423

Prcín, a, m., os. jm. Vrk.

Prcina, y, m., os. jm. Šd.

Prcka, y, f. = kamének oblý zvl. hrací.
Děvčata hrají v prcky. U Roušína. Plsk.
Cf. Drábky.

Prckošilka. Vz Nedošilka.

Prčavý = kučeravý, prčatý Laš. Brt. D.
255.

Prček, čka, m. = pulec. Val. Brt. Slov.
Hol. 335. — P., nadávka. Ty prčku! Mor.

Šd

Prčeti. List. fil. XIV. 164.

Prčevina také kozlí maso, Bocksfleisch.
Mor. Tč.

Prčice. Kam jdeš? Do Prčic (odbytí).
Us.

Prčina. Mkl. Etym. 242.

Prčiti. List. fil. XIV. 164.

Prčovo, a, n., míst. jm. v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

Prd. Na Slov. trt, Bern., u Jižné: teplá
sojka. Vrů Co dnes hrají v divadle? P.
v lucerně nebo Egyptskou tmu (= dnes
nehrají). U Něm. Brodu. Holk. Co děláš?
Z prdů cumel (odbytí). Us. Je to jako z prdů
duch, uzel. U Žamb. Dbv., Kf. Kuchařka
od třech prdů (která nic neumí). U Nepo-
měřic. Rč. Má toho do prdu (dosti); Pra-
covali do prdu (do únavy). U Domažlic.
Mluví, jako když prd osolí (zbytečně a p.).
Us. Tkč. Cf. Měří v hlavu, trefí v patu. Us.

Prda, y, m. = prdoch. U Místka. Škd.

Prďák, u, m. = řiť? Na Hané. Bkř.

Prdati, vz Prděti.

Prdatka, y, f., zaniklá ves u Rakovníka.
Wtr Vz Kaván (dod.). — P., sam. u Be-
rouna.

Prdek, vz Prd.

Prdel. Má p. jako vrtel (věrtel), slez.,
Šd., jako stoupu (= velikou). Us. Vysmýkej
kluku po prdeli, hned bude tich. Us. Šd.
Sedni si na p. (= dej pokoj)! Voda mu teče
do p-le (je mu zle). Us. Voda se mu vařila
v p-li (bylo mu zle, byl v úzkých). U N.
Paky. Vik. Býti v p-li s amolancem. Us.
Bkř. Kam jdeš? Do p-le na věž (odbytí).
Us. Holk. Kdes byl? I v p-li (odbytí; o mr-
zutém). Us. Jdi do p-le křen kopat (Jdi do
Kremže kudly kopat = kliď se, táhni). Us.
Jdi si do p-le (= jdi si, kam chceš). Us.
Drž hubu a je po p-li (= konec). Us. Rgl.,
Holk. U p-le tma, nejsou tam okna. U N.
Brodu. Holk. Pět ran do p-le (o marném
hluku a p.)! Us. Olv. čtyry p-le, pátá řiť;
Aby z jedné p-le pili a z druhé si nalej-
vali (= jeden jako druhý; jsou na jedno
brdo). Us. Vlk. Nešikovný člověk v prdeli
prst zláme V Kunv. Msk. Píchni p-li jako
vos (o tom, kdo nemá čím píchnouti, ně-
koho odbyti, na něm se mstíti a p.). Čce.
Tkč. V prdeli má vši a v kapse nasráno
(o chlubném chuďasovi). U N. Brodu. Holk.
Ještě není zle, má díru do p-le (říkají o ne-
mocném). U Žirovn. Vlk. Vstal po prdeli
(o mrzutém). Us. Té jsou sukně do p-le na
táč (které se při chůzi sukně na paty na-
bírají). Us. u Křivokl. Janku! kus koudele
u p-le hoří (pokřikují kluci na zajíce, vy-
skočí-li jim kde náhle v poli). Mor. Brt.
Já si strčím pravou ruku do p-le a udělám

to levou (= udělám to snadně. Říkají, když
komu vytýkají, že nemůže s prací býti ho-
tov). Us. P. vždy jakýsi věchet najde, wer
Speichellecker sucht, findet sie. Na Ostrav.
Tč. Rejši hubu do prdele strčit než s ním
mluvit; P. má v noci pré; Má p. v kalupu
(má běhavku; má starosti); Dvéře do kořán
jako p.; Dal si na tom špatně p. mrskati
(špatně to udělal). Čce., Č. T. Tkč. Václave,
zapřáhej. Kam pak, milostpane, pojedeme?
Do prdele! I to mě těší, tam jsme posud
nejeli. Us. Opis p-le. Vz Raniti. Srbí nos,
bude v p-li posvícení (o tom, komu se škr-
kavky bouří). — P. = dolejší čásť stromu,
snopu a jiných věcí. U Nezamyslic. Bkř.
U Kdýně. Rgl.

Prdelanka, y, f., Wurstsuppe. U Místka.
Škd. Vz Prdelúvka (dod.).

Prdelce, e, n. =tenčí strana vejce. U Po-
čátek. Nvk.

Prdelička, vz Prdel.

Prdelka, y, m. a f. =kdo se malicher-
nými věcmi zaměstnává. To je p. Žena leží
a on za ni dře. Mor. Knrz. Slepičí p. =
kdo vše vyžvatlá. Vz Prdelkář.

Prdelkář. Sedlák hlava, výměnkář pr-
delkář. Na Hané. Bkř.

Prdelúvka, y, f. = prdelanka (dod.).
Slez. Šd.

Prděti. Mkl. Etym. 241. Cf. Strunkati.—
abs Prdlo to všecko (= prasklo, je po
tom). Ať to prdne! Mor. Rgl. Ani neprdí,
ani nesmrdí (neříká nic). Čce. Tkč. — kam.
Prdl na desku (zemřel). Slov. Rr. MBš. Cf.
Střílí, ale do paty (prdí). Us. — jak. Prdí
jako valach. Čce. Tkč.

Prdifuk, a, m. = prďoch. Us. Rgl.

Prdigalata, y, m. = kdo do galat bzdí,
prďoch. Vz Galata (dod.). Slez. Tč.

Prdítko, a, n. = řiť, zadnice. Dostaneš
na p. U Domažl. Rgl.

Prdivál. Běda tučným p-lóm. Hus II.
186.

Prdívati, vz Prděti.

Prdkati = poprdati. Slov. Ssk.

Prdlavka = pokroutky mátové, mátovky.
Us. — P. = železitá voda. Čce. Tkč.

Prdlavý, P. koláčky. Vz předcházející.
Us. P. drůbež (primáni, žáci 1. tř.). V Rychn.
Gth.

Prdmačkal, a, m. = nemotora, hlupák.
To je p.! U Kdýně. Rgl.

Prďoch = stařec, slaboch. Čce. Tkč.

Prďulka, y, f. = malý šátek n. cokolivěk
malého. Máš to enom jak p-ku na sobě.
Val. Vck.

Pře- u sloves. Vz Jurs. 22.-34., Brt. D.
169. — P. u substant. atd. Převysoký,
altissimus. Ž. wit. 82. 19., 96. 9. Pře mý
milý pantličky. Sš. P. 443. Ach jejda, pře-
jejda, už musím do světa. Sš. P. 571. Pře
můj milý malířečku, zač já tebe prosím.
Sš. P. 299. Pře-radosť. Vz List. fil. 1886.
425. Ach ľudze, preľudze, nezávidzte teho.
Sl. ps. 56. Překerak, kamarádke, na vás za-
pomenu! Brt. P. 120. Překerak mé srdečko
nemá plakať. Sš. P. 259. Vz Zpomenouti
si nač; Přebože (dod.). — P. = pro.- Cf.
Brt. D. 185., 255. Pre jednoho dedina a
pre dedinu krajina (bývá trestána). Slov.



	423

	Prcín, a, m., os. jm. Vrk. Prcina, y, m., os. jm. Šd. Prcka, y, f. = kamének oblý zvl. hrací. Děvčata hrají v prcky. U Roušína. Plsk. Cf. Drábky. Prckošilka. Vz Nedošilka. Prčavý = kučeravý, prčatý Laš. Brt. D. 255. Prček, čka, m. = pulec. Val. Brt. Slov. Hol. 335. — P., nadávka. Ty prčku! Mor. Šd Prčeti. List. fil. XIV. 164. Prčevina také kozlí maso, Bocksfleisch. Mor. Tč. Prčice. Kam jdeš? Do Prčic (odbytí). Us. Prčina. Mkl. Etym. 242. Prčiti. List. fil. XIV. 164. Prčovo, a, n., míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13. Prd. Na Slov. trt, Bern., u Jižné: teplá sojka. Vrů Co dnes hrají v divadle? P. v lucerně nebo Egyptskou tmu (= dnes nehrají). U Něm. Brodu. Holk. Co děláš? Z prdů cumel (odbytí). Us. Je to jako z prdů duch, uzel. U Žamb. Dbv., Kf. Kuchařka od třech prdů (která nic neumí). U Nepo- měřic. Rč. Má toho do prdu (dosti); Pra- covali do prdu (do únavy). U Domažlic. Mluví, jako když prd osolí (zbytečně a p.). Us. Tkč. Cf. Měří v hlavu, trefí v patu. Us. Prda, y, m. = prdoch. U Místka. Škd. Prďák, u, m. = řiť? Na Hané. Bkř. Prdati, vz Prděti. Prdatka, y, f., zaniklá ves u Rakovníka. Wtr Vz Kaván (dod.). — P., sam. u Be- rouna. Prdek, vz Prd. Prdel. Má p. jako vrtel (věrtel), slez., Šd., jako stoupu (= velikou). Us. Vysmýkej kluku po prdeli, hned bude tich. Us. Šd. Sedni si na p. (= dej pokoj)! Voda mu teče do p-le (je mu zle). Us. Voda se mu vařila v p-li (bylo mu zle, byl v úzkých). U N. Paky. Vik. Býti v p-li s amolancem. Us. Bkř. Kam jdeš? Do p-le na věž (odbytí). Us. Holk. Kdes byl? I v p-li (odbytí; o mr- zutém). Us. Jdi do p-le křen kopat (Jdi do Kremže kudly kopat = kliď se, táhni). Us. Jdi si do p-le (= jdi si, kam chceš). Us. Drž hubu a je po p-li (= konec). Us. Rgl., Holk. U p-le tma, nejsou tam okna. U N. Brodu. Holk. Pět ran do p-le (o marném hluku a p.)! Us. Olv. čtyry p-le, pátá řiť; Aby z jedné p-le pili a z druhé si nalej- vali (= jeden jako druhý; jsou na jedno brdo). Us. Vlk. Nešikovný člověk v prdeli prst zláme V Kunv. Msk. Píchni p-li jako vos (o tom, kdo nemá čím píchnouti, ně- koho odbyti, na něm se mstíti a p.). Čce. Tkč. V prdeli má vši a v kapse nasráno (o chlubném chuďasovi). U N. Brodu. Holk. Ještě není zle, má díru do p-le (říkají o ne- mocném). U Žirovn. Vlk. Vstal po prdeli (o mrzutém). Us. Té jsou sukně do p-le na táč (které se při chůzi sukně na paty na- bírají). Us. u Křivokl. Janku! kus koudele u p-le hoří (pokřikují kluci na zajíce, vy- skočí-li jim kde náhle v poli). Mor. Brt. Já si strčím pravou ruku do p-le a udělám	to levou (= udělám to snadně. Říkají, když komu vytýkají, že nemůže s prací býti ho- tov). Us. P. vždy jakýsi věchet najde, wer Speichellecker sucht, findet sie. Na Ostrav. Tč. Rejši hubu do prdele strčit než s ním mluvit; P. má v noci pré; Má p. v kalupu (má běhavku; má starosti); Dvéře do kořán jako p.; Dal si na tom špatně p. mrskati (špatně to udělal). Čce., Č. T. Tkč. Václave, zapřáhej. Kam pak, milostpane, pojedeme? Do prdele! I to mě těší, tam jsme posud nejeli. Us. Opis p-le. Vz Raniti. Srbí nos, bude v p-li posvícení (o tom, komu se škr- kavky bouří). — P. = dolejší čásť stromu, snopu a jiných věcí. U Nezamyslic. Bkř. U Kdýně. Rgl. Prdelanka, y, f., Wurstsuppe. U Místka. Škd. Vz Prdelúvka (dod.). Prdelce, e, n. =tenčí strana vejce. U Po- čátek. Nvk. Prdelička, vz Prdel. Prdelka, y, m. a f. =kdo se malicher- nými věcmi zaměstnává. To je p. Žena leží a on za ni dře. Mor. Knrz. Slepičí p. = kdo vše vyžvatlá. Vz Prdelkář. Prdelkář. Sedlák hlava, výměnkář pr- delkář. Na Hané. Bkř. Prdelúvka, y, f. = prdelanka (dod.). Slez. Šd. Prděti. Mkl. Etym. 241. Cf. Strunkati.— abs Prdlo to všecko (= prasklo, je po tom). Ať to prdne! Mor. Rgl. Ani neprdí, ani nesmrdí (neříká nic). Čce. Tkč. — kam. Prdl na desku (zemřel). Slov. Rr. MBš. Cf. Střílí, ale do paty (prdí). Us. — jak. Prdí jako valach. Čce. Tkč. Prdifuk, a, m. = prďoch. Us. Rgl. Prdigalata, y, m. = kdo do galat bzdí, prďoch. Vz Galata (dod.). Slez. Tč. Prdítko, a, n. = řiť, zadnice. Dostaneš na p. U Domažl. Rgl. Prdivál. Běda tučným p-lóm. Hus II. 186. Prdívati, vz Prděti. Prdkati = poprdati. Slov. Ssk. Prdlavka = pokroutky mátové, mátovky. Us. — P. = železitá voda. Čce. Tkč. Prdlavý, P. koláčky. Vz předcházející. Us. P. drůbež (primáni, žáci 1. tř.). V Rychn. Gth. Prdmačkal, a, m. = nemotora, hlupák. To je p.! U Kdýně. Rgl. Prďoch = stařec, slaboch. Čce. Tkč. Prďulka, y, f. = malý šátek n. cokolivěk malého. Máš to enom jak p-ku na sobě. Val. Vck. Pře- u sloves. Vz Jurs. 22.-34., Brt. D. 169. — P. u substant. atd. Převysoký, altissimus. Ž. wit. 82. 19., 96. 9. Pře mý milý pantličky. Sš. P. 443. Ach jejda, pře- jejda, už musím do světa. Sš. P. 571. Pře můj milý malířečku, zač já tebe prosím. Sš. P. 299. Pře-radosť. Vz List. fil. 1886. 425. Ach ľudze, preľudze, nezávidzte teho. Sl. ps. 56. Překerak, kamarádke, na vás za- pomenu! Brt. P. 120. Překerak mé srdečko nemá plakať. Sš. P. 259. Vz Zpomenouti si nač; Přebože (dod.). — P. = pro.- Cf. Brt. D. 185., 255. Pre jednoho dedina a pre dedinu krajina (bývá trestána). Slov.