421

Kn š. 24. V pravous hodinu přišel. Us. —
P. = spravedlivý. Ž. wit. 2. 12., 5. 13.,
10. 8. Rozeznání p-ho od křivého. Kol. 3.
P. pře; vydávati pravé súdy. Št. Kn. š.
150., 146. Za pravé mu dali. Har. II. 80.
Nepilností a neumělostí (řečníků) p. za kři-
vého zóstává. Vš. 65. Čiň, co jest pravého,
neboj se žádného. Hkš. Práv má býti lidu
svému. Kar. 123. Aby od sebe každému
práv býti chtěl. Výb. II. 1417. Mají dáti
věděti pánóm na toho, kdož by p. nechtěl
býti. O. z D. — P. = silný, spolehlivý.
V slibech svých práv byl nalezen. Vš. 443.
— P. býti = míti právo. Když porozumí,
který by z nás práv nebo křiv byl. Abr.
Leč křiv, leč práv vzdal se toho. Sv. ruk.
213. Protož práv jest Seneka, že život tomu,
kdo ho užívati umí, dlouhý jest. Kom. D.
40. My jsme Jiříka proti vám p-ho neuči-
nili, ani vás za křivého neodsoudili. Arch.
rkv. ze 16. stol. Práva koho učiniti = za
právo mu dáti, Jemanden das Recht zu-
sprechen. Št. Kn. š. 158. 11. — Pozn. Str.
906. a. 9. ř. sh.: Ke všemu — soudcem býti,
polož do: P. = spravedlivý. — P. býti komu
z čeho atd. = ručiti atd. Z něčeho p. býti =
odpovědným. Mřk. Budete rozuměti, při
čem proti nim budem právi. Krnd. 122.
Abys mu z jeho obvinění p. byl. 1528.
Mus. A kdožby jim z čeho vinu dal, aby
p-vi byli. Let. 240. Z čeho jej viní, z toho
práv jim bude. Žer. Záp. II. 28. Měštěnín,
padl-liby ve při, povinen bude tu, kde nález
se stal, ze škod práv býti. Kol. 41. Ktož
vám v čem vinu dá, buďte jemu právi. NB.
Té. 90. (141.). Má tu na tom právě jemu
z toho práv býti; Ten aby z toho na svém
právě (soudu) každému p byl. Výb. II.
1219., 1224. Aby, z čehož jim vina dána
bude, aby z toho právi byli; (Aby se do-
stavili) a tu sobě právi byli; Žádal na mně,
abych jej k tomu držal, aby jie o to p. byl;
Aby mu práva byla, z čehož jí vinu dá a
on aby jí tu také práv byl; Aby ona mu
to právě na tom práva byla. Arch. VII.
455., 459., 649., VIII. 462. a j. tam. Ktoliž
jest (z) své viery pravý. Alx. V. v. 237.
(HP. 6.). — P., opak: levý. P. úhel, rechter
W. Jrl. 425. Jest mu pravou rukou (velmi
pomocný). Us. — P. Hora, vrch u Zdic.
Krč.

Prazáklad, u, m. Vchř.

Prazákon, u, m., das Grundgesetz. Osv.
I. 78.

Prázden Pátý nepřietel (čistoty) jest
prázdň. Št. Uč. 45. b. (Kn. š. 78.). P. ne-
dělní. Kzl. -- Št. Kn. š 105. 36.

2. Prázdně. Jeho oko hledělo p. Us.
Dbv., Kká. P. živ býti (bez práce). Št. Kn.
š. 32.

Prázdnění. Nemáme se v sedmém dni
ku p. od diela s židy sjednati. Hus I. 112.

Prázdněti, leer werden. Krčmy pálen-
čené p. počaly. Slov. LObz. XVII. 10.

Prázdníce. List. fil. XIII. 192.

Prázdničký, prázdninký, ganz leer. Šm.

Prázdník = zahaleč. Nezdáť se, by p-ci
neb lenochové neděle světili. Hus I. 121.

Prázdninoměr, u, m., Vacuummeter, m.
Rtuťový p. Šp. Vz Prázdnoměr.

Prázdninovati = prázdnin užívati, Ferien
halten. Šd.

Prázdninský, Ferial-. P. osady. Dch.

Prázdniny školní, meziroční, veliké,
Blanda 221.. 220., velikonoční, vánoční.
Pdl.

Prázdniti, vacare, otiosum esse. Ž. wit.
45. 11., Mnč. R. 95., Chč., Pass. mus. 283.
— abs. Prázdnící kapitál (ladem ležící),
müssiges K. Nz. Člověk nic netratí, i když
poněkud poesii prázdňovati nechávaje ji-
nými užitečnými věcmi se zanáší. Koll. III.
49. Jedí, pijí a prázdní. Výb. II. 1436. Kdyby
nám odporní vždycky dělali a my p-li. Arch.
VII. 113. Viděl jest mnohé, ani prázdnie.
Hus II. 64. (III. 94.). Chce p. nic nečině.
St. Kn š. 31 (177).— co jak. Vojáci p-li
sýpky. Mus. 1880. 34. Jedním douškem p.
číši. Vrch. — v čem. Málo v tom prázd-
niem i s mými písaři. Arch. VII. 181. Aby
neprázdnil v řeči marné. Hus I. 286. —
proč. P. sú chtěli k marnému mluvení a
k smilství. Hus I. 128.

Prázdnivý = zahálčivý. Tyto jsú ohav-
nosti: prelát netbalivý, mládec p. atd Hus
I. 265.

Prázdno Torricellovo. NA. V. 175.

Prázdnoduchý, vz Duchaprázdný. Rk.

Prázdnohlávek, vka, m. = prázdno-
hlavý. Rk.

Prázdnohlavý = hloupý. Čkžk. I. 66.

Prázdnoměr, u, m., Vacuummesser, n.
Šp., Hrm. 40. Vz Prázdninoměr.

Prázdnomluviti, schwatzen. Us.

Prázdnořečiti = prázdnomluviti. Zbr.
M. ž. II. 46.

Prázdnosť = chvíle atd. List. fil. XIII.
192. P. od zaměstknání, od práce, od zá-
pasů. Lpř. Pokud vám p. bude; Abyste se
nám, pokud při p-sti budete, propůjčily.
Wtr. exc. A p-sti také dlúhé nemám; A když
mi Buoh dá p. a posla, napíši vám viece.
Hus III. 152., 270. Nemohl jsem k tomu
míti prázdnosti žádné ve dne i v noci. 1497.
Minst. Nemám p-sti k psanie; Neměl p-sti
na to odpovědi dáti. Arch. VII. 54., VIII.
165. — P. = zahálka. Aby p-sti a jiných
nepravostí se varoval. Výb. II. 1409., 1413.
P. mnoho zlého činí. Št. Kn. š. 105.

Prázdnota mysli. Dk. P. 128. Strach
před p-tou, horror vacui. ZČ.

Prázdnozpěvec, vce, m. Hus I. 87.

Prázdný. Mkl. Etym. 259., List. fil. XIII.
192. — P. = nic v sobě nemající atd. P.
měsíc (= ku konci se chýlící). Mor. Knrz.
Jedno, dvě, tři oka na prázdno (řetízkové,
Luftmasche). Us. Kšá. S prázdnou odejíti;
Neměl nic než p. ruce, ale přičinlivé. Dch.
Mám před sebou p. cestu k tvému nebe-
skému městu. Sš. P. 57. Na prázdno vyšlý
věřitel. Pr. Propustil ho s prázdnou, s prázd-
ným, s p-ma rukama. Us. Hnsk., Šml. Ti
mu dali, jednu prázdnou, druhou vysypanou
(nic). Hnšk. Je v p. dvoře správcem (říkají
o pyšném chuďasu). U Kr. Hrad. Kšť. Pře-
těžká věc jest p. břicho. Chválil ho pred
každým práznym domom. Slov. Rr. P. jako
žebrákova dlaň. Us. Hrb. P. vůz nejvíc hrčí.
Us. Hkš. V jedné ruce p-no, v druhé nic.
Us. Tč. Chodí z p-ho do pustého. Us. Brt.