425

Přebožský, sehr göttlich. Lpř. — P.,
ého, m., os. jm. Arch. VII. 717., VIII. 465.
475.

Přebrati. P. také = zbuditi, wecken.
Slov. Němc. VII. 112. P. co také = uvažo-
vati. Tkč. — koho. Už ma veru aj drie-
moty počaly preberať. Slov. Šd. — co, se
kde. Zahučaly gajdy a valach preberá na
nich dierky. Dbš Sl. pov. VIII. 42. Úřed-
ník nemá se v dskách přebírati ani čísti.
Vš 149. — čím: kosou, verscheren. Šp.
Můj koníčku sivovraný, přebíraj si nožič-
kami. Brt. P. II. 370. — se. More je more
a prebere sa. Slov. Orl. IX 247. P. se =
probuditi se. Slov. Němc. VII. 78. U Opavy.
Klš. Cf. Probrati se. — co nač: semenec
na kaši Jrsk. Mar. — v čem. Přebírá
v pití (mnoho pije). Us. Klš. Přebrati koho
v čem = předčiti, übertreffen. U Opavy.
Klš., Brt. D. 255. Nebyla bys u mňa jinší
dělávala, ve zlatě, ve stříbre dycky prebí-
rala. Sš. P. 147. P. se v něčem = povrchně
konati. Us. Bkř. — nač. Jaborové husličky
ony pěkně hrajó, dyž na ně prstečky pěkně
přebírajó. Sš. P. 615. — se kudy: řekou
(projíti). Us.

Prebrdnúť = přebřísti. Slov. Bern.

Přebrečeti, el, en, ení, überplärren. Kdo
pak by tě přebrečel. Us. Vck.

Přebrednouti, vz Přebřísti.

Přebrechaný = oštěkaný, štěkavější. Po-
vedol ktosi, že dnes už i tí psi v cudzom
pitvore sú smelší a p-nější. Slov. Zátur.

Přebřésti co, Beránek ji (řeku) přebřede.
Št. Uč. 78. a. (Kn. š. 142.). Čechové tu řeku
přebřidú; Uhři Moravu přebředú. Dal. 77.,
90. — kudy. Sv. Eustachius přes řeku
přebřide. Pass. 569.

Přibříditi. Také slez. Zlým slovem ona
mně nic nechce p. Šd. Kdyby mu něco
p-dil. Šd.

Prebrindzovati = na brindze projísti.
V Slatine sme p-li ostatní halier. Syt. Táb.
219.

Přebřískati koho převřískati, pře-
křičeti. Us. Bkř.

Přebŕkati, přebrknouti = přeletěti, über-
fliegen. Sedm set rokov nad hlavou jeho
přebŕklo. Slov. Orl. II. 339.

Přebrněti, ěl, ění, einschlafen. Ruce mu
p-ly. Us.

Přebrodný. Nepřebrodné těžkosti. Šf.
Strž. I. 178.

Přebrousiti celou ves = dům od domu
choditi. Us. Kšť.

Prebrúškať ´= přehnati Slov. Rr. Sb.

Prebudenie, n. = probuzení. Slov. Sldk.

Přebudovati dům = přestavěti. Laš. Té.

Přebůh, boha, m. Přebože! Grosser Gott!

Přebujnělý. P. gotika. Čch. Br. č. 114.

Přebušiti = přetlouci. Us. Ssk.

Přebytečnosť, i, f., Uiberschuss, m. Muss.
1880. 300.

Přebytečný, überschüsssig. P. důchod.
Kzl. 114.

Přebytek pokladničný. Bor. 473.

Přebyti. — abs. Přebývající, überschüs-
sig. Dch. Lépej' druhdy tak p., rozumějíc,
že nerozumie, nežli tázati s leckýms. Št.
Kn. š. 1. Bylo jí zle, ale přebyla (vytrvala).

Mor. Brt. Dt. 169. Nevěděla, kde j' ( = jest)
přebyl. Hr rk. 85. — koho, co. Juž se
dlouho nepřebudu. Us. u Jičína. Ltk. Pře-
byvši 15 let. Pal. (Rgl.). Přebyla-liby muže
svého. Vš. 229. Nikdo světa nepřebude.
Sv. ruk. Prebývať školu = choditi za školu.
Laš. Brt. D. 255. — kde (jak). A slovo
přebývá mezi námi. Mž. 7. Nemnoho na
světě přebyv. Kar. 111. A tak v něm
(v Bohu) milostí přebývati; Ktož nepřebývá
v Kristovi; V nichž (ve věčných příbytcích)
na věky světí budú přebývati. Hus III.
121., 172., III. 306. Věrně v stavu manžel-
ském p. GR. Ktož v lásce přebývá, v Boze
přebývá. Hus III. 72. — s kým. S Bohem
v srdci svém p. Kom. Bychom s ním věčně
přebývali. Výb. II. 36., 18. S horami se
nepřebudeš. Alx. V. v. 1873. (HP. 45.). —
se čím. Vím, že se nepřebudu světem. Sv.
ruk. 300. lakový se svou řečí vždy pře-
bude. U Rychn. Črk.

Přebytně, überschüssig. P. vysoké čelo.
Mokrý.

Přebyvadlo. Učiňme jim p-dla. Výb. II.
484.

Přebyvatedlné ustavenie, dauerhaft.
15. stol. Mnč. R. 83.

Přebyvatelný. P-ná byla duše má, in-
cola. Ž. wit. 119. 6.

Přebyvek = dočasné meškání kromě
stálého sídla. Kn. rož. čl. 35., 45, 46.
Preca = přece. Slov. Ht. Sl. ml. 244.
Přecaj. Val. Brt. D 175. Slov. Rr. Sb.,
Sb. sl. ps. II 1. 74.

Přecechtěl, a, m., os. jm. — P. Jos. JB.,
nar 1821. Vz Bačk. Př. 136., Rk. Sl.
Přecejc = přece. Us. místy. Brnt.
Přecek, přeceky = přece. Laš. Brt. D.
175 — P., cku, Přesek, sku, m. = vrch
u Mirošova. BPr.

Preceptorovati = učiti, poučovati. Us.
Škd.

Přecestovati, durchreisen. — co: celý
svět. Laš. Tč.

Preciedzať= procesovati. Slov. Orl. VIII.
46.

Precisovati, praecisovati, präcisiren. Osv.
I. 483.

Precítiť = procitnouti, aufwachen. Slov.
Phľd. VII. 255.

Přecitlivělost, i, f., hyperaesthesia. Vz
Ott. IV. 913.
Přecitlivělý, zu empfindlich.
Přecitlivěti, ěl, ění, zu empfindlich wer-
den.

Přecitlivý, sehr empfindlich. Kyt. 1876.
48.

Přecitný = zcitlivělý, sentimental (im
nachtheil. Sinne). Nz

Preclík. P. křehký, z listnatého těsta,
von Blätterteig, nadívaný, kunětický, linecký,
anglický, španělský, zemákový, válený, ham-
burský, z cukrového těsta, do kávy, k čaji
atd. Šp. Jemné p-ky. Vz KP. V. 691., 701.
nn.

Preclíkový, Bretzel-. P. drobenka, -kalt-
schale, smaženec, -schmarren. Šp.
Preco = proč. U Uh. Hrad. Brt. D. 175.
Přecpání, n., die Uiberfüllung. P. ža-
ludku. Us. Pdl.