Předchozí (389)  Strana:390  Další (391) |
|
|||
390
|
|||
|
|||
Poutnice Jako pútnice v Římě byla.
Brig. k. VII. 7. a. Poutničky. Na P-kách = pole u Strýč-
kovic. BPr. Poutník, badister, der Wanderläufer,
brouk. Kk. Br. 33. — P. = cizinec. Ku- pichu za ně (peníze) pole na pohřeb pútní- kóm. Drk. 164. b. Pouto. Cf. List. fil. XII. 338., Mkl. Etym.
238. Pútečka mně nedávéte. Sš. P. 570. Povedou ho tam v poutech (iron. = půjde tam rád). Us. P. lásky. Lpř. Písemné nás v dáli ovíjelo p. (dopisovali jsme si). Čch. Živ. — Poutko = klička, za niž se kabát atd. zavěšuje, k zapínání knoflíků atd. Rgl., Kšá. — Poutko klíče = rukojeť. S. N. Poutříti, ein wenig abwaschen. — co
čím: hadrem. — P. Když se lidé poutřeli (ztratili). U Loun. Wtr. exc. Pouza, y, f. = pavuza U Král. Městce.
Psčk. U Košic. Brnt. Pouzar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 227.,
Sdl Hr. III. 305., IV. 116. Pouzderce, vz Pouzdro.
Pouzderka, y, f. P. náboje. Vz Pouzdro.
Dch. Pouzderko, vz Pouzdro.
Pouzdernický P. kladivo, Gehäuse-
hammer, m Šp. Pouzdernictví, n., das Gehäusmacher
Handwerk. Us. Pouzdřáň, ě, f, Pausram. Šm.
Pouzdrárna, y, f, Etuifabrik, f. Rk.
Pouzdřím, a, m , vrch u Žinkov. BPr.
Pouzdro. Mkl. aL. 173., Mkl. Etym. 268.
P. náušní pro koně, Dch , na pitevní ná- stroje, Us., hodinové, Stč. Z. 563., plyno- měru. Šp. — P. kýlné, Bruchsack, m. Šv. P. čočkové, Capsula lenticularis, lentis, zor- ničkový, c. pupillaris, předstojnicové, c. prostatica, Retziova, c. Retzii, tíhová, c. synovialis, tukové, c. adiposa, vláknité, c. fibrosa, vnější, c. externa, vnitřní, c. interna. Ktt exc. Pouzdrosečný, vz Chlopnosečný.
Pouzdrovitý, kapselförmig, capsularis.
Pouzdrový. P. ústrojí, Kapselwerk, n.,
kolo, -rad, Zpr. arch. X. 22., tepna, arteria capsularis. P. hlavička, Gehäusekopf, šrou- bek, -schraube. Šp. Pouzdrozubec, bce, m., Thekodonto-
saurus, m. Šm. Pouze z přemyslil. Šf. III. 448.
Pouzespisovatel, e, m. Bačk. Čes. listy,
č- 1. Pouzník. U Králové Městce. Psčk.
Použiti něčeho při spisování. Us.
Použití. Zůstavuji vám to k volnému
p. Us. Povab. Aby byli p. k smilstvu jedni dru-
hým. Št. Kn. š. 163. Povábiti, il, en, ení, eine Zeit lang lok-
ken, anlocken ; alle anlocken, anreizen. Bern. Až j'ho Bóh p-bil (povolal). Leg. o 12 apošt. 11. Povábka, y, f, der Reiz; die Heraus-
forderung. Slov. Loos. Povabnice, e, f., die Reizerin, Anlocke-
rin. Šm. |
Povabný. P. sídlo květných snů. Č. Kn.
š. 200. Povada. Neb když v čem bude p. Alx.
V. v. 478. (HP. 12.). Povaha = vážnost, urozenost Podlým
oděvem zář důstojnosti a velká p. krýť se nedá rodu královského. Ziak. — P. = vlast- nosť atd. P. čestná, ehrenhaft, Dcb., ušlech- tilá, Mus., ďábelská, Dik., bezohledná, bo- jovná, divoká, hrabivá, hrdá, lakotivá, lidu- milná, lstivá, marnivá, nedůvěřivá, nespo- lehlivá, nesvědomitá, pánovitá, potměšilá, skromná, sobecká, surová, těkavá, tvrdá, vrtkavá, zkažená, železná, zlá. Šmb. Lidé p-hy ještěrčí mající. BR. II. 12. b. Doba, forma, jádro či látka, obsah, pevnosť, rys p-hy; člověk bez p-hy. Dk. Aesth. 342, P. 162. Někdo dal víc, nékdo méň podlé p-hy své. Bart. 197. — P. věci. P. látky, vzdušin, hmoty, Mj., území, zeměpisná, J. Lpř., půdy, Us., básnická, časová, Mus., mysli, Posp., místní, Stč., nemoci, Us., ka- paliny. ZČ. I. 249. P. či ethos rozměru veršového; P-hy č. karaktery v básni. Dk. Poet. 451., 54. Z p-hy věci jde, že . . . Mj. 11. — P. = způsob atd. Ten (cizozemec) svými p-hami a obyčeji chtěl spravovati zemi. Let. 417. A tak tú povahú (in hunc modum) svářiechu sě před králem. Ev. olom. 123. — P. = váhavosť. Potkala ji (pýchu) p. Sš. P. 675. — Cf. Mkl. Etym. 374. a. Pováhati = poshýbati. Déšť nám žita
p-hal, jakoby přes ně Jizera šla. U Turn. — Cf. Povahovati. — P., säumen. Cf. Mkl. Etym. 374. a. Povahojavný, charakteristisch. Slov.
Loos. Povahokresba, y, f., Charakterschilde-
rung, f. Mus. 1889. 481. Povaholičný = povahy líčící, charakte-
rový. P. veselohra. KB. 194., Bž. Spůsob. básn. Povahopis. Cf. Lpř. Baj. Aisipovy. 41.,
Tf. H. 1. 8., Mus 1828. IV. 29., 1829. III. 96. Povahotvorství, n., die Entwickelung
der Charaktere. Dk. Aesth. 501, 632., Mus. 1887, 541. Povahování, n. = uvažování. Vz Pová-
hati. Dáti se do p. Sá. Povahovati, vz Pováhati. Sá. Věci se
na dohré míře p-ly. Sš. III. 202. P-val se k tomu (klonil). Us. Povahový. P. tragoedie, rázovitosť. Vch.
Ar. 14., 15., 35 Povaječný. P. mázdra, decidua reflexa.
Nz. lk. Poval = povalení. Tehdy se hned po-
valem skládali a třetí den s čistou pamětí mřeli (r. 1520.). Let. 440. — Vš. 537. — P. = stropnice, der Dippelbaum. Sl. les — P. = strop. Také v Krkonš. Hk. Ach beda, prebeda, z p-ly sa trúsi. Sl. ps. 384. Vy- skakují v jizbě i do p-lu a udeřují dlaněmi na hrady (trámy). Pokr. Pot. II. 69. Pod nízkym p-lom nevyskakuj cvalom. Slov. Rr. MBš. Po Michale baj na p-le (veřejně všady se pase). Slez. Šd. — Cf. Mkl. Etym. 378. a. |
||
|
|||
Předchozí (389)  Strana:390  Další (391) |