416

Praštěnky = kožené kalhoty, koženky
a potom i kalhoty vůbec. Us. Jdr., Rgl.,
Holk.

Praštěný pytlem, na mozku, přes rozum
= hloupý. Us. Rgl., Kos.

Praštěti také = brečeti (o dětech). Dítě
praščí. Mor. Vck., Brt. D. 160.

Praština, y, f. Nemáme dříví ni roští
ni praštin; Aby mu ani praštinka cestou
nevypadla. Mor. Brt. v Obz. 1889. 346., 356.

Praštiti. Cf. Mkl. Etym. 261., List. fil.
XIII. 189., XV. 163. — čím komu kam.
Jilm větvemi praští chatce v bok. Kká.
K sl. j. 234. — se přes kapsu = býti ště-
drým. Us. Rgl., Brnt. — s čím. Se vším
by praštil (všeho nechal). Us. Sá.

Praštola, y, f., Erbstollen, m. Šm.

Prašúch, a, m. = prašivec. Slov. Rr. Sb.

Pratačka, y, f., Räumerei; Räumerin, f.
Šm.

Pratati co komu kde. Žeby (aby) mi
v komore tri kúty p-la. Koll. Zp. 1. 228. —
se odkud. Hneď prac sa z mojho domu.
Phľd. VI. 255. — Také na mor. Val. Brt.
D. 254.

Přátel, e, m. = přítel. Slez. Šd.

Přátelení-se s kým, vz Přáteliti. Us.
Šmb., J. Lpř.

Přátelička, y, f. = pŕátelka. Slez. Šd.

Přátelina, y, f. = přátelé (collect.). Až
se sejde na pohřeb p. Slez. Šd.

Přáteliti se nač. Na bratrstvo, na svo-
bodu vše se všudy p-lí. Štulc. 1. 110.

Přátelka = příbuzná. Slez. Šd.

Přátelsky, vz Přátelský. Chci se vám
p. odplatiti. Arch. VII. 51.

Přátelský. P. napomenutí, objetí, ochota,
poměr, příchylnosť, shoda, schůze, služba,
spojení, styky, večer. Us. Pdl. P. oběd (ho-
stina po svatbě v Domažl.). Němc. P-skou
měrou vás za to žádám. Wtr. exc. P. válka,
sváda (mezi přátely). Dal. 73., 85. P. láska
lepší kamenných hradeb. Us. Pk. P-ské
služby si připomínej a křivdy zapomínej.
Bž. exc.

Přátelství = odměněná přízeň. Počátek
p. jest chválenie, ale nepřátelsvie haněnie.
Výb. II. 1170. Kde nestačí p., tam nabývá
práva strach. Ddk. II. 296. Zadrž prátelstvo
i pri neščastí prátela. Slov. Tč. P. prohřívá
srdce. Šml. Vícej ťáhne ku p-stvu statek než
osoba. Slov. Tč. P. jako hliněnou nádobu
lze snadno roztlouci, ale těžko poopraviti;
Láska jest ranní stín, každým okamžikem
menší se; p. stín večerní, on roste, až slunce
života zajde. Hkš. exc. O p. vz Výb. II.
889. nu. — P. = příbuznosť. Do vašeho
som vekročil p-va nemúdrý. Hol. 5.

Přátelstvo, vz Přátelství.

Pratések, vz Prapísek.

Práti. Mkl. Etym. 240., List. fil. 1884.
420. — co. Panna šlojíř péře. Apoll. 152.
Mám košul devět a když ju peru, mosím
bez ní seděť (o chlubných). Val. Vck. —
čím za kým. Prala (stříkala) vodou za
Jankem. Kld. — kým. Nemluvil nic, enem
ním pralo (házelo). Mor. Brt. D. — kam:
na buben. Hus II. 311. — jak. Z mýdla
prala. Brt. N. p. I. 29. — kde. Ženy praly
šaty na jarku (na potôčku). Slov. Rr. Sb.

— co jak dlouho. Neprala sem se už
několik měsíců (neměla jsem čmýry). Val.
Vck.

Přáti. Mkl. Etym. 239., 263., Šf. III. 511.
Příl. m. přál na Zlínsku Brt. V 8. ř. článku
oprav vergönen v: vergönnen. O časování
cf. List. filol. 1884. 108. — komu. P. po-
kroku. Dch. Že mi ty přaješ; Kdyby mi pán
Bůh příl. Sš. P. 410., 451. Já tobě přeji.
Pass. 287. Těm sv. Prokop nepřejieše. Hr.
rk. 85. b. P. svému choti. Kat. 132. Každý
sobě, druhému nic nepřeje. Výb. II. 1205.
Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne;
komu nepřeje, tomu s lžíce spadne. Us. Tč.
Přej si (= ukroj, ukrojte si u nás chleba).
Us. v Domažl. Jrsk. — jak. Bože na vý-
sosti, přaj mně do radosti. Mor. ps 89.
A já ti na Bohu od srdce přeji. Ehr. By
zdráv byl a dobře se měl, přálť bych věrně
rád. Žer. 1591. Přejeme jí (mluvě zdejší)
bytu vedle mluvy spisovné. Mour., Kos.—
komu čeho: hojného zdaru, štěstí, Us.,
dostatečné zvůle. KB. IV. Vodice jim ne-
přejiechu. Výb. II. 11. Rač nám toho přieti.
Pass. mus. 409. Lepším lidem máme přieti
viece dobrého. Št. Kn. š. 42. Jakož srdcem
máte hospodě dobrého přieti. Ib. 115. —
co komu. Ani mi to lidé nepřejou, že
chodím za tebou. Pís. Dch. Přáti někomu
život; Unaveným údům chvíli přál chlad
haluzí a mechu. Vrch. Co si přejete! Us.
Dch. Co (zlého) kdo komu přeje, brzy na
sobě shledá. Us. Kšť. Všecko dobré přaju
vám. Kol. ván. 118. Kde že je ten šuhaj,
čo mi dobre praje. Koll. Zp. I. 137. — si
koho zač: za zetě. Sá. — komu proč.
Závistí jste j'mu nepřieli. Hr. rk. 149.

Pratma, y, f. Je p., pech-, stockfinster.
Us. Dch.

Pratný, geräumig. Slov. Loos.

Pratok, u, m. = veletok. Č. čt. II. 133.

Přatra, pl. n. = patra, odr. Na Plas.
BPr.

Pratvar. Buňky jsou p ry všeho orga-
nického. Mus. 1880.428. Odečteme li z tvaru
to, co vzniklo specialním vývojem určité
řeči, dostaneme p. Exc.

Pratvor, u, m. P-ry, protista. NA. V.
524. Darwinova theorie descendenční jest
zásada, že všichni organičtí tvorové, jak
nyní v zemi naší obývaji, pocházejí od ně-
kolika málo p-rů. b. N. X. 158.

Pratvoření, n., die Urschöpfung. Ves.
I. 54.

Pratyp, u, m., architypus, od něhož dle
Darwina společný znak čili typus někte-
rého skupení organismů odvoditi lze. S. N.
X. 158 -- Stč. Zem. 810.

Praujec, jce, m., Grossoheim, m. Šm.

Prauměna, y, f., vz Uměna. Dk. Poet.
12.

Pravajíčko, a, n., protoovum. NA. V.
od. II.. 32.

Pravák, u, m., boletus edulis, der Herrn-
pilz. Laš. Wrch.

Pravant, a, m. = ministrant po pravé
ruce. U Kdýně. Rgl.

Právati = spravovati. Št. Kn. š. 122. 4.

Pravda = shoda věci atd. P. dobná,
věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519.