385

Potracovací léky = pro potracení, abor-
tiva. Nz. lk. Vz Potrativý.

Potrápiti čeho. Těla toliko p-pí, duši
uškoditi nemohou. BR. II. 46.

Potřásti co komu: ruku. Šml., Vlč. —
komu čím: rukou. Šml. — čím. Potřese
hlavou. Pror. 67. a. P-sal v hněvu kadeří.
Vrch. Ciesař hněvy se vešken potřese. Kat.
78. — se nad kým. Výb. II. 1623. Vinaři
již nad nim lopatami se p-saly. Dvor. —
čím kde. Mandatem se chlubil a p-sal před
bratřími. Čr. - (se) jak. Potřese sě země
z kořen (když Ježíš umřel). Hr. rk. 261.
Upřímně někomu rukou p. Us.

Potráti. By ten blud potrál. Výb. I. 434.

Potratiti co: svú krásu, Výb. II. 12.,
dobré vlastnosti, Vlč., svú zprávu, Vš. 188.,
boží milosť, Pož. 378., své právo. Bart. 144.
Tie dávno rodné listy p-ly (o starých pan-
nách). Rr. Sb. — čeho. Stařec barvy po-
tratil. Hlk. P. vlivu, důležitosti. Šmb. S.
II. 285. — co proč. Kteréž dary kdo při-
jímá, česť pro mrzké užitky potracuje. Vš.
390. Žeby skrze to měla p. Šr. Kn. š. 95. —
co kam. Takový aby statek svůj do ko-
mory našie p-til a provinil beze všie mi-
losti. Arch. VIII. 374. — co jak. Ješto sú
svú čistotu i kromě manželstva kak šeredně
p-li Št. Kn. š. 82. — komu: Věčný život
sobě i nám p-li. Dik. — se = abortiren.
U Místka. Škd. Až se lidé trochu potratí =
poodejdou. Brt.

Potrativý. P. léky, abortiva. S. N. I. 16.
Vz Potracovací.

Potrava. Cf. Mkl. Etym. 364. P. dusičnatá
či krvetvorná, masodárná, pevná, rostlinná,
smíšená, tekutá, živočišná. Šv. Stará práva
a čerstvá p. jsou nejlepší. Bž. exc. P-vu
z něčeho bráti. Dch.

Potravina. Porušování a zkoušení p-vin.
Vz KP. V. 501. nn.

Potravní. P. byliny, Osv, šťáva, Kk.
Fys. 47., oběť, Mlč., potřeby, Dch., hod-
nota, píce, loď (potravu vezoucí). Us. Pivo
jest nápoj poživný a p-ný. Pdl. exc.

Potravník, u, m. = komora na p-vu, die
Speisekammer. Světz. 1871.

Potravný, vz Poživný (dod.).

Potravohojný, nahrungsteich. Lpř. Sl.
II. 148.

Potravonosný, nahrungspendend. Lpř.
Sl. II. 222.

Potravosloví, d., Bromatologie.

Potravovati = stravovati. — koho:
vězně. 1600.

Potravoznalství, n., die Bromatologie.
Rk.

Potrbúlať si co. Vz Trbúlať. Slov. Zátur.

Potrčka. Potŕčku majú medzi sebou tí,
čo sa vadia, bijú. Slov. Hdž. Šlb. 30.

Potrdličky, pl., f. = delší odpadky lnu
při mědlování. U Rokyc. Fč.

Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl.
Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní.
Mus. Aby ráčili prositi za naši všecku po-
třebu na duši i na těle. 14. stol. Mus. 1880.
436. P-by rodinné, finanční. Mus. Sesli jsú
se havéři, aby svú p-bu pověděli. Dač. I.
48. P-by všedního života, časové, místní,
vědecké, Mus., existenční, individualné či

osobité, kulturní, pospolité. Kzl. 11. Kniha
p-bě školy vyhovuje; Knihu ku p-bě školní
vydati. Us. Pdl. Jel jest po svých p-bách
do Opavy. NB. Tč. 204. Málo znáti potřeb,
toť pravé bohactví. Sb. uč. Nuzná a náhlá
p. práva lomí. Bž. exc. P. věci draží. Us.
Bž. — P. přirozená. P. tělesná. Št. Kn. š.
29., 55., 184. P., která krále s koně shání
(kakání). Bdl. — P. = potřebné věci, do-
statky. Sv. Pavel dělal rukama svýma po-
třeby sobě dobývaje. Št. Kn. š. 32. I majíť
páni rozličné své užitky, z nichž by po-
třebu měli (Unterhalt); Pán móž potřebu
jmieti k svému stavu z úřadu svého; Abyste
svú p-bu měli s dietkami svými. Št. N. 87.
34., 87. 32., 96. 30., 97. 33., 55. 11. — P.
svršky atd. P. hospodářské, Št., psací, Posp.,
honební, Dch., korábní, 1512. Mus., hasič-
ské, kancellářské, kreslicí, školní atd. Us.
Pdl. — P. = nouze, nebezpečenství. Kdyby
kto bez p-by skočil s vysoka; Kdyby pilná
p. přišla. Št. Kn. š. 31., 41. V čas p-by na-
stalé. Kol. 3. Nepřepúščej naň chudoby, by
kdy nejměl zde p-by. Výb. II. 13. Krstiti
v p-bu móž každý. Št. Pomocník v p-bě.
Ž. wit. 9. 10. — P. adv. Co tě (akk.) toho
p.? Pass. A u páteři krátkú řečí prosíme
všeho toho, což k duši i k tělu jest p.;
Protož p. jest každému, aby sám najprv
uměl milovati. Št. Kn. š. 39. — P. = dvůr
u Kolína.

Potřebek, bku, m., správně: potřepek.
Us. Hk.

Potřebenství, n. = potřeba. Ezp. 2988.
Ž wit. 9. 1. (22.).

Potřebí. Je tě p., jako soli na chléb.
Šml. K tomu je zvláštních mechanických
úprav p. NA. IV. 211. P-bie nám jest ru-
jíce řváti. Výb. II. 34. Nebylo by; p. práv
psaných. Kol. 4. P. jest, aby... Št. Kn. š.
7., 14. P. jest k věčnému spasenie také
přijetie tělesenstvie našeho pána Jezu Krista
věrně věřiti; Duch sv. zpósobil jest to vše,
což jest p. bylo, aby ... Št Kn. š. 19.
A ač kdo vám co die, rcěte, že pán jich
p. má. Hus II. 3.

Potřebnosť. BN. Tč. oprav v: NB. Tč.
P. jest matka moudrých. Exc.

Potřebný, nöthig. P. oprava, studia,
material, Pdl., věc, poselství. Št. Kn. š. 18.,
4. — P. = užitečný. V p. čas, opportunus.
Ž. wit. 144. 15. Činie věc p-nů. Št. Kn. š.
54. Za p-né máme něco z dějepisu přede-
slati. Koll. III. 83. — k čemu. Viera pravá
najviec k tomu jest p-ná, aby ... Št. Kn.
š. 33. — proč. Filosofie jest pro vědy po-
třebná, správně: vědám. — P., bedürftig.
On (Bóh) nepotřebný a my p-ní. Hus. —
čeho. Pal. Rdh. III. 232. — nač. Jsem p.
na spaní (jest mi potřebí spánku). U Vel.
Postřelm. Ant. Krmela.

Potřebovati. Cf. List. fil. III. 226. —
koho v čem. A hrubě ho v službách p-li.
Bl. Ž. Aug. 106. — zač. Jestliže jich kto
zač potřebuje, nepřistupuj bez darů. Výb.
II. 756. — oč. Aby šel na rathúz, že jeho
páni o pilné věci p-bují. Let. 480. Když
by p. Šumberk o též p-val, aby se také
zase k těž potřebě měli. Arch. VIII. 402.
— čeho odkud. Tento předmět potřebuje