391

Pováľať =pováleti. Voda mnoho budov
pováľala. Slov. N. Hlsk. XI. 14. — sa =
slehnouti. Daj Buoh, aby sa mi žena šťast-
livé p-la. Slov. Němc. Vz Vojatovať.

Povaleč. Har. U. 146., Zř. zem. 119.,
468., 696., Cor. jur. IV. 3. 2. 433. Aby
židův víc v Pražském městě nebylo ani
p-čův. Let. 464. Nehorekuj mati, že máš
povalača, keď nebude gazda, bude z něho
bača. Sl. spv. 103. P-či jak mají vyzdvi-
hování býti. Vz Zř. zem. Jir. U. 6. — P. =
zbytečná, nepotřebná, neužitečná věc. Nenos
to sem, je to bez toho p. U Strunkov. Rjšk.

Povalečný = jalový, bez skutků, zby-
tečný. P. horoucnosť. Č. Rž. XCII.

Povalenina, y, f. Ten rok, jak byla
v lese ta p., Windbruch. Cf. Povaliti. Slez.
Šd., Brt. D. 254.

Poválenina, y, f. = poválené pole (vál-
cem). Cf. Pováleti. Šd.

Povalenisko, a, n. = zbořeniště. Slov.
Rr. Sb.

Pováleti co kým. Ktož druhými smích
poválé. Sv. ruk. 247.

Povalilka, y, f., sam. u Mníška.

Povalina, y, f. = povalové dříví, Döbel-
bodenholz, n. Sl. les. — P. = strop, půda.
Vz Poval. Na p-ne do najzadnejšieho kúta
zalezla. Slov. Mt. S. I. 71. (Sviece) z ka-
hanoch z p-ny visiacich blnkotaly. Orl. III.
40.

Povaliti co kam: v prach. Osv. I. 218.
— se kde povalovati: v posteli, Us., na
loži, Hrts., po stráni. Hlk.

Povaľkati = pováleti. Poď, p-kám ťa
dolů. Slov. Phľd. X. 21.

Povalkový, vz Poval. P. dřevení, der
Kastenschlag. Hř. Vz Povalový.

Povalnice, e, f. = povalová rozpora, der
Kastenstempel. Hrbk.

Povalný, vz Povalový.

Povalovatel = povaleč. Šm.

Povalovač dělá válce. Us.

Povalový. P. strop, der Döbelboden,
Sl. les, podlaha (povalná), Döbelboden.
Sl. les.

Povaluch, a, m. = povaleč. Slov. Dbš.

Povánek, nku, m., sanfter Wind, Brise.
Nz.

Povařiti, povařovati. P. chmel atd. KP.
V. 344., 299. P. si koho = vážiti si ho.
Brt. D 253., Prss. G. 23.

Pováti. — abs. Za Št. polož: Kn. š. 41.
16.

Povazatel, e, m. = povazač. Šm.

Povázka, rostl. Cf. Slb. 706., 709., Rstp.
79., 812., Mllr. 69. — P. = kokotice. Vz
Zezulena, Povítka (dod.). — P., aponeu-
rosis. P. = povlak svalu, fascia. Vz Ott.
II. 530. P. = tuhá vazivová blána, jež za
obal n. za připevnění svaloviny sloužíc
jednak jednotlivé svaly od sebe odděluje,
jednak spojení mezi svalem a kostmi zpro-
středkuje. Slov. zdrav. 451. P. hřbetní, a.
dorsalis, dlanní, a. palmaris, plosková, a
plantaris. P. hrázová, f. perinaei, hřebenová,
f. pectinea, konečníkopastelinoměchýřová, f.
rectovesicalis, kyčelní, f. iliaca, kyčlostydká,
f. ischiopubica, lícohltanová, f. buccopharyn-
gea, nálevkovitá, f. infundibuliformis, nitro-

břišní, f. endogastrica, nitrohrudní, f. endo-
thoracica, nitropánviční, fascia endopelvina,
okružní, f. mesenterica, oponová, f. omen-
talis, pánviční, f. pelvina, podbříšková, f.
hypogastrica, podbřišnicová, f. peritonei,
předloktí, f. antibrachii, předobratlová, f.
praevertebralis, příčná, fascia transversalis,
příčná břišní, f. transversa abdominis, pří-
ušnicožvýkačová, f. parotideomasseterica.
pyjová, f. penis, síťkovitá, f. cribrosa, skrá-
ňová, f. temporalis, stehenní (široká), f. lata,
ucpávací, f. obturatoria, víčková, f. palpe-
brarum, zubovitá, f. dentata; jazyková, fas-
cia linguae, hluboká krční, f. colli profunda,
kůže hlavové, Kopfhautfascien, nitrokochová,
f. endothoracica, obličejová, Gesichts-, ra-
menní, f. brachii, šíjová, f. cervicalis. Ktt.
exc.

Povazkový. P. staženiny, Fasciencon-
tracturen.

Povážanec, nce, m. = obyvatel Pováží.
Zbr. Hry. 233.

Povážanka, y, f. = žena z Pováží. Sl.
ps. 337.

Pováží, n. = krajina nad Váhem. Po-
vážie, Považie, ty rajská dolina, kto ta raz
videl, večne ťa spomína. Sl. ps. — Cf. Č.
Čt. II. 183, Považ.

Povážiti. — co. Pož. 389. — čeho (proč
jak). Povážíme-li toho bedlivě. Šf. Strž. I.
342. Račte toho p. Arch. VII. 5. a j., VIII.
66., Bart. 103. Bád bych chtěl statku svého
p. Arch. VII. 45. Hrdla svého pro zacho-
vání knížecího života p. Výb. II. 1330
Když člověk něco vydělá rukou, umí si
toho považovať. U Rychn. Msk. Když jsme
toho při nás p-li. Nar. o h. a k. — si
čeho kde. Nosila pěkné šaty, ale po domě
si jí přece nepovažovali (nevšímali, nevá-
žili). Us. Brt. — co nač. P. něco za od-
byté, Osv. I. 485., za přídavek k něčemu,
Šš. Sk 181., za hřích, za svou povinnosť,
za hanbu, Us , v praxi za platné. ZČ. I. 264.

Povážlivý. P. Dobrovský. Šf. III. 200.

Povážnosť, i, f., das Gewicht; die Wich-
tigkeit das Ansehen. Šm.

Považování, Erwägung. P. něčích slov.
Kom. Lab. 110.

Povčil, povčiľka, povčulka = posud. Až
p. jsme byli zdrávi. Mor. Šd.

Povděčný komu z čeho. Na Zlínsku
Brt. U Chocerad. Vk.

Pověcnice, e, f., die Realschule.

Pověcnosť. Pal. Rdh. I. 373.

Pověcný. Pal. Rdh. I. 9. P. práva. Dk.
Aesth. 481.

Povečerní, abendlich. Čch.

Pověčný. Čch., Kká., Šml. P. krásota.
Č. Kn. š. 236.

Pověčšiti = povětšiti. Výb. I. 478.

Povědačka, y, f. = vykládačka, die Er-
zählerin. Slez. a slov. Šd. — P. = poví-
dačka. Bern.

Povedal, a, m. = klevetář. Slov. LObz.
XV. 171.

Povědění. Berou se také někdy za pří-
sloví prostá p., jen když pěkná jsou a
v krátkých slovích smyslu mnoho vypoví-
dají. Km. Aby (Eva) božímu p. (Ausspruch,
Aussage) nevěřila. Št.