Předchozí (417)  Strana:418  Další (419) |
|
|||
418
|
|||
|
|||
Pravdivosť aesthetická, archaeologická,
empirická, historická, skutečná. Dk. Aesth. 48., 49. Jen aesthetickou p-stí je básník vázán. Dk. Pravdomil, a, m., der Wahrheitsfreund.
Kos. Pravdomluvně, wahrhaft. 1571. Mus.
1884. 434. Pravdoucí pravda, reine Wahrheit. Šml.,
BPr. Pravdověrný. Šp.
Pravdozdajný. P. svědomí, conscientia
probabilis. Janiš. O svědomí 27. Pravdulienka, y, f., personif. pravda.
Slov. Sldk. 418. Pravduša, e, f., personif. pravda. Slov.
Sldk. 365. Pravdymilovnosť, i, f., die Wahrheits-
liebe. Hlv. Pravdymilovný, wahrheitsliebend. Hus
II. 397. Právě = náležitě atd. Přidržeti se někoho
věrně a p. Bart. 96. Ač kto chce se p. mieti, sich ordentlich benehmen. Hus I. 300. Neprávě držal ho ve své moci; Svój úřad p. vésti; P. suďte. Št. Kn. s. 20., 34, 146. — P. = ovšem atd. Ba p. i Dch. Učení p. křesťan- ské. Mus.1880. 64. Ktož chce p. bližnieho milovati. Št. Kn. š. 40. — P. = zrovna. Ve dnech právě minulých. Us. Pdl. Nebyl p. přítelem krásného pohlaví. Šml. Manželství jich nebylo p. nejlepší. Hrts. P. též stalo se jest o Pilatu; Téžť jest p., jako by řekl. Št. Kn. š. 10., 184. Pravec = pravák, dexter. Sv. ruk. 313.
Pravěčný, urewig. Hlk.
Pravedlenství = spravedlnosť. Ž. wit.
118. 23., 118. 141., 118. 83. Pravedlivenství, n. = spravedlenství.
Ž. wit. 118. 27. Pravedlivý, aequus. Ž. wit. 118. 172.
Pravedlnosť, aequitas, Ž. wit. 9. 9., 36.
7., 110. 8., justitia, 4. 6., 5. 9., 6. 9., 7. 18., justificatio, 118.16., 118. 48., veritas 29. 10. Pravedlný, justus. Ž. wit. 36. 25., Pass.
mus. 419. P. súd, Pass. mus. 373., kázánie. Ž. brn. Pravek, vka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124. Právek, vka, m. = prase. Slez. Dhnl.
Pravěký. P. květena, Ves. I. 49., člo-
věk, NA. V. 686., slon, chýše. Stč. Zem. 734., 738. Pravení = vypravování. Hr. ruk. P. 125.,
D. 177. Právenka. Vz Rstp. 1220.
Pravěti, rechtlich werden Rk.
Právi = pravím, strč. List fil. VI. 122.
Pravice = pravá ruka. Ž. kl. Levice jeho
pod hlavú mú a p. jeho objímati mě bude. Hus III. 27. — P. = pravá strana. Neod- chýlíš se od nich ani na p-ci ani na levici. Hus I. 55. Pravičiar, a, m. = pravičák. Slov. N.
Hlsk. II. 34. Pravičký, ganz rechts. Lpř. Sl. I. 141.
Pravidelnice, e, f. = pravidelná čára.
Nz. Pravidelnosť větrů, strojů v běhu. Mj.
187., 9. |
Pravidelný. P. větry, Mj. 187., mnoho-
úhelník, mnohostěn, Hra., verš. Tf., dech, Hrts., mnohohran, Jrl. 156., sůl, NA. V. 476., kursy, Kzl. 229., obléhání. Us. Pdl. Pravídko příložné, kostkové, Pdl., za-
křivené, Krummlineal, Nz., logarithmické posouvací. Zpr. arch. Vz Pravítko. Pravidlí řádové, Ordensstatut, n. Čsk.
Pravidlnosť, i, f., justitia. Ž. wit. 74. 3.
Pravidlo = pravítko. Křivé pravidlo nic
rovně vyměřiti nemůže. Výb. II. 1660. — P. = předpis atd. Cf. Jg. H. 1. 732. P. kladné (příkaz), záporné (zákaz). Dk. Aesth. 85. Pravidla právní, Dk. Aesth. 69., 479., slušnosti, Mus., Simpsonovo, výmezné, ZČ. I. 72., 82., 252., chování, Verhaltungsmass-
regel, moudrosti. Posp. P-dlem se říditi. Sš. II. 112. A tak pateř jest p. všech mo- dlitev. Št. Kn. š. 45. P. řetězové, regula catenae; liché, regula falsi vel coeci; Gaus- sovo velikonoční. Šim. 93., 96., 48. Pravidlodatný, normgebend. P. mohut-
nost Dk. Roz. fil. 90. a Aesth. 562. Pravina = odvěčná vina. Dk. Aesth.
402. Pravitelský. Rozum p. čili správu ve-
doucí; P. působnost rozumu. Pal. Rdh. I. 342. 343 Praviti. Mkl. Etym. 264., Gb. Ml. 166.
P., dicere, Ž. wit. 11. 6., narrare. 86. 6. — abs. Už sem prál. Jrsk. Jakož písmo praví. Št. Kn. š. 7., 31. — co, koho. On, jehož pravíš, by jediný tvój pán byl. Št. Kn. š. 18. — co komu. Já tobě to pravím. Výb. II. 41. Já pravi vám. Hus I. 106. (I. 80.,
II. 358.). Těm praví sv. Pavel. Št. Kn. š. 10., 1. — o čem. Až o tom hanba praviti. Let. 100. (113.). Budúť o nás p. noviny. Výb. II. 45. O tom praví sv. Augustin. Pass. Jakž pravie o něm. Št. Kn. š. 10. Neprav o něm (nemluv). Laš. Brt. D. 254. — jak. P. něco vážně, pevně, Šml, šeptem, Vlč., vlídným slovem, Vrch., zdravě. Št. Pravila jen jako dechem před sebe. Vlč. Jakož skrze Davida duch sv. praví. Št. Sám-li to od sebe pravíš, či jiní sú pově- děli? Drk. 162. b. — ke komu. Prav každý ten div druh k druzi. 15. stol. — kde. Na jiném místě praví. Us. Pdl. Jak sám v žalmu praví. Pož. 1. I praví mezi jinú řečí. Št. Kn. š. 4. Co v tom kázání praví. Št. Kn. š. 4. — oč. Tak i o kůň jsem pravil. Bl. Živ. Aug. 26. — s inft. Plinius Burgundiony praví býti částkou Vindilův. Šf. Strž. I. 461. Ne tak praví je býti slu- žebníky jako ty, kteří... Jel. Praví slušné býti. V., Výb. II. 1606. a j. tam. Pravíc se moc míti. Kom. Lab. 61. P-li sú míti právo. Arch. VIII. 372. Já pravi vám nikoli při- sahati. Hus I. 98. Šalamoun všecky věci pozemské marností býti praví. Bž. exc. Pravítkář, e, m., Pedant, Schulfuchs,
m. Šm., Loos. Pravítkový. P. plochy. NA. V. 66.
Pravlákno, a, n. Co obyčejně nervem
nazýváme, jest už celý svaz p-ken. Dk P. 3. Pravlastní, ureigen. Dch., Dk.
Pravlov z: Pravelov. Mus. 1889. 165.
1. Právní. Cf. Pr. tr. 224. P. sloh. Vz
Jg. Slnosť. 98. |
||
|
|||
Předchozí (417)  Strana:418  Další (419) |