413

jeden úplet se plete. Kn. rož. čl. 228. —
P. roční šípový = prut. Mor. Brt. D. 254.
— P. = počátek, příčina, původ. P. hří-
chův. Pož. 375. P. právní, Mus, vzděla-
nosti, Jir., dějin, písma sv., výživy, tištěné,
rukopisné. Mus.

Pramenář, e, m., Quellenmacher, m. Sl.
les.

Pramének, vz Pramen.

Pramenina, y, f. = prameniště. P-ny
soľvarov. Hrbň. rkp.

Pramenisko, a, n. = prameniště. Šmb.

Pramenitý. P. studia, Quellenstudien.
Gb. v List. filol. 1884. 286. Studnice pro
grammatiku a slovník řeči p-tá, ergiebig,
Šf. III. 260.

Praménka, y, f., paludinella, měkkýš.
P. vápnitá, p. austriaca, bavorská, p. bava-
rica. Dud. 30.—32. Cf. Ott. III. 77. — P.,
vitrella. P. studničná, v. Quenstedtii. Ib.

Praménkový, Quellen. Šm.

Pramenný. P. puls, Radialpuls, Nz. lk.,
kosť. Šv. 22.

Pramenoléčba, y, f., die Brunnencur. Šp.

Pramínek, vz Pramen.

Pramíra, y, f. člověk jest p. veškeren-
sva (ó ávO-gionos iaéxqov Ttávxmv). Am.

Pranáboženství, n., die Urreligion.

Pranárod, generatio. Ž. wit. 44. 18.

Prandlík, vz Trančina. Slov. Ssk.

Pranečeský, ganz unböhmisch. P. kroj.
Č. Kn. š. 269.

Pranepatrný, ganz unbedeutend. Osv.,
ZČ.

Pranéř. Stínati pod p-řem; Vyvedli je
k p-ři; Pod p. k popravě vésti. Bart. 10.,
76., 258. — Cf. Wtr. Obr. 791.

Praneznámý, ganz unbekannt. Posp.

Prání lnu, NA. IV. 90., ječmene. KP.
V. 240. — P. = bití. Kdo jinému nadává,
chuti k praní dodává. Sb. uč.

Přání, přáníčko. P. oprávněné. KB. VI.
P. vysloviti. KB. VII. Již od několika let
bylo vroucím přáním, aby . . . KB. IV. Ku
p. všech, Dch., dle p. a ždání. Jrsk. — P. =
přízeň, Gunst. Nemá u něho p. U Rychn.
Vk.

Pranic si z toho nedělá. Na to já p. ne-
dám. P. se mě to nelíbí. Na tom p. není.
Us. Pdl. Nic jí nezbylo, nic, ale p. Sá.

Pranice. Řekl mu slovo do p-ce (ošklivé,
nadal mu). U Bydž. Kšť.

Pranicoucí nic nevím. Šml.

Pranikdo, gar Niemand. Wrch.

Pranivo, a, n. = prádlo. Slov. Spávala
som nahá, by som p nedrala. Zbr. Hry 58.
P. a vrchné šatstvo. N. Hlsk. IV. 217. -
LObz. XVIII. 12.

Pranoční, urnächtlich. Srn.

Pranostika. Vz Prognostika, Výb. II.
1373., Jir. Ruk. II. 136., Jg. H. 1. 732.,
Zbrt. 290., Ukaz. 27., Let. 243., 248., 272.,
393., 420., 463. Česká p. zvl. v 16. stol. vz
Ukaz. 27., Pal. Rdh. I. 82.-114., Mus. 1829.
Kravařské p. vz v Brt. Dt. 244. P-ku vy-
kládati.

Pranostikář, e, m., der Vorhersager.
Let. 249., 392., Pal. Rdh. I. 91.

Pranostikování, prognostikování = před-
vídání. Pal. Rdh. I. 84., 86., 90.

Pranový, ganz neu. Čch.

Prant, něm. Brand, sam. u Křelovic. —
P. = místo vymýtěné, kde se uhlí pálívalo,
staré milíře. U Domažl. Jrsk. V záp. Čech
časté jm. pastvin a mělkých polí. BPr. —
P. Je suchý jako p. Mor. Rgl.

Prantík, a, m. = lesík u sv. Dobrotivé.
BPr.

Pranút. Ale dál ani p. (drobet, kousek)
nemohl. Vz Brt. D. 254., BKn. II. 11.

Přaný, gewünscht Lpř. Sl. I. 87.

Praobyčejný, ganz gewöhnlich. P. úkaz.
Us. Pdl.

Praotcovský = praotecký. P. zvyk. Šf.
Strž. II. 161.

Praotný = praotcovský. Hrbň. Jsk.

Prapísek. Dvéře vroubené soustružnicky
umělými p-sky. Kos. Km. 1888. 694.

Praplození, n.,generatio aequivoca, samo-
volné plození, die Urzeugung. Osv. I. 139.,
141., Vch. Důk. 104

Prapočátek, tku, m., der Uranfang, Ur-
beginn. Dk. P-ky vzdělanosti, KP., těles.
Vc. Lab. 51.

Prapočísti. (Naše báječné povesti) pra-
počaly sa v dobe nám neznámeho praveku.
Slov. Dbš. Úv. 147.

Prapor. Cf. Šf. III. 506. P. svobody,
Osv., smuteční P-rec zemský. Žer. Veliký
p. několika tyčkami podpíraný: ženkrout;
pod p. stanouti. Šp. Stužka, matka a kmotra
p-ru; přísaha k praporu. Čsk. — P. zlato-
tkaný = sluneční paprsek. Č. Rž. II. — P. =
výdrž na šplhadle nebo řebříku (oporem,
roznožmo; v tělocv.). Rgl.

Praporcový, Fahnen-. Rk.

Prapořitý, pinnatus. P. mrvka, brachy-
podium p-tum, tráva. Ott. IV. 548.

Praporní trubač, proud, Čsk., družička.
Dch.

Praporník také = velitel praporu, Major.
S. N. XI. 57.

Praporovati. Hoši se p-rují (ku praporu
řadí). Sa.

Praporový. Protož se také peřinami nebo
duchnami p-vými a kožichy piikrývati za-
povídá. Eur. Corda Lékařství z r. 1529.

Praporský les na Tábor. Blk. Kfsk.
1222.

Praporuška, achnantes, die Fahnenalge.
Vz Rstp. 1880.

Prapraděti. Št. Kn. š. 98.

Prapradlí = kapraď, rostl. U Kdyně.
Rgl.

Prapravěký, uralt. P. vlasť. Slovanův
Ntr. VI. 383.

Prapředpovědce, e, f. Zev? navolalo-;
(vše hlásající, věštící; původ všech znamení,
zjevení. Lpř.). Vký.

Praproužek, žku, m. = proužek původní,
Primitivstreiten. Nz lk.

Praptenec, nce, m. Praptenec velechvostý,
archaeopteryx macrurus, zkamenělý praotec
ptáků z útvaru křídového. Cf. Stč. Zem.
715.

Prapůvod, u, m., die Urquelle. Šp.

Prařídký, ganz dünn. P. hmotu. Stč.
Zem. 265.

Prarozum, u, m. Lpř. Dj. I. 16.

Prarůzný, ganz verschieden Šmb.

473



	413

	jeden úplet se plete. Kn. rož. čl. 228. — P. roční šípový = prut. Mor. Brt. D. 254. — P. = počátek, příčina, původ. P. hří- chův. Pož. 375. P. právní, Mus, vzděla- nosti, Jir., dějin, písma sv., výživy, tištěné, rukopisné. Mus. Pramenář, e, m., Quellenmacher, m. Sl. les. Pramének, vz Pramen. Pramenina, y, f. = prameniště. P-ny soľvarov. Hrbň. rkp. Pramenisko, a, n. = prameniště. Šmb. Pramenitý. P. studia, Quellenstudien. Gb. v List. filol. 1884. 286. Studnice pro grammatiku a slovník řeči p-tá, ergiebig, Šf. III. 260. Praménka, y, f., paludinella, měkkýš. P. vápnitá, p. austriaca, bavorská, p. bava- rica. Dud. 30.—32. Cf. Ott. III. 77. — P., vitrella. P. studničná, v. Quenstedtii. Ib. Praménkový, Quellen. Šm. Pramenný. P. puls, Radialpuls, Nz. lk., kosť. Šv. 22. Pramenoléčba, y, f., die Brunnencur. Šp. Pramínek, vz Pramen. Pramíra, y, f. člověk jest p. veškeren- sva (ó ávO-gionos iaéxqov Ttávxmv). Am. Pranáboženství, n., die Urreligion. Pranárod, generatio. Ž. wit. 44. 18. Prandlík, vz Trančina. Slov. Ssk. Pranečeský, ganz unböhmisch. P. kroj. Č. Kn. š. 269. Pranepatrný, ganz unbedeutend. Osv., ZČ. Pranéř. Stínati pod p-řem; Vyvedli je k p-ři; Pod p. k popravě vésti. Bart. 10., 76., 258. — Cf. Wtr. Obr. 791. Praneznámý, ganz unbekannt. Posp. Prání lnu, NA. IV. 90., ječmene. KP. V. 240. — P. = bití. Kdo jinému nadává, chuti k praní dodává. Sb. uč. Přání, přáníčko. P. oprávněné. KB. VI. P. vysloviti. KB. VII. Již od několika let bylo vroucím přáním, aby . . . KB. IV. Ku p. všech, Dch., dle p. a ždání. Jrsk. — P. = přízeň, Gunst. Nemá u něho p. U Rychn. Vk. Pranic si z toho nedělá. Na to já p. ne- dám. P. se mě to nelíbí. Na tom p. není. Us. Pdl. Nic jí nezbylo, nic, ale p. Sá. Pranice. Řekl mu slovo do p-ce (ošklivé, nadal mu). U Bydž. Kšť. Pranicoucí nic nevím. Šml. Pranikdo, gar Niemand. Wrch. Pranivo, a, n. = prádlo. Slov. Spávala som nahá, by som p nedrala. Zbr. Hry 58. P. a vrchné šatstvo. N. Hlsk. IV. 217. - LObz. XVIII. 12. Pranoční, urnächtlich. Srn. Pranostika. Vz Prognostika, Výb. II. 1373., Jir. Ruk. II. 136., Jg. H. 1. 732., Zbrt. 290., Ukaz. 27., Let. 243., 248., 272., 393., 420., 463. Česká p. zvl. v 16. stol. vz Ukaz. 27., Pal. Rdh. I. 82.-114., Mus. 1829. Kravařské p. vz v Brt. Dt. 244. P-ku vy- kládati. Pranostikář, e, m., der Vorhersager. Let. 249., 392., Pal. Rdh. I. 91. Pranostikování, prognostikování = před- vídání. Pal. Rdh. I. 84., 86., 90.	Pranový, ganz neu. Čch. Prant, něm. Brand, sam. u Křelovic. — P. = místo vymýtěné, kde se uhlí pálívalo, staré milíře. U Domažl. Jrsk. V záp. Čech časté jm. pastvin a mělkých polí. BPr. — P. Je suchý jako p. Mor. Rgl. Prantík, a, m. = lesík u sv. Dobrotivé. BPr. Pranút. Ale dál ani p. (drobet, kousek) nemohl. Vz Brt. D. 254., BKn. II. 11. Přaný, gewünscht Lpř. Sl. I. 87. Praobyčejný, ganz gewöhnlich. P. úkaz. Us. Pdl. Praotcovský = praotecký. P. zvyk. Šf. Strž. II. 161. Praotný = praotcovský. Hrbň. Jsk. Prapísek. Dvéře vroubené soustružnicky umělými p-sky. Kos. Km. 1888. 694. Praplození, n.,generatio aequivoca, samo- volné plození, die Urzeugung. Osv. I. 139., 141., Vch. Důk. 104 Prapočátek, tku, m., der Uranfang, Ur- beginn. Dk. P-ky vzdělanosti, KP., těles. Vc. Lab. 51. Prapočísti. (Naše báječné povesti) pra- počaly sa v dobe nám neznámeho praveku. Slov. Dbš. Úv. 147. Prapor. Cf. Šf. III. 506. P. svobody, Osv., smuteční P-rec zemský. Žer. Veliký p. několika tyčkami podpíraný: ženkrout; pod p. stanouti. Šp. Stužka, matka a kmotra p-ru; přísaha k praporu. Čsk. — P. zlato- tkaný = sluneční paprsek. Č. Rž. II. — P. = výdrž na šplhadle nebo řebříku (oporem, roznožmo; v tělocv.). Rgl. Praporcový, Fahnen-. Rk. Prapořitý, pinnatus. P. mrvka, brachy- podium p-tum, tráva. Ott. IV. 548. Praporní trubač, proud, Čsk., družička. Dch. Praporník také = velitel praporu, Major. S. N. XI. 57. Praporovati. Hoši se p-rují (ku praporu řadí). Sa. Praporový. Protož se také peřinami nebo duchnami p-vými a kožichy piikrývati za- povídá. Eur. Corda Lékařství z r. 1529. Praporský les na Tábor. Blk. Kfsk. 1222. Praporuška, achnantes, die Fahnenalge. Vz Rstp. 1880. Prapraděti. Št. Kn. š. 98. Prapradlí = kapraď, rostl. U Kdyně. Rgl. Prapravěký, uralt. P. vlasť. Slovanův Ntr. VI. 383. Prapředpovědce, e, f. Zev? navolalo-; (vše hlásající, věštící; původ všech znamení, zjevení. Lpř.). Vký. Praproužek, žku, m. = proužek původní, Primitivstreiten. Nz lk. Praptenec, nce, m. Praptenec velechvostý, archaeopteryx macrurus, zkamenělý praotec ptáků z útvaru křídového. Cf. Stč. Zem. 715. Prapůvod, u, m., die Urquelle. Šp. Prařídký, ganz dünn. P. hmotu. Stč. Zem. 265. Prarozum, u, m. Lpř. Dj. I. 16. Prarůzný, ganz verschieden Šmb. 473