Předchozí (406)  Strana:407  Další (408) |
|
|||
407
|
|||
|
|||
vody = podati. Val. Brt. D. 254. — co, se
k čemu. Výb. I 350. Když čas se k tomu (lovu) p-čí (posichzi). Pil. 6. — s inft. Požičeno jest ďáblu někdy pravdu mluviti. EM. Požička, y, f. = půjčka. P-čky nemilé
veci. Zbr. Báj. 7. — Zátur. Pakli p-ku dáte jim. Ev. olom. 299. Požičovňa, f. = půjčovna. Slov. Loos.
Požiděný; -ěn, a, o, verjudet. Šd.
Požiditi koho, se, verjuden (sich). Us.
Šd. Požilinský, ého, m. Kňaz Andrejko Le-
meš, p-ských ozdoba končin. Cf. Žilina. Orl. III. 357. Požínečka, y, f. = která požinuje. Ej
veru požínaj, malá p-čka, čo vyžneš, to mi dáš, moja frajerečka. Koll. Zp. II. 389. Požír. Cf. Rstp. 722., Odb. path. III. 651.
Požírka. Na p-ku býti, zum Frasse die-
nen. Dch. Požírna, y, f., Poschirna, hájovna u Světlé
v Ledeč. Požiščati = půjčiti. P-čaj mi to. Val.
Vck. Požit, u, m. = požitek. D. Aesth. 252.
Požiteček, čku, m., vz Požitek.
Požitečně, nützlich. P. panstvie na ně-
čem mieti. Výb. II. 868. Požitečnosť. Chlubíš se p-stí svú. Výb.
II. 959. Lesy, pastviny, vody a jiné po- dobné p-sti Mus. 1880. 504. Požitečný. P. vlastenství (v. požitků),
das Nutzungsrecht. Šp. P. lék, Arch. rkv. (ze 16 stol.), předmět. Šf. Strž. I. 4. Byl jim p-čný. Pal. Rdh. I. 301. Vsi p-čné od- hádal Jindřichovi; Vrátili se poslové s do- brými novinami a p-mi. Let. 409., 296. Aby to právo dědičné proměněno bylo v právo upřiemého a p-ho panstvie. Arch. V. 388. Co zbytečno, nebývá p-čno. Us. Šd. Požitek. Právo p-tku, das Nutzungsrecht
(vz Požitečný), roční p. Dch. Účet z p-tků (požitkový). Nz. Dobytek k p-tku chovati. Rkp. 1450. Města se všemi p-tky a užitky. Kar. 68. Aj teď máš, že netoliko odjal Ša- lomún p. najvyššímu biskupu, alebrž ssadil s kněžství. Hus I. 465. (II. 56.). Cf. Plenný (dod.). — P. = rozkoš atd. P. čistý, kusý, lichý, pravý, smíšený, úplný, krásna, Dk. Aesth. 625., 620., aesthetický, naivní či prostý a uvědomělý. Dk. P. 136. Tělesné p-tky, sinnliche Genüsse. Dch. — Cf. Mkl. Etym. 411. b. Požitel, e, na. = kto neprávne pripraviac
blížneho o majetok, požíva ho, alebo kto požičané stroví a nevráti. Nejhorší urážka na Slov Dbš. Obyč. 81. Požitelstvo, a, n. = požívání. Streženie
i p. pokladov jim nenáležiacich. Dbš. Úv. 25. Požiti. Mají trestu p. Arch. VII. 255.
Chce-li toho Martin požiti. NB. Tč. 8. Dobré tedy mysli požívej. BR. II. 39. a. Ktož mnohých p-vá (užívá) slov. Hus I. 271. Ty výrobky požívají dobré pověsti, lépe: sly- nou. Pk. Která strana k čemu právo mieti bude, ta toho poživ. Vš. 26. Té rady poživ želel potom toho. Výb. II. 438. — čeho jak. Kdo chce básně z plna p., musí ji |
slyšeti. Dk. Nečiníš zlého, jenž dobře požíváš
přísahy. Hus I. 98. P. něčeho v dobrém způsobu zdraví. Mus. 1880. 356. Požíval (cizích) peněz mocí. Let. 235. Dokud roz- umu člověk právě požívá. Hus II. 130. Zle toho požive. Výb. II. 442. Nepoživeš toho dobrým. Výb. 1. 634. Chtěli-liby se ne- přátelé položiti proti vám z duolu, poži- vete jich z děl a muožete se hned za vrch položiti. Výb. II. 1007. — kde. Požívala v lidu veliké vážnosti (byla u veliké v. Brt.). Us. Lásky u lidu p. Us Pdl. Před soudem p-li rozličných výsad (měli výsady). J. Lpř. Ve spolku převahy p. J. Lpř. — čeho k čemu. Kto daróv jeho rozumně k jeho vóli bude p. Hus III. 27. — v čem. A můžete-li pana z Rozmberka v tom p., aby též poslal. Arch. VIII. 80. — čeho čím: rozkoše smysly. Vlč. — zač jak. Potom za to vším zlým požili. Let. 278. — kdy. I také potom v čas potřeby nastalé jich (práv) p-vali. Kol. 3. Včera a dnes trochu už požila (pookřála, po nemoci se sebrala). Na Vsacku. Vck., Brt. D. 254. Požití. Upraviti jídlo, aby bylo k p. Dch.
Požitina, y, f. = čeho se požilo, Nah-
rungsstoff, Genussmittel. Nz. lk., Dk. Požitkář, e, m., der Gewinn-, Genuss-
süchtige. Kutn. Požitkářství, n., die Gewinn-, Genuss-
sucht. Pdl. exc. Požitkový. P. účet, Nutzniessungskonto.
Nz. Požitný, nutzbar. Nz. P. právo. Sp.
Požitý = starý. Člověk již dosti p-tý.
Jdš. v. 200., Výb. I. 172. P. muž, rytieř- stvo. Alx.V. v. 1460., 329. (HP. 36., 8.). Poživa = obživa, živobytí, potrava, der
Lebensunterhalt, die Nahrung. Val. Vck. Našel i p-vy tolik. Němc. — P. = požívání, das Essen, Geniessen, der Genuss. P. vína. MP. 4. Toliko z jeduoho stromu poživa ovoce se mu zapovídala. Proch. Děj. bibl. I. 10. O jeho (masa) p-vě. Sš. I. 155.
Požívání krásy, uměleckých dél. Dk. Požívanina, y, f. P-ny, die Consumpti- bilien. Rk.
Požívanina: káva, čaj, kakao (čokoláda),
tabák, koření, opium. Vz KP. V. 600. nn. Poživeň, vně, f. = poživa, obživa. Včely
poživeň tam si hľadajú. Orl. VI. 53. Poživení = způsob života. Každý tvor
má jiné p Výb. II. 1687. Poživina, y, f., Genussmittel. Nár. listy.
Poživka, y, f., vz Poživa. Ssk.
Poživně, frugaliter. Sedají k tvému dů-
stojnému stolu, jedúc poživně zacělo tvé svaté tělo. Pravn. 666. Poživnosť = poživa, potrava, poživení,
výživa. Acta consist. Borového I. 347. Pilné včeličky nemohúc snášať novú p., hynú hla- dom. N. Hlsk. X. 135. Pilně role, vinice dě- láte, s mnohou prací p hledáte. Koll. Zp. II. 143. Z niežto (studnice) sú všicni světie
p. na tomto světě měli při svej pracnej čsčici. Pravn. 2035. (2380.). — LObz. XVII. 59. Poživný. Pivo jest nápoj p. a potravný.
Pdl. exc. |
||
|
|||
Předchozí (406)  Strana:407  Další (408) |