Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |
|
|||
426
|
|||
|
|||
Přecpaný; -án, a, o, überfüllt. P. žalu-
dek. Us. Precučať = promlčeti. Slov. Bern.
Precúdiť, také slov. Orl. III. 16.
Preč. P. neoriješ, p. neseješ? Sb. sl. ps.
II. 1. 71. Jel p.; Bral se p. Výb. II. 44., 34., Bart. 154., 23. Jdi nynie p. NB. Tě. 198. Jak sem byla p. (= těhotná). Slez. Šd, Ihraj pro ni p., nejměj péče. Hr. ruk. 375. A tak počala sě p. od Krista obracovati. Hus II. 80. Kdožkoli pustí ženu svú p. Ev. vid. 80. Cf. Bl. 47., 278., Sv. ruk. NM. 308. Prečarať = přečarovati, přeměniti. —
co komu: kuru. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 61. S žobrákom šaty si p-ráš. Ib. I. 166. Vz násl. Prečariť = přeměniti, přečarať. — co
več: sklo v drahokamy. Slov. Phľd. VIII. 83. Přečárknouti = přečárnouti. Mor. Šd.
Přečasniti, verfrühen. Rk.
Přečatá, é, f. = pole u Bolešin na Klat.
BPr. Preče. Šla na preče pryč. BKn. II. 22.
Přečečúrať se = šibřinkovati, sem tam
nečině choditi. Laš. Brt. D. 255. Přečerknút = přetrhnouti, durchstrei-
chen. — co. Prečerknem ja tvoje lživé účty. Slov. Lipa III. 138. Přečerpací, Uiberpump-. Přečerpací sta-
nice (dráhy). Dch. Přečetný, sehr zahlreich. Mus.
Přečice, Pretschitz, ves u Vltavotýna.
Přečina, y, f., im Schleussenbaue das
Querlagerholz. Šm. Přečinek, nku, m., vz Přečin.
Přečinění, n., die Ubertretung. Ottersd.
I. 13. Přečiniti. V 6. ř. oprav olf v: Solf. —
co, se komu (jak). Jestliže kdo komu co p-nil (jemu v něčem ublížil); Jestliže by se komu co p-lo proti právu. Výb. II. 1258., 1264. Přečísti. Ž. wit. 21. 18., 138. 18., 146. 4.
— co. Knihu přečetnul. U Ještěda. Sá. Jak to pismo prečnula (přečtla). U Opavy. Tč. — jak: bez rozmysla. Št. Kn. š. 2. Přečistivý, Filtrirungs-. Dch.
Přečišťování, n., die Destillation. Mj.
Préčiť, bezweifeln, streitig machen. Slov.
Bern. Přečítání, n., die Uiberzählung. VSlz. I.
186. Prečka = preč. Slov. Pošol milý, pošol
p., vzal mi klúčík od serdečka. Koll. Zp. I. 115., Sl. spv. I. 6, Mt. S. I. 37. Už som celý p. Bl. Ps. 8. Prečko. Z prečka-jiste = zdaleka-li. Val.
Brt. D. 255. Přečkovice. Do P-vic chodívají židé
kupovat prasečí vlnu. Vz Sbtk. Kr. h. 195. Préčky, pl., f. Dala na p., je na pré-
čkách (utekla). Val. Brt. D. 255. Prečlnkovať = člunkem přejeti. P. rieku.
Slov. SI. let. II. 6. Přečnívati, überragen. — něco. Dk.
Aesth. 570., ZČ. I. 403. — jak. Cípy plechu přes kruh p-ly. Zpr. arch. IX. 36. Prečože = proč, proč že. Dieťa dopytuje
sa, čože p. je toto. Slov Dbš. Úv. 8. |
Prečrvený; -en, a, o, sehr roth. Oči
pláčem p-né. Bož. umuč. v. 41. Přěčstitý. P. jmě jeho, nomen majestatis.
Ž. wit. 71. 19. Přečtený. To stojí za p-nou. Us. Tč.
Prečupeti, hocken. A tam p-li do pred-
večera. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 169. Prečuť = oslyšeti. Slov. Bern.
Prečvo = proč medle. Slov. Sl. ps. č. 97.
2. Před předložka s akkus. proti oby-
čejnému nyní instr. na Mor. Bylo před vá- noce. Brt. D. 188, 190. 3. Před- u časoslov. Cf. Jurs. 21, 27.,
29., 32. 4. Před adv. Před loňskem, p. loňsky,
p. včérajšky, předčérem = přede včírem (u Karlovic). Mor. Brt. D. Předa, y, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
Vz Předeslav. Mus. 1889. 161. Předací lístek na tramwayji. Stat hn.
1876. Predajný = prodajný. Slov. Ssk.
Predajový, Verkaufs-. Slov. Ssk.
Předák, a, m. = vůdce politický, der
Partheiführer. P. národa. Us. -- P. ví hře v karty, Vorhand. — P., u, m. = první vor, die Vortafel. Cf. Spižník, Zadák. Špcl. — P. = první závitník, kterým nejprv otvor do železa etc. ženeme, Vor-, Durchschnei- der. Vz Slepák, Zadák. Včř. Z. II. 52. — P. Václ. Vz Jg. H. 1. 614. Předání obchodu, die Uibergabe. Us.
Pdl. Predaniar, a, m. = předák. Slov.
Predarmíčko = předarmo. Slov. P. doň
rúbali jak do žuloskály. Btt. Sp. 13., Lipa II. 259. Předarmo, ganz umsonst, vergebens.
Predarmo, zadarmo ty šohaj k nám chodíš. Koll. Zp. I. 173. A ja som celú noc p ča- kala. Bl. Ps. 77. 1. Předati. — co: obchod, übergeben.
Us. Pdl. — co komu: statek. Dch. Stráž- ník strážníku stráž předává. Us. Pdl. — se. P-li se (= daleko se pustili) a vešli do záloh nepřátelských. Pal. Předadí se Če- chové i vyběhnú daleko od města. Let. 72. — se čím. A spieše se ještě pokoru pře- dada než hrdostí přednesa. Št. Kn. š. 49. — co komu jak več. Klášter mu se vším v celou spravu Oldřichem měl předán býti. Vrch. 2. Předati = prodati. Mor. Brt. D. —
co. Predal voly, kúpil soli (volům, jichž už neměl). Slov. Rr. MBš. Ploty páli, popol (popel) predáva. Ib. — co zač. Predával oltár za otěru. Němc. III. 207. Předatka, y, f. P. buková = můra šedo-
hnědá. Kram. slov. Předavý. P. žláza larev hmyzu. Ott. IV.
931. Předběh, Vorläufer. P klecavý. Hus II.
274. Poslals p-hy vojska. B. mik. Sap. 12.8. Předběhnouti. — s inft. Časně z rána
předbíhají se panny mládencům boty po- dávat. U Uher. Hrad. Tč. Předběhuně. Aurora, p. slunce. Koll.
St. 270, 771. Předbělohorský. P. doba, vor der
Schlacht am Weissen Berge. Mus. 1880. 16. |
||
|
|||
Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |