Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |
|
|||
386
|
|||
|
|||
s mé strany osvětleni. Sml. I. 11. — se
čeho. P-jem se tvéj rady. Mor. Brt. D. 253. — co. To jsme ještě p-li, aby i oni přišli. Us. Rgl. Ten uzdu p. bude. Kom. L. 15. (Vyd. Křn). — od koho. Čím jest nás daroval viece, viece od nás p. (= žádati) bude. Št. Kn. š. 186. 11. — s inft. Ne- potřeboval je k sobě volať. Sá. Nepotře- boval jsem za tebou chodiť, peněz utráceti. Pk. doporučuje: Moh' jsem za tebou ne- chodiť, peněz neutráceti. Potřečka, putra, y, f. = nerozpuštěné
máslo. Na Hané. Bkř. Potrefiti = stihnouti. — koho. Co má
člověka p., to ho p-fí. Němc. — P. = do- vésti, uměti. Mor. Rgl. Potrefný, komisch. Šm.
Potřeja = potřeba. P. mi peněz. Laš. Tč.
Potřele = nestydatě, unverschämt. P.
něco zapírati. Šf. III. 5. Potřep, u, m. = potřepnutí. Šd.
Potřepati co komu. Všecky hrnce vám
p-pu (roztluku). Mor. Brt. Dt. 267. Potřepek, vz Vejce.
Potresktati, corripere. Ž. wit. Ezech.
16. Vz Potrestati. Potrest, u, m. = potrestání. Slov. Vaše
dieťa ani na všetky p-ty nič nedbalo. Hdž. Čít. 183. P-ty vinovatých, odmeny nevin- ných. Dbš. Úv. 12. — Dbš. Phľd. III. 1. 53., VI. 255. — P., a, m = lapaj, pandur, obecný sluha, který dle rozkazu úřadu vin- níky trestá. Slov. Dbš. Obyč. 80., Rr. Sb. Potrestati jak. P. někoho těžce. J. Lpř.
Jich podlé sv. čtenie přikázánie potresktal. Pass. — proč. Vidúc někdy, že přietel po- treskce jich pro jich lepšie. Št. Kn. š. 41. — koho na čem: na hrdle. Ndrf. Potřeštilec, lce, m., der Schussbeutel. Us.
Potřetnouti = postřetnouti, potkati. Po-
třetí sem ho. Mor. Bl. Potrgať, vz Potrkati. Slov. Bern.
Potrh = potrhání. Dělá do p-hu. Mor.
Brt. D. — P. = potrhnutí, škubnutí, das Zucken. Kol úst p. desnej muky. Phľd. VI. 255. Potrhal, a, m. = Kdo při hře každého
obehrá. To je p. U N. Bydž. Kšť. Potrhání, vz Potrhati. — P. = váda,
hašteření. Svárů, křikův a p. aby žádných nebylo u vojště. Žižkův řád. Potrhaný. P. zrak, Šml., síť. Us. —
P. = zoraný. P. pole. Na mor. Slov. Hrb. Potrhati. — co, koho. Oldřich koně
potrze Hrad. 6. a. P. moře, interrumpere. Ž. kl. (324.). Sv. František klečel (modle se); potom jeden bratr přijda potrhne jeho otazuje, chtěl-liby k stolu? Št. Kn. š. 46. Potrhávati jahody. Když jahodnice už skoro natrhaly, potrhávají na cestě ještě tu a tam, buď aby nádobu doplnily, buď jen do huby. Už p-váte? t. už jdete z jahod? U Zbirova. Lg. — koho kam: k sobě. Us. Dvor. — se. Potrhl jsem se. Kom. Lab. 106. — se z čeho. Potrhl se ze sna. GR. — že. Po- trhl se (ukazoval chuť), že půjde. Brt. D. 253 Potrhlec, helce, m = rozrazil, veronica
offic., Ehrenpreis, rostl. Slez. Šd. |
Potříditi, il, ěn, ění = roztříditi, klassi
ficiren, kvalificiren. Dch., Truhl. Ovid. Potřímati, vz Třímati. Veras (věru's)
mne p-mal neraz na koleně. Koll. Zp. I. 3. Potřiesti, contremiscere. Ž. wit. 17. 8.,
Hrad. 92. a. Cf. Potřásti. Potřísati se nad kým = potřásati. Mor.
Sš. P. 208. Potřísliti = potřísniti. Šat šťávou p.
U N. Kdyně. Rgl. Potřísněný; -ěn, a, o, besudelt, befleckt.
— čím: krví, vraždou. — jak. Hdk. Má pysky od borůvek až do černa p-né. Vrch. Potříti. — co komu. Kterýž hlavu po-
tře zlému hadovi. Jg. Ztrc. ráj. II. 270. — koho, se čím. P. se líčidlem. Dch. Chtěl mě koněm p. Wtr. exc. Potírali se zbraní, Mus., válkami. Šmb. Někdo pak pokušením bývá potřien. Hus I. 345. — čeho čím odkud. Za Alex. polož: Alx. B. M. v. 164. (HP. 85.). — se kde. Na rovině, po ro- vině se potírali. Lpř. Potrkovati = poběhávati. U Brusp. Mtl.
Potrnčiti, il, en, ení = trnkami (povidly)
pomazati. Mor. Šd. Potroubiti. Až angel k súdu potrubí
Hus. I. 170. Potrpěti čeho: hladu. BR. II. 52. a. —
si nač: na některé jídlo (rád je jísti). Us.
Pdl., Rgl. — co proč. Nechtie z pýchy nic p. Hus I. 338. Potrpký, etwas herb P. hruška. Us.
Ntk. Potroviť = potráviti. Slov. Bern.
Potrubí plynové, parní, vodní, pouliční,
Stat. př. kn. 1887. 115., sběrací, Sammel- röhrenstrang. Zpr. arch. Potrubné, ého, n., Schlauch-, Röhren-
zins, m. Rk. Potruskovati očima. Ž. kl. (325.).
Potrvanlivý, nachhaltend. Šm.
Potrvati. Dobré málo p-vá. Rr. MBš.
Potrynkati = potírati, pomazati. Koláče
mazadlem p. Us. Jg. Cf. Trynkati Potržení, n. = různice. P. rostú. Výb.
II. 658. Vz Potržka. |
||
Potržka = váda. Bez p-žek a nesnází
Pal. Maje s ním jakési p-ky. Hk. exc. Ukro- cení všek p-žek, nesvorností. Výb. II. 388. — P. = války. Nepřátelské p-ky mezi ná- rody. Šf. Strž. II. 72. (442.). Potržné, ého, n., das Markrgeld. Beck.
II. 1. 171.
Potštýn. Cf. Sdl. Hr. I. 257., II. 279.,
III. 305., IV. 10., V. 196., 253., Rk. Sl.
Potštýnský. P. vrchy v sev. vých. Čech. Krč.
Potůček, čka, m., os. jm. 16. stol. —
P-čky, pole na Vsacku Vck. Potučník, Lauterbach, ves u Losiny.
Potučný = trochu tučný, etwas feist.
Sokl. II. 299. Potuha = nouze, pilno. Ež budě p., vše-
ckých poberu na vojnu. Brt. D. 253. Cf. List. fil. 1890. 351. (Mz.). Potuhý = drobet tuhý. U Rychn. Dhn.
Potuchati, vz Potuchnouti.
Potuchlý = kalný, mdlý, düster P. oči.
Št. Kn. š. 127. 1. |
|||
|
|||
Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |