407

vody = podati. Val. Brt. D. 254. — co, se
k čemu. Výb. I 350. Když čas se k tomu
(lovu) p-čí (posichzi). Pil. 6. — s inft.
Požičeno jest ďáblu někdy pravdu mluviti.
EM.

Požička, y, f. = půjčka. P-čky nemilé
veci. Zbr. Báj. 7. — Zátur. Pakli p-ku dáte
jim. Ev. olom. 299.

Požičovňa, f. = půjčovna. Slov. Loos.

Požiděný; -ěn, a, o, verjudet. Šd.

Požiditi koho, se, verjuden (sich). Us.
Šd.

Požilinský, ého, m. Kňaz Andrejko Le-
meš, p-ských ozdoba končin. Cf. Žilina. Orl.
III. 357.

Požínečka, y, f. = která požinuje. Ej
veru požínaj, malá p-čka, čo vyžneš, to mi
dáš, moja frajerečka. Koll. Zp. II. 389.

Požír. Cf. Rstp. 722., Odb. path. III. 651.

Požírka. Na p-ku býti, zum Frasse die-
nen. Dch.

Požírna, y, f., Poschirna, hájovna u Světlé
v Ledeč.

Požiščati = půjčiti. P-čaj mi to. Val.
Vck.

Požit, u, m. = požitek. D. Aesth. 252.

Požiteček, čku, m., vz Požitek.

Požitečně, nützlich. P. panstvie na ně-
čem mieti. Výb. II. 868.

Požitečnosť. Chlubíš se p-stí svú. Výb.
II. 959. Lesy, pastviny, vody a jiné po-
dobné p-sti Mus. 1880. 504.

Požitečný. P. vlastenství (v. požitků),
das Nutzungsrecht. Šp. P. lék, Arch. rkv.
(ze 16 stol.), předmět. Šf. Strž. I. 4. Byl
jim p-čný. Pal. Rdh. I. 301. Vsi p-čné od-
hádal Jindřichovi; Vrátili se poslové s do-
brými novinami a p-mi. Let. 409., 296. Aby
to právo dědičné proměněno bylo v právo
upřiemého a p-ho panstvie. Arch. V. 388.
Co zbytečno, nebývá p-čno. Us. Šd.

Požitek. Právo p-tku, das Nutzungsrecht
(vz Požitečný), roční p. Dch. Účet z p-tků
(požitkový). Nz. Dobytek k p-tku chovati.
Rkp. 1450. Města se všemi p-tky a užitky.
Kar. 68. Aj teď máš, že netoliko odjal Ša-
lomún p. najvyššímu biskupu, alebrž ssadil
s kněžství. Hus I. 465. (II. 56.). Cf. Plenný
(dod.). — P. = rozkoš atd. P. čistý, kusý,
lichý, pravý, smíšený, úplný, krásna, Dk.
Aesth. 625., 620., aesthetický, naivní či
prostý a uvědomělý. Dk. P. 136. Tělesné
p-tky, sinnliche Genüsse. Dch. — Cf. Mkl.
Etym. 411. b.

Požitel, e, na. = kto neprávne pripraviac
blížneho o majetok, požíva ho, alebo kto
požičané stroví a nevráti. Nejhorší urážka
na Slov Dbš. Obyč. 81.

Požitelstvo, a, n. = požívání. Streženie
i p. pokladov jim nenáležiacich. Dbš. Úv.
25.

Požiti. Mají trestu p. Arch. VII. 255.
Chce-li toho Martin požiti. NB. Tč. 8. Dobré
tedy mysli požívej. BR. II. 39. a. Ktož
mnohých p-vá (užívá) slov. Hus I. 271. Ty
výrobky požívají dobré pověsti, lépe: sly-
nou. Pk. Která strana k čemu právo mieti
bude, ta toho poživ. Vš. 26. Té rady poživ
želel potom toho. Výb. II. 438. — čeho
jak. Kdo chce básně z plna p., musí ji

slyšeti. Dk. Nečiníš zlého, jenž dobře požíváš
přísahy. Hus I. 98. P. něčeho v dobrém
způsobu zdraví. Mus. 1880. 356. Požíval
(cizích) peněz mocí. Let. 235. Dokud roz-
umu člověk právě požívá. Hus II. 130. Zle
toho požive. Výb. II. 442. Nepoživeš toho
dobrým. Výb. 1. 634. Chtěli-liby se ne-
přátelé položiti proti vám z duolu, poži-
vete jich z děl a muožete se hned za vrch
položiti. Výb. II. 1007. — kde. Požívala
v lidu veliké vážnosti (byla u veliké v.
Brt.). Us. Lásky u lidu p. Us Pdl. Před
soudem p-li rozličných výsad (měli výsady).
J. Lpř. Ve spolku převahy p. J. Lpř. —
čeho k čemu. Kto daróv jeho rozumně
k jeho vóli bude p. Hus III. 27. — v čem.
A můžete-li pana z Rozmberka v tom p.,
aby též poslal. Arch. VIII. 80. — čeho
čím: rozkoše smysly. Vlč. — zač jak.
Potom za to vším zlým požili. Let. 278. —
kdy. I také potom v čas potřeby nastalé
jich (práv) p-vali. Kol. 3. Včera a dnes
trochu už požila (pookřála, po nemoci se
sebrala). Na Vsacku. Vck., Brt. D. 254.

Požití. Upraviti jídlo, aby bylo k p. Dch.

Požitina, y, f. = čeho se požilo, Nah-
rungsstoff, Genussmittel. Nz. lk., Dk.

Požitkář, e, m., der Gewinn-, Genuss-
süchtige. Kutn.

Požitkářství, n., die Gewinn-, Genuss-
sucht. Pdl. exc.

Požitkový. P. účet, Nutzniessungskonto.
Nz.

Požitný, nutzbar. Nz. P. právo. Sp.

Požitý = starý. Člověk již dosti p-tý.
Jdš. v. 200., Výb. I. 172. P. muž, rytieř-
stvo. Alx.V. v. 1460., 329. (HP. 36., 8.).

Poživa = obživa, živobytí, potrava, der
Lebensunterhalt, die Nahrung. Val. Vck.
Našel i p-vy tolik. Němc. — P. = požívání,
das Essen, Geniessen, der Genuss. P. vína.
MP. 4. Toliko z jeduoho stromu poživa
ovoce se mu zapovídala. Proch. Děj. bibl.

I. 10. O jeho (masa) p-vě. Sš. I. 155.
Požívání krásy, uměleckých dél. Dk.
Požívanina, y, f. P-ny, die Consumpti-

bilien. Rk.

Požívanina: káva, čaj, kakao (čokoláda),
tabák, koření, opium. Vz KP. V. 600. nn.

Poživeň, vně, f. = poživa, obživa. Včely
poživeň tam si hľadajú. Orl. VI. 53.

Poživení = způsob života. Každý tvor
má jiné p Výb. II. 1687.

Poživina, y, f., Genussmittel. Nár. listy.

Poživka, y, f., vz Poživa. Ssk.

Poživně, frugaliter. Sedají k tvému dů-
stojnému stolu, jedúc poživně zacělo tvé
svaté tělo. Pravn. 666.

Poživnosť = poživa, potrava, poživení,
výživa. Acta consist. Borového I. 347. Pilné
včeličky nemohúc snášať novú p., hynú hla-
dom. N. Hlsk. X. 135. Pilně role, vinice dě-
láte, s mnohou prací p hledáte. Koll. Zp.

II. 143. Z niežto (studnice) sú všicni světie
p. na tomto světě měli při svej pracnej
čsčici. Pravn. 2035. (2380.). — LObz. XVII.
59.

Poživný. Pivo jest nápoj p. a potravný.
Pdl. exc.