399

číši k přípitku. Us. Ke zvlášni důležitosti
dějepisné povznesli se jen někteří náro-
dové. J. Lpř. — se kam jak. Kam holu-
bičkou víra člověka se povznáší na křídlech
modlitby. Vrch. — co čím. Literatura bá-
snická ušlechtilou zábavou mysl povznáší.
KB. 1. — se kde. Obrazy různé se před
mými zraky povznášely. Kyt. 1876. 56. —
co jak. Výš povznesl čelo. Vrch. Někoho
mravně p. Šmb. Vysoko se p. Us. Pdl.

Povznešenec, nce, m. = povznešený.
Bibl. svět. cestp. II. 21.

Povznešení průmyslu, Mour., říše.

Povznešenosť duše nad tělo. Hlv. 220.

Povznešený. P. vědomí, Dk., tvář, Kká.,
nálada, Stimmung. Dch. Povznešeným hla-
sem mluviti. Hrts. — čím. Šb. F. — nad
co: nad všednosť. Tš. — nad kým čím.
Je nad nimi p-šena povahou i jednáním.
Osv. I. 183.

Povznět, u, m., die Entflammung. P.
chvilkový. Dk. Aesth. 344. Básnický p. Brt.

Povzněti. Zvolachu a země všecka po-
vzněla. Bj. Povzni tvój hlas v uši obú. Hr.
rk. 115.

Povznětil, a, m. = kdo povzněcuje. Dk,
Aesth. 181.

Povznětný, entzündbar, entflammbar. Dk.
Aesth. 74.

Povznícený; -en, a, o, entzündet, ent-
flammt, erregt. P. doba. Dk. Aesth. 544.

Povznítiti, povzněcovati, entflammen, an-
regen. Kdy duševní život ručeji se povzní-
til. Dk. Aesth. 465. - koho čím. Ib. 543.,
630.

Povzpětiti, ein wenig umwenden, zurück-
kehren. Pakli se byl kam p-til, čakali jsú
rádi jeho. 14. stol. Mus. 1885. 123.

Povztáhnouti. Oře p. Alx. V. v. 1474.
(HP. 36.).

Povzteklivec, vce, m. J. J. Kolár. Mon.
10.

Povzteklý pes, Č. Kn. š. 312., běs, Čch.
Bs. 54., člověk. Mus.

Povzteknouti se, genugsam toll sich
benehmen. Us.

Povztýčiti, ein wenig emporheben. —
co: hlavu. Kká.

Poza. Také na Mor. Z poza hor přiná-
šejí .. Brt. L. N. I. 214. Pôjdu poza humny
k dievčaťu. Sl. spv. I. 16. Až zajedem poza
horu do táboru. Brt. N. p. II. 370. Z poza
hor slunce vychází. Brt. P. 88. Má múchy
p. uchy = má za ušima. Zátur. Poza s akk.;
je-li pred ním z, tož s gt. Vz Brt. D. 189.
Daj ty starej p. ucha, kedz netreba, nech
nesluchá. Koll. Zp. I. 190.

Pozablesknouti, ein wenig aufblitzen.
— čím kudy. Myšlénka, jež jako vlasatice
letem trochu bujněj pozableskne světem.
Čch. Bs. 141.

Pozabučky. Valašku do ruky, od zeme
a p., to je náš život. Slov. Lipa. 309. P.
zbíja = v lese loupí. Slov.

Pozabudnouti, ein wenig vergessen. —
nač. Koll. Zp. II. 292. — co. Pozabývál
som to = pozapomínal. Uh. Brt. D.

Pozacláněti, vz Pozacloniti. — co čím.
Nrd.

Pozad, u, m. = pozadek, zadina, zadní
obilí. Slez. a laš. Šd., Brt. D.

Pozadí. V tajném p. státi. Pal. Rdh. III.
281. Do p. ustoupiti. Sbn. P. jeviště, obrazu.
Dk.

Pozadiště, ě, n. = pozadí, die Hinter-
bühne. Zpr. arch. VIII. 38

Pozadňový. P. oves (zadní. Vz Poza-
dek). Mor. Šd.

Pozadný, ého, m. = pohodný, ras. Vz
Ras.

Pozadudrať = zamumlati. Slov. Poza-
dudre v ospalosti. Vaj. T. a m. 23.

Pozady. Zustáł na p-dy. Val. Brt. D.

Pozahousti, aufspielen. Až cimbál bouře
skočnou pozahude. Čch. Sl. 93

Pozahradničiti co = učiniti zahrad-
nickým, v zahradě pěstovaným. Šd.

Pozahráti. — čím. Rtoma pozahrál úsměv.
Šml. Jenž (kříž) leskem proti slunci jasně
pozahrává. Kká. Td. 322.

Pozahroziti, ein wenig drohen. — čím:
slovem. Kká. Td. 241.

Pozachřestiti, ein wenig rasseln. Čch.
St. 52.

Pozachtěti se komu čeho: ovsa, Ap-
petit bekommen. Kká. Td. 127.

Pozachvěti, ein wenig wankend machen,
erschüttern. — čím. Bouře srdcem p-ly.
Chalupa. — se, ein wenig erbeben, erzit-
tern. — čím. Rty se radostí p-ly. Nrd.
Vichrem rozkoše se pozachví. Čch. Bs. 148.

Pozajísti, ein wenig sich satt essen. Jak
si už aj pozajedli a své občerstvili údy. Hol.
272.

Pozajíti, ein wenig hinter etwas gehen.
Šm.

Pozajtra = pozejtří. P. bude variť. Slov.
Phľd. VIII. 219.

Pozajtrašek, šku, m. = pozejtřek. Slov.
Dbš. Sl. pov. II. 94.

Pozajtro = pozejtří. Že by ani na p.
domov neprišiel. Slov. Sb. sl. ps. I. 117.

Pozakládaný = uložený, aufgehoben. Čo
mali p-né, to povymienal a dlhy poplatil.
Dbš. Sl. pov. VIL 44.

Pozakoušeti, genugsam erfahren, erlei-
den. P. příkoří. Kos.

Pozakryti dlaní oči. Us. Kká.

Pozakvíliti, ein wenig aufjammern.
Vzdech prsou pozakvílel kol a kol. Osv.
VI. 871.

Pozaletěti, ein wenig fortfliegen. — (si)
kam. Mysl jeho p-la si v libodyšné zášeří
bájí. Šml. K němu zrak p-těl. Čch. Mch.
48. Když vánek k vám za slunkem p-tí.
Kyt. 1876. 13.

Pozalézti, ein wenig sich verkriechen.
Us.

Pozamklý, geschlossen. Z těch očí dávno
p-klých. Pokr. Z hor. 62.

Pozamknouti, vz Pozamykati. Nrd., Jrsk.

Pozamlknouti, allmählig verstummen.
Phľd. VI. 269.

Pozaňadra, pl., n. = záňadří. Ostrav.
Wrch.

Pozanechati. P-cháme toho k jinému
času. Výb. II. 1163.

Pozaorati, allmählig einackern. Poza-
oráváł po kúsku. Mor. Brt, D.

472*