39á

rische Sagen, Heldensagen). Vz více v Šf.
Strž. I. 166., II. 376. Cf. Hr. ruk. D. 89.,
B. 73. P. heraldická. Vz Sdl. Hr. V. 326.,
329. — P. = propověd, přísloví. Učiněn
jsem v p. (parabola). Ž. wit. 68. 1., 77. 2.
Jakožto jest (Kristus) v jiném čtoní ku po-
dobenství toho pověděl p., že . . . Št. Kn.
š. 58. (17.). — P. = řeči lidské. P., fama.
V MV. nepravá glossa. Pa. P. každým
krokem roste, fama crescit eundo; Pověsť
roste, čím dál kráčí. Dch. P. čím dále letí,
tím více přibírá smetí. Ehr. 46. P. šla po
vesnici jako voda po trubách (rychle). Us.
Dbv. P. jest úštěpný úsudek pomlouvač-
ných lidí. L. Parkos. P. jest jako sněžná
koule, čím dále se válí, tím větší se stává.
Sb. uč., Hkš. Pevněji jest okem viděti než
v pověstech po lidech slyšeti. Výb. I. 1167.
P. letí jako pták; Boháč dává pro p. Bž.
exc. Cf. Vor. P. 123., 136., Jg. H. 1. 730.,
731., Sbn. 98., 237., 271., 413., Jg. Slnosť.
122., 131. — P. = jméno etc. Muž slavné
p-sti. Us. Žádné takové vady ani poškvrny
po sobě nepozůstavil, jížtoby dobrá jeho a
ctná a zachovalá p. kterakolivěk narčena,
zhyzděna neb zkažena býti mohla. 1515.
Mus. 1880. 490. Vynasnaž se, abys p. do-
dobrého člověka zasloužil a zachoval, tím
získáš sobě vážnosť a lásku ; Plamen hořící
snadno zachováš, oheň uhaslý nesnadno roz-
nítíš: tak dobrou p. lehce uchráníš, však
ztracené těžko zasě dobudeš. Hkš. — P. =
odpověď. Tať jest p. k vaší otázce. Šf. (Hš.).

— P. = příběh. O němž vám p. povědě.
Hr. ruk. 271. (GP.). Cf. P. = povídačka.—
P. = děj, historická událosť. Dal. Předml.

— Cf. Mkl. Etym. 341. a.

Povestenie, n. = vypravování pověstí.
Slov. Dbš. Úv. 151.

Povésti. — koho kam: ve zlé. Št. Kn.
š. 11. Cesta nás povede přes Vídeň do
Hradce. Osv. 1871. 19. — se. Ten se po-
ved´ (o opilci). Us. Sn. — se po kom.
Povedl se po tátovi. Us. Rgl. — se nač
čím. A prosúdíš-li, povedeš se na svého
správci třetinú výš beze všech zmatkóv.
Vš. 346.

Povestiť = pověsti vypravovati. Moja
matka p-la vždy zbožne. Dbš. Úv. 153.
(64.). — Orl. III. 14.

Pověstivý = pověstí se týkající, Sagen-.
Spôsob názorný, obrazivý, báječný, p-vý.
Slov. Dbš. Úv. 76.

Pověstka. Hr. rk. D. 1070. Vz Pověsť.

Pověstník. Hus. I. 380.

Pověstnosť, i, f., die Berühmtheit, Fa-
mösheit. Šf. Strž. II. 137.

Pověstný. Hus I. 380.

Pověstovati, psallere. Ž. kl. (325.).

Povestvovanie, n. = vyprávění. Slov.
Czm. 97. Pověť. Mkl. Etym. 388.

Pověšenec, nce, m., der Galgenstrick,
-vogel, -schelm, -dieb- Bern.

Povět, vz Pověta, Mkl. Etym. 388. a.

Pověta, y, f. = župa. Šf. Strž. I. 501.

Povětní, Bezirks-. Vz Povět. P. děkan.
Hnoj.

Povětřák, a, m. = povětrník.— P., der
Sommerfrischler. Dch.

Povětralka, y, f., die Sommerfrische. Dch.

Povětří, synon. vzduch. Vz Mus. 1845.
542. Kteří jsou byli z jeho p.; Někteří
z Paškova p. (strany). Bart. 21., 303. Tvr-
zení to je z p., ist aus der Luft gegriffen,
germ. m: jest nepravé, smyšlené a p. —
P. = bouře. Hnáti se jako p. (prudce). Šml.
Bylo veliké p. s kroupami a sněhem; Pršel
sníh hustý s p-třím. Let. 332., 333. P., pří-
valy, hromobití v Čech. Vz Let. Rejstřík.

Povětřice. Koll. Žp. II. 371.

Povětrně. Učinil přípověď toliko p. Wtr
exc.

Povětrní, vz Povětrný.

Povětrní, vz Povětrný. P., aeris. Na
oblaciech povietřních. Ž. wit. 17. 12.

Povětrnice = povětřice, větrová smršť.
U Dobrušky. Kšť.

Povětrník = větrný mlýn. Kdo jídá
horká jídla, o tom se říká, že má v ža-
ludku p. U N. Bydž. Kšť. — P. = plachta
(špatně). Vký. — P., a, m. = nestálý člo-
věk, větroplach. U Kr. Hrad. Kšť.

Povětrníkář, e, m., der Windmüller,
Windmühlenbesitzer. Šd.

Povětrnosť = počasí (dod.). P. se obrá-
tila; Prorok p-sti. Dch.

Povětrnostní. P. hodiny, hygrometer.
Pr. hosp. nov. P. činitel. Stč. Pov. 6.

1. Povětrný, Luft-, luftig. P. ptactvo,
BR. II. 30. a., plavba, Stč. Zem. 621., strana,
Leeseite, f., cesta, Hvls., říše, Dch., pro-
gnosa. Stč. Zem. 592. — P. = nestálý a p.
O ní p. chvála se slyší. Wtr. exc. P. ná-
boženství, Bart. 134•, řeč, Výb. II. 1659.,
fantasmata víry. Čch.

2. Povětrný, ého, m. = vítr, vichřice.
P. mne chytil. U Vysokého. Pam. arch.
XIV. 359., 360.

Povětrohra, y, f., die Luftspiegelung,
fata morgana. Loos.

Povětrochodec, dce, m., der Luftwandler.
Lpř. Sl. I. 13.

Povětroň kamenný, železný. Stč. Zem.
252. P. světelný, meteor, Lichtmeteor. Nz.
— Schd I. 256., Vlšk. 16., Mus. 1833. 206.,
299., 1838. 177.

Povětroňový, Moteor-. Ssk.

Povětroňský, meteorologisch. Šm.

Povětroplavba, y, f., Luftfahrt, f. Loos.

Povětroplavec, vce, m., Luftfahrer, m.
Loos.

Povětrotah, u, m., Luftzug, m. Loos.

Povětroúkaz, n, m., Lufterscheinung, f.
Loos.

Povětší = trochu větší. V Podluží. Brt.
L. N. II. 62. Na Hané. Wrch.

Povětšiti čeho. Přiekopóv pověčšil. Výb.
I. 478.

Pověv. Ziak.

Pověžný. Též nebrzo pán který slepého
učinil by p-ným. Hus II. 273.

Poviazany = povázaný. Slov. Orl. IX.
334.

Poviazať = povázati. Slov. Šd.

Povídačka o strašidlech, Spuckgeschichte.
Dch. — Cf. Jg. H. 1. 731.

Povídálek, lka, m., Schwalbler, m. Šm.

Povídanina, y, f. = co se povídá. Přišel
na kousek p-ny. Šml.