408

Poživo, a, n. = jídlo, Speise, f. Na Hané.
Bkř.

Poživohojný, genussreich. Šm.

Poživotný = po životě, po smrti jsoucí.
P. doživotný a p. Lčk. CM. 24., 70.

Poživu, vz Požiti.

Požlabnice, e, i., der Barenbaum. Sl. les.

Požltavý, gelblich. Slov. Bern.

Požltkavý = požloutlý, gelblich. P. vý-
chod. Slov. Phľd. IV. 6.

Požltlý = požloutlý. P. krieda. Slov. Ev.
šk III. 162.

Požltnúť = požloutnouti, gelb werden.
Bern.

Požní, n. = doba po žních. U Prahy.
Zkr. Sečkal mi do p. U Chroustova u Ma-
letina. Tbnk.

Požňový, nach der Ernte. P. čas nejlepší.
Na Hané. Wrch.

Požoň = Požuň. Sokl. I. 220.

Požoňka, y, f., Pressburger Metzen. Loos.

z Požova, vz Stodolius Dan.

Požrati. Největší čásť brouků požírá
látky rostlinné. Kk. Br. 12. Že i jich hubí
a požírá. Pal. Rdh. III. 155.

Požřiti koho, co. Země požřela Datana
(deglutire). Ž. wit. 105. 17. Absorbere. Ib.
57.10. Jenž (hněv tvój) je jest požřel jakžto
pazdeřie. Anth. I. 3. vd. 6. Tehda oheň boží
spad s nebe i požřiel oběť. Bj. Zver pre-
ukrutná ta mne p. má. Koll. Zp. I. 50. —
koho čím. Vysvobození od zlosti těla, aby
nás nepožřelo rozkoší. Hus I. 356.

Požuchlať s někým = požertovati. Mor.
Brt. D. 304.

Požúliť = pojísti, smlsati. Slov. Trebárs
zjedla i húsku i prasiatko, ešte potom i vše-
linečo p-la za tým kochom. Dbš. Sl. pov.
IV. 35.

Požuň, ě, f., Pasonia, Prešpurk, Břeti-
slava, Pressburg. Pokr. Pot. I. 13., Let.
Mat. S. VIII. 2 36.

Požuňský, Pressburger-, Kv. 1881., Dch.
P. stolice. Č. Čt. I. 162.

Požúť, požuvati = požvýkati. Slov. Najprv
požuj, potom jedz: najprv rozvaž, potom
hovor. Sb. sl. ps. I. 107. — co. Ej, ej, keď
už chceš tak hovoriť, aspoň si to požuj.
Rr. Sb.

Požutý = požvýkaný. Vyplil p-tou bělku.
Kld. 117.

Požvančiť, vz Žvančiť. Kráva mi šatku
p-la Slez. Šd.

Požvaniť s kým, ein wenig plauschen.
Us. Tč.

Požvýkati, vz Požúť (dod.).

Pr, ve slohu kupeckém = per = po, za.
Kh.

Pra sakra! Knrz. On dnes není pra k ni-
čemu. Us. Dch.

Přa. Udělal to na svú přu = o své ujmě.
U St. Jičína. Vhl.

Prabáječný = prabájný. P. povesti. Dbš.
Úv. 149.

Prabájný = prvotní, báje se týkající.
Sú predstavy a myšlienký p-né. Dbš. Úv.
140.

Prabloud, a, m. Vz Bloud. Vc. Lab.
200.

Prabludař, e, m. Vz Bludař, Pra-. Ss.
Sk. 99.

Praboháč, e, m., ein steinreicher Mann.
Šm.

Prabohyně, ě, f.. die Urgöttin. Šmb. S.
I. 298.

Prabožič, e, m. = božič, syn boží. Slov.
Aby p. z hrobu nám vykvitol. Hrbň. Jrsk.

Prabuňka, y, f., die Urzelle. Vlach.

Prabydlitelství, n., die Ureinwohner-
schaft (als Eigenschaft). Aby p. Slovanů
v Europě dokázal. Bdl. ŽŠf. 112.

Prabylina, y, f, Urpflanze. Šm., Rk.

Prabylosť, i, f. = prabytnosť. P. národa
českého. Sbn.

Prabytnosť. Koll. St. 45.

Prabytný. Látka písně p-ná. Brt.

Prace, Pratze, ves u Brna. Tam jsou
všichni na hlavu padlí. Jak tam vítali žida
místo p. děkana. Býkovi dávají občas nové
koženice n. novou košili a k té slavnosti
krmívají trakař n. ostryvku. Vz Sbtk. Krat.
h. 195.

Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav
práceck v: prácech. V 24. ř. oprav přílišná
v: přílišná. Cf. Mkl. Etym. 261., Robota
(dod.), Gb. Ml. 93. 4. a 5. P. duševní, Us ,
polní, domácí, Sá., mechanická, ZČ., těžař-
ská, NA. IV. 130., písemní, KB., saisonní
(zednická, pokryvačská a p.), Kzl. 291., hle-
dací (v horn.), NA., hospodářská, Kzl., vy-
sazovací. Pflanz-, probírací, Durchforstungs-,
Sl. les, přípravná, předchozí; doba, rozdě-
lení, poměry, způsob, přijímatel, den, obor,
ukládání práce, přestávka v práci, prostor
k práci. Šp. P. jest životem. To stálo něco
práce! Us. Ndrf. Je chlap do práce (praco-
vitý). Us. Vhl. Žene se do p. dosť. Us. Frch.
On se do p. nutí; Jíti po své práci; Ne-
stojí to za práci; S něčím si práci dáti.
Dch. Z každého kouta kouká na mne p.
Us. Vk. Musím za svou prací. Šml. P. tichá
a společná získá vlasti oslavu. Č. Rž. XCII.
Dětinství je začať prácu a nevést k celosti.
Glč. II. 245. Kdo co dělá s chutí mile, p.
jest mu kratochvíle. D. Šk. II. 274. Jde
mu práca jako po šnôre, jako po másle, Rr.
MBš, jakoby kozu dřel nebozízem skrze
plot (o nešikovném člověku). U Kr. Hrad.
Kšť. Nikomu pro sprosté práce chvály ne-
ubude; Jak si jídlem nepomožeš, práca tě
udusí. Mor. Tč. Po práci někde býti. Us.
Bkř. P. bez vůle nejde ke konci; Kdo svú
vůli k práci přidá, taká p. mnoho vydá;
Kdo se p. bojí, nepřijde k pokoji, mor.;
Bez sčastí práca čas svój utrácá; Páni bez
p. pokrmy jeďá všelijaké, preto majú bez
všej síly těla ledajaké (slabé). Slov. Tč.
Líp se daří každá p., když víc rukou se jí
chytí. Vrch. Pr. 97. Prácu pro zutřek dělaj
dnes, zelé pro dneskaj zutra zjez. Val. Vck.
Těžšie jest p.., z niež užitek nepochází. Výb.
II. 648. Každá p. těžkáj' tomu, komuž nenie
milá; Připraviec se snažně a s velikú prací;
Dobré se jest na manželskú práci rozmy-
sliti. Št. Kn. š. 33., 6., 63. O vdovách, ješto
jsú dlužny o někom práci nésti. Šf. Taková
p. málo do kuchyně přináší (je málo platna).
Us. P. obohacuje a ducha vzdělává; Nic na
světě není bez p.; Těš se hladem, když