418

Pravdivosť aesthetická, archaeologická,
empirická, historická, skutečná. Dk. Aesth.
48., 49. Jen aesthetickou p-stí je básník
vázán. Dk.

Pravdomil, a, m., der Wahrheitsfreund.
Kos.

Pravdomluvně, wahrhaft. 1571. Mus.
1884. 434.

Pravdoucí pravda, reine Wahrheit. Šml.,
BPr.

Pravdověrný. Šp.

Pravdozdajný. P. svědomí, conscientia
probabilis. Janiš. O svědomí 27.

Pravdulienka, y, f., personif. pravda.
Slov. Sldk. 418.

Pravduša, e, f., personif. pravda. Slov.
Sldk. 365.

Pravdymilovnosť, i, f., die Wahrheits-
liebe. Hlv.

Pravdymilovný, wahrheitsliebend. Hus
II. 397.

Právě = náležitě atd. Přidržeti se někoho
věrně a p. Bart. 96. Ač kto chce se p. mieti,
sich ordentlich benehmen. Hus I. 300. Neprávě
držal ho ve své moci; Svój úřad p. vésti;
P. suďte. Št. Kn. s. 20., 34, 146. — P. =
ovšem atd. Ba p. i Dch. Učení p. křesťan-
ské. Mus.1880. 64. Ktož chce p. bližnieho
milovati. Št. Kn. š. 40. — P. = zrovna. Ve
dnech právě minulých. Us. Pdl. Nebyl p.
přítelem krásného pohlaví. Šml. Manželství
jich nebylo p. nejlepší. Hrts. P. též stalo
se jest o Pilatu; Téžť jest p., jako by řekl.
Št. Kn. š. 10., 184.

Pravec = pravák, dexter. Sv. ruk. 313.

Pravěčný, urewig. Hlk.

Pravedlenství = spravedlnosť. Ž. wit.
118. 23., 118. 141., 118. 83.

Pravedlivenství, n. = spravedlenství.
Ž. wit. 118. 27.

Pravedlivý, aequus. Ž. wit. 118. 172.

Pravedlnosť, aequitas, Ž. wit. 9. 9., 36.
7., 110. 8., justitia, 4. 6., 5. 9., 6. 9., 7. 18.,
justificatio, 118.16., 118. 48., veritas 29. 10.

Pravedlný, justus. Ž. wit. 36. 25., Pass.
mus. 419. P. súd, Pass. mus. 373., kázánie.
Ž. brn.

Pravek, vka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124.

Právek, vka, m. = prase. Slez. Dhnl.

Pravěký. P. květena, Ves. I. 49., člo-
věk, NA. V. 686., slon, chýše. Stč. Zem.
734., 738.

Pravení = vypravování. Hr. ruk. P. 125.,
D. 177.

Právenka. Vz Rstp. 1220.

Pravěti, rechtlich werden Rk.

Právi = pravím, strč. List fil. VI. 122.

Pravice = pravá ruka. Ž. kl. Levice jeho
pod hlavú mú a p. jeho objímati mě bude.
Hus III. 27. — P. = pravá strana. Neod-
chýlíš se od nich ani na p-ci ani na levici.
Hus I. 55.

Pravičiar, a, m. = pravičák. Slov. N.
Hlsk. II. 34.

Pravičký, ganz rechts. Lpř. Sl. I. 141.

Pravidelnice, e, f. = pravidelná čára.
Nz.

Pravidelnosť větrů, strojů v běhu. Mj.
187., 9.

Pravidelný. P. větry, Mj. 187., mnoho-
úhelník, mnohostěn, Hra., verš. Tf., dech,
Hrts., mnohohran, Jrl. 156., sůl, NA. V. 476.,
kursy, Kzl. 229., obléhání. Us. Pdl.

Pravídko příložné, kostkové, Pdl., za-
křivené, Krummlineal, Nz., logarithmické
posouvací. Zpr. arch. Vz Pravítko.

Pravidlí řádové, Ordensstatut, n. Čsk.

Pravidlnosť, i, f., justitia. Ž. wit. 74. 3.

Pravidlo = pravítko. Křivé pravidlo nic
rovně vyměřiti nemůže. Výb. II. 1660. —
P. = předpis atd. Cf. Jg. H. 1. 732. P.
kladné (příkaz), záporné (zákaz). Dk. Aesth.
85. Pravidla právní, Dk. Aesth. 69., 479.,
slušnosti, Mus., Simpsonovo, výmezné, ZČ.

I. 72., 82., 252., chování, Verhaltungsmass-
regel, moudrosti. Posp. P-dlem se říditi.
Sš. II. 112. A tak pateř jest p. všech mo-
dlitev. Št. Kn. š. 45. P. řetězové, regula
catenae; liché, regula falsi vel coeci; Gaus-
sovo velikonoční. Šim. 93., 96., 48.

Pravidlodatný, normgebend. P. mohut-
nost Dk. Roz. fil. 90. a Aesth. 562.

Pravina = odvěčná vina. Dk. Aesth.
402.

Pravitelský. Rozum p. čili správu ve-
doucí; P. působnost rozumu. Pal. Rdh. I.
342. 343

Praviti. Mkl. Etym. 264., Gb. Ml. 166.
P., dicere, Ž. wit. 11. 6., narrare. 86. 6. —
abs. Už sem prál. Jrsk. Jakož písmo praví.
Št. Kn. š. 7., 31. — co, koho. On, jehož
pravíš, by jediný tvój pán byl. Št. Kn. š.
18. — co komu. Já tobě to pravím. Výb.

II. 41. Já pravi vám. Hus I. 106. (I. 80.,
II. 358.). Těm praví sv. Pavel. Št. Kn. š.
10., 1. — o čem. Až o tom hanba praviti.
Let. 100. (113.). Budúť o nás p. noviny.
Výb. II. 45. O tom praví sv. Augustin.
Pass. Jakž pravie o něm. Št. Kn. š. 10.
Neprav o něm (nemluv). Laš. Brt. D. 254.
— jak. P. něco vážně, pevně, Šml, šeptem,
Vlč., vlídným slovem, Vrch., zdravě. Št.
Pravila jen jako dechem před sebe. Vlč.
Jakož skrze Davida duch sv. praví. Št.
Sám-li to od sebe pravíš, či jiní sú pově-
děli? Drk. 162. b. — ke komu. Prav
každý ten div druh k druzi. 15. stol. —
kde. Na jiném místě praví. Us. Pdl. Jak
sám v žalmu praví. Pož. 1. I praví mezi
jinú řečí. Št. Kn. š. 4. Co v tom kázání
praví. Št. Kn. š. 4. — oč. Tak i o kůň jsem
pravil. Bl. Živ. Aug. 26. — s inft. Plinius
Burgundiony praví býti částkou Vindilův.
Šf. Strž. I. 461. Ne tak praví je býti slu-
žebníky jako ty, kteří... Jel. Praví slušné
býti. V., Výb. II. 1606. a j. tam. Pravíc se
moc míti. Kom. Lab. 61. P-li sú míti právo.
Arch. VIII. 372. Já pravi vám nikoli při-
sahati. Hus I. 98. Šalamoun všecky věci
pozemské marností býti praví. Bž. exc.

Pravítkář, e, m., Pedant, Schulfuchs,
m. Šm., Loos.

Pravítkový. P. plochy. NA. V. 66.

Pravlákno, a, n. Co obyčejně nervem
nazýváme, jest už celý svaz p-ken. Dk P. 3.

Pravlastní, ureigen. Dch., Dk.

Pravlov z: Pravelov. Mus. 1889. 165.

1. Právní. Cf. Pr. tr. 224. P. sloh. Vz
Jg. Slnosť. 98.