422

čeho (v čem). P. klamu, Vrch., ducha,
Dch., světského hluku, Št. Ř. 9. a., kraso-
citu. Dk. Čeládka Boha i studu p-ná. Ht.
P-den byl všech gruntů křivoklátských pět
mil vzdálí (vypověděný). Wtr. exc. Řeč všeho
vzletu prázdná. Tf Baba ta není p-na jmění.
Us. Vk. Aby města p-ni byli. Bart. 83.,
Arch. III. 449, Kn. těš. 1633. Aby do sedmi
dnů po výpovědi všech zemí královských
prázden byl (je opustil). Čr. Abychom ho
p-ni byli. Bart. 70., Výb. II. 1034. Má-li
jeho v té při p-den býti; Proto tím žalob
níka prázdna není. NB. Tč. 292., 283. (Ta-
kový) řemesla p-den buď (bude zbaven mi-
strovství). 1606. Srdce vší lsti atd. prázdné.
BR. II. 19. b. P. všech vin. Bož. umuč. v.
102. Byl bych pekla prázden. Sv. ruk. 290.

— od čeho. Nenie prázdna ruka od daru,
když skříně srdcě naplněna jest dobré vóle.
Hus II. 268. — odkud. Aby ve dvú nedělí
z dědiny p-na byla (vyobcována; jí zba-
vena). NB. Tč. 240. — P. = nezaměstnaný,
zahálčivý. Hr. ruk. P. 177., Št. Kn. š. 111.
Seděti na prázdno. Dch. P. a blekotné ženy,
otiosae et verbosae. ZN. Čiň vždy některé
dílo, ať tebe ďábel prázna nenalezne; Děl-
ného člověka jediný ďábel láká, ale prázdného
všichni. Hus III. 189. Neb p-mu črt najprv
podá leckakýchs myšlení nestatečných; Aby
vdovy šly za muž a nebyly p-ny a běhu-
dlny dóm od domu; I jeden nemá p-den
jiesti svého chleba. Št. Kn. š. 78., 85., 105.
36., 154. — P. = prostý, osvobozený, liber.
Ž. wit. 87. 6. Věznové aby propuščeni a
prázdni od obú stran byli. 1449. Mus. P-ny
je býti uznali (k ničemu nezavázané). Výb.
II. 878. a j. — čeho. Arch. VIL 24. Radil
jemu, aby takových listů p. byl, los werden.
NB. Tč. 85. (81.). Tohoj' nebyl p. ni Jero-
nym. Št. Kn. š. 3. Já toho slibu p-den býti
nechci. Půh. II. 345. — od čeho. Od něhož
(diela) své dítky chce míti p-ny. Št. N. 72.

— P. = marný lichý. Moje přímluva ne-
byla p-na. Wtr. exc. Druhá sě na prázdno
trudí. Alx. P. modlám se klanil. Marg. v.
50. Naděje ta splynula na prázdno. Šf. Strž.
II. 444. P. řeč. Žvt. otc. 59. a. Ten list
žádnými lety p-den nemá býti. Půh. II. 221.
Mlynárov Janko v posteli leží, jeho kame-
neček na p-no běží. Koll. Zp. II. 390. —
P. = smilný. Št. Mluvení prázdné jest velmi
zlé. Hus I. 372.

Prazdroj, e, m., die Urquelle. Věčný p.
Vc. Lab. 253. P. svobody a světla, Vlč.,
všeho zla. Dk.

Prazeď, zdi, f. Novější přístavky ode
prazdi zřejmě rozeznati, von der urprüng-
lichen M. Koll. III. 39.

Prazjev, u, m., vz Zjev. Dk.

Prazjevení, n., die uralte Erscheinung.
Vchř.

Prazký. P. kytice = umělá; košík, nůše
= z oblého (barevného) proutí, na rozdíl
od loubkové. V již. Čech. Rjšk.

Práznina, vz Prázdnina.

Prázniti = prázdniti.

Praznov, a, m., ves na Slov. na Bystřicku.
Phľd. V. 336.

Prazřídký zjev, sehr selten, rar. Us.

Prazřídlo,a, n., die Urquelle. Osv. I.136.

Pražáček, čka, m. = rybník v Písecku,

Pražačka, y, f., sam. ve Vinohradsku.

Pražádný, gar Niemand. Nemá k tomu
p-né příčiny, gar keine Urs. Vlč.

Pražák, vz Pražan, Praha. — P. = sam.
u Vodňan. — P., os. jm. Arch. VIII. 485. —
Mat. P. z Hradce na Labi. Výb. II. 388.,
Jir. Ruk. II. 137. — P. Václ., kněz. 1740.
Jg. H. 1. 614. — P. Jan, prof. české ob-
chodní akademie v Praze. Vz Tf. H. 1. 197.

— P. Jiří, dr. práv a prof. čes. university
v Praze. Vz Tf. H. 1. 184. — P. Alois, nar.
1820., ministr bez portefeuillu. Vz Rk. Sl.

Pražánek, nka, m. = pražátko. Dch.

Praže, ete, n. = pražátko. Chalupa.

Pražec, die Schwelle. Pražce železniční,
die Eisenbahnschwellen. Pdl., Mour. — P. =
solak (dod.)

Pražecí, Röst-. P. pec, NA. IV. 168.,
ohnisko. KP. IV. 67.

Pražena, y, f., das Urweib. Kv. 1884.
655.

Praženina, v hutn., das geröstete Gut.
Koll. Zp. I. 315. Cf. List. fil. XIII. 185.

Praženiště, ě, n., die Röste. Hř.

Praženka = pražená polévka. Us. Hý.,
Kšť., Brnt., Fč. Cf. List. fil. XIII. 185.

Pražící stroj = pražidlo. Dch.

Pražidlo, der Röstapparat. Hř., List. fil
XIII. 185.

Pražina. Mkl. Etym. 261.

Pražiti. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII.
184.

Praživo, a, n., das Röstgut. Hř.

Pražka = hokyně chodící do Prahy. BPr.

— P-ky = druh sladkých hrušek na Hané.
Vck — P., vz Puška, Wtr. Obr. 269.

1. Pražma. Mkl. Etym. 261. List. filol.
XIII. 185., Zbrt. 134. Od pražiti. Koll. St.
68. P. v klasech juž chytá. Ehr. 110. Ježíš
vzem hrsť p-my. Výb. 1. 404.

2. Pražma čili zlatice, chysophrys, ryba.
Cf. Brm. III. 3., 60., 62.

4. Pražma, Praschma, ves u Frýdka. O ko-
stele, o škole, o obec. kohoutě a o předsta-
venstvu v P-mě vz v Sbtk. Krat. h. 251. —
P., y, m , os. jm. D. ol. IX. 71.

Pražnice = pražná pec, der Röstofen. Hř.

Pražný. List. fil. XIII. 185.

Pražskoduchcovský, Pragduxer-. P.
dráha. Us.

Pražský. P. kronika, Dal. 2., hradební
zdi, Tk. II. 553., hrad. Dal. 192. Je tu jako
na p. mostě (pořád mnoho lidí přichází a
odchází). Us. Dch. — P. Václ. Jg. H. 1.
614. - P. Hynek. 1819. Ib.

Pražunky, pl., f. = praženka, škubanka.
Laš. Tč.

Prcák, a, m. = prcal. Us. Šd.

Prcalka = malinká hruška n. jablko
U Místka. Škd.

Prcan, a, m. Městec Králův sluje odraný
a jeho měšťany nazývají p-ny. Sbtk. Krat.
h. 71.

Prcati. Rybník prcá = protrhuje se.
U Něm. Brodu. Hvlk. — čím: bičem =
praskati. U Chroustova v Miletín. Tbnk.

Prcavka. Cf. Rstp. 477., Prdlavka.

Prcenka, y, f. = malé děvčátko. Ty p-ko
uprcená! Us. u Nepoměřic. Rč.