Předchozí (409)  Strana:410  Další (411) |
|
|||
410
|
|||
|
|||
Pračatka. List. fil. XIII. 187.
Práče Duchek. Arch. VII. 649.
Praček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 387.
Pračka = přístroj na praní řepy; lid
říká též: bulík (že v něm řepa mizí, jakoby ji požíral), Hk.; přístroj na praní ječmene. KP. V. 240. Pračlověk, a, m. Cf. Stč. Zem. 842.
Pračník = prakovník (ozbrojenec). Arch.
VII. 298. Pračtverák, a, m., der Erzschelm. Dch.
Přádací válec, kladky, W)d., vřeteno.
NA. IV. 40. Přadák, a, m. = bourec, bombyx. S. N.
V. 509. Přadaný oprav v: přaďaný. Tč.
Pradarebák, a, m., der Erzhalunke, -lump.
Lpř. Pradávno. Od p-na. Stč., Ddk.
Pradávný. V době p-né, Osv.; od pra-
dávných časů. Posp. Přádečky, vz Přádky.
Praděd. Nechlub se p-dy, sám sa ška-
redý. Us. Bž. — P. = hora v Sudetách (na Mor. nejvyšší, 1487 m. vys.), překlad něm. Altvater. Cf. Ott. IL 24. Pradědeček, čka, m., demin. praděd.
Osv.
Pradědovský, alt-, urgrossväterlich. Sm. Praděj, e, m., uralte Handlung. Dk. Aesth.
575., P. 39. Přádelné, ého, n. = plat od předení. Us.
Šd. Přádelniny, pl., f., Gespinstpflanzen.
Rk. Přadeno, přadino (laš. Tč.), přadleno a
předánko (u Kdyně, Rgl.), přadénečko, přa- denko. Přadénečko upřasť. Brt. P. 7. Cf. List. fil. XIV. 186. Přadino, a, n , vz Pradeno (dod.).
Přadivo. Pradivo doma tkané. Slov.
Phľd. II. 18. - Orl. VI. 203. Pradla, y, f. = pradlena. Fr. Dvrsk.
Prádla, pl., n. = hlubina vyzděNá, vodou
naplněná, k praní upravená, posud na Mor., die Waschgrube, das Waschbecken. Lpř. Pradlák, a, m. = jehož žena je pradle-
nou. Val. Km. Pradlec. 15. stol.
Přadlectví, n., Spinnerei, f., Spinnwesen,
Šm. Přádleč, e, m. = předelka, phalaena, der
Schmetterlingsspinner. Sl. les. Pradlena. Nastrká ti toho jako drátař
n-ně (nic; žertem). Us. Kšť. Hra na p-nu. Vz Brt. Dt. 170.—171. Přadlenka, y, f., vz Přadlena. Pokr.
Přadleno, a, n., vz Přadeno.
Pradlenství, n., die Wascharbeit. Stat.
př. kn. 1877. 37. Pradlí. Cf. Mkl. Etym. 240., 241., List.
fil. XIV. 186. Přádlí. Cf. Mkl. Etym 262.
Pradliska, pl., n. Pod P-sky, pole v Pra-
dlisku. Sk. Přadlka, y, f. = přadlena. Mor. n slov.
Šd., Sl. let. V. 57. Pradlo, Pradlermühle, mlýn u Bechyně.
Prádlo = prání. Při jednom prádle, etwas
unter Einem Aufwaschen thun. Dch. Ta je |
čistá, jako kdyby právě z prádla vyšla. Us.
Dbv. — P. = prádelna. Vyprati si v cizím prádle. Nrd. P. = místo obyčejně plotem ohrazené a vybíhající do řeky, kde na Hané perou. Wrch. Cf. Prádla. — P. (promyvadlo) na hrubé zrno, die Grobkornwäsche, Hř., na uhlí, Kohlenwäsche, Šp, na brambory, Kartoffelwaschmaschine (přistroj v lihova- rech), Zpr. arch , na řepu. KP. V. 42. — P. = prací oblek. Z čího prádla pot dobře pouští, ten jest dobrý. Us. P. nepřepere, chleba nepřemísí, zelí nepřemastí a ženu nepřebije. Us. Kšť. Přádlovina, y, f. = přádelna. Rk.
Přádný, Webe-. P. byliny, rostliny (len,
konopě). Vz NA. IV. 90., 87., Rolník nov. věku 27. sv. Prádočky, pl., i.=přádečky. Vz Přádky.
Slov. Koll. Zp. I. 250. Pradomov, u, m., das Urheim. Dch. Vz
násl. Pradomovina, y, f., das Urheim, Stamm-
land, der Ursitz. Hrvát. Šd. Pradulenka, přadulenka. Koll. Zp. I.
312., Sš. P. 766. Praduše, e, f., die Urseele. Lpř. Dj. I.
23. Prädza = příze. Slov. Phl'd. VI. 267.,
Rb. Prädziar, a, m , der Spinner; der Garn-
händler. Slov. Hdž. Čít. 231. Praebendník, a, praebendář, e, m., der
Präbendar, Pfründler. Rk. Praecesse, e, f., z lat. = předstoupání,
postup bodů rovnodenní z jednoho znamení zvířetníku do druhého. ZČ I. 181. P. luni- solarní. Stč. Zem. 87., 90. Praeclusivní lhůta, Praeclusiv-Frist =
lhůta, do které se po úpadkn s něčím věři- telé přihlásiti mají. Kh. Praedikator, a, m., z lat. = kazatel.
Pass. mus. 406. Praedikatorový zákon = zákon kaza-
telový. Pass. mus. 404., 406. Praedisposice, e, f., z lat. = nálada,
přizpůsobení tělesné k některé chorobě Vz Slov. zdrav. Praeferanc, e, m. = hra v karty. Us.
Rjšk. Praehistorický, vorgeschichtlich. Stč.
Zem. 738. Praehistorie, e, f., z lat., die Vorge-
schichte. Osv. VI. 547. Praejudikat, u, m , z lat. = předchozí
výrok soudní. Pr. tr. Praejudikovati v něčem, präjudiciren.
Pal. Rdh. III. 213. Praelegat, u, m. = odkaz napřed daný.
Pr. tr. Praeponderace, e, f, z lat. = převaha,
das Uibergewicht, die Praeponderanz. Kh. Praesenční služba vojenská. Us. Pdl.
Praesens. Cf. Gb. Ml. II. 159. nn.
Praesentní tvary. Cf. Gb. Ml. 137. nn.
Praetori-us, a, m. P. (Vojnovský) Dav.
1586. Jir. Ruk. II. 135. Praetorovati = býti praetorem. J. Lpř.
Praevalace, e, f., z lat. = odškodnění,
die Schadloshaltung, Erhohlung. Kh. |
||
|
|||
Předchozí (409)  Strana:410  Další (411) |