Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |
|
|||
417
|
|||
|
|||
P. idealná, nadpřirozená, nadrozumová, ne-
proměnná, podmětná, předmětná, přirozená, prvá, rozumová, věčná. Hlv. Uhoditi na pravdu. Šml. Nechybili jsme se s pravdou. Pal. Rdh. I. 174. — P. = shoda řeči atd. Ž. wit. 11. 2., 14. 3., 25. 3. Není to s prav- dou ; Jako že pravdu mluvím; Kdyby p. bylo. Dch. Ešče sem flinty neměl v hrsti pověza po pravdě, um die Wahrheit zu sagen. Brt. D. V pouhé pravdě jsem to myslil. Dvrsk. Z toho všeho pranic p. ne- bylo. Sá. Neshodovalo by se s pravdou, kdyby . . . Mus. 1880. 477. P. bodá, ale ne- špiní. Osv. S pravdou se tajiti. Us. P. na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá; P. nemá býti opuštěná pro pohoršenie; Ne- směle p-du praviti; P-dy svobodně brániti. Hus I. 224., 378., III. 272. Právo chraň, pravdu braň. Us. Mužně hlediž pravdě v čelo, i když tě chce znepokojit; byť i srdce kr- vácelo, p. je též umí zhojiť. Jbl. P. bolesť ukojí, bezděky jižto plodí. Č. Kn. š. 316. Kdyby bylo vše p., co lidé povídají, svět by nestál (prorokovali mnozí i zkázu světa) Dvorský. P. je trpké, ale zdravé koření. Jrsk. Krivda za stól sadla, p. u dvier žobre (žebře). Slov. Tč. To je pravda, jako stará hradba (slabá). U Kdýně. Rgl. To bude ten- krát p., až se budou blechy podškubávať; To je tak p, jako že blecha kašle. Val. Vck. Kde jazyk svévolný p-du povídá, tam ho trhají. Vinař. Víno působí, že pravda se mluví, in vino veritas. P. svědectví mocné vydává. Wtr. exc. Mluvil jim p-du. Krnd. 185. V pravé p-dě mohu oznámiti. Výb. II. 1592. P. hlavu zbíjí. Dač. I. 70. Ústa mají vyznati pravdu pro spasení. Št. Kn. š. 16. Kdo chce všude pravdu mluviť, nenalezne hospody. Exc. Má-li kdo věřiti, p-du musíš mluviti. Sb. uč. Ne vše p, co se mluví; ne vše krása, co se líči; P. má přátely, ale ne všady. Us. Tč. Bůh pravdu vidí, ale ne hned poví. Šd. Tuť jest p., co v koti voda. Drsk. Pravdy vyznánie lúčí rózno přátely. Hus I. 378 Vyjdeť p. na vrch, jak olej na vodu; Pro p-du lidé rádi se hněvají; Příteli k vůli pravdy neodstupuj; P. rozmyslu ne- potřebuje; P. nenávisť plodí; Vše pomine, jediná p. nezhyne; P. nezneuctí. Bž. exc. Nepomůže-li p, nepravda tím méně ; Při kom pravda, odpoly má vyhráno; Dobré to dělo, mluviti pravdu smělo; Těžko se p-dě protiviti; P. oči kole. Lpř. exc. P. peprná, ale zdravá. Sš. P., zjeví-li se náhle, jako v hnízdě netopýrů působí: ptáčata křičí, křídloma tepou a zobáky klobají Sb. uč. Anděl v pravdě pomáhá a v nepravdě nohy podráží. Pk. exc. Pravdě do očí bíti. Dch. P-du vytýkající jest nám milý, jako hřebík v oku a oštíp v boku. Hkš. exc. Kdyby každý pravdu kryl, dávno by svět peklem byl; Kdo na p-du svědčí, ten je lhář větší (když někdo lže a dovolává se jiného slovy: Pravda, Josefe!). Us. Brt. Báseň o pravdě vz ve Výb. I. 381. nn. — V pravdě. V pravé pravdě mohli by jimi (lidem stínaným) dobře velikú ulici osaditi. Let. 121. Vidím v prav- divé pravdě. Kom. Lab. 60. V pravdě Boha vzývati. Pož. 3. Mnohoj' těch, ješto nemohú řéci u pravdě, by věřili v syna božieho. |
Št. Kn. š. 18. Je to v pravdě tak. Dob. —
P. = pravá jakost věci. Toč pravdum, jak chceš, p. zostaně pravdum. Slez. Šd. — P. = věc pravdivá. P. viery křesťanské; Takéž vám za pravdu pravi. Št. Kn. š. 14., 42. — P. = ovšem. A p. že se jest tak stalo. Št. Kn. š. 10. Cf. Gb, Ml. 182. — P. = právo, spravedlnost. Ž. wit. 9. 5., 9. 9., 10. 8., 84. 12. Oba mají p-du, sind im Recht. Dch. To s pravdou neostojí. Šf. III. 417. a Strž. II. 165. Milovník pravdy boží a českého jazyka. Osv. 1885. 488. Kdyby vaše p. mostem byla, nechtěl bych přes něj. Němc. III. 6. Aby sirotkům a vdovám p-dy pomáhal. Let. 167. P. nezná ustoupiti zlobě, kdo jí laje, ten ji zastává. Tč. exc. Tak aby se jednomu p. dála jak druhému. Mus. 1828. II 19. Jedno nebude-li p. vaše svrchovanějšie. Ev. víd. 58. Prvenci dědinu dáti p. CJB 6. P. stále se rodí, ale nikdy není. Schiller. Izkať pravdu = hledati práva. Us. v Dolní Oravě. Km. 1883. 667. Má-li kto k nim které právo, hledajž prá- vem a má se jemu p. státi. O. z D. Štítem obkliúčí tě p. jeho. Ž. kl. Pravdě netřeba výmluvnosti. P. výborného řečníka nepo- třebuje. Exc Aby se mi stala p.; Pravdě nelze zahynúti; P. přemáhá; U každého roz- umného p. místo má. Výb. II. 505., 728., 1282. Pravdu vésti. Vš. 88 Stálosť pravdy a neústupnosť křivdy tvrdé boje mievaji; P-dě postúpiti, křivdu tupiti; Pravdu ktož má, na vodu, oheň, vietr nic netbá. Krnd. 204., 213., 216. Konšelé k pravdě ustano- vení. NB. Tč. 108. Že mi chce dosti od něho p-dy učiniti. Půh. II. 571. Počne viece dobývati než jemu třeba a někdy také protiv pravdě; Pravdu kázati; Nebudú moci tolik s pravdú dobyti a přičinie proto k svému dobrému řemeslu nejedné lsti nebo křivdy; Po pravdě súditi; Aby mohl v trhu činiti pokoj a pravdu; Neb čím kde další pravda, tím dalejí Buoh; Pravdu beze lsti jim činí. Št. Kn. š. 30., 34., 55., 150., 155., 157.. 175. P. musí před se jíti. Sv. luk. 45. P. se Rouchem zastírá jak oltář v postě; Pravdu každý chválí, ale ne každý jí brání. Tč. exc. Byla kdys p., ale užtě rzí zašla. Lpř. exc. Přílišná hádka pravdě škodí. Bž. exc. 3. Pravda, y, m. — P. Frant. (vlastně
Hlinka Vojt.), bisk. notář, naroz. 1817. Vz Tf. H. 1. 125., 200., Hlinka (konec), Bačk. Př. 60., 74., Rk. Sl., Slavím seš. 34. str. 22. nn. gb. Dj. ř. 279., Pyp. K II. 545., Tf. Mtc. 166. — P. Jan Litovanský. 1618. Jg. H. 1. 614. Pravděnka, y, f., zdrobn. pravda. Na
mú milú p-ku. Brt. P. 80. Pravděpodobně, wahrscheinlich. Mus.
1880. 581. Pravdepodobnosť. Z toho s velikou
p-stí souditi lze, že . . Mus. 1880. 398. Pravdičký, ganz wahr. Na moju p-čú
pravdu se tak stalo. Mt. S. I. 115. Pravdivě, wahrhaft atd., vz Pravdivý.
P. mluviti, něco líčiti, vypravovati. Us. Pdl. Zákon boží p. kážíc. Pož. 3. Pravdivec, vce, m. = kdo miluje pravdu.
Šd. |
||
|
|||
Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |