410

Pračatka. List. fil. XIII. 187.

Práče Duchek. Arch. VII. 649.

Praček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 387.

Pračka = přístroj na praní řepy; lid
říká též: bulík (že v něm řepa mizí, jakoby
ji požíral), Hk.; přístroj na praní ječmene.
KP. V. 240.

Pračlověk, a, m. Cf. Stč. Zem. 842.

Pračník = prakovník (ozbrojenec). Arch.
VII. 298.

Pračtverák, a, m., der Erzschelm. Dch.

Přádací válec, kladky, W)d., vřeteno.
NA. IV. 40.

Přadák, a, m. = bourec, bombyx. S. N.
V. 509.

Přadaný oprav v: přaďaný. Tč.

Pradarebák, a, m., der Erzhalunke, -lump.
Lpř.

Pradávno. Od p-na. Stč., Ddk.

Pradávný. V době p-né, Osv.; od pra-
dávných časů. Posp.

Přádečky, vz Přádky.

Praděd. Nechlub se p-dy, sám sa ška-
redý. Us. Bž. — P. = hora v Sudetách (na
Mor. nejvyšší, 1487 m. vys.), překlad něm.
Altvater. Cf. Ott. IL 24.

Pradědeček, čka, m., demin. praděd.

Osv.
Pradědovský, alt-, urgrossväterlich. Sm.

Praděj, e, m., uralte Handlung. Dk. Aesth.
575., P. 39.

Přádelné, ého, n. = plat od předení. Us.
Šd.

Přádelniny, pl., f., Gespinstpflanzen.
Rk.

Přadeno, přadino (laš. Tč.), přadleno a
předánko (u Kdyně, Rgl.), přadénečko, přa-
denko. Přadénečko upřasť. Brt. P. 7. Cf.
List. fil. XIV. 186.

Přadino, a, n , vz Pradeno (dod.).

Přadivo. Pradivo doma tkané. Slov.
Phľd. II. 18. - Orl. VI. 203.

Pradla, y, f. = pradlena. Fr. Dvrsk.

Prádla, pl., n. = hlubina vyzděNá, vodou
naplněná, k praní upravená, posud na Mor.,
die Waschgrube, das Waschbecken. Lpř.

Pradlák, a, m. = jehož žena je pradle-
nou. Val. Km.

Pradlec. 15. stol.

Přadlectví, n., Spinnerei, f., Spinnwesen,
Šm.

Přádleč, e, m. = předelka, phalaena, der
Schmetterlingsspinner. Sl. les.

Pradlena. Nastrká ti toho jako drátař
n-ně (nic; žertem). Us. Kšť. Hra na p-nu.
Vz Brt. Dt. 170.—171.

Přadlenka, y, f., vz Přadlena. Pokr.

Přadleno, a, n., vz Přadeno.

Pradlenství, n., die Wascharbeit. Stat.
př. kn. 1877. 37.

Pradlí. Cf. Mkl. Etym. 240., 241., List.
fil. XIV. 186.

Přádlí. Cf. Mkl. Etym 262.

Pradliska, pl., n. Pod P-sky, pole v Pra-
dlisku. Sk.

Přadlka, y, f. = přadlena. Mor. n slov.
Šd., Sl. let. V. 57.

Pradlo, Pradlermühle, mlýn u Bechyně.

Prádlo = prání. Při jednom prádle, etwas
unter Einem Aufwaschen thun. Dch. Ta je

čistá, jako kdyby právě z prádla vyšla. Us.
Dbv. — P. = prádelna. Vyprati si v cizím
prádle. Nrd. P. = místo obyčejně plotem
ohrazené a vybíhající do řeky, kde na Hané
perou. Wrch. Cf. Prádla. — P. (promyvadlo)
na hrubé zrno, die Grobkornwäsche, Hř.,
na uhlí, Kohlenwäsche, Šp, na brambory,
Kartoffelwaschmaschine (přistroj v lihova-
rech), Zpr. arch , na řepu. KP. V. 42. —
P. = prací oblek. Z čího prádla pot dobře
pouští, ten jest dobrý. Us. P. nepřepere,
chleba nepřemísí, zelí nepřemastí a ženu
nepřebije. Us. Kšť.

Přádlovina, y, f. = přádelna. Rk.

Přádný, Webe-. P. byliny, rostliny (len,
konopě). Vz NA. IV. 90., 87., Rolník nov.
věku 27. sv.

Prádočky, pl., i.=přádečky. Vz Přádky.
Slov. Koll. Zp. I. 250.

Pradomov, u, m., das Urheim. Dch. Vz
násl.

Pradomovina, y, f., das Urheim, Stamm-
land, der Ursitz. Hrvát. Šd.

Pradulenka, přadulenka. Koll. Zp. I.
312., Sš. P. 766.

Praduše, e, f., die Urseele. Lpř. Dj. I.
23.

Prädza = příze. Slov. Phl'd. VI. 267.,
Rb.

Prädziar, a, m , der Spinner; der Garn-
händler. Slov. Hdž. Čít. 231.

Praebendník, a, praebendář, e, m., der
Präbendar, Pfründler. Rk.

Praecesse, e, f., z lat. = předstoupání,
postup bodů rovnodenní z jednoho znamení
zvířetníku do druhého. ZČ I. 181. P. luni-
solarní. Stč. Zem. 87., 90.

Praeclusivní lhůta, Praeclusiv-Frist =
lhůta, do které se po úpadkn s něčím věři-
telé přihlásiti mají. Kh.

Praedikator, a, m., z lat. = kazatel.
Pass. mus. 406.

Praedikatorový zákon = zákon kaza-
telový. Pass. mus. 404., 406.

Praedisposice, e, f., z lat. = nálada,
přizpůsobení tělesné k některé chorobě Vz
Slov. zdrav.

Praeferanc, e, m. = hra v karty. Us.
Rjšk.

Praehistorický, vorgeschichtlich. Stč.
Zem. 738.

Praehistorie, e, f., z lat., die Vorge-
schichte. Osv. VI. 547.

Praejudikat, u, m , z lat. = předchozí
výrok soudní. Pr. tr.

Praejudikovati v něčem, präjudiciren.
Pal. Rdh. III. 213.

Praelegat, u, m. = odkaz napřed daný.
Pr. tr.

Praeponderace, e, f, z lat. = převaha,
das Uibergewicht, die Praeponderanz. Kh.

Praesenční služba vojenská. Us. Pdl.

Praesens. Cf. Gb. Ml. II. 159. nn.

Praesentní tvary. Cf. Gb. Ml. 137. nn.

Praetori-us, a, m. P. (Vojnovský) Dav.
1586. Jir. Ruk. II. 135.

Praetorovati = býti praetorem. J. Lpř.

Praevalace, e, f., z lat. = odškodnění,
die Schadloshaltung, Erhohlung. Kh.



	410

	Pračatka. List. fil. XIII. 187. Práče Duchek. Arch. VII. 649. Praček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 387. Pračka = přístroj na praní řepy; lid říká též: bulík (že v něm řepa mizí, jakoby ji požíral), Hk.; přístroj na praní ječmene. KP. V. 240. Pračlověk, a, m. Cf. Stč. Zem. 842. Pračník = prakovník (ozbrojenec). Arch. VII. 298. Pračtverák, a, m., der Erzschelm. Dch. Přádací válec, kladky, W)d., vřeteno. NA. IV. 40. Přadák, a, m. = bourec, bombyx. S. N. V. 509. Přadaný oprav v: přaďaný. Tč. Pradarebák, a, m., der Erzhalunke, -lump. Lpř. Pradávno. Od p-na. Stč., Ddk. Pradávný. V době p-né, Osv.; od pra- dávných časů. Posp. Přádečky, vz Přádky. Praděd. Nechlub se p-dy, sám sa ška- redý. Us. Bž. — P. = hora v Sudetách (na Mor. nejvyšší, 1487 m. vys.), překlad něm. Altvater. Cf. Ott. IL 24. Pradědeček, čka, m., demin. praděd. Osv. Pradědovský, alt-, urgrossväterlich. Sm. Praděj, e, m., uralte Handlung. Dk. Aesth. 575., P. 39. Přádelné, ého, n. = plat od předení. Us. Šd. Přádelniny, pl., f., Gespinstpflanzen. Rk. Přadeno, přadino (laš. Tč.), přadleno a předánko (u Kdyně, Rgl.), přadénečko, přa- denko. Přadénečko upřasť. Brt. P. 7. Cf. List. fil. XIV. 186. Přadino, a, n , vz Pradeno (dod.). Přadivo. Pradivo doma tkané. Slov. Phľd. II. 18. - Orl. VI. 203. Pradla, y, f. = pradlena. Fr. Dvrsk. Prádla, pl., n. = hlubina vyzděNá, vodou naplněná, k praní upravená, posud na Mor., die Waschgrube, das Waschbecken. Lpř. Pradlák, a, m. = jehož žena je pradle- nou. Val. Km. Pradlec. 15. stol. Přadlectví, n., Spinnerei, f., Spinnwesen, Šm. Přádleč, e, m. = předelka, phalaena, der Schmetterlingsspinner. Sl. les. Pradlena. Nastrká ti toho jako drátař n-ně (nic; žertem). Us. Kšť. Hra na p-nu. Vz Brt. Dt. 170.—171. Přadlenka, y, f., vz Přadlena. Pokr. Přadleno, a, n., vz Přadeno. Pradlenství, n., die Wascharbeit. Stat. př. kn. 1877. 37. Pradlí. Cf. Mkl. Etym. 240., 241., List. fil. XIV. 186. Přádlí. Cf. Mkl. Etym 262. Pradliska, pl., n. Pod P-sky, pole v Pra- dlisku. Sk. Přadlka, y, f. = přadlena. Mor. n slov. Šd., Sl. let. V. 57. Pradlo, Pradlermühle, mlýn u Bechyně. Prádlo = prání. Při jednom prádle, etwas unter Einem Aufwaschen thun. Dch. Ta je	čistá, jako kdyby právě z prádla vyšla. Us. Dbv. — P. = prádelna. Vyprati si v cizím prádle. Nrd. P. = místo obyčejně plotem ohrazené a vybíhající do řeky, kde na Hané perou. Wrch. Cf. Prádla. — P. (promyvadlo) na hrubé zrno, die Grobkornwäsche, Hř., na uhlí, Kohlenwäsche, Šp, na brambory, Kartoffelwaschmaschine (přistroj v lihova- rech), Zpr. arch , na řepu. KP. V. 42. — P. = prací oblek. Z čího prádla pot dobře pouští, ten jest dobrý. Us. P. nepřepere, chleba nepřemísí, zelí nepřemastí a ženu nepřebije. Us. Kšť. Přádlovina, y, f. = přádelna. Rk. Přádný, Webe-. P. byliny, rostliny (len, konopě). Vz NA. IV. 90., 87., Rolník nov. věku 27. sv. Prádočky, pl., i.=přádečky. Vz Přádky. Slov. Koll. Zp. I. 250. Pradomov, u, m., das Urheim. Dch. Vz násl. Pradomovina, y, f., das Urheim, Stamm- land, der Ursitz. Hrvát. Šd. Pradulenka, přadulenka. Koll. Zp. I. 312., Sš. P. 766. Praduše, e, f., die Urseele. Lpř. Dj. I. 23. Prädza = příze. Slov. Phl'd. VI. 267., Rb. Prädziar, a, m , der Spinner; der Garn- händler. Slov. Hdž. Čít. 231. Praebendník, a, praebendář, e, m., der Präbendar, Pfründler. Rk. Praecesse, e, f., z lat. = předstoupání, postup bodů rovnodenní z jednoho znamení zvířetníku do druhého. ZČ I. 181. P. luni- solarní. Stč. Zem. 87., 90. Praeclusivní lhůta, Praeclusiv-Frist = lhůta, do které se po úpadkn s něčím věři- telé přihlásiti mají. Kh. Praedikator, a, m., z lat. = kazatel. Pass. mus. 406. Praedikatorový zákon = zákon kaza- telový. Pass. mus. 404., 406. Praedisposice, e, f., z lat. = nálada, přizpůsobení tělesné k některé chorobě Vz Slov. zdrav. Praeferanc, e, m. = hra v karty. Us. Rjšk. Praehistorický, vorgeschichtlich. Stč. Zem. 738. Praehistorie, e, f., z lat., die Vorge- schichte. Osv. VI. 547. Praejudikat, u, m , z lat. = předchozí výrok soudní. Pr. tr. Praejudikovati v něčem, präjudiciren. Pal. Rdh. III. 213. Praelegat, u, m. = odkaz napřed daný. Pr. tr. Praeponderace, e, f, z lat. = převaha, das Uibergewicht, die Praeponderanz. Kh. Praesenční služba vojenská. Us. Pdl. Praesens. Cf. Gb. Ml. II. 159. nn. Praesentní tvary. Cf. Gb. Ml. 137. nn. Praetori-us, a, m. P. (Vojnovský) Dav. 1586. Jir. Ruk. II. 135. Praetorovati = býti praetorem. J. Lpř. Praevalace, e, f., z lat. = odškodnění, die Schadloshaltung, Erhohlung. Kh.