432

Předpřijímací modlitba. Hnoj. 191.

Předpříkopí, n., Vorgraben, m. Čsk.

Předprsek, sku, m. = předprseň. Rk.

Předprsí, n., Vorderbrust, f.

Předprsní pallisada, Brustpallisade. Čsk.

Předpůdí, n., Schleussenvorboden, m.
Šm.

Předpůlnoční, vormitternächtig. Stč.
Zem. 570.

Předpůsobiti. Pass. mus. 483. Vz Před-
pósobiti.

Predpustok, stku, m., Vorsprung, m.
Slov. Ssk.

Předramení, n. = předloktí, předrámě.

Předraze, sehr theuer. Mus.

Předráždění, n., die Uiberreitzung. Dk.,
NA.

Předrážděný; ěn, a, o, überreitzt. Osv.

Předražení, n., der Vorschlag. P. hlásky.
Ndr. 11. Vz Předrážka.

Předražený. P. stopa. S. N. XI. 70. Vz
Předřážka.

Předrážka. Cf. Ott. II. 234. (anakrusis).

Předrážkový. P. verš, vz Předrážka,
Dk., tep, anakrotisch.

Předřek, u, m., vz Přívyk.

Předřený, abgerackert.

Předrevoluční, vor der Revolution. P.
řády Us. Pdl.

Předříkač, e, m. = předříkávač. Čch.
Ptrk!. 36., Tč.

Předříkávati, vz Předříci.

Předřikovač = předříkávač. Mor. Šd.

Předřikovati = předříkávati. Předřikuj
Mor. Šd.

Předříti, conscindere. — co. Ž. wit. 29.
12.. ML 117. a.

Předřiťový řez na kámen, cystotomia
praerectalis.

Předrniti, überglasen. Šm

Předročuí, vorjährig Us. Tč.

Předrohovkový, praecornealis.

Předsada, y, f. = předvětí. Šm.

Předsálí, n., Vorsaal. Rgl.

Předse = pořád atd. Vítr předce trval.
Pref. 543 Nechť se předse koná; Theobal-
dus předse běžíše; A s tím jely předce
k Klášteru sv. Klimenta ; Chtiece k božiemu
hrobu předce jeti. Výb. II. 43, 45, 1132.,
1136. A tak šli sú bez něho předsě. Hus
II. 29 Držím se předsě erbu svého. NB.
Tč. 290. — Pozn. Přece užívá se nyní
chybně po způsobu německého doch na
zdůraznění imperativu místo ž nebo pak.
Sprich doch: mluv pak, rühre dich doch:
hniž se. Bohd. Vodička.

Předsedati v radě. Us.

Předsedění, n., der Vorsitz. Šp.

Předseděti, vz Předsedati.

Předsedka, y, f., die Präsidentin, S. N.
XI. 183 , předsedkyně. Dch.

Předsednický. P. místo, Präsidenten-
sitz, m. Dch.

Předsednička, y, f., zdrobn. předsedka.
Orl. II. 187

Předsedník, a, m. = předseda. N. Hlsk.
IV. 38.

Předsekráčeti, vorwärts gehen Bern.

Předsevzatek, tku, m., Unternehmung.
Šm.

Předsevzatý, vorgenommen, unternom-
men. P. výprava, bitva, J. Lpř., úmysl,
Otter. I 8 , práce. Us. Pdl.

Předsevzetí, Vorsatz. Stálý v p-tích.
Mž. 120. P. válečné. Tk., Tf. Král uzdu
pustil Pražanům, aby jich p. šlo. Bart. 120.
P. jest otrok paměti, mohutné v rodu, slabé
v poupěti. Shakesp.

Předsevzíti co kde: změnu v ústavě.
J. Lpř. — si co jak. Bývá to u ženských,
že si z čista jasna něco předsevezmou. Sá.

Předsíň svatostánku, chrámu Šalamou-
nova. Mlč. 63, 66. — P. srdce, der Vorhof,
die Vorkammer. Šv. 84. — P. hrtanová,
vestibulum laryngis, nosová, v. nasi, po-
ševní, v. vaginae, ušní. Ktt. exc. — P.
díla = úvod, die Einleitung. Šf. Strž. I.
52., II. 369.

Předsíňový. P. nerv, Osv. I. 227 , hřeben,
crista vestibuli, bulva, bulbus vestibuli,
řez, Vestibularschnitt. Ktt. exc.

Předskok v tělocv. NA. III 64. P. pří-
patmo, Schafsprung, dučmo před rukama,
vz Dučmo (dod.) Čsk.

Předskřelí, n., praeoperculum, der
Vorderdeckel der Kiemen. Nz.

Předslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
— P , ě (i), f., Předslaw, ves u Klatov.

Předslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
124., D. ol. I. 817.

Předsloka, y. f., vz Sloka. Dk. Poet.
319

Předslona, y, f Poněvadž v Kristu před-
slony a obrazy jeho smazány nebyly. Sš.
II. 62

Předsloupí, n. Platz vor dem Säulen-
gange. Lpř., NA. I. 18.

Předsloupnictví, n., předsloupnosť, i, f,
Ahnenschaft, f. Šm.

Předslovce, e, n. Vz Jg. Slnosť. 59.

Předsmrtní, praemortalis.

Předsouvání, Vorsetzung. Ct. Vm. (Mkl.
Hl.). 38.. Mtc. 1878 7. (Brt.).

Předsrdcový, praecordial. Nz. lk. P.
úzkosť.

Předstatel, e, m. = představený. Sš.
Výkl.

Předstati. Pocestných keď p-li (zasko-
čili). Dbš. Obyč. 83 Prevlekl sa Janošík a
predstal otce na cestě a peníze mu odňal.
Pokr. Pot. II. 101. Vz Předstoupiti (dod.).

Představ, u, n. = představenstvo (obecné).
U Solnice. Mor. Kmk. Kuk. II. 209.

Představa, vz Názor (dod ). P-vy bez-
vědomé, osvojující či appercipující, osvojené
či appercipované, pojmoschopné, prvotné
(pocit), rozrůzněné, souhlasné; mocnosť,
osvojení či appercepce, jasnosť, pohyb, po-
sila, utkvení představ; p. vzniká, stoupá,
jest ve svém vrchole, klesá. Dk. P. 27. až
38., 83, Dk. Roz. fil. 28.

Představce, e, m., Darsteller, m. Šm.,
Loos.

Představec = sloup při silnici Mor.
u Hran. Rgl.

Představek = předdomí, der Vorbau. Sl.
les

Představení, n. = rozklad, Gegenvor-
stellung, f. P. proti uložené náhradě. Bor,
67., 527.



	432

	Předpřijímací modlitba. Hnoj. 191. Předpříkopí, n., Vorgraben, m. Čsk. Předprsek, sku, m. = předprseň. Rk. Předprsí, n., Vorderbrust, f. Předprsní pallisada, Brustpallisade. Čsk. Předpůdí, n., Schleussenvorboden, m. Šm. Předpůlnoční, vormitternächtig. Stč. Zem. 570. Předpůsobiti. Pass. mus. 483. Vz Před- pósobiti. Predpustok, stku, m., Vorsprung, m. Slov. Ssk. Předramení, n. = předloktí, předrámě. Předraze, sehr theuer. Mus. Předráždění, n., die Uiberreitzung. Dk., NA. Předrážděný; ěn, a, o, überreitzt. Osv. Předražení, n., der Vorschlag. P. hlásky. Ndr. 11. Vz Předrážka. Předražený. P. stopa. S. N. XI. 70. Vz Předřážka. Předrážka. Cf. Ott. II. 234. (anakrusis). Předrážkový. P. verš, vz Předrážka, Dk., tep, anakrotisch. Předřek, u, m., vz Přívyk. Předřený, abgerackert. Předrevoluční, vor der Revolution. P. řády Us. Pdl. Předříkač, e, m. = předříkávač. Čch. Ptrk!. 36., Tč. Předříkávati, vz Předříci. Předřikovač = předříkávač. Mor. Šd. Předřikovati = předříkávati. Předřikuj Mor. Šd. Předříti, conscindere. — co. Ž. wit. 29. 12.. ML 117. a. Předřiťový řez na kámen, cystotomia praerectalis. Předrniti, überglasen. Šm Předročuí, vorjährig Us. Tč. Předrohovkový, praecornealis. Předsada, y, f. = předvětí. Šm. Předsálí, n., Vorsaal. Rgl. Předse = pořád atd. Vítr předce trval. Pref. 543 Nechť se předse koná; Theobal- dus předse běžíše; A s tím jely předce k Klášteru sv. Klimenta ; Chtiece k božiemu hrobu předce jeti. Výb. II. 43, 45, 1132., 1136. A tak šli sú bez něho předsě. Hus II. 29 Držím se předsě erbu svého. NB. Tč. 290. — Pozn. Přece užívá se nyní chybně po způsobu německého doch na zdůraznění imperativu místo ž nebo pak. Sprich doch: mluv pak, rühre dich doch: hniž se. Bohd. Vodička. Předsedati v radě. Us. Předsedění, n., der Vorsitz. Šp. Předseděti, vz Předsedati. Předsedka, y, f., die Präsidentin, S. N. XI. 183 , předsedkyně. Dch. Předsednický. P. místo, Präsidenten- sitz, m. Dch. Předsednička, y, f., zdrobn. předsedka. Orl. II. 187 Předsedník, a, m. = předseda. N. Hlsk. IV. 38. Předsekráčeti, vorwärts gehen Bern. Předsevzatek, tku, m., Unternehmung. Šm.	Předsevzatý, vorgenommen, unternom- men. P. výprava, bitva, J. Lpř., úmysl, Otter. I 8 , práce. Us. Pdl. Předsevzetí, Vorsatz. Stálý v p-tích. Mž. 120. P. válečné. Tk., Tf. Král uzdu pustil Pražanům, aby jich p. šlo. Bart. 120. P. jest otrok paměti, mohutné v rodu, slabé v poupěti. Shakesp. Předsevzíti co kde: změnu v ústavě. J. Lpř. — si co jak. Bývá to u ženských, že si z čista jasna něco předsevezmou. Sá. Předsíň svatostánku, chrámu Šalamou- nova. Mlč. 63, 66. — P. srdce, der Vorhof, die Vorkammer. Šv. 84. — P. hrtanová, vestibulum laryngis, nosová, v. nasi, po- ševní, v. vaginae, ušní. Ktt. exc. — P. díla = úvod, die Einleitung. Šf. Strž. I. 52., II. 369. Předsíňový. P. nerv, Osv. I. 227 , hřeben, crista vestibuli, bulva, bulbus vestibuli, řez, Vestibularschnitt. Ktt. exc. Předskok v tělocv. NA. III 64. P. pří- patmo, Schafsprung, dučmo před rukama, vz Dučmo (dod.) Čsk. Předskřelí, n., praeoperculum, der Vorderdeckel der Kiemen. Nz. Předslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. — P , ě (i), f., Předslaw, ves u Klatov. Předslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I. 817. Předsloka, y. f., vz Sloka. Dk. Poet. 319 Předslona, y, f Poněvadž v Kristu před- slony a obrazy jeho smazány nebyly. Sš. II. 62 Předsloupí, n. Platz vor dem Säulen- gange. Lpř., NA. I. 18. Předsloupnictví, n., předsloupnosť, i, f, Ahnenschaft, f. Šm. Předslovce, e, n. Vz Jg. Slnosť. 59. Předsmrtní, praemortalis. Předsouvání, Vorsetzung. Ct. Vm. (Mkl. Hl.). 38.. Mtc. 1878 7. (Brt.). Předsrdcový, praecordial. Nz. lk. P. úzkosť. Předstatel, e, m. = představený. Sš. Výkl. Předstati. Pocestných keď p-li (zasko- čili). Dbš. Obyč. 83 Prevlekl sa Janošík a predstal otce na cestě a peníze mu odňal. Pokr. Pot. II. 101. Vz Předstoupiti (dod.). Představ, u, n. = představenstvo (obecné). U Solnice. Mor. Kmk. Kuk. II. 209. Představa, vz Názor (dod ). P-vy bez- vědomé, osvojující či appercipující, osvojené či appercipované, pojmoschopné, prvotné (pocit), rozrůzněné, souhlasné; mocnosť, osvojení či appercepce, jasnosť, pohyb, po- sila, utkvení představ; p. vzniká, stoupá, jest ve svém vrchole, klesá. Dk. P. 27. až 38., 83, Dk. Roz. fil. 28. Představce, e, m., Darsteller, m. Šm., Loos. Představec = sloup při silnici Mor. u Hran. Rgl. Představek = předdomí, der Vorbau. Sl. les Představení, n. = rozklad, Gegenvor- stellung, f. P. proti uložené náhradě. Bor, 67., 527.