386

s mé strany osvětleni. Sml. I. 11. — se
čeho. P-jem se tvéj rady. Mor. Brt. D. 253.
— co. To jsme ještě p-li, aby i oni přišli.
Us. Rgl. Ten uzdu p. bude. Kom. L. 15.
(Vyd. Křn). — od koho. Čím jest nás
daroval viece, viece od nás p. (= žádati)
bude. Št. Kn. š. 186. 11. — s inft. Ne-
potřeboval je k sobě volať. Sá. Nepotře-
boval jsem za tebou chodiť, peněz utráceti.
Pk. doporučuje: Moh' jsem za tebou ne-
chodiť, peněz neutráceti.

Potřečka, putra, y, f. = nerozpuštěné
máslo. Na Hané. Bkř.

Potrefiti = stihnouti. — koho. Co má
člověka p., to ho p-fí. Němc. — P. = do-
vésti, uměti. Mor. Rgl.

Potrefný, komisch. Šm.

Potřeja = potřeba. P. mi peněz. Laš. Tč.

Potřele = nestydatě, unverschämt. P.
něco zapírati. Šf. III. 5.

Potřep, u, m. = potřepnutí. Šd.

Potřepati co komu. Všecky hrnce vám
p-pu (roztluku). Mor. Brt. Dt. 267.

Potřepek, vz Vejce.

Potresktati, corripere. Ž. wit. Ezech.
16. Vz Potrestati.

Potrest, u, m. = potrestání. Slov. Vaše
dieťa ani na všetky p-ty nič nedbalo. Hdž.
Čít. 183. P-ty vinovatých, odmeny nevin-
ných. Dbš. Úv. 12. — Dbš. Phľd. III. 1.
53., VI. 255. — P., a, m = lapaj, pandur,
obecný sluha, který dle rozkazu úřadu vin-
níky trestá. Slov. Dbš. Obyč. 80., Rr. Sb.

Potrestati jak. P. někoho těžce. J. Lpř.
Jich podlé sv. čtenie přikázánie potresktal.
Pass. — proč. Vidúc někdy, že přietel po-
treskce jich pro jich lepšie. Št. Kn. š. 41. —
koho na čem: na hrdle. Ndrf.

Potřeštilec, lce, m., der Schussbeutel. Us.

Potřetnouti = postřetnouti, potkati. Po-
třetí sem ho. Mor. Bl.

Potrgať, vz Potrkati. Slov. Bern.

Potrh = potrhání. Dělá do p-hu. Mor.
Brt. D. — P. = potrhnutí, škubnutí, das
Zucken. Kol úst p. desnej muky. Phľd.
VI. 255.

Potrhal, a, m. = Kdo při hře každého
obehrá. To je p. U N. Bydž. Kšť.

Potrhání, vz Potrhati. — P. = váda,
hašteření. Svárů, křikův a p. aby žádných
nebylo u vojště. Žižkův řád.

Potrhaný. P. zrak, Šml., síť. Us. —
P. = zoraný. P. pole. Na mor. Slov. Hrb.

Potrhati. — co, koho. Oldřich koně
potrze Hrad. 6. a. P. moře, interrumpere.
Ž. kl. (324.). Sv. František klečel (modle
se); potom jeden bratr přijda potrhne jeho
otazuje, chtěl-liby k stolu? Št. Kn. š. 46.
Potrhávati jahody. Když jahodnice už skoro
natrhaly, potrhávají na cestě ještě tu a tam,
buď aby nádobu doplnily, buď jen do huby.
Už p-váte? t. už jdete z jahod? U Zbirova.
Lg. — koho kam: k sobě. Us. Dvor. —
se. Potrhl jsem se. Kom. Lab. 106. — se
z čeho. Potrhl se ze sna. GR. — že. Po-
trhl se (ukazoval chuť), že půjde. Brt. D.
253

Potrhlec, helce, m = rozrazil, veronica
offic., Ehrenpreis, rostl. Slez. Šd.

Potříditi, il, ěn, ění = roztříditi, klassi
ficiren, kvalificiren. Dch., Truhl. Ovid.

Potřímati, vz Třímati. Veras (věru's)
mne p-mal neraz na koleně. Koll. Zp. I. 3.

Potřiesti, contremiscere. Ž. wit. 17. 8.,
Hrad. 92. a. Cf. Potřásti.

Potřísati se nad kým = potřásati. Mor.
Sš. P. 208.

Potřísliti = potřísniti. Šat šťávou p.
U N. Kdyně. Rgl.

Potřísněný; -ěn, a, o, besudelt, befleckt.
— čím: krví, vraždou. — jak. Hdk. Má
pysky od borůvek až do černa p-né. Vrch.

Potříti. — co komu. Kterýž hlavu po-
tře zlému hadovi. Jg. Ztrc. ráj. II. 270. —
koho, se čím. P. se líčidlem. Dch. Chtěl
mě koněm p. Wtr. exc. Potírali se zbraní,
Mus., válkami. Šmb. Někdo pak pokušením
bývá potřien. Hus I. 345. — čeho čím
odkud. Za Alex. polož: Alx. B. M. v. 164.
(HP. 85.). — se kde. Na rovině, po ro-
vině se potírali. Lpř.

Potrkovati = poběhávati. U Brusp. Mtl.

Potrnčiti, il, en, ení = trnkami (povidly)
pomazati. Mor. Šd.

Potroubiti. Až angel k súdu potrubí
Hus. I. 170.

Potrpěti čeho: hladu. BR. II. 52. a. —

si nač: na některé jídlo (rád je jísti). Us.
Pdl., Rgl. — co proč. Nechtie z pýchy
nic p. Hus I. 338.

Potrpký, etwas herb P. hruška. Us.
Ntk.

Potroviť = potráviti. Slov. Bern.

Potrubí plynové, parní, vodní, pouliční,
Stat. př. kn. 1887. 115., sběrací, Sammel-
röhrenstrang. Zpr. arch.

Potrubné, ého, n., Schlauch-, Röhren-
zins, m. Rk.

Potruskovati očima. Ž. kl. (325.).

Potrvanlivý, nachhaltend. Šm.

Potrvati. Dobré málo p-vá. Rr. MBš.

Potrynkati = potírati, pomazati. Koláče
mazadlem p. Us. Jg. Cf. Trynkati

Potržení, n. = různice. P. rostú. Výb.
II. 658. Vz Potržka.

Potržka = váda. Bez p-žek a nesnází
Pal. Maje s ním jakési p-ky. Hk. exc. Ukro-
cení všek p-žek, nesvorností. Výb. II. 388.
— P. = války. Nepřátelské p-ky mezi ná-
rody. Šf. Strž. II. 72. (442.).

Potržné, ého, n., das Markrgeld. Beck.

II. 1. 171.

Potštýn. Cf. Sdl. Hr. I. 257., II. 279.,

III. 305., IV. 10., V. 196., 253., Rk. Sl.
Potštýnský. P. vrchy v sev. vých. Čech.

Krč.

Potůček, čka, m., os. jm. 16. stol. —
P-čky, pole na Vsacku Vck.

Potučník, Lauterbach, ves u Losiny.

Potučný = trochu tučný, etwas feist.
Sokl. II. 299.

Potuha = nouze, pilno. Ež budě p., vše-
ckých poberu na vojnu. Brt. D. 253. Cf.
List. fil. 1890. 351. (Mz.).

Potuhý = drobet tuhý. U Rychn. Dhn.

Potuchati, vz Potuchnouti.

Potuchlý = kalný, mdlý, düster P. oči.
Št. Kn. š. 127. 1.