potluken, kně, m. = potlkeň. Mor. Brt.
Slov. Bern.

Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian,
ves u Nasavrk. Cf. Sdl. Hr. I. 138., 169.

Poťma, y, f. Femin. k poťmák. Slov.
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

Poťmák, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I.
116., Dbš. Obyč. 44.

Potměbil, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

Potměchuť. Cf. Rstp 1122., Odb. path.
III. 826., Slb. 358., Mllr. 99., Č. Kn. š. 260.

Potmělúta, y, m. = potměluch. Mor.
Vck.

Potměšil, a, m., os. jm. Bart. 325.

Potměšilý. Potutelný dělá se nevěda a
zatím má za ušima; potměšilý označuje
touž vlastnosť spojenou se zlou vůlí. Potu-
telný úsměv, potměšilý pohled. Brt. S. 3.
vd. 180, 2

471*