Předchozí (424)  Strana:425  Další (426) |
|
|||
425
|
|||
|
|||
Přebožský, sehr göttlich. Lpř. — P.,
ého, m., os. jm. Arch. VII. 717., VIII. 465. 475. Přebrati. P. také = zbuditi, wecken.
Slov. Němc. VII. 112. P. co také = uvažo- vati. Tkč. — koho. Už ma veru aj drie- moty počaly preberať. Slov. Šd. — co, se kde. Zahučaly gajdy a valach preberá na nich dierky. Dbš Sl. pov. VIII. 42. Úřed- ník nemá se v dskách přebírati ani čísti. Vš 149. — čím: kosou, verscheren. Šp. Můj koníčku sivovraný, přebíraj si nožič- kami. Brt. P. II. 370. — se. More je more a prebere sa. Slov. Orl. IX 247. P. se = probuditi se. Slov. Němc. VII. 78. U Opavy. Klš. Cf. Probrati se. — co nač: semenec na kaši Jrsk. Mar. — v čem. Přebírá v pití (mnoho pije). Us. Klš. Přebrati koho v čem = předčiti, übertreffen. U Opavy. Klš., Brt. D. 255. Nebyla bys u mňa jinší dělávala, ve zlatě, ve stříbre dycky prebí- rala. Sš. P. 147. P. se v něčem = povrchně konati. Us. Bkř. — nač. Jaborové husličky ony pěkně hrajó, dyž na ně prstečky pěkně přebírajó. Sš. P. 615. — se kudy: řekou (projíti). Us. Prebrdnúť = přebřísti. Slov. Bern.
Přebrečeti, el, en, ení, überplärren. Kdo
pak by tě přebrečel. Us. Vck. Přebrednouti, vz Přebřísti.
Přebrechaný = oštěkaný, štěkavější. Po-
vedol ktosi, že dnes už i tí psi v cudzom pitvore sú smelší a p-nější. Slov. Zátur. Přebřésti co, Beránek ji (řeku) přebřede.
Št. Uč. 78. a. (Kn. š. 142.). Čechové tu řeku přebřidú; Uhři Moravu přebředú. Dal. 77., 90. — kudy. Sv. Eustachius přes řeku přebřide. Pass. 569. Přibříditi. Také slez. Zlým slovem ona
mně nic nechce p. Šd. Kdyby mu něco p-dil. Šd. Prebrindzovati = na brindze projísti.
V Slatine sme p-li ostatní halier. Syt. Táb. 219. Přebřískati koho převřískati, pře-
křičeti. Us. Bkř. Přebŕkati, přebrknouti = přeletěti, über-
fliegen. Sedm set rokov nad hlavou jeho přebŕklo. Slov. Orl. II. 339. Přebrněti, ěl, ění, einschlafen. Ruce mu
p-ly. Us. Přebrodný. Nepřebrodné těžkosti. Šf.
Strž. I. 178. Přebrousiti celou ves = dům od domu
choditi. Us. Kšť. Prebrúškať ´= přehnati Slov. Rr. Sb.
Prebudenie, n. = probuzení. Slov. Sldk.
Přebudovati dům = přestavěti. Laš. Té.
Přebůh, boha, m. Přebože! Grosser Gott!
Přebujnělý. P. gotika. Čch. Br. č. 114.
Přebušiti = přetlouci. Us. Ssk.
Přebytečnosť, i, f., Uiberschuss, m. Muss.
1880. 300. Přebytečný, überschüsssig. P. důchod.
Kzl. 114. Přebytek pokladničný. Bor. 473.
Přebyti. — abs. Přebývající, überschüs-
sig. Dch. Lépej' druhdy tak p., rozumějíc, že nerozumie, nežli tázati s leckýms. Št. Kn. š. 1. Bylo jí zle, ale přebyla (vytrvala). |
Mor. Brt. Dt. 169. Nevěděla, kde j' ( = jest)
přebyl. Hr rk. 85. — koho, co. Juž se dlouho nepřebudu. Us. u Jičína. Ltk. Pře- byvši 15 let. Pal. (Rgl.). Přebyla-liby muže svého. Vš. 229. Nikdo světa nepřebude. Sv. ruk. Prebývať školu = choditi za školu. Laš. Brt. D. 255. — kde (jak). A slovo přebývá mezi námi. Mž. 7. Nemnoho na světě přebyv. Kar. 111. A tak v něm (v Bohu) milostí přebývati; Ktož nepřebývá v Kristovi; V nichž (ve věčných příbytcích) na věky světí budú přebývati. Hus III. 121., 172., III. 306. Věrně v stavu manžel- ském p. GR. Ktož v lásce přebývá, v Boze přebývá. Hus III. 72. — s kým. S Bohem v srdci svém p. Kom. Bychom s ním věčně přebývali. Výb. II. 36., 18. S horami se nepřebudeš. Alx. V. v. 1873. (HP. 45.). — se čím. Vím, že se nepřebudu světem. Sv. ruk. 300. lakový se svou řečí vždy pře- bude. U Rychn. Črk. Přebytně, überschüssig. P. vysoké čelo.
Mokrý. Přebyvadlo. Učiňme jim p-dla. Výb. II.
484. Přebyvatedlné ustavenie, dauerhaft.
15. stol. Mnč. R. 83. Přebyvatelný. P-ná byla duše má, in-
cola. Ž. wit. 119. 6. Přebyvek = dočasné meškání kromě
stálého sídla. Kn. rož. čl. 35., 45, 46. Preca = přece. Slov. Ht. Sl. ml. 244. Přecaj. Val. Brt. D 175. Slov. Rr. Sb., Sb. sl. ps. II 1. 74. Přecechtěl, a, m., os. jm. — P. Jos. JB.,
nar 1821. Vz Bačk. Př. 136., Rk. Sl. Přecejc = přece. Us. místy. Brnt. Přecek, přeceky = přece. Laš. Brt. D. 175 — P., cku, Přesek, sku, m. = vrch u Mirošova. BPr. Preceptorovati = učiti, poučovati. Us.
Škd. Přecestovati, durchreisen. — co: celý
svět. Laš. Tč. Preciedzať= procesovati. Slov. Orl. VIII.
46. Precisovati, praecisovati, präcisiren. Osv.
I. 483. Precítiť = procitnouti, aufwachen. Slov.
Phľd. VII. 255. Přecitlivělost, i, f., hyperaesthesia. Vz
Ott. IV. 913. Přecitlivělý, zu empfindlich. Přecitlivěti, ěl, ění, zu empfindlich wer- den. Přecitlivý, sehr empfindlich. Kyt. 1876.
48. Přecitný = zcitlivělý, sentimental (im
nachtheil. Sinne). Nz Preclík. P. křehký, z listnatého těsta,
von Blätterteig, nadívaný, kunětický, linecký, anglický, španělský, zemákový, válený, ham- burský, z cukrového těsta, do kávy, k čaji atd. Šp. Jemné p-ky. Vz KP. V. 691., 701. nn. Preclíkový, Bretzel-. P. drobenka, -kalt-
schale, smaženec, -schmarren. Šp. Preco = proč. U Uh. Hrad. Brt. D. 175. Přecpání, n., die Uiberfüllung. P. ža- ludku. Us. Pdl. |
||
|
|||
Předchozí (424)  Strana:425  Další (426) |