384

Potmívati se, dunkel werden. Šm.

Potna, y, f. = potnice. Rk.

Potně po něčem se sháněti, im Schweisse
des Angesichtes. Pal. Rdh. I. 409. — PI. I. 32.

Potnepich, u, m., ononis, Hechelkraut,
n Šm.

Potní, vz Potný. P. čivy, Schweissnerven,
jáhliny, -friesel, osutina, -exanthem. Ktt. exc.

Potnice = potní dírka, das Schweiss-
loch. Šp.

Potnička, y, f. = malý puchýřek po-
kožky, Vz Slov. zdrav. - P, vz Nepro-
potka (dod.).

Potničkový. P. horečka, febris miliaris.

Potný. P. krůpěje, Šml., žlázy. Šv. 55.
P. lázně řím. Vz Vlšk. 48, 51., 52., 55.,
213. — P. = lopotný. P. naše úsilí. Šml.
P. práce. Kmk.

Potobôž, adv. = podobně. Slov. Phľd.
IV. 16., V. 51.

Potoci, pl, m., sam. u Neveklova.

Potočák, a, m. = kdo je z potoku ku př.
rak; kdo bydlí při potoku. Us. Šd.

Potoček, čku, m. = potůček. Bern.

Potóčik, u, m. = potůček. Sl. ps. č. 57.

Potočile, vz Potočilý. Pl. I. 179.

Potočina, y, f., sam. u Čes. Dubu.

Potočitosť. Hbitější svou jak tělem tak
i rozumem p. předstírajíce. Kom. Lab. 100.

Potočivosť = ohebnosť, obratnosť. Údy
těla k hbitosti a p-sti cvičí. Kom. Inf. 7.

Potočka. Cf. 81b. 563.

Potočná, é, f., míst. jm. u Nahošovic. Pk.

Potoční rybník, Tk. Žk. 29., pepř, rostl.
Mllr. 81.

Potočnice. Cf. Slb. 274., Rstp. 1406. —
P. obecná, velia currens, hmyz. Brm. IV.
623.

Potočník, rostl. Cf. Slb. 314., Osv. 1872.
29., Mllr. 69., 110. — P., a, m, agabus,
členovec brouk. Vz Kk. Br. 59.—60., Brm.
IV. 54.

Potočníkový. P. listí. Vz Potočník. Ruk.
kd.

Potočnivka, y, f., samolus, Pungen, rostl.
Vz Slb. 301.

Potočný, ého, m. Arch. VII. 454.

Potoch. Ně p. (= proto jsem) jechala.
Sš. P. 777.

Potok. Cf. Mkl. Etym. 348. Dívá se jako
hrom do potoka (škaredě). U Vel. Postřel.
A. Krmela. P-ci tečiechu té krve nevinné.
Výb. II. 19. Kdo přijde k potoku (k pra-
menu) v noci před sv. Janem, vykoupá se,
pije vodu a přenocuje pod šírým nebem,
tomu pomoženo bude od každé nemoci,
činí-li tak po tři léta. Nepomůže-li mu tento
prostředek, není mu pomoci. U Rokyc. Fč.
Řeka bez p-ků nic není. Bž. exc. Zima bez
ľadu, kaša bez madu, p. bez ryby sú samé
chyby. Slov. Rr. Sb. — P-ky, míst. jm.
u Nahošovic, Pk.; paseky na Vsacku. Vck.
Cf. Blk. Kfsk. 1389.

Potokový. P. strúha. BO.

Potolárka, y, f. = hruška. U Rožnova.

Potom, postea. Ž. wit. 15. 4. P. jich
(let), amplius eorum. Ib. 89. 10. Kdybych
věděl o tom, co bude potom. Us. Brt.

Potomá = potom. U Doláků, u Polešovic
na Mor. Brt. D. 175.

Potomai = potom. U Uher. Hrad. Brt.
D. 175., Vck.

Potomák = potom. U Vrbky na Mor.,
u Strážnice. Brt. D. 175., Vck. — P., a, m.
Potomáci, převzdívka obyvatelům v Pole-
šovicích na Mor., poněvadž říkají potomá =
potom. Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk. Krat
h. 294.

Potomáky = potom. V Podluží. Brt. D.
175.

Potomc' = potom ti. Slov. Keď ťa budem,
môj šuhajko, znáti, p. budem růžičky dá-
vati. Obr. Ps.

Potomladnicový, Wochenschweiss-. Nz.
lk.

Potomně. Vš. 8., Pož. 136., V.V. 33. P.
vládli. Šf. Strž. I. 153.

Potomní, vz Potomný.

Potomný. Zemřela léta p-ho. J. Lpř. P.
potřeby. Krnd. Aniž skutku tvého u p-ních
lidí zamlčím. Bart. 125. V p-ním Podleší
stanovali ostatkové Sarmatů; V p-ní Li-
vadii. Šf. Strž. U. 59., 243. On (Kristus)
najprvní do nebe vstúpiv p-ním údóm svým
královstvie nebeské otevřel. Hus III. 92.

Potop. Pod P-pem = jm. louky. U N.
Kdyně. Rgl.

Potopa. Béře všecko jako p. Us. Rgl.
Malovaná okna házela celé p-py smaragdů.
Zr. Amis. — P, naufragium, Schiffbruch,
m. Hmn. 1418.

Potopina, potopnina, y, f., diluvianisches
Geschöpf. Rk., Loos.

Potopiti co. Až Buoh i p-pil ves svět.
Št. Kn. š. 64., 113. — se kam (čím).
Vlastní váhou pod vodu se p. Mj. 8. Kočár
p-pil se v prach silnice. Hrts. — kde (jak).
Bůh Faraona i s lidem jeho v moři potopil
Sš. I. 103. Knižata p-ni sú u mořiu. Ž. kl.
Srdce se v citech p-lo Mcha. Objemoměr
p-pil se v kapalině po jistou míru. Us.
Pdl. — čím. Lodě se p-pí velikým kame-
ním. Hus I. 264.

Potopní, Diluvial-. P. doba. Sl. les. Vz
Potopny.

Potopník, a, m., agabus, hmyz. Brm.
IV. 54.

Potopnina, vz Potopina.

Potopný útvar, Diluvialformation. Sl. les.

Potopudný, schweisstreibend. P. léky.
Vz Slov. zdrav.

Pototečný, schweisstriefend. Šm.

Pototěžný mezek (rakáegyog, v práci vy-
trvalý). Lšk.

Pototok, u, m., hidrorrhoea. Nz. lk.

Potouchati, vz Potuchnouti.

Poťouchle, ete, n. = mladý potouchlík.
Us.

Poťouchlec, chlce, m. = potuchlík.

Poťouchlice, e, f. = poťouchlá ženská.
Us.

Potoužiti nač: na své neštěstí. Jrsk.

Potovitý. P. rostliny, potheinae: pota,
zmijovec. Vz Rstp. 1656.

Potra, vz Potřečka.

Potracení čistoty. Št. Kn. š. 82, 176. —
P., abortus. P. nahodilé, od umření zá-
rodku, opakované či habitualni umělým,
způsobem provedené. Cf. Křž. Por. 40.,
985., 386., 390., 471., Slov. zdrav., Čs. lk.



	384

	Potmívati se, dunkel werden. Šm. Potna, y, f. = potnice. Rk. Potně po něčem se sháněti, im Schweisse des Angesichtes. Pal. Rdh. I. 409. — PI. I. 32. Potnepich, u, m., ononis, Hechelkraut, n Šm. Potní, vz Potný. P. čivy, Schweissnerven, jáhliny, -friesel, osutina, -exanthem. Ktt. exc. Potnice = potní dírka, das Schweiss- loch. Šp. Potnička, y, f. = malý puchýřek po- kožky, Vz Slov. zdrav. - P, vz Nepro- potka (dod.). Potničkový. P. horečka, febris miliaris. Potný. P. krůpěje, Šml., žlázy. Šv. 55. P. lázně řím. Vz Vlšk. 48, 51., 52., 55., 213. — P. = lopotný. P. naše úsilí. Šml. P. práce. Kmk. Potobôž, adv. = podobně. Slov. Phľd. IV. 16., V. 51. Potoci, pl, m., sam. u Neveklova. Potočák, a, m. = kdo je z potoku ku př. rak; kdo bydlí při potoku. Us. Šd. Potoček, čku, m. = potůček. Bern. Potóčik, u, m. = potůček. Sl. ps. č. 57. Potočile, vz Potočilý. Pl. I. 179. Potočina, y, f., sam. u Čes. Dubu. Potočitosť. Hbitější svou jak tělem tak i rozumem p. předstírajíce. Kom. Lab. 100. Potočivosť = ohebnosť, obratnosť. Údy těla k hbitosti a p-sti cvičí. Kom. Inf. 7. Potočka. Cf. 81b. 563. Potočná, é, f., míst. jm. u Nahošovic. Pk. Potoční rybník, Tk. Žk. 29., pepř, rostl. Mllr. 81. Potočnice. Cf. Slb. 274., Rstp. 1406. — P. obecná, velia currens, hmyz. Brm. IV. 623. Potočník, rostl. Cf. Slb. 314., Osv. 1872. 29., Mllr. 69., 110. — P., a, m, agabus, členovec brouk. Vz Kk. Br. 59.—60., Brm. IV. 54. Potočníkový. P. listí. Vz Potočník. Ruk. kd. Potočnivka, y, f., samolus, Pungen, rostl. Vz Slb. 301. Potočný, ého, m. Arch. VII. 454. Potoch. Ně p. (= proto jsem) jechala. Sš. P. 777. Potok. Cf. Mkl. Etym. 348. Dívá se jako hrom do potoka (škaredě). U Vel. Postřel. A. Krmela. P-ci tečiechu té krve nevinné. Výb. II. 19. Kdo přijde k potoku (k pra- menu) v noci před sv. Janem, vykoupá se, pije vodu a přenocuje pod šírým nebem, tomu pomoženo bude od každé nemoci, činí-li tak po tři léta. Nepomůže-li mu tento prostředek, není mu pomoci. U Rokyc. Fč. Řeka bez p-ků nic není. Bž. exc. Zima bez ľadu, kaša bez madu, p. bez ryby sú samé chyby. Slov. Rr. Sb. — P-ky, míst. jm. u Nahošovic, Pk.; paseky na Vsacku. Vck. Cf. Blk. Kfsk. 1389. Potokový. P. strúha. BO. Potolárka, y, f. = hruška. U Rožnova. Potom, postea. Ž. wit. 15. 4. P. jich (let), amplius eorum. Ib. 89. 10. Kdybych věděl o tom, co bude potom. Us. Brt. Potomá = potom. U Doláků, u Polešovic na Mor. Brt. D. 175.	Potomai = potom. U Uher. Hrad. Brt. D. 175., Vck. Potomák = potom. U Vrbky na Mor., u Strážnice. Brt. D. 175., Vck. — P., a, m. Potomáci, převzdívka obyvatelům v Pole- šovicích na Mor., poněvadž říkají potomá = potom. Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk. Krat h. 294. Potomáky = potom. V Podluží. Brt. D. 175. Potomc' = potom ti. Slov. Keď ťa budem, môj šuhajko, znáti, p. budem růžičky dá- vati. Obr. Ps. Potomladnicový, Wochenschweiss-. Nz. lk. Potomně. Vš. 8., Pož. 136., V.V. 33. P. vládli. Šf. Strž. I. 153. Potomní, vz Potomný. Potomný. Zemřela léta p-ho. J. Lpř. P. potřeby. Krnd. Aniž skutku tvého u p-ních lidí zamlčím. Bart. 125. V p-ním Podleší stanovali ostatkové Sarmatů; V p-ní Li- vadii. Šf. Strž. U. 59., 243. On (Kristus) najprvní do nebe vstúpiv p-ním údóm svým královstvie nebeské otevřel. Hus III. 92. Potop. Pod P-pem = jm. louky. U N. Kdyně. Rgl. Potopa. Béře všecko jako p. Us. Rgl. Malovaná okna házela celé p-py smaragdů. Zr. Amis. — P, naufragium, Schiffbruch, m. Hmn. 1418. Potopina, potopnina, y, f., diluvianisches Geschöpf. Rk., Loos. Potopiti co. Až Buoh i p-pil ves svět. Št. Kn. š. 64., 113. — se kam (čím). Vlastní váhou pod vodu se p. Mj. 8. Kočár p-pil se v prach silnice. Hrts. — kde (jak). Bůh Faraona i s lidem jeho v moři potopil Sš. I. 103. Knižata p-ni sú u mořiu. Ž. kl. Srdce se v citech p-lo Mcha. Objemoměr p-pil se v kapalině po jistou míru. Us. Pdl. — čím. Lodě se p-pí velikým kame- ním. Hus I. 264. Potopní, Diluvial-. P. doba. Sl. les. Vz Potopny. Potopník, a, m., agabus, hmyz. Brm. IV. 54. Potopnina, vz Potopina. Potopný útvar, Diluvialformation. Sl. les. Potopudný, schweisstreibend. P. léky. Vz Slov. zdrav. Pototečný, schweisstriefend. Šm. Pototěžný mezek (rakáegyog, v práci vy- trvalý). Lšk. Pototok, u, m., hidrorrhoea. Nz. lk. Potouchati, vz Potuchnouti. Poťouchle, ete, n. = mladý potouchlík. Us. Poťouchlec, chlce, m. = potuchlík. Poťouchlice, e, f. = poťouchlá ženská. Us. Potoužiti nač: na své neštěstí. Jrsk. Potovitý. P. rostliny, potheinae: pota, zmijovec. Vz Rstp. 1656. Potra, vz Potřečka. Potracení čistoty. Št. Kn. š. 82, 176. — P., abortus. P. nahodilé, od umření zá- rodku, opakované či habitualni umělým, způsobem provedené. Cf. Křž. Por. 40., 985., 386., 390., 471., Slov. zdrav., Čs. lk.