427

Předberně, anticipando. Slov. Ssk.

Předběrný, wählerisch. P. v jídle. Laš.
Tč.

Předběžně, vorläufig. P. znamenáme. Šf.
Strž. II. 575. Vz Předběžný.

Předběžný, vorgehend. P. vojínové (har-
covníci). Lpř. — P., vorläufig. P. vzdělání,
Mus., plán, oznámení, Pdl., studium, ZČ. I.
7., ustanovení. Dch.

Předbíhavý. Nepředbíhavé mínění, un-
vorgreifliche Meinung. Neč.

Předbížka. Hra na utíčky n. p-ky, před-
stihy. Vz Km. 1887. 312.

Předblahověstiti, -věstovati = předvě-
stiti, předevangelisovati. — komu. Sš. II. 33.

Předbojník, předbojovník, a, m., der
Vorkämpfer. Lpř.

Předbořice, Předbořitz, také ves u Mi-
levska.

Předborný. Závdavek jest p. částka celé
budoucí výplaty. Sš. II. 85.

Předbrání, n., der Raum vor dem Thore.
Lpř. Jako pak celý svět přítomný p-ním
jest věčnosti. Kom.

Předbřeznový, vormärzlich. P. doba
(doba před březnem r. 1848.). Us.

Předbřeží, n., Küstenvorsprung. Lpř.

Předbyt, u, m. = předbytí. Hlv. 235.

Předbytnosť, i, f., die Präexistenz. Rk.

Předbytování, n., vz Předbytí. P. Kri-
stovo. Sš. II. 199. P. duše ve světě ideal-
ném. List. fil. 1890. 425.

Předbytovati, präexistiren. Šm.

Predca, predcaj = přece. Slov. Slav.,
Rr. MBš.

Předce, e, m. = přadlec. Rk.

Předcítění. V bolestném p. zvolali. Šf.
Strž. II. 69.

Předčasový. P. bytí Kristovo, Sš. II.
165 , určení. Sš. II. 13.

Předčelový. P. záhyb. Osv. I. 419.

Předčení, n., der Vorgang, Vorzug, Vor-
rang, das Vorrecht. P. pustiti prvorozenému.
Šf. III. 157. Aby se vystříhali p. a nabývání
cti skrze přiváživosti. Výb. II. 1408.

Předčérem = přede včírem. U Karlovic
na Mor. Brt. D.

Předčéška, předčíška, y, f., vz Číška.

Předčéškový, předčíškový. P. vak tíhový,
bursa praepatellaris. Exc.

Predčíslí, n., Vorziffern. Vz Zlomek.

Předčíška, předčíškový, vz Předčéška,
Předčéškový.

Předčiti. — abs. Když jen úmysl zlý
nepředčí. Št. Kn. š. 142. Aby nepředčili
ani o nespravedlivé pře se zasazovali; Aby
se nesvářili, ani předčili, ale pokorni byli
Výb. II. 1433., 1435. — čím. Městské ko-
rouhve počtem a silou předčily. Pal —
komu. Mysle, že všemu předčí. Čch. Dg.
(Kv. 1884. 610.). Evangelia předčí písmům.
Sš. Mt. 11. — nad co. Tyto písemní pra-
meny nad onyno předčí. Šf. Strž. I. 20. —
nad co, kde jak. Ježto ve všem nad tě
přepovýšeně předčí. Výb. I. 289. — před
kým. Št. Ku. š. 123. 35. — jak. S výši
hlavy všecko předčil. Vrch.

Předčivosť. Pal. Rdh. I. 414.

Předdějinný, vorhistorisch. P. doba. Dk.
Aesth. 568., Dch.

Předdenní mše = jitřní. Slov. Němc.
III. 332.

Předdněpranský. P. kozačina. Orl. III.
86.

Předdomí. Lúbie (loubí) sklenuté u p.

Předdunají. Šf. III. 423.

Předdvůr, dvoru, m. = předdvoří. Chodí
smrti po předvoru. Sš. P. 775.

Předehřáti, předehřívati, vorwärmen. P.
vodu. Šmr. 57., Hrm. 118.

Předěj, kompar. ku: na předku. Mor.
Brt. D.

Předejem, jmu, m. = předujetí, předse-
vzetí. Sš.

Předeji, früher. Zastavím se u vás, ale
p. půjde na vodu (pro vodu). Slez. Šd.

Předejíti. — abs. Předcházející vůle
boží. MH. 13. Jestliže se to nepředejde.
Abr. — co. Ž. gloss. 94. a 2., Št. Kn. š.
126. A který jest, jenž ovcě předšel, jedné
ten, jenž . . . Hus. II. 224. — si koho, für
sich gewinnen. Us. Klš. — co, čemu, se
čím. Je tu slovy předcházel Nestor (mluvil
první). Lpř. Sl. I. 96. Nepředcházejme sou-
dem budoucnosti. Šml. Činy naše milostí
svou předcházej. Mž. 8. Někoho smrtí p.
Mus. Všichni křesťané aby ctěním sě před-
cházeli. Hus I. 139. — kde. Předejde vás
v Galilei. Hus II. 133. — jak kam. Jedna
doba přechází znenáhla do druhé. Frč. —
kdy. Prziedjid v čas zralý, praeveni. Ž. wit.
118. 147.

1. Předek děla, die Protze. Vz Hlomozna,
Kolesna. NA. III. 96. — P. Ti dva vedli
p. (šli napřed). Kld. 71. — P. Předkem.
Účinek tento jeví se předkem na povrchu.
Osv. I. 484. Každý má předkem věděti a
znáti, co jest právo. Kol. 3. Nevěrně ob-
mýšleli p. o těch vězních; Jednota víry p.
jest tomu potřebná. Bart. 118., 80. — P. =
přednosť. Němci ve správách obecných p.
drželi. V. — P. = bílé dřevo zdélí obyčejné
tužky ozdobené čtyřmi pantličkami červe-
nou, bílou, modrou a žlutou. Mor. Brt.

2. Předek. Dluhy, kteréž p. náš naj-
jasnejšie král Ladislav i také my dlužní
jsme byli. D. ol. XI. 10. A což se hrdla
dotýče, poněvadž jest to za předkóv bý-
valo. Zř. F. I. A. VII. Jak naučí bába, ,tak
naučí máma; jak mluvili předci, tak mlu-
víme všeci (řekla jistá babička). Brt.

Předěl, die Wasserscheide. Cimrhnzl.

Předělaný; -án, a, o, umgearbeitet. P.
vydání spisu. Mus.

Předělati co kde. P. slad na valečce.
KP. V. 274.

Předělávání hromádky ječmene. KP.
V. 250.

Předělávati, vz Předělati.

Předělávka, y, f. = předělání. KP. V.
254.

Předělený; -ěn, a, o, getbeilt, halbirt.
Za erb užívá osla p-ho. Wtr. exc.

Předěliti co, se jak. Vinohrad na dve
rovné polovice predělili; Predělme sa po
priatelsky. Slov. Obky. I. 119.

Předelka, y, f., vz Přádleč.

Předem. Placení p., Vorauszahlung. Pr.
tr. Jest si vědom p., že, er ist sich in vor-
hinein bewusst, dass. Dch.



	427

	Předberně, anticipando. Slov. Ssk. Předběrný, wählerisch. P. v jídle. Laš. Tč. Předběžně, vorläufig. P. znamenáme. Šf. Strž. II. 575. Vz Předběžný. Předběžný, vorgehend. P. vojínové (har- covníci). Lpř. — P., vorläufig. P. vzdělání, Mus., plán, oznámení, Pdl., studium, ZČ. I. 7., ustanovení. Dch. Předbíhavý. Nepředbíhavé mínění, un- vorgreifliche Meinung. Neč. Předbížka. Hra na utíčky n. p-ky, před- stihy. Vz Km. 1887. 312. Předblahověstiti, -věstovati = předvě- stiti, předevangelisovati. — komu. Sš. II. 33. Předbojník, předbojovník, a, m., der Vorkämpfer. Lpř. Předbořice, Předbořitz, také ves u Mi- levska. Předborný. Závdavek jest p. částka celé budoucí výplaty. Sš. II. 85. Předbrání, n., der Raum vor dem Thore. Lpř. Jako pak celý svět přítomný p-ním jest věčnosti. Kom. Předbřeznový, vormärzlich. P. doba (doba před březnem r. 1848.). Us. Předbřeží, n., Küstenvorsprung. Lpř. Předbyt, u, m. = předbytí. Hlv. 235. Předbytnosť, i, f., die Präexistenz. Rk. Předbytování, n., vz Předbytí. P. Kri- stovo. Sš. II. 199. P. duše ve světě ideal- ném. List. fil. 1890. 425. Předbytovati, präexistiren. Šm. Predca, predcaj = přece. Slov. Slav., Rr. MBš. Předce, e, m. = přadlec. Rk. Předcítění. V bolestném p. zvolali. Šf. Strž. II. 69. Předčasový. P. bytí Kristovo, Sš. II. 165 , určení. Sš. II. 13. Předčelový. P. záhyb. Osv. I. 419. Předčení, n., der Vorgang, Vorzug, Vor- rang, das Vorrecht. P. pustiti prvorozenému. Šf. III. 157. Aby se vystříhali p. a nabývání cti skrze přiváživosti. Výb. II. 1408. Předčérem = přede včírem. U Karlovic na Mor. Brt. D. Předčéška, předčíška, y, f., vz Číška. Předčéškový, předčíškový. P. vak tíhový, bursa praepatellaris. Exc. Predčíslí, n., Vorziffern. Vz Zlomek. Předčíška, předčíškový, vz Předčéška, Předčéškový. Předčiti. — abs. Když jen úmysl zlý nepředčí. Št. Kn. š. 142. Aby nepředčili ani o nespravedlivé pře se zasazovali; Aby se nesvářili, ani předčili, ale pokorni byli Výb. II. 1433., 1435. — čím. Městské ko- rouhve počtem a silou předčily. Pal — komu. Mysle, že všemu předčí. Čch. Dg. (Kv. 1884. 610.). Evangelia předčí písmům. Sš. Mt. 11. — nad co. Tyto písemní pra- meny nad onyno předčí. Šf. Strž. I. 20. — nad co, kde jak. Ježto ve všem nad tě přepovýšeně předčí. Výb. I. 289. — před kým. Št. Ku. š. 123. 35. — jak. S výši hlavy všecko předčil. Vrch. Předčivosť. Pal. Rdh. I. 414. Předdějinný, vorhistorisch. P. doba. Dk. Aesth. 568., Dch.	Předdenní mše = jitřní. Slov. Němc. III. 332. Předdněpranský. P. kozačina. Orl. III. 86. Předdomí. Lúbie (loubí) sklenuté u p. Předdunají. Šf. III. 423. Předdvůr, dvoru, m. = předdvoří. Chodí smrti po předvoru. Sš. P. 775. Předehřáti, předehřívati, vorwärmen. P. vodu. Šmr. 57., Hrm. 118. Předěj, kompar. ku: na předku. Mor. Brt. D. Předejem, jmu, m. = předujetí, předse- vzetí. Sš. Předeji, früher. Zastavím se u vás, ale p. půjde na vodu (pro vodu). Slez. Šd. Předejíti. — abs. Předcházející vůle boží. MH. 13. Jestliže se to nepředejde. Abr. — co. Ž. gloss. 94. a 2., Št. Kn. š. 126. A který jest, jenž ovcě předšel, jedné ten, jenž . . . Hus. II. 224. — si koho, für sich gewinnen. Us. Klš. — co, čemu, se čím. Je tu slovy předcházel Nestor (mluvil první). Lpř. Sl. I. 96. Nepředcházejme sou- dem budoucnosti. Šml. Činy naše milostí svou předcházej. Mž. 8. Někoho smrtí p. Mus. Všichni křesťané aby ctěním sě před- cházeli. Hus I. 139. — kde. Předejde vás v Galilei. Hus II. 133. — jak kam. Jedna doba přechází znenáhla do druhé. Frč. — kdy. Prziedjid v čas zralý, praeveni. Ž. wit. 118. 147. 1. Předek děla, die Protze. Vz Hlomozna, Kolesna. NA. III. 96. — P. Ti dva vedli p. (šli napřed). Kld. 71. — P. Předkem. Účinek tento jeví se předkem na povrchu. Osv. I. 484. Každý má předkem věděti a znáti, co jest právo. Kol. 3. Nevěrně ob- mýšleli p. o těch vězních; Jednota víry p. jest tomu potřebná. Bart. 118., 80. — P. = přednosť. Němci ve správách obecných p. drželi. V. — P. = bílé dřevo zdélí obyčejné tužky ozdobené čtyřmi pantličkami červe- nou, bílou, modrou a žlutou. Mor. Brt. 2. Předek. Dluhy, kteréž p. náš naj- jasnejšie král Ladislav i také my dlužní jsme byli. D. ol. XI. 10. A což se hrdla dotýče, poněvadž jest to za předkóv bý- valo. Zř. F. I. A. VII. Jak naučí bába, ,tak naučí máma; jak mluvili předci, tak mlu- víme všeci (řekla jistá babička). Brt. Předěl, die Wasserscheide. Cimrhnzl. Předělaný; -án, a, o, umgearbeitet. P. vydání spisu. Mus. Předělati co kde. P. slad na valečce. KP. V. 274. Předělávání hromádky ječmene. KP. V. 250. Předělávati, vz Předělati. Předělávka, y, f. = předělání. KP. V. 254. Předělený; -ěn, a, o, getbeilt, halbirt. Za erb užívá osla p-ho. Wtr. exc. Předěliti co, se jak. Vinohrad na dve rovné polovice predělili; Predělme sa po priatelsky. Slov. Obky. I. 119. Předelka, y, f., vz Přádleč. Předem. Placení p., Vorauszahlung. Pr. tr. Jest si vědom p., že, er ist sich in vor- hinein bewusst, dass. Dch.