426

Přecpaný; -án, a, o, überfüllt. P. žalu-
dek. Us.

Precučať = promlčeti. Slov. Bern.

Precúdiť, také slov. Orl. III. 16.

Preč. P. neoriješ, p. neseješ? Sb. sl. ps.
II. 1. 71. Jel p.; Bral se p. Výb. II. 44.,
34., Bart. 154., 23. Jdi nynie p. NB. Tě.
198. Jak sem byla p. (= těhotná). Slez. Šd,
Ihraj pro ni p., nejměj péče. Hr. ruk. 375.
A tak počala sě p. od Krista obracovati.
Hus II. 80. Kdožkoli pustí ženu svú p. Ev.
vid. 80. Cf. Bl. 47., 278., Sv. ruk. NM. 308.

Prečarať = přečarovati, přeměniti. —
co komu: kuru. Slov. Dbš. Sl. pov. III.
61. S žobrákom šaty si p-ráš. Ib. I. 166.
Vz násl.

Prečariť = přeměniti, přečarať. — co
več: sklo v drahokamy. Slov. Phľd. VIII.
83.

Přečárknouti = přečárnouti. Mor. Šd.

Přečasniti, verfrühen. Rk.

Přečatá, é, f. = pole u Bolešin na Klat.
BPr.

Preče. Šla na preče pryč. BKn. II. 22.

Přečečúrať se = šibřinkovati, sem tam
nečině choditi. Laš. Brt. D. 255.

Přečerknút = přetrhnouti, durchstrei-
chen. — co. Prečerknem ja tvoje lživé účty.
Slov. Lipa III. 138.

Přečerpací, Uiberpump-. Přečerpací sta-
nice (dráhy). Dch.

Přečetný, sehr zahlreich. Mus.

Přečice, Pretschitz, ves u Vltavotýna.

Přečina, y, f., im Schleussenbaue das
Querlagerholz. Šm.

Přečinek, nku, m., vz Přečin.

Přečinění, n., die Ubertretung. Ottersd.
I. 13.

Přečiniti. V 6. ř. oprav olf v: Solf. —
co, se komu (jak). Jestliže kdo komu co
p-nil (jemu v něčem ublížil); Jestliže by se
komu co p-lo proti právu. Výb. II. 1258.,
1264.

Přečísti. Ž. wit. 21. 18., 138. 18., 146. 4.
— co. Knihu přečetnul. U Ještěda. Sá. Jak
to pismo prečnula (přečtla). U Opavy. Tč. —
jak: bez rozmysla. Št. Kn. š. 2.

Přečistivý, Filtrirungs-. Dch.

Přečišťování, n., die Destillation. Mj.

Préčiť, bezweifeln, streitig machen. Slov.
Bern.

Přečítání, n., die Uiberzählung. VSlz. I.
186.

Prečka = preč. Slov. Pošol milý, pošol
p., vzal mi klúčík od serdečka. Koll. Zp.
I. 115., Sl. spv. I. 6, Mt. S. I. 37. Už som
celý p. Bl. Ps. 8.

Prečko. Z prečka-jiste = zdaleka-li. Val.
Brt. D. 255.

Přečkovice. Do P-vic chodívají židé
kupovat prasečí vlnu. Vz Sbtk. Kr. h. 195.

Préčky, pl., f. Dala na p., je na pré-
čkách (utekla). Val. Brt. D. 255.

Prečlnkovať = člunkem přejeti. P. rieku.
Slov. SI. let. II. 6.

Přečnívati, überragen. — něco. Dk.
Aesth. 570., ZČ. I. 403. — jak. Cípy plechu
přes kruh p-ly. Zpr. arch. IX. 36.

Prečože = proč, proč že. Dieťa dopytuje
sa, čože p. je toto. Slov Dbš. Úv. 8.

Prečrvený; -en, a, o, sehr roth. Oči
pláčem p-né. Bož. umuč. v. 41.

Přěčstitý. P. jmě jeho, nomen majestatis.
Ž. wit. 71. 19.

Přečtený. To stojí za p-nou. Us. Tč.

Prečupeti, hocken. A tam p-li do pred-
večera. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 169.

Prečuť = oslyšeti. Slov. Bern.

Prečvo = proč medle. Slov. Sl. ps. č. 97.

2. Před předložka s akkus. proti oby-
čejnému nyní instr. na Mor. Bylo před vá-
noce. Brt. D. 188, 190.

3. Před- u časoslov. Cf. Jurs. 21, 27.,
29., 32.

4. Před adv. Před loňskem, p. loňsky,
p. včérajšky, předčérem = přede včírem
(u Karlovic). Mor. Brt. D.

Předa, y, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
Vz Předeslav. Mus. 1889. 161.

Předací lístek na tramwayji. Stat hn.
1876.

Predajný = prodajný. Slov. Ssk.

Predajový, Verkaufs-. Slov. Ssk.

Předák, a, m. = vůdce politický, der
Partheiführer. P. národa. Us. -- P. ví hře
v karty, Vorhand. — P., u, m. = první vor,
die Vortafel. Cf. Spižník, Zadák. Špcl. —
P. = první závitník, kterým nejprv otvor
do železa etc. ženeme, Vor-, Durchschnei-
der. Vz Slepák, Zadák. Včř. Z. II. 52. —
P. Václ. Vz Jg. H. 1. 614.

Předání obchodu, die Uibergabe. Us.
Pdl.

Predaniar, a, m. = předák. Slov.

Predarmíčko = předarmo. Slov. P. doň
rúbali jak do žuloskály. Btt. Sp. 13., Lipa
II. 259.

Předarmo, ganz umsonst, vergebens.
Predarmo, zadarmo ty šohaj k nám chodíš.
Koll. Zp. I. 173. A ja som celú noc p ča-
kala. Bl. Ps. 77.

1. Předati. — co: obchod, übergeben.
Us. Pdl. — co komu: statek. Dch. Stráž-
ník strážníku stráž předává. Us. Pdl. —
se. P-li se (= daleko se pustili) a vešli do
záloh nepřátelských. Pal. Předadí se Če-
chové i vyběhnú daleko od města. Let. 72.
— se čím. A spieše se ještě pokoru pře-
dada než hrdostí přednesa. Št. Kn. š. 49. —
co komu jak več. Klášter mu se vším
v celou spravu Oldřichem měl předán býti.
Vrch.

2. Předati = prodati. Mor. Brt. D. —
co. Predal voly, kúpil soli (volům, jichž už
neměl). Slov. Rr. MBš. Ploty páli, popol
(popel) predáva. Ib. — co zač. Predával
oltár za otěru. Němc. III. 207.

Předatka, y, f. P. buková = můra šedo-
hnědá. Kram. slov.

Předavý. P. žláza larev hmyzu. Ott. IV.
931.

Předběh, Vorläufer. P klecavý. Hus II.
274. Poslals p-hy vojska. B. mik. Sap. 12.8.

Předběhnouti. — s inft. Časně z rána
předbíhají se panny mládencům boty po-
dávat. U Uher. Hrad. Tč.

Předběhuně. Aurora, p. slunce. Koll.
St. 270, 771.

Předbělohorský. P. doba, vor der
Schlacht am Weissen Berge. Mus. 1880. 16.