412

Práchněti, vz List. fil. XIV. 160.

Práchnilka, y, f., die Darmfäule (Krank-
heit des Rindviehes). Rk.

Práchnivění. Cf. Schd. II. 115.

Prachniviště, ě, n., der Moderort. Msn.
0r 133.

Práchnivosť. List. fil. XIV. 162.

Práchno = troud. Také slov. Hdž. Čít.
194.

Prachohyb, u, m. = poletování prachu.
Kv. 1842.

Prachoměr, u, m., Pulvermass. Us.

Prachomety, dle Dolany, Prachomuth,
ves u Teplé; Promuth, ves u Doupova.

Prachoráž, e, m., aegerita, der Kugel-
stäubling, houba. Vz Rstp. 1970

Prachota, y, f. = prášenice, chumelenice.
U Plas. BPr.

Prachov, a, m., Prachow, ves u Jičína;
sam. u Bernardic.

Prachoveň = zadní prostor v hlavni
ručnice nebo děla, do něhož se náboj vtěs-
nává: na válečných lodích komora nejnížeji
v podlodí, která slouží za zásobárnu prachu
a střeliva pro děla lodní potřebného, die
Pulverkammer. S. N. XI. 68.

Prachovice, dle Budějovice, Prachowitz,
vsi u Heř. Městce a u Holice.

Prachoviště, ě, n., Staubablagerungs-
platz. To není tělocvična, to je p. Us. Rgl.

Prachovna = prachárna. Cf. Wtr. Obr.
273. — P., Prachowna, mlýn u Milevska a
u Libáně. — P, = skála u Hrubé Skály.
Řvn. 546. Na P ně, mlýn u Rokycan, pole
u Libouně na Vlašim. BPr.

Prachovnice či komora = užší konec
vývrtu u dna hmoždýřů a haubic, NA. III.
94.; čásť podkopu. Ib. 162.

Prachovský. P. skály u Jičína, Pracho-
wer Felsen. Us.

Prachový. P. střelba (prachem). Wtr.
ObR. 269.

Prachudý, bettelarm. Dch.

Prachule, e, f., colpocephalum, hmyz.
Brm. IV. 608.

Prachy = peníze. U Bělohradu. Bf. Nemá
prachu (peněz). Neor. Vz Prach (dod., ko-
nec).

Prachýl, a, m, vz Luciáš. Srn,

z Praitenberka Berthold Jiří. Vz Mus.
1888. 470.. Jg. H. 1. 614.

Přaj, e, m., der Wunsch. Šd.

Prajedovatý, ganz giftig. P. slova. Kom.

Prajinak = zcela jinak. Nrd.

Prajnar, a, m., os. jm. NB. Tč.

Prajník, a, m. = přítel. Slov. Nár. nov.
IV. č. 124.

Prajný = přejný. Btt. Sp. 17., Hol. 403.,
Dbš.Úv. 130. Slov.

Prajtovať = pevno vázati. Val. Brt. D.
254.

Prajzok, a, m. = Prušák. Laš. Tč.

Prajzovna, y, f. = sam. u Kolovče. BPr.

1. Prak, vz Fikačka, Mkl. Etym. 259.,
List. fil. XIII. 186.

4. Prak, dvůr u Vlašimě.

Prakáč, e, m. = veliký bič sukovitý. Val.
Vck.

Prakevník. Abr.

Prakostroj, e, m., die Wurf-, Schleuder-
maschine. Rk.

Prakovní, Schleuder-. P. umění. Lpř.
Sl. 11. 278.

Prakovnice. List. fil. XIII. 187.

Praktický, P. požadavek, filosofie(ethika),
city, soud, rozum, Dk., stránka něčeho, ži-
vobytí, výsledek, Mus , život, KB., botanika,
Kk., geometrie, NA. V. 87., cena něčeho,
cvičení, kniha, nauky, otázka, potřeba, pří-
pad, provedení něčeho; muž p-ho ducha.
Pdl.

Praktika = lesť atd. Vaše p-ky, falše.
Krnd. 138. Lidské jazyky mají velké prak-
tiky. Exc. Cf. Jg. H. l. 731., 732.

Praktikovati = předpovídati. To smrť
tomu, komuž se to snilo, p-kuje. Výb. II.
579.

Prál, prála jsem = pravil, pravila jsem
Us. místy.

Pralátka, y, f., der Urstoff. Vrch. Ar.
IL 12., Rm. 2.

Praledviny, Urniere.

Pralichý = naprosto lichý, grundfalsch.
Dch.

Pralotrovský. P. šelma, schändlichster
Lotterbube. Lpř.

Pralživý člověk, Erzlügner. Kom. (z Km.
1890.).

1. Prám. Cf. Mkl. Etym. 259.

2. Prám Cf. Brt. D. 175.
Pramalounký, sehr klein. Mus. 1880.

522.

Pramateřný = pramateřský, urmütter-
lich. Slovák němá sily, žeby pramatěrným
hlasom vyzvau všetky vaše rody ku dňu
slávy a slobody. Slov. Hrbů. Jsk.

Prámek, mku, m., zdrobn. prám. Pl, II.
350.

Pramen = podlouhlá tenká částka. P.
světla, Mj. 243., světelný. ZČ. III. 9. P.
hadice, der Schlauchstrang. Tlm. Chcete-li
dotaženi býti, nedajte ďáblu nižádného pra-
ménka přetrhnúti. Hus III. 169. Vous k pasu
splývá dvojím pramenem. Vrch. — P. = ně-
kolik vorů na dél spojených. P. stavécí, die
Banholzprahme, špalkový, Klotzprahme, pa-
livový, Brennholzprahme. Na Vltavě. Špd.
P. brežní, das nächste Floss am Ufer (bei
der Ladung), návodní, das letzte Floss,
prkenný, Floss aus Brettern, p. s dřívím;
borák, F. aus Kiefernholz; Pramen dělati,
přiraziti, mit dem Vordertheile ans Ufer
stossen; p. se zažral (vryl se pod jezem
do písku). Šp. Ct. Houžení, Houžev, Líha,
Nožnice, Obojamka, Okrajnice , Opačina,
Opačka, Pačina, Podjezd, Podval, Položanka,
Posvaliti, Předák, Přikrotiti, Probíječka,
Shlukování, Skasati, Sklížeti, Slučka, Sluka
Snet, Spara, Spižník, Střih, Škoula, Šlahoun,
Šrekač, Ušení, Válec, Veslo, Vrť, Výhrada,
Vyhražovačka, Výpona, Zadák, Zadati, Zá-
levka, Zapáčiti, Zastavování, Zátah, Zátaha,
Zaváleti, Zvrtati. — P. vody. P. léčivý, ky-
selý. Cf. Šfk. Poč. 54., 154. Slov. zdrav.
Ctení p-nů. Vz Zbrt. 115. P. podchytiti. Na-
děje co den hynula jako pramének v písku.
Jrsk. Ohnivé p-ny čínské. Stč. Zem. 783.
Cf. Krč. G. 111. P. krve, der Blutstrahl,
-strom. Lpř. — P. = pruh vlasů, z nichž



	412

	Práchněti, vz List. fil. XIV. 160. Práchnilka, y, f., die Darmfäule (Krank- heit des Rindviehes). Rk. Práchnivění. Cf. Schd. II. 115. Prachniviště, ě, n., der Moderort. Msn. 0r 133. Práchnivosť. List. fil. XIV. 162. Práchno = troud. Také slov. Hdž. Čít. 194. Prachohyb, u, m. = poletování prachu. Kv. 1842. Prachoměr, u, m., Pulvermass. Us. Prachomety, dle Dolany, Prachomuth, ves u Teplé; Promuth, ves u Doupova. Prachoráž, e, m., aegerita, der Kugel- stäubling, houba. Vz Rstp. 1970 Prachota, y, f. = prášenice, chumelenice. U Plas. BPr. Prachov, a, m., Prachow, ves u Jičína; sam. u Bernardic. Prachoveň = zadní prostor v hlavni ručnice nebo děla, do něhož se náboj vtěs- nává: na válečných lodích komora nejnížeji v podlodí, která slouží za zásobárnu prachu a střeliva pro děla lodní potřebného, die Pulverkammer. S. N. XI. 68. Prachovice, dle Budějovice, Prachowitz, vsi u Heř. Městce a u Holice. Prachoviště, ě, n., Staubablagerungs- platz. To není tělocvična, to je p. Us. Rgl. Prachovna = prachárna. Cf. Wtr. Obr. 273. — P., Prachowna, mlýn u Milevska a u Libáně. — P, = skála u Hrubé Skály. Řvn. 546. Na P ně, mlýn u Rokycan, pole u Libouně na Vlašim. BPr. Prachovnice či komora = užší konec vývrtu u dna hmoždýřů a haubic, NA. III. 94.; čásť podkopu. Ib. 162. Prachovský. P. skály u Jičína, Pracho- wer Felsen. Us. Prachový. P. střelba (prachem). Wtr. ObR. 269. Prachudý, bettelarm. Dch. Prachule, e, f., colpocephalum, hmyz. Brm. IV. 608. Prachy = peníze. U Bělohradu. Bf. Nemá prachu (peněz). Neor. Vz Prach (dod., ko- nec). Prachýl, a, m, vz Luciáš. Srn, z Praitenberka Berthold Jiří. Vz Mus. 1888. 470.. Jg. H. 1. 614. Přaj, e, m., der Wunsch. Šd. Prajedovatý, ganz giftig. P. slova. Kom. Prajinak = zcela jinak. Nrd. Prajnar, a, m., os. jm. NB. Tč. Prajník, a, m. = přítel. Slov. Nár. nov. IV. č. 124. Prajný = přejný. Btt. Sp. 17., Hol. 403., Dbš.Úv. 130. Slov. Prajtovať = pevno vázati. Val. Brt. D. 254. Prajzok, a, m. = Prušák. Laš. Tč. Prajzovna, y, f. = sam. u Kolovče. BPr. 1. Prak, vz Fikačka, Mkl. Etym. 259., List. fil. XIII. 186. 4. Prak, dvůr u Vlašimě. Prakáč, e, m. = veliký bič sukovitý. Val. Vck. Prakevník. Abr.	Prakostroj, e, m., die Wurf-, Schleuder- maschine. Rk. Prakovní, Schleuder-. P. umění. Lpř. Sl. 11. 278. Prakovnice. List. fil. XIII. 187. Praktický, P. požadavek, filosofie(ethika), city, soud, rozum, Dk., stránka něčeho, ži- vobytí, výsledek, Mus , život, KB., botanika, Kk., geometrie, NA. V. 87., cena něčeho, cvičení, kniha, nauky, otázka, potřeba, pří- pad, provedení něčeho; muž p-ho ducha. Pdl. Praktika = lesť atd. Vaše p-ky, falše. Krnd. 138. Lidské jazyky mají velké prak- tiky. Exc. Cf. Jg. H. l. 731., 732. Praktikovati = předpovídati. To smrť tomu, komuž se to snilo, p-kuje. Výb. II. 579. Prál, prála jsem = pravil, pravila jsem Us. místy. Pralátka, y, f., der Urstoff. Vrch. Ar. IL 12., Rm. 2. Praledviny, Urniere. Pralichý = naprosto lichý, grundfalsch. Dch. Pralotrovský. P. šelma, schändlichster Lotterbube. Lpř. Pralživý člověk, Erzlügner. Kom. (z Km. 1890.). 1. Prám. Cf. Mkl. Etym. 259. 2. Prám Cf. Brt. D. 175. Pramalounký, sehr klein. Mus. 1880. 522. Pramateřný = pramateřský, urmütter- lich. Slovák němá sily, žeby pramatěrným hlasom vyzvau všetky vaše rody ku dňu slávy a slobody. Slov. Hrbů. Jsk. Prámek, mku, m., zdrobn. prám. Pl, II. 350. Pramen = podlouhlá tenká částka. P. světla, Mj. 243., světelný. ZČ. III. 9. P. hadice, der Schlauchstrang. Tlm. Chcete-li dotaženi býti, nedajte ďáblu nižádného pra- ménka přetrhnúti. Hus III. 169. Vous k pasu splývá dvojím pramenem. Vrch. — P. = ně- kolik vorů na dél spojených. P. stavécí, die Banholzprahme, špalkový, Klotzprahme, pa- livový, Brennholzprahme. Na Vltavě. Špd. P. brežní, das nächste Floss am Ufer (bei der Ladung), návodní, das letzte Floss, prkenný, Floss aus Brettern, p. s dřívím; borák, F. aus Kiefernholz; Pramen dělati, přiraziti, mit dem Vordertheile ans Ufer stossen; p. se zažral (vryl se pod jezem do písku). Šp. Ct. Houžení, Houžev, Líha, Nožnice, Obojamka, Okrajnice , Opačina, Opačka, Pačina, Podjezd, Podval, Položanka, Posvaliti, Předák, Přikrotiti, Probíječka, Shlukování, Skasati, Sklížeti, Slučka, Sluka Snet, Spara, Spižník, Střih, Škoula, Šlahoun, Šrekač, Ušení, Válec, Veslo, Vrť, Výhrada, Vyhražovačka, Výpona, Zadák, Zadati, Zá- levka, Zapáčiti, Zastavování, Zátah, Zátaha, Zaváleti, Zvrtati. — P. vody. P. léčivý, ky- selý. Cf. Šfk. Poč. 54., 154. Slov. zdrav. Ctení p-nů. Vz Zbrt. 115. P. podchytiti. Na- děje co den hynula jako pramének v písku. Jrsk. Ohnivé p-ny čínské. Stč. Zem. 783. Cf. Krč. G. 111. P. krve, der Blutstrahl, -strom. Lpř. — P. = pruh vlasů, z nichž