388

Potvrdný = potvrdivý, bekräftigend. Rk.

Potvrně = potvorně, freventlich. Že on
jí za žádného nesliboval a že ona jej p.
nařekla. NB. Tč. 50.

Potvrný = potvorný, freventlich. Ta ža-
loba jakožto p-ná nemá židovce viece před
právem dopuštěna býti. NB. Tč. 58.

Potvrz, u, m. = potvrzení. Šd.

Potvrzen, zně, f. = písemní potvrzení. Šd.

Potvrzení. Přikázal, abychom jména jeho
k křivdě na n. nepřivzeli. Št. Kn. š. 108.

Potvrzenka, y, f., der Empfangsbestä-
tigungsschein. Šd. Vz Potvrzka.

Potvrzený účet. Us. Na p-nou smlouvy,
zur Bekräftigung. Mour. — čím: přísahou.

Potvrzka, y, f. = potvrzenka. Šd.

Potvůrče, vz Potvorče.

Potvůrka = potvora. — P. = čtverák.
U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Potvora (konec v dod.).

Potýčel, e, f. = ľudia, čo sä nás, ako
rodina, týkajú. Slov. Hdž. Šlb. 92.

Potyka, y, f. = potucha. Není po něm
ani potyky. Nov.

Potykanec, nce, m. = letnica, Weiber-
rock, m. U Příbora. Tč.

Potykati si s kým = drobet tykati. Us.
Šd.

Potýkati koho. Buďme veseli, když nás
potýkají pokušenie od lidí. Hus I. 350.
Svědomť jsem toho, neboť mne jest něco
toho potýkalo. Št. Kn. š. 44. (157.). Roz-
ličná práce světa tohoto jej potykuje. Št.
Kn. š. 68. — koho kde: na cestě chudé.
Ev. olom. 52. — koho čím. Kdež sú je
potykovali mnozí boji. Št. Kn. š. 138. Aby
ižádný druha pikardstvím ani z kunstu ne-
potýkal. Výb. II. 369. — se oč. Velmi
se o ten artikul p-li. Výb. II. 1448. — se
nač. Ale p-me se na světské věci. Št. Kn.
š. 50.

Potysek, sku, m. = kotrmelec. Val. Brt.
D. 283.

Potyskati = pobodati, zvl. o hmyzu,
který kazí květ, pupence. Je to všecko po-
tyskané, nebude ovoce. Val. Vck., Brt. D.
253.

Poublednouti, ein wenig blass werden.
Líc p-dla. Čch. Sl. 45.

Poucpati, ein wenig stopfen. Jrsk.

Pouctiti koho, beehren. — koho čím.
Hol. 103.

Poučba, y, f. = poučení. Phľd. IV. 472.

Poučení. Vz Jg. H. 1. 730.

Poučený čím: trpkou zkušeností. Šmb.

Poučeti, poučovati = půjčiti. U Kdyně.
Rgl.

Poučka, y, f. = půjčka. U N. Kdyně.
Rgl.

Po-učka Pythagorova, Hra., Eulerova
o stejnoměrných funkcích, Leibnitzova, Tay-
lorova, Maclaurinova a o poloměru křivosti,
Bernoulliova, Meusnierova, Stč. Df. 29., 43.,
72., 73., 240., 245., Guldinova, ZČ. I. 74.,
Fermatova. Šim. 189.

Poučkovec, vce, m., banksia, die Banksie,
rostl. Vz Rstp. 1292.

Poučně, belehrend.

Poučné, ého, n., Schul-, Lehrgeld, n.
Sl. Bern.

Poučnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.,
Bern.

Poučný. P. básnictví, čtení, Tf, kniha,
listy, přednáška, Us., směr povídky. Mus.

Poučovanina, y, f. = poučovanka. Šm.

Poudrett, u, m. = umělé hnojivo z tu-
hého hnoje záchodního. Pr. hosp. noviny.

Pougár, a, m. = obecní sluha, policajt.
Slov. Dbš. Obyč. 73

Pouháněti, ěl, ění, schnell laufen. Bendi
I. 155.

Pouhlý. Mkl. Etym. 267. Vz Pouhý.

Pouhomyslný, rein der Vernunft ent-
nommen. Nz.

Pouhopouhý. Blý., Nrd.

Poúhořený. P. pole (které úhorem le-
želo). N. Hlsk. XVIII. 280.

Pouhorozumový = pouhomyslný. Nz.

Pouhoučný, theoretisch. Dch.

Pouhoumný, reinvernünftig. Šf. III. 623

Pouhovolný, willkürlich. Šm.

Pouhozlaty, aus reinem Gold. Šm.

Pouhý. Cf. List. fil. XIII. 183., Mkl. Etym.
267. P. čísla, Šim. 8., náhoda. Us. Zp.
lásky. Sš. P. 229. Spis ten jest pouhý pře-
klad. Pdl. P. či theretické vědy. Dk. Roz.
fil. 152. Bůh jest bytosť pouhá. MH. 7.

Pouch = silný trám spojující jehly. NA
IV. 231. — P. = dolní práh při konstrukci
dráhy na reštu. NA. IV. 190. Vz Pod-
kladek. — P., Pauch., sam. u Něm. Brodu.

Poucházeti, entkommen, abgehen. Us.

Pouchle, vz Podklad, List. fil. XIV. 408.
Stavidlo před lednicí i s námětky pohybo-
valo se mezi sloupy, které byly spojeny
horem pouchlem. Wtr. Obr. 527. — P. =
jablko. Vz Rstp. 518. — P. = potměšilé
dítě. Č. T. Tkč.

Pouchně. Vz Rstp. 518. -- P. = malý,
zakrslý člověk. To je takový p. Us. Rgl.

Pouchnouti = páchnouti. Vejce pouchnou.
U Kdyně. Rgl.

Pouchobrady, Pochobrad, ves u Chr.
dimě. Blk. Kfsk. 1088., Sdl. Hr. I. 257., V.
296., Rk. Sl.

Pouchov, a, m, Pauchow, předměstí
v Kr. Hradci. P. ves. Cf. Rk. Sl.

Pouchřadlý, ein wenig welk. Líce p-lé.
Čch. Mch. 29.

Pouchvátiti. Než mne osud p-tí. Vc.
Lab. 22.

Pouk kladiva, Hammerbahn, f. Hř. P.
víka. Nad otvorem poháru se klene sličným
poukem víko postříbřené. Čch. Dg. v Kv.
1884. 232. — P. = pavouk. U Nezamyslic.
Bkř.

Poukazatel, e, m., der Assignant.

Poukázati co komu k čemu: peníze
k výplatě. Us. Pdl.

Poukázeň, zně, f. = ukázání, ukázka.
Slov. Mt. S. I. 83.

Poukázka peněžní. Šp. Cf. Ott. II.907. —
P., der Hinweis. Tato věta obsahuje v sobě
mnoho p-zek k jiným otázkám. Dk. Aesth.
90. P. na podobné případy u jiných ná-
rodů. Exc.

Poukázkový, Assignations-. P. blanket.
Kzl. 242.

Poukazovací, Anweisungs-. P. dekret,
kniha. Šp.