409

mrzela p.; Nic bez p. nepřichází; P. rodí
zámožnosť a sílu; Máš-li práci, chutě do
ní, budeš míti brzo po ní. Sb. uč. Važ si
času, chyť se práce, zahálky se střež co
zrádce; Pilen práce co zajíc bubnu. Č. Při
práci za nehty mu zašlo a při míse se upo-
til; Ustavičná p. všecko přemůže; P. člo-
věka živí, zahálka maří. Lpř. P. není bez
platu, rozkoš plodí útratu; Úsilím a prací
i nebe koupíš; Po práci milo odpočinouti;
Milátě práce; ač i těžká, jen když není
daremná; Větší dobré s větší prací při-
chází; Za špatný plat nesporá práce; V den
svatý p. mají státi; Vítej sluNce s modlitbou
v ústech a s prací v ruce. Us. Bž. P. se mi
zprotivila, na jídlo mám chuť; Kdo se do
p. strojí, ten se jí bojí. Us. Brt. — P. =
péče. Zavaliti práci komu, esse oneri alicui.
Bj. Na něco práci naložiti. Št. Kn. š. 165. —
Cf. Hr. ruk. M. 272. — P. = svízel. Všudy
p., všudy kříž, všudy je nějaká tíž. Bž. exc.
Pomni, žeť sú, milujíc Boha, práci i smrť
proň nesli. Št. Kn. š. 12. (18.). — P. = bo-
lesť. Cf. Hr. ruk. B. 226. — P. = dílo (ho-
tové). P. kusová. Kzl. 288.

Pracek, os. jm. Arch. VII. 717, VIII.
600.

Pracevání = pracování. Sv. ruk. Al.
425.

Prací buben, NA. IV. 50., látka, šaty.
Dch., Vlč., Pdl.

Přací věta. Cf. Gb. Ml. II. 31.

Pracička, zdrobn. práce. Nechtiec i jedné
p-ky pojměti. Št. Kn. š. 128.

Pracinka, vz Pracka.

Prackár, a, m. = přeskář. Slov. Bern.

Praclienok, nka, m. = přeslínek. Slov.
Ssk.

Praclík, u, m. = preclík. Na jihových.
Mor. Brt. L. N. II. 117.

Pracna, die Pratze. P. škopku, postranní
válce brzdového, Seitenpratze bei der Schleif-
walze ; náprava s pracnami či lapnami, die
Lappenachse. Pdl. exc. — P. = dřevený
čtyřhranný špalíček u hemovníku, jenž na
kolo tlačí a vůz zadržuje. Us. Hrt., Msk. —
P. = přezka. Slov. Němc. Mus. 1879. 357.

Pracně oč usilovati, Vš. 356, přes moře
jezditi. Ler.

Pracno = pracně. P. mu to přijde. Mor.
Šd.

Pracný = těžký, lopotný atd. Cf. Mkl.
Etym. 271. P. práce. Lpř. Na svém pracném
díle v dolech byli Let. 497. Od tohoto
světa hubeného a p-ho. Št. Kn. š. 129. Bôh
s vámi ve vašich p-cných núziech. Pravn.
576. — P. = chudý, nemocný atd. Vz Hr.
ruk. P. 316, 411., 414., 430., 743., 867.,
894., Pl. 41., 197., Sv. ruk. SR 811., Št.
kn. š. 111., 19., 129. 28., 275. 17. P. a chudý
jsem já. Ž. wit. 108. 22., 34. 10 Sú tělem
i duší pracni. Pravn. 2719. Drva vdovám
pracným nosieše. Kar. 113. Pracným k zdraví
pomáháše. Hr. ruk. 23. Coj' pracných ne-
mocných. Št. Kn. š. 111. Pomocitel prac-
ných. Hr. ruk. 147. Mnoho chudých, sle-
pých, p-cných sebrav. Pass. mus. 429. Jeho
žena času p-ho (porodu) dojide. Výb. I.
1164. — P. = pracovitý. Sv. ruk. 282.

Pracování duchem. Osv. Duch člověka
k p. tím schopnější bývá, když časem skrov-
nou veselosť za pokrm užívá; Kazí ducha,
sílu, zdraví dlúhé p., když sa jedním dúškem
koná bez odpočívání. Glč. I. 82.

Pracovaný, gearbeitet. Výrobek solidně
p-ný. Us.

Pracovati. — abs. Kdo pracuje, toho
Bůh neskracuje; Kdo nepracuje, ať nejí.
Us. Lpř. Pracujíce jezte více. Us. Bž. —
co. Kto chceš chleba, pracuj (to), čo treba.
Slov. ZObz. XXI. 225. — oč. Když jsme
dělali v šachtách o stříbro p-jíce; Já chci
o to p. NB. Tč. 272. Sedláci o obilí pra-
cující. Výb. II. 1565. O to lidé p-cují. Arch.
III. 41. Pravý kající pracuje o radosť ne-
beskú. Hus III. 120. — o čem. Porúčiem
ti ji, aby věrně pracoval o ní. Št. P-jíce
o něm (o chlebě). Št. Kn. š. 154. Člověk
co viece žádá, o tom viece p-cuje. Hus I.
209. — s čím. Ani p-cují s lidmi svátostmi
božími (bosáci). Krnd. 47. S svatú vierú p.
jest najvětšie služba božie. Krnd. 6. A také
veliká jest příkaza u škorně tak dlúhý nos,
neb pěš nemóž s nimi p. Št. Kn. s. 170. —
kde. I nechtie chutně p. zde na světě. Št.
Kn. š. 31. Okolo něčeho p. Lpř. Sv. Alž-
běta při nemocných p-la. Št. Kn. š. 87. —
v čem (proč). A tak dlúho p-val v bolesti
Žvt. otc. 51. b. P. u modlitvách, v učení
i v jiných věcech duchovních; Pak z toho
zapálenie bude p. v skutciech dobrých. Št.
Ku. š. 54., 178· —jak: s úspěchem, Us.,
v soukromí, v tichosti, Vlč., s rozvahou,
Us., o přítrž, Osv., postem a modlitbami.
Št. Kn, š. 86. P-val co měl síly, aus Leibes-
kräften. Dch. Stroj p-cuje s třetinou plnění,
s pateronásobnou expansí. Šmr. 111. P. jako
chudý (pilně), Us. Rgl., jako morovatý (svě-
domitě). U Král. HRad. Kšť. Podlé svého
stavu p. Št. Kn. š. 55. Nám třeba k tomu
nohama rukama p. Kmp. Pro něho životem
svým p-val (v boji). Arn. 1133. Ňadra těžce
p-la. Vrch. P. někomu do rukou. Kzl. 122.,
Dk. Parou p. (rychle). Šml. Nehezky se
pracuje, když se někdo do rukou dívá. Us.
Kšť. — proč. Mnoho p-cije pro ně, pro se;
Ješto su proň p-li; Mílo nám bylo pro svú
libosť v světském běhu p. Št. Kn. š. 40.,
22., 87, — kdy. Kdo p-cuje z mladu, nimo
na starosť hlodu. VSlz. I. 222. Po porodu
k smrti pracující. Výb. II. 1381.

Pracovitosť. Umělosť, ctnosť a zámož-
nosť jsou dcerušky matky p-sti. Sb. uč.

Pracovitý = dělný. P. ruka všade po-
klad vykope. Orl. II. 367. — P. = pln
práce. P. dielo. Krnd. 122., život. Št. Kn,
š. 127.

Pracovní, -ný, Arbeits-. P. dům, síla,
doba, knížka, Dch., služka, lid, Osv., náčiní,
nástroje, Kzl., den, Mour., hodina, Šim.,
včela, NA. IV. 108., třída lidu, Us., člověk.

Pracovnický, Arbeiter- Šm.

Pracovnictvo, a, n., die Arbeitegenossen,
Arbeitsgenossenschaft. Dch.

Pracovská, é, f., Pratzower Hof, dvůr
u Tábora.

Práč = stolec, na němž se prádlo pístem
n. kyjankou (laš.) vypírá. Mor. Brt. — P. =
psí jm. Škd.