415

Přástevník, motýl. Cf. Brm. IV. 405. až
407 , Kk. Mot. 160.—168.

Přástka. Cf. Mkl. Etym. 262., List. fil.
XIV. 187., 186., Zbrt. 190—194., Mus. 1888.
357., 1889. 352., Slov. sborník 1884. 129. nn.
Přástky byly zakázány. Vz Výb. II. 1364.
U Opavy: přídky. Písně k nim. Vz Sš. P
762., Er. P. 95. P. pořádková, vz Pořád-
kový ; stálá = po vánocích, na tu scházejí
se přáštevnice do některé chalupy a přede
tam každá sobě. Brt. N. p. III. str. X. nn.,
Obz. 1889. 211.

Prastrýně, ě, f., vz Strýně. Mus. 1880.
245.

Prastrýnka, y, f. = prastrýně. Mus.
1880. 245.

Přástvo, a, n. = předení. Dal ji učiti
p-vu a tkání Mj. Uměl. řemesla 11.

Prastvorče, e, n. = přehršle. Ruk. kd.

Prasúch, a, m. = sviňák, prasák, ne-
cudný člověk, Schweinskerl, m. Slez. Šd.

Prasucha, y, f. = svině, prasula. Dbš.
Sl. pov. III. 85.

Prasvětlo, a, n., das Urlicht. Sš. Sont.
129.

Prasvětský, urweltlich. Rk.

Prasvinda, y, m. a f., vz Svinda. P-dy
neřádné. Msn. Hom.

Prašča, ete, n., vz Prase. Brt. D., Vck.

Praščák, u, m. = praskající postel. Val.
Vck. — P., polygonum aviculare. Mtc. 1891.
93. — P., a, m. = ubrečené dítě. Val. Vck.,
Brt. D. 254.

Praščeď. Ve 4. ř. článku oprav čedb
v: čędB. Vz Štědie, Mus. 1884. 27.

Praščeť = brečeti, greinen. Mor. Brt. D.
254.

Prášeček, čku, m., vz Prach.

1. Prášek. Cf. List. fil. 96. P. sluneční,
Stč. Zem. 491., sušící, Ktzr., výstěrkový,
Schmiergel-, Pdl., zasýpací, Rstp. 1772 , pro-
jímavý. Nz. lk. P. seidlitzký, šumivý. Vz
Slov. zdrav. P. od kašle, od zimnice. Brt.
D. 184.

2. Prášek = smetiprach, osmětek. Kde
pak jsi bejvával, kozle můj? Ve mlejně za
práška, pane můj. Sš. P. 743. — P. Justin,
dr. a gymn. prof. v Kolíně, nar. 1853. Vz
Tf. H. 1. 163., 167., Bačk. Př. 106., 130. —
P. Jan Rovenský. Vz Jir. Ruk. II. 391.

Prašica, e, f. = jedna strana vrchu Černo-
boha v Lužicích. Phľd. II. 104.

Prášíček, prašíčíček, vz Prach.

Prašidlo, a, n. = čím se práší.

Prašienok, nku, m. = prašník, der Staub-
beutel. Slov. Hdž. Čít. 198.

Prašija, e, f. = prasná svině. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 77.

Prášilka, aecidium, der Kelchbrand,
houba. Vz Rstp. 1995., Rosc. 69.

Prášilství, n., die Aufschneiderei. Dch.

Prašinák, u, m. = prašivec. Slov. Orl.
III. 73.

Prašinec, nce, m. = prašina, kukučina.
Slov. ZObz. XXII. 139.

Prášínek, nku, m. = zdrobn. prach. Kod.

Prášiťba, y, f. = druhé kopání vinice.
Slov. Rr. Sb.

Prášiti jak. Lže, až se mu od úst práší.
Kká. Td 233. — čím. Kdo však marnou
chloubou práší, koše plev na trh vynáší.
Č. Rž. XCII. Pěna, jež démanty se práší.
Osv. VII. 31. — kde. Běží, len (až) se za
ním práší. Us. Bž. — se. Včely se práší
(hodně poletují). Všk.

Prašivá, é, f. = vysoká hoľa u slov.
mě. Lupče. LObz. XVIII. 99.

Prašivec = výkal hvězd, ohnivá koule
atd. Mus. 1855. 46. — P. = vítr, který prach
a písek žene, bouřlivý vítr, der Sturmwind.
U Počát. Jdr., Vlk. U Strunkov. Nov. —
P. = ohnivý pták, který lítá v noci po
střechách; kam usedne, bude brzo hořeti.
U Skřivan. P. = kohout, jehožto křídla po-
kryta jsou fosforem; když přiletí na sta-
vení, tře se o komín a působí požár. U Lís-
kovic. Kšť. — P., Prašivice, vrch u Nalžov.
BPr.

Prašivěti. List. fil. XIV. 163.

Prašivina pekařů. Us. Cf. List. fil. XIV.
163. P. molovitá, otrubovitá, rozplývavá,
slizovitá, šupinatá, zrnitá. Ktt. exc. — P.,
convolvulus, rostl. Bartol. Göm.

Prašivka V 7. ř. článku oprav oxcoriatus
v: excoriatus. Cf. Rstp. 1887. — P. = vrch
u Poleně. BPr. — P. = žid. Vz Prašivec.

Prašivokelec, lce, m. P-ci, Psorosper-
mien. Sl. les.

Prašivý Roh u Kladrub. Arch. VII. 657.
— Cf. List. fil. XIV. 163.

Prášivý, Staub machend, staubig. P. sil-
nice. Prss. — P., aufschneiderisch. Dch.

Práška, y, f. = svině plemenice. Vz
Bachňa. Mor. Brt. Slov. Ssk.

Práškov, a, m. = pastviště u Leskovic
na Pacovsku. BPr.

Práškovati pole = umělým hnojem (prá-
škem) posypati. Us.

Práškovy, dle Dolany, les u Nových
Dvorů na Pelhř. BPr.

Prašnatec, das Staubfarn. Vz Rstp. 1780.

Prašnavý. P. húba, lycoperdon bovista.
Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 12., Rr. Sb.

Prašné, ého, n., das Staubgeld. Šp.

Prašní, Staub-. P. plášť. Dch.

Prašnice, e, f. = půda sypká, která se
v prach rozsypává. Na Zlinsku. Brt.

Prašničelka, y, f., Bastardpfauenschwanz,
m. Šm.

Prašník. List. fil. XIV. 97., Rose. 87.

Prašníkatý, lat. staminiger. P. květ-
různopohlavý prášníky opatřený (samčí),
Staubblüthe, f. Rst. 473.

Prašnivý = prašný, staubig, bestaubt.
Slov. P. cesta. Mt. S. I. 63., Dbš. Sl. pov.
V. 86.

Prašno. Je tuze p. a pražno (mnoho se
práší a slunce mnoho praží). Us.

Prašný. Cf. List. fil. XIV. 97. Ten je
také v prašném mlýně stárkem (kdo práší,
lže). U Žamb. Dbv.

Prášok, šku, m. = prášek. Slov. Mt. S.
I. 90.

Prašťák, a, m. = kdo vším práská, zlo-
bivec. U Třebíče. Bkř.

Prašťať = praštěti. Slov. P-ly hájikom
suché haluze. Orl. II. 336.

473*