390

Poutnice Jako pútnice v Římě byla.
Brig. k. VII. 7. a.

Poutničky. Na P-kách = pole u Strýč-
kovic. BPr.

Poutník, badister, der Wanderläufer,
brouk. Kk. Br. 33. — P. = cizinec. Ku-
pichu za ně (peníze) pole na pohřeb pútní-
kóm. Drk. 164. b.

Pouto. Cf. List. fil. XII. 338., Mkl. Etym.
238. Pútečka mně nedávéte. Sš. P. 570.
Povedou ho tam v poutech (iron. = půjde
tam rád). Us. P. lásky. Lpř. Písemné nás
v dáli ovíjelo p. (dopisovali jsme si). Čch.
Živ. — Poutko = klička, za niž se kabát
atd. zavěšuje, k zapínání knoflíků atd. Rgl.,
Kšá. — Poutko klíče = rukojeť. S. N.

Poutříti, ein wenig abwaschen. — co
čím: hadrem. — P. Když se lidé poutřeli
(ztratili). U Loun. Wtr. exc.

Pouza, y, f. = pavuza U Král. Městce.
Psčk. U Košic. Brnt.

Pouzar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 227.,
Sdl Hr. III. 305., IV. 116.

Pouzderce, vz Pouzdro.

Pouzderka, y, f. P. náboje. Vz Pouzdro.
Dch.

Pouzderko, vz Pouzdro.

Pouzdernický P. kladivo, Gehäuse-
hammer, m Šp.

Pouzdernictví, n., das Gehäusmacher
Handwerk. Us.

Pouzdřáň, ě, f, Pausram. Šm.

Pouzdrárna, y, f, Etuifabrik, f. Rk.

Pouzdřím, a, m , vrch u Žinkov. BPr.

Pouzdro. Mkl. aL. 173., Mkl. Etym. 268.
P. náušní pro koně, Dch , na pitevní ná-
stroje, Us., hodinové, Stč. Z. 563., plyno-
měru. Šp. — P. kýlné, Bruchsack, m. Šv.
P. čočkové, Capsula lenticularis, lentis, zor-
ničkový, c. pupillaris, předstojnicové, c.
prostatica, Retziova, c. Retzii, tíhová, c.
synovialis, tukové, c. adiposa, vláknité, c.
fibrosa, vnější, c. externa, vnitřní, c. interna.
Ktt exc.

Pouzdrosečný, vz Chlopnosečný.

Pouzdrovitý, kapselförmig, capsularis.

Pouzdrový. P. ústrojí, Kapselwerk, n.,
kolo, -rad, Zpr. arch. X. 22., tepna, arteria
capsularis. P. hlavička, Gehäusekopf, šrou-
bek, -schraube. Šp.

Pouzdrozubec, bce, m., Thekodonto-
saurus, m. Šm.

Pouze z přemyslil. Šf. III. 448.

Pouzespisovatel, e, m. Bačk. Čes. listy,
č^- 1.

Pouzník. U Králové Městce. Psčk.

Použiti něčeho při spisování. Us.

Použití. Zůstavuji vám to k volnému
p. Us.

Povab. Aby byli p. k smilstvu jedni dru-
hým. Št. Kn. š. 163.

Povábiti, il, en, ení, eine Zeit lang lok-
ken, anlocken ; alle anlocken, anreizen.
Bern. Až j'ho Bóh p-bil (povolal). Leg.
o 12 apošt. 11.

Povábka, y, f, der Reiz; die Heraus-
forderung. Slov. Loos.

Povabnice, e, f., die Reizerin, Anlocke-
rin. Šm.

Povabný. P. sídlo květných snů. Č. Kn.
š. 200.

Povada. Neb když v čem bude p. Alx.
V. v. 478. (HP. 12.).

Povaha = vážnost, urozenost Podlým
oděvem zář důstojnosti a velká p. krýť se
nedá rodu královského. Ziak. — P. = vlast-
nosť atd. P. čestná, ehrenhaft, Dcb., ušlech-
tilá, Mus., ďábelská, Dik., bezohledná, bo-
jovná, divoká, hrabivá, hrdá, lakotivá, lidu-
milná, lstivá, marnivá, nedůvěřivá, nespo-
lehlivá, nesvědomitá, pánovitá, potměšilá,
skromná, sobecká, surová, těkavá, tvrdá,
vrtkavá, zkažená, železná, zlá. Šmb. Lidé
p-hy ještěrčí mající. BR. II. 12. b. Doba,
forma, jádro či látka, obsah, pevnosť, rys
p-hy; člověk bez p-hy. Dk. Aesth. 342,
P. 162. Někdo dal víc, nékdo méň podlé
p-hy své. Bart. 197. — P. věci. P. látky,
vzdušin, hmoty, Mj., území, zeměpisná, J.
Lpř., půdy, Us., básnická, časová, Mus.,
mysli, Posp., místní, Stč., nemoci, Us., ka-
paliny. ZČ. I. 249. P. či ethos rozměru
veršového; P-hy č. karaktery v básni. Dk.
Poet. 451., 54. Z p-hy věci jde, že . . . Mj.
11. — P. = způsob atd. Ten (cizozemec)
svými p-hami a obyčeji chtěl spravovati
zemi. Let. 417. A tak tú povahú (in hunc
modum) svářiechu sě před králem. Ev. olom.
123. — P. = váhavosť. Potkala ji (pýchu)
p. Sš. P. 675. — Cf. Mkl. Etym. 374. a.

Pováhati = poshýbati. Déšť nám žita
p-hal, jakoby přes ně Jizera šla. U Turn.
— Cf. Povahovati. — P., säumen. Cf. Mkl.
Etym. 374. a.

Povahojavný, charakteristisch. Slov.
Loos.

Povahokresba, y, f., Charakterschilde-
rung, f. Mus. 1889. 481.

Povaholičný = povahy líčící, charakte-
rový. P. veselohra. KB. 194., Bž. Spůsob.
básn.

Povahopis. Cf. Lpř. Baj. Aisipovy. 41.,
Tf. H. 1. 8., Mus 1828. IV. 29., 1829. III.
96.

Povahotvorství, n., die Entwickelung
der Charaktere. Dk. Aesth. 501, 632., Mus.
1887, 541.

Povahování, n. = uvažování. Vz Pová-
hati. Dáti se do p. Sá.

Povahovati, vz Pováhati. Sá. Věci se
na dohré míře p-ly. Sš. III. 202. P-val se
k tomu (klonil). Us.

Povahový. P. tragoedie, rázovitosť. Vch.
Ar. 14., 15., 35

Povaječný. P. mázdra, decidua reflexa.
Nz. lk.

Poval = povalení. Tehdy se hned po-
valem skládali a třetí den s čistou pamětí
mřeli (r. 1520.). Let. 440. — Vš. 537. —
P. = stropnice, der Dippelbaum. Sl. les —
P. = strop. Také v Krkonš. Hk. Ach beda,
prebeda, z p-ly sa trúsi. Sl. ps. 384. Vy-
skakují v jizbě i do p-lu a udeřují dlaněmi
na hrady (trámy). Pokr. Pot. II. 69. Pod
nízkym p-lom nevyskakuj cvalom. Slov.
Rr. MBš. Po Michale baj na p-le (veřejně
všady se pase). Slez. Šd. — Cf. Mkl. Etym.
378. a.