414

Prarýha, y, f., Primitivrinne. Šp.

Prarys, u, m., der Grundzug. Dk. Aesth.
47., 519., 520.

Pras, u, m. = dřívko, které se při hře
na prstýnek do ruky dává. Rgl. exc. Vz
Praskotě (dod.).

Prasacina, y, f. = vepřovina, Schwein-
fleisch. Slov. Hdž. Šlb. 86., Sl. let. VI. 288.

Prasacko, a, n. = trochu odrostlé prase.
Mor. a slez. Sd.

Prasacký, ého, m., sam. u Křelovic.

Prasačka, y, f., Mutterschwein, n. Slov.
Loos.

Prasánko, a, n. = prasátko. Slov. ZObz.
XXIV. 223.

Prašatí = prasecí. Laš. Tč.

Prašatina, y, f. = prasečina. Laš. Tč.

Prasatník, a, m., také = prasák, ne-
cudný člověk. Bkř.

Prasatý = oprasený. P. svině. Sl. Uh.
I. 107.

Prasce. Ezp. 1152., GR. (Mus. 1862. 371.).
Na slov. posud. Jir.

Prase. Cf. Šrc. 37.-39. Kram. Slov. Str.
885. b. 2. ř. sh. sitá oprav: v sytá. Lat.
porcus, strněm. farh. Mkl. aL. 262. Divoké
p., sus scrofa, Wildschwein. Sl. les. P., na
Slov. říkají svině, p. je tam jen mladé p.
Zátur. P. bručí, grulí, hurčí, kruká, krulí,
krulíká, kvičí, ňurčí, řóce, řóchá, rochotá.
Mor. Brt. Jak na Mor. na prasata volají?
Vz Čona, Čunka, Guše, Maška, Muši, Paši.
Brt. Které p. dělá špetku z nožiček, za nic
nestojí. Us. u Kr. Hrad. Kšť. To jsou dnes
laciná prasata (když se jich hodně po vsi
atd. válí); Je živ jako prase v žitě (dobře).
Us. Holk. Dívati se na něco jako prase na
minet (hloupě). U Bydž. Kšť. Svědčí mu to,
jako praseti šmizla. Brt. Jaké p., taký kvik.
Orl. IX. 246. — Hádanka. Chodí to po
dvore, hneď leží, hneď ore (prase). Rr.
MBš. — Prasátka = druh bobů. U Sobotky.
Kšť. — P. Hra na (zlaté) p. Vz Koll. Zp.
I. 422., Km. 1887. 279.— P. vánoční zlaté
jest symbolem slunce. Sbtk. Výkl. 17. Cf.
Zbrt. 257. Něm.: das goldene Rösschen a
nikoli Weinachtssau, toto = krmník, který
se ua vánoce zabíjí. Hů. — P., os. jm. Tk.
V. 255.

Prasecina, y, f., Schweinefleisch. Rk.
V obec. ml. prasečina, ale obyč. vepřovina.

Prasecky, schweinisch, unfläthig. P. mlu-
viti. Vz Zeleniti, Zelený.

Prasecník, u, m. = teletník. Na již. Mor.
Šd.

Prasečina také = člověk prasecky mlu-
vící, Us. Vlk., Nov.; něco nepěkného, ne-
milého, špatného. To je p.! Us.

Prasečkář, e, m. = obchodník s prasaty,
Schweinhändler, m. Mor. Rgl.

Prasek Vinc , řed. česk. gymnasia matič-
ního v Opavě, nar. 1843. Vz Tf. H. l. 179.

Prasenice, houba. Cf. Rstp. 1891., Odb.
path. III. 856.

Prasenník, chybně místo prasetník. Vz
Prasetník.

Praseta, rybník v Třeboňsku. BPr.

Prasetín, Unter Prasetin, ves u Skutče.

Prasetínek, nka, m., Ober-Prasetin, ves
u Skutče.

Prasetník. Hypochoeris oprav v: hypo-
charis a Cf. Rstp. 947.

Prasík, a, m. — prasák. U N. Kdyně.
Rgl. U Rokyc. Fč.

Prasíla, y, f., die Urkraft. Dk. Aesth.
558.

Prasina, Prusiny, Prassin, sam. u Ro-
kycan.

Prask. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII.
188. Ještě nedopověděl, okno prask a blink,
světlo shlaslo a na dvoře pláč a větr. VSlz.
I. 37. — P. Ne vše praskem a bičem, mnoho
zmůžeš i hvizdem. Bž., Šd. exc.

Praska, y, f., Praschka, sam. u Stříbra.

Přáska, y, f. = přeslička, rostl. Slez.
Šd. — P. = přástva. Neor., Jrsk., Němc.

Praskací (lupací) loket = který praskne,
jakmile se šedesátkrát otočí. Fč.

Praskač, e, m. = raný len. Slov. Rr.
Sb. — P. = druh ořechů. U Kdyně. Rgl. —
P. = čes. a mor. tanec. Škd., Brt.

Praskačka, y, f., ves u Kuklen.

Práskanec, nce, m. = jídlo, pečené těsto
rozválené. U Rychn. Ntk.

Praskati. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII.
188., Šrc. 139. Str. 886. b. 14. ř. sh. kdýž
oprav v: když. — abs. Roura praskla. Us.
Stěžeň praská. Čch. Bs. 9. Ta zábava bude
státi desítku, jen to praskne. Us. Dch. Oheň
praská, praskoce; co se láme, praščí. Brt.
D. 160. — kde. Klestí v mechu praskalo
pod útěkem zvěře. Vrch. Klesť praská pod
kroky. Vrch. Když dříví v kamnech praská,
přijdou hosté. Šml. — čím oč: sklenicí
o zem prásknouti (udeřiti). Us. — koho
čím. Práskl ho pohlavkem, až mu klobouk
s hlavy zbrkl (spadl). Wtr. exc. — koho
kam. Prásk ko za tylo (udeřil). Mor. Brt. D.
Človek všade najde človeka, ale opilá hlava
všade do múra (zdi) praskne. Ruttkay. 33.

Praskavka, die Springfrucht. — P., der
Raketenschwärmer. Dch.

Práskavosť, i, f., die Rauflust, f. Dch.

Prasko, a, n. = prase (žert.). Rk.

Praskokrk = vrba křehká, křehuše, kře-
hovka, die Bruchweide. Sl. les., Rstp. 1405.

Praskokrky = tuhé nohy. V Podluží.
Brt. L. N. II. 22.

Praskoles, a, m., ves u Telče.

Praskorky. List. fil. XIII. 188.

Praskot. List. fil. XIII. 188.

Praskotě, n. = pras (dod). Dávám, dá-
vám p. U Kdýně. Rgl.

Praskotina. List. fil. XIII. 188.

Praskromný, sehr bescheiden. Dk.

Přaslének, praslínek, nku, m. = přeslen.
Mor. Šd., Vhl.

Přaslička, y, f. = přeslička. Slov. Ssk.

Přáslivky, pl., f, Tulpenstein, m. Šm.

Přáslo. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV.
401.

Praslované. Cf. Šf. Strž. I. 288., 524.

Prasmo, a, n., Zaun um die Schäferhütte.
Slov. Ssk.

Prasprostý, hundsgemein. Dch.

Prastarodávno. Od p-na, von uralten
Zeiten her. Bdl. ŽŠf. 85.

Prastav, u, m., der Urzustand. Dk.

Přástev, vz Přá8tka.

Přástevnice. List. fil. XIV. 187.



	414

	Prarýha, y, f., Primitivrinne. Šp. Prarys, u, m., der Grundzug. Dk. Aesth. 47., 519., 520. Pras, u, m. = dřívko, které se při hře na prstýnek do ruky dává. Rgl. exc. Vz Praskotě (dod.). Prasacina, y, f. = vepřovina, Schwein- fleisch. Slov. Hdž. Šlb. 86., Sl. let. VI. 288. Prasacko, a, n. = trochu odrostlé prase. Mor. a slez. Sd. Prasacký, ého, m., sam. u Křelovic. Prasačka, y, f., Mutterschwein, n. Slov. Loos. Prasánko, a, n. = prasátko. Slov. ZObz. XXIV. 223. Prašatí = prasecí. Laš. Tč. Prašatina, y, f. = prasečina. Laš. Tč. Prasatník, a, m., také = prasák, ne- cudný člověk. Bkř. Prasatý = oprasený. P. svině. Sl. Uh. I. 107. Prasce. Ezp. 1152., GR. (Mus. 1862. 371.). Na slov. posud. Jir. Prase. Cf. Šrc. 37.-39. Kram. Slov. Str. 885. b. 2. ř. sh. sitá oprav: v sytá. Lat. porcus, strněm. farh. Mkl. aL. 262. Divoké p., sus scrofa, Wildschwein. Sl. les. P., na Slov. říkají svině, p. je tam jen mladé p. Zátur. P. bručí, grulí, hurčí, kruká, krulí, krulíká, kvičí, ňurčí, řóce, řóchá, rochotá. Mor. Brt. Jak na Mor. na prasata volají? Vz Čona, Čunka, Guše, Maška, Muši, Paši. Brt. Které p. dělá špetku z nožiček, za nic nestojí. Us. u Kr. Hrad. Kšť. To jsou dnes laciná prasata (když se jich hodně po vsi atd. válí); Je živ jako prase v žitě (dobře). Us. Holk. Dívati se na něco jako prase na minet (hloupě). U Bydž. Kšť. Svědčí mu to, jako praseti šmizla. Brt. Jaké p., taký kvik. Orl. IX. 246. — Hádanka. Chodí to po dvore, hneď leží, hneď ore (prase). Rr. MBš. — Prasátka = druh bobů. U Sobotky. Kšť. — P. Hra na (zlaté) p. Vz Koll. Zp. I. 422., Km. 1887. 279.— P. vánoční zlaté jest symbolem slunce. Sbtk. Výkl. 17. Cf. Zbrt. 257. Něm.: das goldene Rösschen a nikoli Weinachtssau, toto = krmník, který se ua vánoce zabíjí. Hů. — P., os. jm. Tk. V. 255. Prasecina, y, f., Schweinefleisch. Rk. V obec. ml. prasečina, ale obyč. vepřovina. Prasecky, schweinisch, unfläthig. P. mlu- viti. Vz Zeleniti, Zelený. Prasecník, u, m. = teletník. Na již. Mor. Šd. Prasečina také = člověk prasecky mlu- vící, Us. Vlk., Nov.; něco nepěkného, ne- milého, špatného. To je p.! Us. Prasečkář, e, m. = obchodník s prasaty, Schweinhändler, m. Mor. Rgl. Prasek Vinc , řed. česk. gymnasia matič- ního v Opavě, nar. 1843. Vz Tf. H. l. 179. Prasenice, houba. Cf. Rstp. 1891., Odb. path. III. 856. Prasenník, chybně místo prasetník. Vz Prasetník. Praseta, rybník v Třeboňsku. BPr. Prasetín, Unter Prasetin, ves u Skutče. Prasetínek, nka, m., Ober-Prasetin, ves u Skutče.	Prasetník. Hypochoeris oprav v: hypo- charis a Cf. Rstp. 947. Prasík, a, m. — prasák. U N. Kdyně. Rgl. U Rokyc. Fč. Prasíla, y, f., die Urkraft. Dk. Aesth. 558. Prasina, Prusiny, Prassin, sam. u Ro- kycan. Prask. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 188. Ještě nedopověděl, okno prask a blink, světlo shlaslo a na dvoře pláč a větr. VSlz. I. 37. — P. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Bž., Šd. exc. Praska, y, f., Praschka, sam. u Stříbra. Přáska, y, f. = přeslička, rostl. Slez. Šd. — P. = přástva. Neor., Jrsk., Němc. Praskací (lupací) loket = který praskne, jakmile se šedesátkrát otočí. Fč. Praskač, e, m. = raný len. Slov. Rr. Sb. — P. = druh ořechů. U Kdyně. Rgl. — P. = čes. a mor. tanec. Škd., Brt. Praskačka, y, f., ves u Kuklen. Práskanec, nce, m. = jídlo, pečené těsto rozválené. U Rychn. Ntk. Praskati. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 188., Šrc. 139. Str. 886. b. 14. ř. sh. kdýž oprav v: když. — abs. Roura praskla. Us. Stěžeň praská. Čch. Bs. 9. Ta zábava bude státi desítku, jen to praskne. Us. Dch. Oheň praská, praskoce; co se láme, praščí. Brt. D. 160. — kde. Klestí v mechu praskalo pod útěkem zvěře. Vrch. Klesť praská pod kroky. Vrch. Když dříví v kamnech praská, přijdou hosté. Šml. — čím oč: sklenicí o zem prásknouti (udeřiti). Us. — koho čím. Práskl ho pohlavkem, až mu klobouk s hlavy zbrkl (spadl). Wtr. exc. — koho kam. Prásk ko za tylo (udeřil). Mor. Brt. D. Človek všade najde človeka, ale opilá hlava všade do múra (zdi) praskne. Ruttkay. 33. Praskavka, die Springfrucht. — P., der Raketenschwärmer. Dch. Práskavosť, i, f., die Rauflust, f. Dch. Prasko, a, n. = prase (žert.). Rk. Praskokrk = vrba křehká, křehuše, kře- hovka, die Bruchweide. Sl. les., Rstp. 1405. Praskokrky = tuhé nohy. V Podluží. Brt. L. N. II. 22. Praskoles, a, m., ves u Telče. Praskorky. List. fil. XIII. 188. Praskot. List. fil. XIII. 188. Praskotě, n. = pras (dod). Dávám, dá- vám p. U Kdýně. Rgl. Praskotina. List. fil. XIII. 188. Praskromný, sehr bescheiden. Dk. Přaslének, praslínek, nku, m. = přeslen. Mor. Šd., Vhl. Přaslička, y, f. = přeslička. Slov. Ssk. Přáslivky, pl., f, Tulpenstein, m. Šm. Přáslo. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 401. Praslované. Cf. Šf. Strž. I. 288., 524. Prasmo, a, n., Zaun um die Schäferhütte. Slov. Ssk. Prasprostý, hundsgemein. Dch. Prastarodávno. Od p-na, von uralten Zeiten her. Bdl. ŽŠf. 85. Prastav, u, m., der Urzustand. Dk. Přástev, vz Přá8tka. Přástevnice. List. fil. XIV. 187.