394

Povídanka, y, f. = pověsť, das Gerede.
U Uher. Hrad. Tč.

Povídárna, y, f. = místnost, kde se po-
vídá. Parlament měli za fadní p-nu. Us.

Povídavě, narrative, erzählend. Us. Šd.

Povídavosť, i, f., Redseligkeit, f.

Povidelko, a, n. = povidlí. Šm.

Povídenštiti, wienerisch machen.

Povídka = vypravování a seřadění dějů
ze života společenského. Ta je, zakládá-li
se na událostech skutečnýsh, dějepisná, jinak
smyšlená. Bíba. Cf. Vor. St. 90. nn., Jg. H.
1. 731., Sbn. 98., 237., 271, 413., Jg. Slnosť.
130., 131., 145.

Povídkovitý, erzählungsartig. Šm.

Povidlo. Mkl. Etym. 389. b. - P., Schwa-
droneur, m. Vondrák.

Povidný příchod ducha sv. Zbr. Mudr.
živ. I. 291.

Poviestkár, a, m. = pohádkář. Slov.
Dbš. Úv. 21.

Povichrica, e, f.= povichr. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 516.

Povijácek, vz Povijadlo. Sš. P. 736.
Povijanka, y, f. = povijan. U Rožnova.
Šd.

Povíjelka, die Grieswurzel, rostl. Vz
Rstp. 48. — Poznam. V Rstp. v rejstříku
stojí povíjelka, v textu pak (na str. 48.) po-
vízelka.

Povíjivý, sich windend. P. rostlina. Čch.
St. 81.

Povijnice. Cf. Rstp. 1093., Odb. path.
III. 831.

Povijnicovitý. P. rostliny, ipomaeaceae:
stříbrobýl, hrubonožec, svlačec, opletník, po-
vijnice. Vz Rstp. 1088.

Poviklati. Radostí se poviklává. Sš. P.
764.

Povina, y, f., ves na Slov. Phľd. IV.
500.

Povinenství, n. = povinnosť. P. a zá-
vazek. Šf. Strž. II. 507.

Povinniti. Všickni ovci povinnichu (vin-
nou uznali). Ezp. 385.
Povinnosť vojenská, všeobecná branná,
Šmb., mravná i rozumná, vz Jg. Slnosť.
120., Tl. M. 129., školní, Blanda 219., uči-
telská, vlastenecká, KB. III., manželská
R. Smolík 211. P. soudců, úřadů, rodičů,
měšťanská atd. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 433.
až 434. Jakobychom jí byli stáli v nějaké
p-sti (byli jí něčím povinni). Us. Dch., Vk.
Zemi hájiti jest svatou p-stí. Jrsk. P. bývá
spolu matkou práva. Pal. Pdh. III. 173.
Snaž se p-sti své konati a budeš s sebou
spokojen. Hks. — P. ve hře v karty, Vor-
hand. Kdo má p. Na Mor. Mřk. Vz Předa,
Jg. H. 1. 731.

Povinnostisloví, n. = nauka o povin-
nostech. Dk. Aesth. 495.

Povinnostný. Práce pro nás p-ná. Dbš.
Uv. 4.

Povinný. P. díl, Bor. 381., návštěva
(školy), Šml., úcta. Fr. Nejsem povinen,
tys povinnější. Wtr. exc. — čeho. Dcky
barky této, z nichž se spojuje, jsou člán-
kové podstatní víry, aneb spravedlnosti
povinné zákona božího. 1512. Mus. 1883.
364. — k čemu: k službám vojenským.

J. Lpř. — komu čím (jak). Jsem po-
vinen představeným poslušenstvím, přáte-
lům věrností atd. Mž. 120. Jemu díky po-
vinni jsme. Šf. III. 635. Školou p. Dch.
Jest mu dílem p-nen. Vš. 269. Čím jsme
od osoby povinni byli, každý z nás hned
dal. Har. — komu v čem. V čem jsme
králi p-ni. 1466.

Povinovactví, Unterthänigkeit, Abhän-
gigkeit. Dostal se v p. Franků; Stáli v p.
franských králů. Šf. Strž. II. 299., 334. a j.
často.

Povinovaný čím komu zač. Za to
díkem všelikým p-ni jsme panu ... KB. IV.

Povinovatý. Cf. Vinovatý. — co komu.
Ale jest mi pancíř p-vat; Cos p-vat, aby
toho odbyl. NB. Tč. 144., 149. Co jsme
VMti p-ti. 1466. — komu čím. Nejsem
jim ničímž p-vat. NB. Tč. 263. Čím komu
kdo spravedlivě jest p-vat. Kol. 4., Výb.
II. 1554. — s inft. Nejste p-ti to činiti.
Výb. II. 1261.

Povinutý, eingewickelt. Bern.

Povislanský, Weichsel-, an der Weichsel
wohnend. P. Slované, Sl. let. V. 117., země.
Šf. Strž. I. 465.

Povislí, n. = krajina nad Vislou, Weichsel-
gegend. Tl. Ml. 20.

Povisnouti. — kde. Šípy u povětří
povisly. Pass. mus. 470. Když povisneš
u lemieže. Hr. rk. 385.

Poviti koho (kdy). Ež dievka počnúc
syna povije. J. Ml., Výb. I. 394. Počneš
dcerú a tu poviješ. J. Ml. K roku poví
dceru Anna. Výb. I. 390. — co jak. Do
ticha povil krajinu žár. Osv. V. 757. —
kde (čím). Černé vlasy jí zlehka v zadu
povívaly. Jrsk. Opodál jak chochol brada
šerá nade trupem vzhůru povívá. Kká.
K sl. j. 181. Povívati nad někým vějířem.
Čch. Bs. 74. V jeho líci šerým křídlem
úsměv nevěřící jako noční motýl povívá.
Kká. K sl. j. 170.

Povítač, e, m., Bewillkommner. Šm.

Povítka, y, f. = kokotice rostl. U Zá-
břehu, na Hané, Brt., na Val. Vck. Cf. Po-
vázka.

Povízelka, y, f., cirsium arvense, die
Grieswurzel, rostl. Mllr. 34.

Povjadlý = povadlý, welk. Val. Vck.

Povjedno = pospolu. Dědina p. Val. Brt.
D. 254.

Povklepati, nach einander einklopfen.
Sm.

Povl, u, m. = staré zboží z mody vyšlé.
Koupil samý p. Us. Kšť.

Povláčka = povlak, záchvat, affectus.
Sv. ruk. 167. — P. jaderná (jádra, jader,
cuticula nuclei, nucleanium, tegmen, hilo-
ferus, die Kernhaut, v bot. Nz. — P. =
pavlač. Slov. Phľd. IV. 5. — P. sněhu,
die Sohneeflocke. Lpř.

Povlaha, y, f. = divan, pohovka, das
Ruhebett, Kanapée. Slov. Hdž. Šlb. 84.

Povlak. Mkl. Etym. 379. b. Povlaka bílá,
byssos, rostl. Lpř. — P. = potažení, obal.
P. oltářový, Hnoj. neštovičná p-ka, Výb.
II. 4., konopná, Wld., deštníku. Dch. Oblačný
p. nebes. Stč. Zem. 607. Sklovitý p. zubů.
Osv. I. 559. Mám srdce jako v p-ce (je mi