424

Orl. IX. 247. Přemeškať, prebudiť se, pře-
moknúť, přepiť, předaj (prodej). O Opavy.
Klš. — P. = prů-, Přejizd = průjezd, pře-
chůd, gt. přechodu = průchod. U Opavy.
Klš.

2. Pře. Mkl. Etym. 239., Cor. jur. IV. 3.
1. 423. Pře nálezem JMti rozeznána bývá.
Vš. 23. Jak se p. slyší a jakým řádem ?
Vš. 46. Cf. Vš. Jir. 464., Zříz. Jir. 470,
697. P. pravá, křivá; při nésti, ztratiti. Št.
Kn. š. 149., 150. Sstúpil s své pře. Ib. 142.
Jedna pře jednou žalobou se koná; Jednou
stoje a potom nic prohrává při. Cor. jur.
IV. 3. 1. 391. Ženy pře proti mužóm držie
a jsú jim odporny (prou se). Kšch. 25. Při
svú najlépe jest poručiti Bohu. Hus I. 378.

4. Pře = před. Przie sebú, in conspectu
suo. Ž. wit. 85. 14. (Ž. gloss. a pod. mají:
przied. Gb.). Voda prze samu komnětu při-
cházie. Tristr. (St. skl. IV. 145.) Jestliže
by mistr s tovaryšem svým řečí se potekl,
toho tovaryše žádný zjevně ani tajně pře-
chovati směj, dokudž by o to przie mistry
miesta neměl a jakž je mistři rozdělé, na
tom přestáno buď. Das Buch der Prager
Malerzeche 21. a 85. (z r. 1474.). A když
sú přišli pře Josefa. Jos. 18. Cf. přechvá-
titi anticipare, přejíti praevenire, převiděti
praevidere, přeložiti proponere, přemluva,
Ž. wit. 245.-246., List. fil. 1879. 242. —
Krok (nový). III. 298.

Přebačiti = odpustiti. Také slez. Šd.
u Frýdka. Brt. D. 255.

Přebádkati, überpünkten. Šm.

Přebantovati = přehledati, durchsuchen.
— co komu. Všecky kapsy mně p-val. Na
již. Mor. Šd. — koho. P-val ho celého a
nic nenašel. Ib.

Přebarviti. Všecko bylo pravda, nic
nebylo p-veno. Šml. Na čerst. v.

Přebásnění, n., die Umdichtung. Dk.
Poët. 116., 533.

Přebásniti. Práci v prose sepsanou do
veršů p. Dk.

Přebázlivý, sehr furchtsam. Us.

Přeběda tomu lidu. 15. stol. Mnč. R. 72.
Ach p. mně nebozě. Hr. rk. 103.

Přebědný, sehr jammervoll. Šm.

2. Přeběh. V krátkém p-hu času. Šf.
Strž. II. 156.

Přeběhavý, áklo7r^ó?akko?, der von ei-
nem zum andern sich wendet; Uiberläufer
(Ares). Exc.

Přeběhnouti co komu. Nešťastná pří-
hoda p hla nám tak nepředvídaně cestu.
Šml.

Prebenda, vz Praebenda.

Prebendářský, Präbendar-. Šm.

Přeběr = zásoba rudoviny, Klaubevor-
rath, m. Hř.

Přeběrací, Klaub-. Us.

Přeběradlo, a, n., die Klaubetafel. Hř.
P. pásové, Ostrav. tabulky (železný článko-
vitý bezkonečný popruh), Klaubeband, n.
Hř.

Preberať, vz Přebrati. Slov.

Přeběrna, y, f., Klaubewäsche. Hř.

Preberný = vyběračný. Smrť není p-na.
Bern.

Prebezpečiť = ubezpečiti. Slov. Bern.

Prebezpečnosť = bezpečnosť. Slov. Bern.

Prebezpečný = bezpečný. Slov. Bern.

Přebíhaná, é., f., das Uiberlaufen, -schäu-
men. P. vody do kotlu sousedního u kotlů
spřažených. Šim. 70. — P., das Hin- und
Herlaufen. Lpř.

Přebíjeti, vz Přebiti.

Přebírací, Klaube-. P. vál. KP. V. 174.

Přebírač, e, m., vz Přeběrač. Šm.

Přebíravý. P. okorování; Přísný a p.
važitel se přesvědčí. Šf. Strž. I. 305., 576.

Přebiti co kde. Plače, slzy jej padajú,
na tvrdom kameni jamy přebíjajú. Mt. S.
I. 8. - P. = probiti. Laš. P. hřebík. Tč.

Přeblafati, přeblafnouti = rychle pře-
říkati. Us. Msk.

Přebleskovati, přeblesknouti. Slunce
přebleskuje přes oblaka. Us. Tč.

Přeblouditi co. Přeblúdiť cestu. Laš.
Tč.

Přebobóňať = přehledati, durchsuchen.
Na mor. Slov. Brt. D. 200.

Přebočiti = přebačiti. Laš. Tč.

Přeboj = útok na někoho s úmyslem ho
oloupiti, v němž napadený se brání a pře-
konán jest. Cf. Příboj. Kn. rož. čl. 69. —
Ž. kl. 326.).

Přebojník. Hr rk. 329., Mus. 1890. 97.
(z 14. stol.).

Přeboleti, im Schmerze überbieten. Dch.

Přebořice, dle Budějovice, dvůr u Za-
vlekomě.

Přeborkovati = přebědovati, s nouzí
přestáti. Přeborkuj ten rok, pak ti bude
lépe. U Kr. Hrad. Kšť.

Přebornický, Sieger-. P. odznaky. Čerm.

Přeborský Jan. Arch. VII. 556.

Přebosorovať, verhexen. Slov. Bern.

Přebouřlivý, sehr stürmisch. Lpř.

Přebozský, ého, m. Mus. 1880. 29 , Arch.
IV. 309.

Přebože. Ach, Bože, Přebože, co sa to
děje, kdo mia nevychoval, ten mi rozka-
zuje ; Ach, Bože, Přebože s vysokého neba,
už jsem sa najedla služebného chleba. Mor.
ps. Hrb. Ach Bože můj, Prebože můj, už
to zle, každá sebe mulatuje, len já ne; Ach
Bože, Prebože, čo sa bude robiť. Sl. ps.
167., 269. Ach, Bože muoj, Prebože muoj,
čo mám činiť? ako način s mrcha mužom
na světě žíť. Koll. Zp. I. 263. Hejže Bože,
Prebože, takto to byť nemôže. Btt. Sp.
101. Mať moja ... za dvoma šuhajky za-
tvárať mi nedá, za dvoma mi nedá, za tretím
mi káže, jaj Bože, Prebože, týra mi svet
zaviaže. Sl. spv. VI. 208. Bože náš, Pre-
bože, prednovie sa blíži, žijeme v trápení,
v neprestajném kríži. Čkžk. XIII. 10. Cf.
Bože, Bože, Božičku, daj mi dobrú ženičku.
Sb. sl. ps. II. 1. 122.

Prebožienka, y, f, Vesna, panna Vesna,
z kej sa mamy niesla? Z mámy Mar —
Marienky, z božej P-ky, z jej čistodušienky.
Pís. sl. Phľd. IV. 461.

Prebožienok, nka, m. Vesna, panna Vesna,
z kiehos' otca blesla? Z Boha Prebožienka,
z jeho raj — rajenka. Pís. sl. Phľd. IV.
461.

Prebožiť, oft um Gottes willen bitten.
Slov. Bern.