Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |
|
|||
396
|
|||
|
|||
Povolně ku předu se bráti. Osv. Takové
milosti p. se odsluhovati hotov jsem. Žer. L. III. 4. Povolníček, čku, m. = poviják. Uh. Brt.
D. 254. Povolničký = hodně povolný. Šm.
Povolniti, frei ablassen. Šm!
Povolnosť = ustupování. Otcovská p.
syna kazí. Hkš, Bž. exc. Povolný = ne příkrý, čerstvý. P. půda,
Pc. 97., svah, J. Lpř.; vývoj, Osv., krok. Mcha. — P. = ochotný.Vzkazuji svou p. službu. Výb. I. 1254., Žer. 316. — v čem. Vašim milostem v službách p. N. Pož. 8. _ s inft. Žalobník p-len jest jemu to ode- vzdati. NB. Tč. 157. - Cf Mkl. Etym. 396. a. Povor, u, m = krajina (prkNO z kraje
klády), die Schwarte. U Kdyně. Rgl. Povoziti koho na čem kudy. Aby na
barke dal sa p. po mori. Slov. Orl. VIII 222. Povozné, Wagengebühr.
Povoznictví, Pr. tr. Koll. III. 241., Čsk.
Povozničiti = formaniti. Us.
Povozník = vozataj, der Fuhrwesens-
soldat. Čsk. Povozný u vozu. Arch. IV. 99.
Povprovoditi, nach einander hineinbe-
gleiten. Šm. Povráňať = vrhati. Slov. Tužby a žiale
do dialnych grúňov povráňaj fujarou. Hrbň. rkp. Povratnica, e, f., das Retourrecepisse,
hrvát. Šd. Povrávať = povídati. I to si povrává
ľud. K. Nov. 1888. 77. O čom v ten čas ešte len p-lo sa. Phľd. IV. 252. Povraz. Kar. 49., Z. kl. (325.). V MV.
pravá glossa. Pa. Povrazec, zce, m. = provazec. Slov.
Bern. Povrazník, a, m. = provazník. Slov.
Šd. Povrazný, Seil-. Vz Povraz. Slov. Bern.
Povrazolezec, zce, m. = provazolezec.
Slov. Bern. Povražený. Má p-ženo = porobeno, po-
strygováno. Slov. Rr. Sb. Povráží, n. V P. = pole u Lobez; louka
u Boškova na Plz. BPr. Povrci koho. Povrhše mě. Ž. wit. 16.11.
— co kde. Judáš povrha mezi nimi pe-
nieze. Hr. ruk. 251. — čím. P-hla rukou jeho. Mus. Ve Slezsku se úhor napřed povrhuje ruchadlem na brázdu, pak se povláčí, povápení, pohákuje na úkosinu (šikmo), potom se pohnojí a pooře. Brt. Pakli toho neučiníte, svými životy povr- žete. Výb. II. 9. Povrhel. Je mi proto život p-lem. Kká.
Kdo vlasť svou za zem každou smění, ten co p. vymazán buď z svého pokolení. Vack. — P. = potřepek. Vz Vejce.
Povrhnutí, n. = povržení. Bern.
Povrhnutý, vz Povržený. Bern.
Povrch = součet ploch, jež omezují tě-
leso. Hra. Křivý p. kužele (plášť kužele), der Kegelmantel. Nz. — P. = povrchní vzdělání. Čím větší p., tím menší hloubka. Sb. uč. |
Povrcheň = povrch. P. řeky Vltavy.
Stat. kn. 1876. Povrchně. Lépe málo a dobře než mnoho
a p. Us. Pdl. Povrchní vědomosti, vzdělanosť, pohled,
zánět. Us. Povrchnice, e, f. = sněhová kůra, die
Schneedecke. Vz Povrch (konec). P. ho udržela. U Nach. Hrš. Povrchník, a, m. = povrchní člověk, ein
Oberflächler. Dch. Povrcholina. Zima věčná sněhem seje
v p-lin holém čele. PI. I. 32. Povrchový = povrchu se týkající. P. na-
pjetí, Rm. I. 87., ZČ. I. 355., hladina, ZČ I. 287., přímky, Stč. Zem. 438., čára, Mantel- linie. Jrl. 419., Stč. Zem. 795. Povřísek, sku, m., das Schwingting auf
den Schiffen. Šm. Povříslo. Mkl. Etym 386. a. Dal vám staré
p. (nic kloudného). Us. Tč. Krútil (dělal) povriesla. N. Hlsk. XIV. 199. Jest mi ozná- meno, jakoby to na jakéms p-sle bylo po- staveno (jakoby to nejisté bylo). Arch. VIII. 241. Povrly, Pömmerle, ves u Neštědic. Blk.
Kfsk. 54., Rk. Sl. Povřoslo, a, n. = povříslo. Dítě p-slem
udusila. Pk. Před soudem v Ratiboři. 1666. Povrstviti, povrstvovati, nach einander
o. ein wenig schichten. Šm. Površeň, šně, f. = povrcheň. Ks.
Površina = površek. P. země. die Erd-
oberfläche. Šd. Kto prebiť sa nezná k jádru z p-ny. Phľd. VIII. 132. Povrtéti, ein wenig auf der Handmühle
mahlen. U Brušperka. Mtl. Povroubiti, vz Vrub.
Povržení, die Verachtung. Míti něco v p.
Osv. VII. 31. Povrženka, y, f. Cf. Rstp. 1575., Slb.
188. Povržený život. Vc. Lab. 4.
Povržlivý, verächtlich Rk.
Povslun = po světle. Sv. ruk. .36.
Povstalecký, Insurgenten-. P. četa, tá-
bor. Kká., Dch. Povstání, die Entstehung. Znám-li účel,
ještě nepoznávám p. věci. Mus. 1880. 424. P. proudu elektrického, Osv. I. 485., světa, všehomíra. Stč. Zem. 272. Povstati — odkud (čím, k čemu, kdy,
kde). P. od modlitby, Vrch., z postele, Hrts., z trávy. Osv. Látky prvotní, ze kterých sloučením všecky ostatní povstávají, slovou prvky. Mj 22. K práci povstaň z nečin- nosti. Vrch. Povstaliť v druhé polovici 14. stol. z národu čes. výteční myslitelé; Nejstarší prosaická literatura v Čechách p-la z potřeb církevních. Tf. Slovo to p-lo ze slova onoho přetvořením. Us. — k čemu. P. k životu. Hdk. Všechny třídy obyvatel- stva p-ly k odporu ozbrojenému. Mus. 1880. 451. Láskou k žití p. Vrch. — kde. Mezi nimi povstal. J. Lpř. Záliba ve mně p-la. Dk. — jak. Zákonník Manův po částkách povstal. J. Lpř. I. 22. — kdy: z rána p. Mž. 25. Povšedně, alltäglich. Jak se stává p.
Váj. T. a m. 138. |
||
|
|||
Předchozí (395)  Strana:396  Další (397) |