396

Povolně ku předu se bráti. Osv. Takové
milosti p. se odsluhovati hotov jsem. Žer.
L. III. 4.

Povolníček, čku, m. = poviják. Uh. Brt.
D. 254.

Povolničký = hodně povolný. Šm.

Povolniti, frei ablassen. Šm!

Povolnosť = ustupování. Otcovská p.
syna kazí. Hkš, Bž. exc.

Povolný = ne příkrý, čerstvý. P. půda,
Pc. 97., svah, J. Lpř.; vývoj, Osv., krok.
Mcha. — P. = ochotný.Vzkazuji svou p.
službu. Výb. I. 1254., Žer. 316. — v čem.
Vašim milostem v službách p. N. Pož. 8. _
s inft. Žalobník p-len jest jemu to ode-
vzdati. NB. Tč. 157. - Cf Mkl. Etym. 396. a.

Povor, u, m = krajina (prkNO z kraje
klády), die Schwarte. U Kdyně. Rgl.

Povoziti koho na čem kudy. Aby na
barke dal sa p. po mori. Slov. Orl. VIII
222.

Povozné, Wagengebühr.

Povoznictví, Pr. tr. Koll. III. 241., Čsk.

Povozničiti = formaniti. Us.

Povozník = vozataj, der Fuhrwesens-
soldat. Čsk.

Povozný u vozu. Arch. IV. 99.

Povprovoditi, nach einander hineinbe-
gleiten. Šm.

Povráňať = vrhati. Slov. Tužby a žiale
do dialnych grúňov povráňaj fujarou. Hrbň.
rkp.

Povratnica, e, f., das Retourrecepisse,
hrvát. Šd.

Povrávať = povídati. I to si povrává
ľud. K. Nov. 1888. 77. O čom v ten čas
ešte len p-lo sa. Phľd. IV. 252.

Povraz. Kar. 49., Z. kl. (325.). V MV.
pravá glossa. Pa.

Povrazec, zce, m. = provazec. Slov.
Bern.

Povrazník, a, m. = provazník. Slov.
Šd.

Povrazný, Seil-. Vz Povraz. Slov. Bern.

Povrazolezec, zce, m. = provazolezec.
Slov. Bern.

Povražený. Má p-ženo = porobeno, po-
strygováno. Slov. Rr. Sb.

Povráží, n. V P. = pole u Lobez; louka
u Boškova na Plz. BPr.

Povrci koho. Povrhše mě. Ž. wit. 16.11.

— co kde. Judáš povrha mezi nimi pe-
nieze. Hr. ruk. 251. — čím. P-hla rukou
jeho. Mus. Ve Slezsku se úhor napřed
povrhuje ruchadlem na brázdu, pak se
povláčí, povápení, pohákuje na úkosinu
(šikmo), potom se pohnojí a pooře. Brt.
Pakli toho neučiníte, svými životy povr-
žete. Výb. II. 9.

Povrhel. Je mi proto život p-lem. Kká.
Kdo vlasť svou za zem každou smění, ten
co p. vymazán buď z svého pokolení. Vack.

— P. = potřepek. Vz Vejce.

Povrhnutí, n. = povržení. Bern.

Povrhnutý, vz Povržený. Bern.

Povrch = součet ploch, jež omezují tě-
leso. Hra. Křivý p. kužele (plášť kužele),
der Kegelmantel. Nz. — P. = povrchní
vzdělání. Čím větší p., tím menší hloubka.
Sb. uč.

Povrcheň = povrch. P. řeky Vltavy.
Stat. kn. 1876.

Povrchně. Lépe málo a dobře než mnoho
a p. Us. Pdl.

Povrchní vědomosti, vzdělanosť, pohled,
zánět. Us.

Povrchnice, e, f. = sněhová kůra, die
Schneedecke. Vz Povrch (konec). P. ho
udržela. U Nach. Hrš.

Povrchník, a, m. = povrchní člověk, ein
Oberflächler. Dch.

Povrcholina. Zima věčná sněhem seje
v p-lin holém čele. PI. I. 32.

Povrchový = povrchu se týkající. P. na-
pjetí, Rm. I. 87., ZČ. I. 355., hladina, ZČ I.
287., přímky, Stč. Zem. 438., čára, Mantel-
linie. Jrl. 419., Stč. Zem. 795.

Povřísek, sku, m., das Schwingting auf
den Schiffen. Šm.

Povříslo. Mkl. Etym 386. a. Dal vám staré
p. (nic kloudného). Us. Tč. Krútil (dělal)
povriesla. N. Hlsk. XIV. 199. Jest mi ozná-
meno, jakoby to na jakéms p-sle bylo po-
staveno (jakoby to nejisté bylo). Arch. VIII.
241.

Povrly, Pömmerle, ves u Neštědic. Blk.
Kfsk. 54., Rk. Sl.

Povřoslo, a, n. = povříslo. Dítě p-slem
udusila. Pk. Před soudem v Ratiboři. 1666.

Povrstviti, povrstvovati, nach einander
o. ein wenig schichten. Šm.

Površeň, šně, f. = povrcheň. Ks.

Površina = površek. P. země. die Erd-
oberfläche. Šd. Kto prebiť sa nezná k jádru
z p-ny. Phľd. VIII. 132.

Povrtéti, ein wenig auf der Handmühle
mahlen. U Brušperka. Mtl.

Povroubiti, vz Vrub.

Povržení, die Verachtung. Míti něco v p.
Osv. VII. 31.

Povrženka, y, f. Cf. Rstp. 1575., Slb.
188.

Povržený život. Vc. Lab. 4.

Povržlivý, verächtlich Rk.

Povslun = po světle. Sv. ruk. .36.

Povstalecký, Insurgenten-. P. četa, tá-
bor. Kká., Dch.

Povstání, die Entstehung. Znám-li účel,
ještě nepoznávám p. věci. Mus. 1880. 424.
P. proudu elektrického, Osv. I. 485., světa,
všehomíra. Stč. Zem. 272.

Povstati — odkud (čím, k čemu, kdy,
kde). P. od modlitby, Vrch., z postele, Hrts.,
z trávy. Osv. Látky prvotní, ze kterých
sloučením všecky ostatní povstávají, slovou
prvky. Mj 22. K práci povstaň z nečin-
nosti. Vrch. Povstaliť v druhé polovici
14. stol. z národu čes. výteční myslitelé;
Nejstarší prosaická literatura v Čechách
p-la z potřeb církevních. Tf. Slovo to p-lo
ze slova onoho přetvořením. Us. — k čemu.
P. k životu. Hdk. Všechny třídy obyvatel-
stva p-ly k odporu ozbrojenému. Mus. 1880.
451. Láskou k žití p. Vrch. — kde. Mezi
nimi povstal. J. Lpř. Záliba ve mně p-la.
Dk. — jak. Zákonník Manův po částkách
povstal. J. Lpř. I. 22. — kdy: z rána p.
Mž. 25.

Povšedně, alltäglich. Jak se stává p.
Váj. T. a m. 138.