Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |
|
|||
409
|
|||
|
|||
mrzela p.; Nic bez p. nepřichází; P. rodí
zámožnosť a sílu; Máš-li práci, chutě do ní, budeš míti brzo po ní. Sb. uč. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střež co zrádce; Pilen práce co zajíc bubnu. Č. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se upo- til; Ustavičná p. všecko přemůže; P. člo- věka živí, zahálka maří. Lpř. P. není bez platu, rozkoš plodí útratu; Úsilím a prací i nebe koupíš; Po práci milo odpočinouti; Milátě práce; ač i těžká, jen když není daremná; Větší dobré s větší prací při- chází; Za špatný plat nesporá práce; V den svatý p. mají státi; Vítej sluNce s modlitbou v ústech a s prací v ruce. Us. Bž. P. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Kdo se do p. strojí, ten se jí bojí. Us. Brt. — P. = péče. Zavaliti práci komu, esse oneri alicui. Bj. Na něco práci naložiti. Št. Kn. š. 165. — Cf. Hr. ruk. M. 272. — P. = svízel. Všudy p., všudy kříž, všudy je nějaká tíž. Bž. exc. Pomni, žeť sú, milujíc Boha, práci i smrť proň nesli. Št. Kn. š. 12. (18.). — P. = bo- lesť. Cf. Hr. ruk. B. 226. — P. = dílo (ho- tové). P. kusová. Kzl. 288. Pracek, os. jm. Arch. VII. 717, VIII.
600. Pracevání = pracování. Sv. ruk. Al.
425. Prací buben, NA. IV. 50., látka, šaty.
Dch., Vlč., Pdl. Přací věta. Cf. Gb. Ml. II. 31.
Pracička, zdrobn. práce. Nechtiec i jedné
p-ky pojměti. Št. Kn. š. 128. Pracinka, vz Pracka.
Prackár, a, m. = přeskář. Slov. Bern.
Praclienok, nka, m. = přeslínek. Slov.
Ssk. Praclík, u, m. = preclík. Na jihových.
Mor. Brt. L. N. II. 117. Pracna, die Pratze. P. škopku, postranní
válce brzdového, Seitenpratze bei der Schleif- walze ; náprava s pracnami či lapnami, die Lappenachse. Pdl. exc. — P. = dřevený čtyřhranný špalíček u hemovníku, jenž na kolo tlačí a vůz zadržuje. Us. Hrt., Msk. — P. = přezka. Slov. Němc. Mus. 1879. 357. Pracně oč usilovati, Vš. 356, přes moře
jezditi. Ler. Pracno = pracně. P. mu to přijde. Mor.
Šd. Pracný = těžký, lopotný atd. Cf. Mkl.
Etym. 271. P. práce. Lpř. Na svém pracném díle v dolech byli Let. 497. Od tohoto světa hubeného a p-ho. Št. Kn. š. 129. Bôh s vámi ve vašich p-cných núziech. Pravn. 576. — P. = chudý, nemocný atd. Vz Hr. ruk. P. 316, 411., 414., 430., 743., 867., 894., Pl. 41., 197., Sv. ruk. SR 811., Št. kn. š. 111., 19., 129. 28., 275. 17. P. a chudý jsem já. Ž. wit. 108. 22., 34. 10 Sú tělem i duší pracni. Pravn. 2719. Drva vdovám pracným nosieše. Kar. 113. Pracným k zdraví pomáháše. Hr. ruk. 23. Coj' pracných ne- mocných. Št. Kn. š. 111. Pomocitel prac- ných. Hr. ruk. 147. Mnoho chudých, sle- pých, p-cných sebrav. Pass. mus. 429. Jeho žena času p-ho (porodu) dojide. Výb. I. 1164. — P. = pracovitý. Sv. ruk. 282. |
Pracování duchem. Osv. Duch člověka
k p. tím schopnější bývá, když časem skrov- nou veselosť za pokrm užívá; Kazí ducha, sílu, zdraví dlúhé p., když sa jedním dúškem koná bez odpočívání. Glč. I. 82. Pracovaný, gearbeitet. Výrobek solidně
p-ný. Us. Pracovati. — abs. Kdo pracuje, toho
Bůh neskracuje; Kdo nepracuje, ať nejí. Us. Lpř. Pracujíce jezte více. Us. Bž. — co. Kto chceš chleba, pracuj (to), čo treba. Slov. ZObz. XXI. 225. — oč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro p-jíce; Já chci o to p. NB. Tč. 272. Sedláci o obilí pra- cující. Výb. II. 1565. O to lidé p-cují. Arch. III. 41. Pravý kající pracuje o radosť ne- beskú. Hus III. 120. — o čem. Porúčiem ti ji, aby věrně pracoval o ní. Št. P-jíce o něm (o chlebě). Št. Kn. š. 154. Člověk co viece žádá, o tom viece p-cuje. Hus I. 209. — s čím. Ani p-cují s lidmi svátostmi božími (bosáci). Krnd. 47. S svatú vierú p. jest najvětšie služba božie. Krnd. 6. A také veliká jest příkaza u škorně tak dlúhý nos, neb pěš nemóž s nimi p. Št. Kn. s. 170. — kde. I nechtie chutně p. zde na světě. Št. Kn. š. 31. Okolo něčeho p. Lpř. Sv. Alž- běta při nemocných p-la. Št. Kn. š. 87. — v čem (proč). A tak dlúho p-val v bolesti Žvt. otc. 51. b. P. u modlitvách, v učení i v jiných věcech duchovních; Pak z toho zapálenie bude p. v skutciech dobrých. Št. Ku. š. 54., 178· —jak: s úspěchem, Us., v soukromí, v tichosti, Vlč., s rozvahou, Us., o přítrž, Osv., postem a modlitbami. Št. Kn, š. 86. P-val co měl síly, aus Leibes- kräften. Dch. Stroj p-cuje s třetinou plnění, s pateronásobnou expansí. Šmr. 111. P. jako chudý (pilně), Us. Rgl., jako morovatý (svě- domitě). U Král. HRad. Kšť. Podlé svého stavu p. Št. Kn. š. 55. Nám třeba k tomu nohama rukama p. Kmp. Pro něho životem svým p-val (v boji). Arn. 1133. Ňadra těžce p-la. Vrch. P. někomu do rukou. Kzl. 122., Dk. Parou p. (rychle). Šml. Nehezky se pracuje, když se někdo do rukou dívá. Us. Kšť. — proč. Mnoho p-cije pro ně, pro se; Ješto su proň p-li; Mílo nám bylo pro svú libosť v světském běhu p. Št. Kn. š. 40., 22., 87, — kdy. Kdo p-cuje z mladu, nimo na starosť hlodu. VSlz. I. 222. Po porodu k smrti pracující. Výb. II. 1381. Pracovitosť. Umělosť, ctnosť a zámož-
nosť jsou dcerušky matky p-sti. Sb. uč. Pracovitý = dělný. P. ruka všade po-
klad vykope. Orl. II. 367. — P. = pln práce. P. dielo. Krnd. 122., život. Št. Kn, š. 127. Pracovní, -ný, Arbeits-. P. dům, síla,
doba, knížka, Dch., služka, lid, Osv., náčiní, nástroje, Kzl., den, Mour., hodina, Šim., včela, NA. IV. 108., třída lidu, Us., člověk. Pracovnický, Arbeiter- Šm.
Pracovnictvo, a, n., die Arbeitegenossen,
Arbeitsgenossenschaft. Dch. Pracovská, é, f., Pratzower Hof, dvůr
u Tábora. Práč = stolec, na němž se prádlo pístem
n. kyjankou (laš.) vypírá. Mor. Brt. — P. = psí jm. Škd. |
||
|
|||
Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |