429

Předjednati. Pass mus. 483.

Předjem, vz Předjatosť.

Předjemný = předborný. Sš. II. 85.

Předjesem, n., Vorherbst, m. Rk.

Předjetně, im Voraus. Sš Sk 182.

Předjeviště, ě, n , das Podium im The-
ater Nz.

Předjezí, n., Vorbeetung im Wehrbau. Nz.

Předjídlo, a, n., vz Předvar. Šm.

Předjímek, mku, m., Anticipation, f.
Rk.

Předjizd, jezdu, m., das Vorfahren. Vz
Předjezd. Laš. Tč.

Předjíždě. Mne ruka za časté bolí; bojím
se, aby nebylo ňaké p. od šlaka. Črn. Zuz.
126

Předjíždka = narážka, Andeutung. Heř-
man také mne o veksl prositi bude, tak jsem
tomu z jeho i hofmistra psaní porozuměla,
pozdaleka p-ky dělají. Črn Zuz. 271.

Předjíždník, a, m = předjízdník. Rgl.

Předjordání, n. Šf. III. 423., Mlč. 13.

Předjotovaný. P nosovky. Vm.

Předjsoucnosť, i, f. = předbytí, die Prae-
existenz P. Krista. Sš. II. 200.

Předkář, e, m. = předkový havíř, der
Orthauer. Hř

Předkankaský, vorkaukasisch. P. země.
Šf. Strž. 1. 360.

Předklad u peci kapellové. NA. V. 439.

Předkládání Zmenšování měr francouz-
ských děje se p-ním slov lat. deci-, centi
a milli ; zvětšování pak p-ním slov řeckých
deka-, hekto-, kilo-. Mj. 5.

Předklínek, nku, m., praecuneus.

Předklonka, y, f., vz Proklitický.

Předklonný, proklitisch. Tpl.

Předkmih, u, m.. der Vorschwung, v tě-
locv. Čsk

Předkostelí, porticus. 15. stol.

Předkoupiti. Dvakrát o pražské arci-
biskupství tížil, ale jiní sú ho predkúpili.
Hus III. 285

Předkovatel, e, m. = kdo předkuje, ná-
čelník. Sš. II. 200

Předkovati — čím před čím. Uvádí
věci na pamět, jimiž židé před pohany p-li.
Sš. II. 26. — kdy. Že v jistých okolno-
stech raději spása bližních nad mučenictvím
(vlastním) p )e. Sš. 11. 160. — P., orts-
mässig vorgehen, v horn. Hř.

Předkovina, y, f. = předková rubanina,
das Orthauwerk. Hř.

Předkovství, n., Vorrang, m. Sš.

Předkožka, y, f. = kožka na žaludu pyje,
praeputium. Zánět p-ky, balanitis. Vz Pred-
pona, Opeska (dod.).

Předkožkový vaz, cynodesme, opar. her-
pes praeputialis, kaménky, Präputialsteine.
Ktt. exc.

Předkřesťanský, vorchristlich. P. doba.
Us. P. Slovanstvo. Šf III. 97.

Předkrmí, n., Vorspeise. Vlsk 202., 207.

Předkročný, Vorschritt-. P. stoj, výdrž.
V tělocv. Rgl.

Předkroj, e, m., die Vorschneidung. Šp.

Předkrok, u, m., der Vortritt. Rgl.

Předkupník, a, m. = předkupitel. Šp.

Předkvětový = před květem se obje-
vující. P. listy svídy obecné. Rst. 474.

Předlhůtně, anticipando. Sté. Nár. 47.

Předlhůtní, anticipando. Stč. Nár. 47.

Predlík = svítek. Sš. P. 705. Štika od-
pečená v p-ku = ryba v nastrouhaném per-
níku a v octě zastaveném povarená a oko-
řeněná. Bavor.

Předlitavan, a, m , Cisleithanier, m. Šd.

Předlitavsko, a, n., Cisleithanien. Šd.

Předlitavský, cisleithanisch. Šd.

Předlivý. P. símě. 1450.

Předlodí, n. = přední část lodí. Mour.

Předloh, u, m = návrh, předloha. Slov.
Czm. 97.

Předloha ku kreslení, Vm., k vyšívání,
Ks , k malbě, Schz., branná, vládní P-hu
posouditi, přijíti, o ní rokovati atd. P. sně-
movní.

Předlohový, Vorlage-. P. dílo. Šand.
II. 6.

Předloketní sval, vz Ott. IV. 547., žíla.

Předloktí. Kosti, -knochen, nemoci, po-
ranění, -Verletzung, rána, šev čivový, -nerven-
naht, tepna, -arterie, trhlina, -ruptur, vy-
kloubení, -enucleatio, zhmoždění, -contusion,
zákrut, -distorsie, zlomenina, -fractur; dlaha
na p., -schiene. Ktt. exc.

Předloňsko, a, n., das Vorjahr. Šm.

Předlouho, sehr lang Us.

Předložení, propositio Ž. kl. (327.).

Předložený. Poddaní mají sobě p-ných
poslouchati. Krnd. 18.

Předloží, n., die Vorbettung. Zpr. arch.
XII. 4. 22.

Předložiti (co) komu. Brikcí přijat jest
za písaře radního a jest mu předkládáno,
jakými potřebami hnuti jsú jeho zvolili.
Arch kutnoh. 1529. Že naše neděle jejich
sobotě jest předložena (má přednost'). Krnd.
123. Václav Čechy Němcům předložil (dal
jím přednost'). V. A proč duši svú málo
vážíš a jie předkládáš tělo? Hus III. 143.—
co nad co. Nic spravedlivějšího nebylo a
není, než aby všecko rozumné stvoření nic
ovšem nad vůli stvořitele svého nepřed-
kládalo. Kosmogr. 22. B — před co. Ty
bohy předkládají před Boha pravého. Hus
I. 65 V milováni p-dá některé stvořenie
před stvořitele. Hus 1. 75. — před čím.
Kdoby chtěl svú věc napřed před obecniem
dobrem p-dati Arch. VII. 6. — komu
v čem. Ani král, ani nejvyšší úředník, ani
kmet, ani domácí ani cizozemec nemá v tom
jiným předložen býti. Vš. 47. — co komu
zač. Ty články církev nám za Bohem zje-
vené p-dá. MH — s inft. Co nám církev
věřiti p-dá. Mž. 35.

1. Předložka Str. 929. a 30 ř zd.
vynech : podobiti — nápodobiti. P-ky se
opětují. Prsten na ruce na pravé na mé.
BO. (Jerem.). Šak dojde na vás na všecky;
Co je po tom po všeckém; Pros za nás za
hříšné. Brt. D. 190. Cf. Jir. Nkr. 62. —
Složené předložky. Vz Z pod, Zpomezi (z po
mezi, Zpoza, Pomimo, Ponad, Popod, Po-
pred, Zponenáhla, Zpopod, Zpopred. První
řídí pád: zavčasu, nazpamet, Brt. D. 189,
Brt. L N. I. 225. Cf. Zez Klatov. L Klat.
Ošť. — P-ky nyní mnozí na konci zbytečné
samohláskami opatřují. Vz Km. 1882. 198.
(Brt.). Vokalisace předložek v češtině doby

474



	429

	Předjednati. Pass mus. 483. Předjem, vz Předjatosť. Předjemný = předborný. Sš. II. 85. Předjesem, n., Vorherbst, m. Rk. Předjetně, im Voraus. Sš Sk 182. Předjeviště, ě, n , das Podium im The- ater Nz. Předjezí, n., Vorbeetung im Wehrbau. Nz. Předjídlo, a, n., vz Předvar. Šm. Předjímek, mku, m., Anticipation, f. Rk. Předjizd, jezdu, m., das Vorfahren. Vz Předjezd. Laš. Tč. Předjíždě. Mne ruka za časté bolí; bojím se, aby nebylo ňaké p. od šlaka. Črn. Zuz. 126 Předjíždka = narážka, Andeutung. Heř- man také mne o veksl prositi bude, tak jsem tomu z jeho i hofmistra psaní porozuměla, pozdaleka p-ky dělají. Črn Zuz. 271. Předjíždník, a, m = předjízdník. Rgl. Předjordání, n. Šf. III. 423., Mlč. 13. Předjotovaný. P nosovky. Vm. Předjsoucnosť, i, f. = předbytí, die Prae- existenz P. Krista. Sš. II. 200. Předkář, e, m. = předkový havíř, der Orthauer. Hř Předkankaský, vorkaukasisch. P. země. Šf. Strž. 1. 360. Předklad u peci kapellové. NA. V. 439. Předkládání Zmenšování měr francouz- ských děje se p-ním slov lat. deci-, centi a milli ; zvětšování pak p-ním slov řeckých deka-, hekto-, kilo-. Mj. 5. Předklínek, nku, m., praecuneus. Předklonka, y, f., vz Proklitický. Předklonný, proklitisch. Tpl. Předkmih, u, m.. der Vorschwung, v tě- locv. Čsk Předkostelí, porticus. 15. stol. Předkoupiti. Dvakrát o pražské arci- biskupství tížil, ale jiní sú ho predkúpili. Hus III. 285 Předkovatel, e, m. = kdo předkuje, ná- čelník. Sš. II. 200 Předkovati — čím před čím. Uvádí věci na pamět, jimiž židé před pohany p-li. Sš. II. 26. — kdy. Že v jistých okolno- stech raději spása bližních nad mučenictvím (vlastním) p )e. Sš. 11. 160. — P., orts- mässig vorgehen, v horn. Hř. Předkovina, y, f. = předková rubanina, das Orthauwerk. Hř. Předkovství, n., Vorrang, m. Sš. Předkožka, y, f. = kožka na žaludu pyje, praeputium. Zánět p-ky, balanitis. Vz Pred- pona, Opeska (dod.). Předkožkový vaz, cynodesme, opar. her- pes praeputialis, kaménky, Präputialsteine. Ktt. exc. Předkřesťanský, vorchristlich. P. doba. Us. P. Slovanstvo. Šf III. 97. Předkrmí, n., Vorspeise. Vlsk 202., 207. Předkročný, Vorschritt-. P. stoj, výdrž. V tělocv. Rgl. Předkroj, e, m., die Vorschneidung. Šp. Předkrok, u, m., der Vortritt. Rgl. Předkupník, a, m. = předkupitel. Šp. Předkvětový = před květem se obje- vující. P. listy svídy obecné. Rst. 474.	Předlhůtně, anticipando. Sté. Nár. 47. Předlhůtní, anticipando. Stč. Nár. 47. Predlík = svítek. Sš. P. 705. Štika od- pečená v p-ku = ryba v nastrouhaném per- níku a v octě zastaveném povarená a oko- řeněná. Bavor. Předlitavan, a, m , Cisleithanier, m. Šd. Předlitavsko, a, n., Cisleithanien. Šd. Předlitavský, cisleithanisch. Šd. Předlivý. P. símě. 1450. Předlodí, n. = přední část lodí. Mour. Předloh, u, m = návrh, předloha. Slov. Czm. 97. Předloha ku kreslení, Vm., k vyšívání, Ks , k malbě, Schz., branná, vládní P-hu posouditi, přijíti, o ní rokovati atd. P. sně- movní. Předlohový, Vorlage-. P. dílo. Šand. II. 6. Předloketní sval, vz Ott. IV. 547., žíla. Předloktí. Kosti, -knochen, nemoci, po- ranění, -Verletzung, rána, šev čivový, -nerven- naht, tepna, -arterie, trhlina, -ruptur, vy- kloubení, -enucleatio, zhmoždění, -contusion, zákrut, -distorsie, zlomenina, -fractur; dlaha na p., -schiene. Ktt. exc. Předloňsko, a, n., das Vorjahr. Šm. Předlouho, sehr lang Us. Předložení, propositio Ž. kl. (327.). Předložený. Poddaní mají sobě p-ných poslouchati. Krnd. 18. Předloží, n., die Vorbettung. Zpr. arch. XII. 4. 22. Předložiti (co) komu. Brikcí přijat jest za písaře radního a jest mu předkládáno, jakými potřebami hnuti jsú jeho zvolili. Arch kutnoh. 1529. Že naše neděle jejich sobotě jest předložena (má přednost'). Krnd. 123. Václav Čechy Němcům předložil (dal jím přednost'). V. A proč duši svú málo vážíš a jie předkládáš tělo? Hus III. 143.— co nad co. Nic spravedlivějšího nebylo a není, než aby všecko rozumné stvoření nic ovšem nad vůli stvořitele svého nepřed- kládalo. Kosmogr. 22. B — před co. Ty bohy předkládají před Boha pravého. Hus I. 65 V milováni p-dá některé stvořenie před stvořitele. Hus 1. 75. — před čím. Kdoby chtěl svú věc napřed před obecniem dobrem p-dati Arch. VII. 6. — komu v čem. Ani král, ani nejvyšší úředník, ani kmet, ani domácí ani cizozemec nemá v tom jiným předložen býti. Vš. 47. — co komu zač. Ty články církev nám za Bohem zje- vené p-dá. MH — s inft. Co nám církev věřiti p-dá. Mž. 35. 1. Předložka Str. 929. a 30 ř zd. vynech : podobiti — nápodobiti. P-ky se opětují. Prsten na ruce na pravé na mé. BO. (Jerem.). Šak dojde na vás na všecky; Co je po tom po všeckém; Pros za nás za hříšné. Brt. D. 190. Cf. Jir. Nkr. 62. — Složené předložky. Vz Z pod, Zpomezi (z po mezi, Zpoza, Pomimo, Ponad, Popod, Po- pred, Zponenáhla, Zpopod, Zpopred. První řídí pád: zavčasu, nazpamet, Brt. D. 189, Brt. L N. I. 225. Cf. Zez Klatov. L Klat. Ošť. — P-ky nyní mnozí na konci zbytečné samohláskami opatřují. Vz Km. 1882. 198. (Brt.). Vokalisace předložek v češtině doby 474