400

Pozapařiti, ein wenig einbrühen, ein-
brennen. Šp

Pozapíchati, nach einander einstecken.
— co kam: do sukna Us.

Pozapláti, pozaplanouti, ein wenig auf-
flackern. — kam. Až v Balkán výtrysk
její p-plál. Kká. K sl. j. 231. — kde jak.
Která v blesku zatracení ještě nevídanou
krásou pozaplane. Čch. Bs. 143
Pozapomenouti. Všecko jsem pozapo-
mínal. Brt D.

Pozapomenutě. Ačkolivěk sem vám
drahně věcí poručil k jednánie, však proto
mezi mnohými věcmi něco se p. přihodí
(snadno se na něco zapomene). Arch. VIII
122

Pozapriahať = pozapřahati. Phľd. VIII.
220.

Pozapsati, pozapisovat, alles nach ein-
ander aufschreiben. Dbš Sl. pov I 191

Pozar, u, m = pole na Vsacku Vck
Pozárodkový, postembryonal.
Pozarostlý, ein wenig verwachsen. P.
jezírko Kká.

Pozasípnouti, ein wenig aufzischen Had
p-pl Čch.

Pozaskřípati, ein wenig knirschen. —
čím: zuby Hol. 36

Pozasloniti, ein wenig umschatten, ver-
dunkeln, verhüllen — co čím. Us Dch.
Pozasnouti, einschlafen. Phl'd III. 2

Pozasnutí, n , das Einschlafen. Phl'd

III. 3. 109.

Pozastlati, pozastylati. Mlha obzor p-la,

verhüllt. Čch Petrkl. 44.

Pozastonati, ein wenig krankein. Bendl

I. 51

Pozastkvíti se, ein wenig erglänzen,

aufschimmern V divných půvabech se po-

zaskvívá (hrad). Čch. Dg 482 Jen s bašty

znak se sluncem pozaskvíval. Čch Sl. 51

Co duch lidsky? Lichá bublina, v níž se

světa obraz pozaskvěje Čch. Bs 121

Pozastříti co komu čím. Čch , Kka
Pozasutý, halbverschuttet, -eingefallen
P. sopka. Č Rz. LXXXVII

Pozasvítiti. Za Č polož Kn š 209
Osud na zdar pozasvitne, das Loos tagt
allmälig zu Gunsten. Dch Ze tmy víka
jiskra horečna jí pozasvitla Čch Bs. 169
Pozašteptati někomu něco, leise zu-
lispel Bendl. I 66

Pozaštkati, pozaštknouti aufschluchzen.
Hořce p-la. Čch St 78, Nrd Blld 16.

Pozašuměti, ein wenig rauschen. Tichá
motlitba chyžkou p-mí. Phľd VIII 226

Pozatančiti, ein wenig tanzen P-čil si
Pal. Děj. II. 1. 257

Pozatéci, pozatekati. Krv cedila sa ces
prah do pitvora a z pitvora pozatékal krvou
celý dvor, wurde allmälig überschwemmt
Dbš. Sl. pov. VIII 35
Pozatím = zatím Také na Val Vck.

Pozatopiti, ein wenig heitzen, ein we-
nig überschwemmen. Moře krajiny p-lo.
Hol. 67

Pozatřásti, ein wenig schutteln. — čím:
hlavou. Kos., Čch , Kká.

Pozatvárať = pozavírati. Slov. Bern.

Pozaváti, ein wenig wehen. Pozavál
větřík.

Pozavátý, allmählig verweht. P. cesta.
Kká.

Pozavoněti, ein wenig riechen. Co as
řeknou, až jim na rtech láskou pozavoní.
Hdk. C. 254.

Pozavříti, nach einander, allmählig ein-
sperren. Dch.

Pozavrtěti, ein wenig schütteln, drehen.
Vz Zavrtěti. — čím: hlavou. Kos.

Pozavzdychati si, ein wenig seufzen.
Kyt. 1876. 34.

Pozazníti, ein wenig tönen. Bendl. I.

177.
Pozazvoniti, ein wenig läuten. Cch. Bs.

177.

Pozbava, y, f. = pozbavení. Hol. 398.

Pozbavení, n., die Beraubung; Befrei-
ung. Hlv. 67.

Pozbavený; -en, a, o, beraubt; befreit.
— čeho. Líh vody úplně p-ný. Kk.

Pozbaviti koho čeho. Šf. Strž. II. 167.,
268., Koll. III. 40.

Pozhytek, tku, m. = pozbyt, Ľahký ná-
bytok, ľahký pozbytok. Sb. sl. ps. I. 100.

Pozbyti. — abs. Snáze jest nemíti ne-
měvšímu, než pozbyvšímu. Bž. exc. — co.
Slobodu ste p-li. Brt. N. p. II. 327. Ale
ty's pustila, sliboms's uvěřila, tak's při
tom věneček zelený p-la. Sš. P. 296. Než
by co sbožie p-li. Št. Kn. š. 30. — čeho.
smysla, Pass. mus. 436., trpělivosti. Us.
Pdl.

Pozbytný, wessen man los werden kann.
P. neduh. Č. Kn. š. 335.

Pozdáti se. Pozdávalo sa mu to jaksi
divné. Brt. D. 168.

Pozdě. Mkl. Etym. 253. P. večer přišel.
Us. Pdl. Lépe p. nežli nikdy. Bž. exc. Ho-
diny jdou pozdě, zbytečně m.: opožďují se,
nedocházejí. Brt. S. 179. 3.

Pozděhodě, vz Pozdiehodie (dod.).

Pozděchov. Je z P-va (lenivý). Us. Brt.

Pozdější, vz Pozdní.

Pozdeľač, adv = pozdálečí. Slov. Tu
zazre p. zase to svetlo. Dbš. Sl. pov. II.
43.

Pozděna Adolf, telegrafista a hudebník,
nar. 1836. Vz Rk. Sl.

Pozde onde = tu tam. Ten ječmeň je
velice řídký, p. o. klásek. Mor. Brt. D. 175.

Pozděplemenný, ôyíyovo?. Vký.

Pozděraz, a, m. Pozdieras, sam. u Krum-
lova. Sdl. Hr. III. 291.

Pozdětín, a, m., Pozdiatin, ves u Ná-
měště; údolí u Zbečna (Jsfk.).

Pozděvečerní, spätabendlich. Koňský
trh míval za onoho času v Dobu p. ráz
zvláštní. Světz. 1871.

Pozdiehodie, vz Pozděhodě. Ezp. 2457.

Pozditi s inft. Proč by tak učiniti po-
zdil. Pass. mus. 401. — se v čem. Proč
sě v svej lenivej mysli pozdíš? Pass. mus.
464. — Cf. Mkl. Etym. 253.

Pozdivý, zögernd, zaudernd. Slov. Loos.

Pozdňák, a, m. = pozdníče. Mor. Šd.

Pozdní kapusta, karfiol, zelí atd. Us.
Pdl. P. len (který se seje v červnu). Hk.