428

Předemření, vz Předemříti. V případě
jeho p. Zem. des. opav.

Předemříti koho = dříve než on umříti.
Kdybyste vy ji předemřel. U Dobruš. Vk.
Synové rodiče své p-li. S. N. X. 259. Z bratří
jeho byli ho předemřeli Ferdinand .. . Sdl.
Hr. V. 260. — Des. zem. opav.

Předepsati. Jakož jest již předepsáno.
Bart. 116.

Přederčení, n., Vorhersagung, f. Pro-
rocke p. Sv. ruk 376.

Předeslav, a, m. = Předislav, skráceně :
Předa, Předota, Přech, Přešek. Mus. 1889.
161.

Předestati komu = zaskočiti koho. Mor.
Brt. D. 255. P., einhalten. Slov. Bern.

Předestillovati = přehnati, překapovati,
überdestilliren. Šp., Rm. I 36.

Předestříti co komu. Důvody toho
předestřeme. Šf. Strž. II. 250. Abychom si
svědectví o Srbech předestřeli. Ib. I. 121.
— kde. Věci, které jsi mi v psaní přede-
střel. Wtr. exc.

Předešlec, šlce, m. = kdo předešel. Sš.

Předešlosť. Na p., přítomnosť a budou-
cnosť zapomenul sem. Koll. III. 110. To pro
p. jim se promíjí. Šf. Strž. II. 304.

Předetkaný, vorgewebt. Dch.

Předetkáti, vorweben.

Předevčerek = předevčírek. Na již. Mor.
Šd.

Předevčerem = předevčírem. Na již. Mor.

Předeves, vsi, f. = předves, předevsí. —
P. = pole u Rojšína; Na Předevsi, pastviny
u Trsic a j. BPr.

Přede vším je správno. Brs. 2. vd. 191.
Najprve a přede vším spravedlnosti potřeba
jest. Vš. 321.

Předevzetí chybně místo předsevzetí ve
smyslu přeneseném. Brs. 2. vyd. 191. Vz
Předevzíti.

Předeznačný = napřed označený. P.
říše. Sš. Mt. 25.

Předeznáti co. P-znal cesty vaše. Výb.
II. 747. Kdo by byl jeho svatostí nepře-
deznal. Pass. mus. 386.

Předglacialní, vor der Eiszeit, před do-
bou ledovou.

Předhad, u, m. = odhad před offertním
řízením. Rgl.

Předháňka, y, f. = předhánění, das Vor-
jagen. Šd.

Předhistorický = předdějinný. P. ná-
lezy. Osv. VI. 588., Mus.

Předhlaví, sinciput, přední čásť lbu. Stff.

Předhlavový, sinciputalis.

Předhodí, n. = čas před božím hodem.
P. velikonoční. Rjšk., Hrudička. Lit. 33. —
P. = koláče známým před posvícením po-
sílané. U Star. Jičína. Vhl.

Předholeňový, praelibalis.

Předhoří, Promontorium, mezi páteří
bederní a křížovou. Ott. IV. 677. P. jedno-
duché, dvojnásobné. Vz Kžk. Por. 232.

Předhorsko, a, n., Capland, n. Rk.

Předhradba, y, f., das Vorwerk. Čsk.,
NA III. 139.

Předhradí. Výb. II. 1333. Historie ta
(Bojův a Markomanův) jest nepodstatné p.
dějin českých. Pal. Rdh. II. 494.

Předhřáti, vz Předehřáti.

Předhráz, e, f., das Vorufer. P. dunaj-
ské. Pl. II. 78.

Předhřívací, Vorwärm-. P. přístroj, pá-
nev, Vorverdampfungspfanne. Šp.

Předhřívač, e, m. P. u parního kotle,
der Vorwärmer. Šmr. 57., NA. V. 278.
P. = kovová nádrž, v níž se zahřívá voda
pro parní kotel. Hrm. 24., Ott. II. 996. P.
ve vinopalnách = uzavřená nádoba, v níž
jest čerstvý rmut a několik závitů roury
vedoucí páry lihové dále. S. N. IX. 1117.

Předhřívání, n., das Vorwärmen. P.
vody. Šmr. 57.

Předhřívati, vz Předehřáti, Předhřívač.

Předhrobný, vor dem Grabe, Tode. P.
myšlénky. Šml.

Předhup, der Vorschwung. Rgl.

Předhůří, n. Sopečné p. Vz Předhoří.
Kř. 16.

Předhusitský, vorhusitisch. P. doba,
Mus. 1880. 575., inventáře. Wtr. Obr. 446.

Předhyb, u, m., das Vorneigen. Rgl.,
NA. III 64.

Předchmat, u, m.. Vorgriff, m. P. do-
vnitř, zevnitř. V tělocv. Rgl.

Předchodně, in vornhinein. Říši svou
mezi syny své p. rozdělil. Šmb.

Předchorobí, n. Anamnesis. Vz Ott. II.
249.. Nz. lk.

1. Předchozí. P. případ, Praecedens,
dějiny, Vorg., řečník, zpráva, práce, Dch.,
topení, Zpr. arch., svědomí, Janiš Osv. 10,
kampaň. Šp.

Předchrámí, n, Vorhof des Tempels.
Lpř., Křn.

Předchrámový. P. Pallas (na cestě do
chrámu Apollonova byla svatyně Palladina).
Msn. Or. 120.

Předchůdce. Promlčené postihací právo
na p. a vydatele. Dch.

Předchvácení. Vz Prolepsa, Jg. Slnosť.
71.

Předchvátiti, anticipare. Ž. wit. 78. 8.

Předí, n. = popředí. P. a zadí. Tš. V p.
Hdk.

Prediel, u, m. = hranica, medza. Slov.
Czm. 97.

Predikant, praedikant, a, m. = predi-
katér. Mus. 1880. 236.

Predikat, vz Přídomek.

Předín. Tam oběsili provazníka místo
kováře. Vz Sbtk. Kr. h. 196. — Na P-ně=
pole u Všechlap na Volyň. BPr.

Předislav, a, m., os. jm. Vz Předeslav.

Předislava, y, f. = Eufrosina. Kld.

Predisť = předejíti. Slov. Bern.

Přediviti se čemu. Č. Kn. š. 126.

Předivně, wunderlich, sonderbar. Us.

Předivo. Mkl. Etym. 262. Uváznouti
v p-vu praktičnosti. Schlz.

Predizba, y, f., Vorzimmer, n. Slov. Ssk.

Předjatosť, i, f. = předjem, předbor, před-
vzetí, předjetí, die Anticipation. Nz.

Předjatý. P. důvod, petitio principii, Nz.,
Jd. 91., obraz o skutečnosti Dk. Mon. 12.

Předjednání. Ani jest Buoh, ani jest
čemu se modliti, ani jest od které moci
vyššie p-nie. Pass. 291.



	428

	Předemření, vz Předemříti. V případě jeho p. Zem. des. opav. Předemříti koho = dříve než on umříti. Kdybyste vy ji předemřel. U Dobruš. Vk. Synové rodiče své p-li. S. N. X. 259. Z bratří jeho byli ho předemřeli Ferdinand .. . Sdl. Hr. V. 260. — Des. zem. opav. Předepsati. Jakož jest již předepsáno. Bart. 116. Přederčení, n., Vorhersagung, f. Pro- rocke p. Sv. ruk 376. Předeslav, a, m. = Předislav, skráceně : Předa, Předota, Přech, Přešek. Mus. 1889. 161. Předestati komu = zaskočiti koho. Mor. Brt. D. 255. P., einhalten. Slov. Bern. Předestillovati = přehnati, překapovati, überdestilliren. Šp., Rm. I 36. Předestříti co komu. Důvody toho předestřeme. Šf. Strž. II. 250. Abychom si svědectví o Srbech předestřeli. Ib. I. 121. — kde. Věci, které jsi mi v psaní přede- střel. Wtr. exc. Předešlec, šlce, m. = kdo předešel. Sš. Předešlosť. Na p., přítomnosť a budou- cnosť zapomenul sem. Koll. III. 110. To pro p. jim se promíjí. Šf. Strž. II. 304. Předetkaný, vorgewebt. Dch. Předetkáti, vorweben. Předevčerek = předevčírek. Na již. Mor. Šd. Předevčerem = předevčírem. Na již. Mor. Předeves, vsi, f. = předves, předevsí. — P. = pole u Rojšína; Na Předevsi, pastviny u Trsic a j. BPr. Přede vším je správno. Brs. 2. vd. 191. Najprve a přede vším spravedlnosti potřeba jest. Vš. 321. Předevzetí chybně místo předsevzetí ve smyslu přeneseném. Brs. 2. vyd. 191. Vz Předevzíti. Předeznačný = napřed označený. P. říše. Sš. Mt. 25. Předeznáti co. P-znal cesty vaše. Výb. II. 747. Kdo by byl jeho svatostí nepře- deznal. Pass. mus. 386. Předglacialní, vor der Eiszeit, před do- bou ledovou. Předhad, u, m. = odhad před offertním řízením. Rgl. Předháňka, y, f. = předhánění, das Vor- jagen. Šd. Předhistorický = předdějinný. P. ná- lezy. Osv. VI. 588., Mus. Předhlaví, sinciput, přední čásť lbu. Stff. Předhlavový, sinciputalis. Předhodí, n. = čas před božím hodem. P. velikonoční. Rjšk., Hrudička. Lit. 33. — P. = koláče známým před posvícením po- sílané. U Star. Jičína. Vhl. Předholeňový, praelibalis. Předhoří, Promontorium, mezi páteří bederní a křížovou. Ott. IV. 677. P. jedno- duché, dvojnásobné. Vz Kžk. Por. 232. Předhorsko, a, n., Capland, n. Rk. Předhradba, y, f., das Vorwerk. Čsk., NA III. 139. Předhradí. Výb. II. 1333. Historie ta (Bojův a Markomanův) jest nepodstatné p. dějin českých. Pal. Rdh. II. 494.	Předhřáti, vz Předehřáti. Předhráz, e, f., das Vorufer. P. dunaj- ské. Pl. II. 78. Předhřívací, Vorwärm-. P. přístroj, pá- nev, Vorverdampfungspfanne. Šp. Předhřívač, e, m. P. u parního kotle, der Vorwärmer. Šmr. 57., NA. V. 278. P. = kovová nádrž, v níž se zahřívá voda pro parní kotel. Hrm. 24., Ott. II. 996. P. ve vinopalnách = uzavřená nádoba, v níž jest čerstvý rmut a několik závitů roury vedoucí páry lihové dále. S. N. IX. 1117. Předhřívání, n., das Vorwärmen. P. vody. Šmr. 57. Předhřívati, vz Předehřáti, Předhřívač. Předhrobný, vor dem Grabe, Tode. P. myšlénky. Šml. Předhup, der Vorschwung. Rgl. Předhůří, n. Sopečné p. Vz Předhoří. Kř. 16. Předhusitský, vorhusitisch. P. doba, Mus. 1880. 575., inventáře. Wtr. Obr. 446. Předhyb, u, m., das Vorneigen. Rgl., NA. III 64. Předchmat, u, m.. Vorgriff, m. P. do- vnitř, zevnitř. V tělocv. Rgl. Předchodně, in vornhinein. Říši svou mezi syny své p. rozdělil. Šmb. Předchorobí, n. Anamnesis. Vz Ott. II. 249.. Nz. lk. 1. Předchozí. P. případ, Praecedens, dějiny, Vorg., řečník, zpráva, práce, Dch., topení, Zpr. arch., svědomí, Janiš Osv. 10, kampaň. Šp. Předchrámí, n, Vorhof des Tempels. Lpř., Křn. Předchrámový. P. Pallas (na cestě do chrámu Apollonova byla svatyně Palladina). Msn. Or. 120. Předchůdce. Promlčené postihací právo na p. a vydatele. Dch. Předchvácení. Vz Prolepsa, Jg. Slnosť. 71. Předchvátiti, anticipare. Ž. wit. 78. 8. Předí, n. = popředí. P. a zadí. Tš. V p. Hdk. Prediel, u, m. = hranica, medza. Slov. Czm. 97. Predikant, praedikant, a, m. = predi- katér. Mus. 1880. 236. Predikat, vz Přídomek. Předín. Tam oběsili provazníka místo kováře. Vz Sbtk. Kr. h. 196. — Na P-ně= pole u Všechlap na Volyň. BPr. Předislav, a, m., os. jm. Vz Předeslav. Předislava, y, f. = Eufrosina. Kld. Predisť = předejíti. Slov. Bern. Přediviti se čemu. Č. Kn. š. 126. Předivně, wunderlich, sonderbar. Us. Předivo. Mkl. Etym. 262. Uváznouti v p-vu praktičnosti. Schlz. Predizba, y, f., Vorzimmer, n. Slov. Ssk. Předjatosť, i, f. = předjem, předbor, před- vzetí, předjetí, die Anticipation. Nz. Předjatý. P. důvod, petitio principii, Nz., Jd. 91., obraz o skutečnosti Dk. Mon. 12. Předjednání. Ani jest Buoh, ani jest čemu se modliti, ani jest od které moci vyššie p-nie. Pass. 291.