430

střední a nové. Naps. Ant. Havlík, 22. výr.
zpráva o Městské střed. škole v Praze za
r. 1889., Bačk. Výskumy. 9., 19., 35.—41.
O p. Cf. také Kvř. Ml. 133.-134., Krok
(nový) III. 49., Gb. Ml. 183.

Předložkový. P. příslovce, Křn., lokal,
vz Lokal, pády, vz Předložka, Brt. S. 192.
P. pády. Vz Gb. Ml. II. 130. nn. Pádem
p-vým vyjádřeny jsou a) předmět, Gb. Ml.
II. 132., b) doplněk, 133, c) příslovečné
určení, d) přívlastek. 134.

Předluhí, n., vz Lubí. Bibl. svět. cest.
II. 17.

Předlunský = předloňský. Laš. Tč.

Predľutavsko = Předlitavsko. Slov. N.
Hlsk. 1 6

Předlužený = předlužilý. Neč.

Předlužilec, lce, m , der Uiberschuldete.

Předlužilý, überschuldet. Nz.

Předlžený = předlužilý. Slov. Ssk.

Predĺžiť, verlängern (prodloužiti). Slov.
Ssk.

Předmaďarský, vormagyarisch. Chrám
prastarý, p-ský. Koll. III. 31.

Předměchýřový. P. kýla, hernia ante-
vesicalis. Exc.

Předměrný, massgeblich. Šm.

Předměstie, n. = Malá Strana. Pulk.,
Anth. I. 3. vd. XL. a 107.

Předměstský. P. divadlo, Us., dům. NB.
Tč. 104., 251.

Předměštan. Vz Rafoník.

Předmět. Slovo toto vzato nejspíše od
Jg. z ruštiny již r. 1803. Vz Jg. Sebr. sp.
(vyd. 1841.). 137. P. zevnější, uměleckého
díla, žádosti (cíl) Dk. Rozepře mezi tělem
a duší bývaly oblíbeným p-tem básnickým.
Tf. — P. v mluvnici. Cf. Brt. S. 192., Vm.
18. P. vyjadřuje se a) genitivem, vz Gb.
Ml. II. 106., b) dativem, 116., c) akkusati-
vem, 103., d) instrumentalem. 122

Předmětenstvo. Vch. Ar. II. 71., Dk.
Aesth. 113. Msr. Konkr. log. 5. Rozmanitosť
p-stva Pal. Rdh II. 195 Nedílná moc ducha,
když se považuje sama v sobě působící,
slove citem: považuje-li se jakožto půso-
bící do p-stva, slove vůlí a považuje-li se
jakožto pojímající p. do sebe, slove roz-
umem. Ib. 1. 337.

Předmětně, objectiv. Hlv.

Předmětné, ého, n., das Objective. Šm.

Předmětnosť básně, krásného celku. Dk.
Poet. 66. a. Aesth. 354.

Předmětný. P. kritika, Dk. Aesth. 658.,
pravda, smysl, Hlv. 50., 282., pojmy, Dsch.
1. 24., genitiv, akkusativ, Krn., věty. Vz
Věta, Brt. S. 3. vd. 192.

Předmětový P. vědy. Msr. 15.

Předmilenství. Aut Slávové k tomuto
svatému jakési p. mají. Koll. Cest. 1 1. 4.

Předminulý čas. Cf. Ošť. v Progr. klat.
1889. 18. nn., Gb. Ml. 11. 159, Plusquam-
perfectum.

Předmír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Předmistr, a, m., u dělostř., der Vor-
meister. NA. III. 97

Předmluva, frühere Verabredung. Při-
jímal nás v rukojemství vedlé naší před-
mluvy. NB. Tč. 147.

Předmoří, n., das Vormeer. Lpř., Rk.

Předmost oprav v: Předmostí, n. F.
Harna.

Přednajímati. Aby jeden druhého ne-
přednajímal (najímaje nepředbíhal). 16. stol.
Wtr Obr. 517.

Přednártí, metatarsus, der Mittelfuss,
vz Chodidlo, násl.

Přednártní, Mittelfuss-. P. kosti. Nz.
Přednártí chodidla má pět kostí přednárt-
ních, dvé kůstky sezamovité. Vz Matj. 22.
Kloub kostkový p., articulatio cubometa-
tarsea, klínopřednártní, a. cuneometatarsea.
Ktt. exc.

Přednártočlánkový kloub, articulatio
metatarseophalangea.

Přednášecí kříž, Vortragskreuz, n. Dch.

Přednášecký, vz Přednášectví.

Přednášectví, n. = přednášecí, předná-
šeké umění, die Vortragskunst Nz.

Přednášenka, y, f. = deklamace. Besední
deklamatorka. 1869.

Přednáška Duchovní p., geistliche Con-
ferenzrede. Dch. P. z paměti, freier Vortrag.
Dch.

Předněmecký, vordeutsch, Ty svědčí
o pradávném původu p-kém básnictví slo-
venského. Pokr. Pot. II. 231.

Přednesený, přednesený, vorgetragen;
vorgelegt, vorgestellt. Us.

Přednésti co jak: bez přípravy. Us.
Skladby epické při průvodu nástroje hu-
debního hlasem modulovaným bývaly před-
nášeny. Jir. Anth. I. 3. vd. 10. — co nad
co. Vždycky nad skvostnosf, pobožnosť a
nad bohatství chudobu p-šeli. Lomn. kanc.
Předml. — se čím = napřed nésti. Spíše
se pokorú předada, než hrdostí přednesa.
Št. Kn. š. 49 30.

Přední křídla, nohy brouků. Kk. Br. 5.,
7., dělník, Vorarbeiter, hradba, Dch., tlapa.
Posp Prednejšia hubička jako je mamička
(raději sobě než jinému) Slov. Rr. MBš —
P. Mlýn u Slaného, u Pardubic a u Vel-
var. PL.

Přednice = zástěra. Val. Vck. Načež
smetí to na rozcestí odnášejí v p-ci. Sš. P.
76:2.

Přednička = přední část košile vyší-
vaná. Mor. Hk. — P. = přední píšťala dud.
U Domažl. Jrsk.

Předník, der Vordermann. Tč. — P.
P-kem nazývali hlavně dozorce nad ovcemi.
Sláma. Put. po Slez. 202.

Přednitka, y, f., vz Převádění ok.

Přednos v tělocv., dieVorspreizhalte.Rgl.

Přednosť. O p. bojovati. Šp. Žádné před-
nosti jedni před druhými neužívají. Har.

Přednosta, novější m.: předseda, sta-
rosta. List. fil. 1883. 318., Kmk.

Přednostenka, y, f. = přednostka. Kos.

Přednostenstvo v obci. Koll. III. 177.

Přednostíček, čka, m. = představený
(lichotně). Kos.

Přednostní význam slova. Dk.

Přednov den = den před novým měsí-
cem. Něm. IV. 439.

Přednovek. Bes. ml. 127. P. = čas pred
novou žatvou, pred novým chlebom. Slov.
P-vok mnohým vyjdú všetky zásoby po-
travné, býva najviac biedy. Rr. Sb.