433

Představenkyně, ě, f. = představená.
Sš. I. 146.

Představitel. Orel jest první p. bystré
mysli. Tf.

Představitelka, y, f., die Repräsentantin.
Mus. 1880. 365 , Šmb.

Představiti. — abs. Duše p-vuje (činí
představy). Mus. 1880. 192. — jak: ná-
zorně. Tf. — odkud. P-val sem si to z jeho
výpovědi. Us. Brnt.

Představivosť, i, f., Vorstellungskraft.
Vz Jg Slnosť. 31.

Představný. P. návštěva, Präsentirungs-
besuch. Dch.

Představovací činnost duševní, figury,
tlumy, krásno, schopnosť, pochody. Dk.
Aesth. 148., 278., 282, 312., 329., P. 31,
98., Jg. Slnosť. 31

Představovačnosť, i, f. = představivosť.

Představování aesthetické, dokonané,
obrazné, obrazotvorné, jasné, vědecké, Dk.
Aesth. 19, 331., 346., P. 32.; konjunktiv
nepřímého p. Křn. 295.

Předstěna. Na žaludku skládá pobřiš-
nice dvě opony či p-ny. Šv. 67.

Předstěnek, nku, m., Blende, f.; Vor-
wand, m. Rk.

Předstěra, der Plastron, v šermíř. Čsk, —
P. = opona, epiploon, omentum P. = řasa
pobřišnice přikrývající závitky střeva ten-
kého. Vz Slov. zdrav. Zatvrdlosť p-ry, epi-
ploonphraxis.

Predstienka, y, f. = záminka. Slov. Ssk.

Predstiha, y, f. = předstih. Slov. Ssk.

Předstojící věc, správně: tato, před-
ložená. Brs 2. vd. 193.

Předstojnice, e, f. = žláza předstojná
objímající mužskou trubici močovou při
jejím východu z měchýře v délce asi l¼ palce. S. N. Vz Prostata. Zánět p-ce, pro-
statitis, Nz. lk., stiačovač p-ce, compressor
prostatae. Hlíza p-ce, Prostataabscess, sli-
tina či srostění p-ce, -concretion, úbytě p-ce,
-atrophie, výtok p-ce, Prostatorrhoë, zánět
p-ce, Prostatitis (hnisavý, suppurativa, náhlý,
acuta, počasný, chronica, tuberkulosní, tu-
berculosa), zbytnění p-ce, prostatahyper-
trophie, naduření p-ce, Prostatenschwellung,
poranění p-ce, -Verletzung. Ktt. exc.

Předstojnicoměchýřový. P. kaménky,
calculi prostaticovesicales.

Předstojnicopobřišní, prostatoperi to-
nealis.

Předstojnicový, prostaticus. P. hnisotok.
Kyčlopředstojnicový, ischioprostaticus. P.
kaménky, calculi prostatici.

Předstojný, voreinanderstehend. P. ty-
činky (před plátky postavené). Rst. 474.

Předstopa, y,í., vz Předstopí . Dk. Poet.
248.

Předstoupiti. Ž. wit. 38. 2. P. k ně-
komu. Sá. P. koho = loupežně napadnouti,
zaskočiti. Vz Předstati.

Předstrážný. P. zálohy, réserves ď
avant postes. NA. III. 81.

Předstřeší, n., das Vordach. Šml.

Předstřílna, y, f., die Vorscharte. Čsk.

Předstříti, vz Předestříti.

Předstrk, u, m., Vorvurf, m. P-ky komu
dělati. U Uher. Hrad. Tč.

Předstrojný. Duchem předvidným a
všech věcí p-ným. Sš. I. 27.

Předstupeň, pně, m., die Vorstufe. Dk.

Předsudek, předsudeček. P. náboženský.
P dku toho neubránili se ani lidé vzdělaní.
Mus. 1880. 485., 481. Vlastní věci posuzu-
jeme s p-dkem, ne s rozumen. Hkš.
Předsuvka. Nz. Cf. Šf. Strž. II 42.,
Šf. III. 464., Předsouvání, Jg. Slnosť. 24.

Předsuvný, VoRsetz-. P. j., S. N. I. 1.,
a, i. Lpř.

Předsvadbí, n., vulgo předsvajbí = večer
n. den před svatbou, kdy vyhrává se že-
nichovi a nevěstě. U Kroměř. Wrch.

Předsvětský, vorweltlich. Šm.

Předsvit, u, m., das Vorleuchten. P. ráje,
nebeského míru. Čch. Jako ten p., pred
zorou co svieti. HVaj.

Předšen, vz Předejíti. List. fil. X. 445.

Předší. Cf. Krok (nový) III.. 229.

Předtápěcí. Parní kotel s roštem p-cím.
Zpr. arch. XI. 10.

Předtatranský. Šf. Strž. I. 407. a j.

Předtisk, u, m., Vordruck, m. P. vzorků
na látky, na plátno k vyšívání. Us. Pdl.

Předtiskárna, y, f., die Vordruckerei.
Us. Dch., Pdl.

Předtisknouti, Vordrucken. P. vzorky
k vyšívání. Us. Pdl.

Předtvorek, rku, m., praefixum, die Vor-
setzsilbe Nz.

Predtymäšne = před tím. Slov. A tí
starší ako p. i teraz nabrali si velé šako-
výho Slov. Dbš. SI. pov. VII. 34

Preduch = průduch. Slov. Bern

Předuchvátiti, vorwegnehmen, -ent-
reissen. — co komu Ten mu vládu p-til.
Šf. Strž. II 306.

Předujčina, y, f. Brick.

Předujec, jce, m. Brick.

Předukázání, n., Vorbedeutung. Smutné
p. budoucích losů Slovanstva. Šf. Strž. II.
207.

Předůležitý, sehr wichtig. P. věc, Lpř.,
úřad. Us. Pdl.

Předupomenouti, vorerinnern. Zbr.

Preduranie, n. Pri takom p. (zovieme
to pobohy) pozvú sa páni horári z remesla,
akby sa vraj podarilo daktorému (medve-
ďovi) posvietiť. Slov. N. Hlsk XVIII. 257.
Cf. Preduriť.

Předurčený; -en, a, o, vorbestimmt. Us.

Předurčiti. — kdy k čemu. Že před
ustanovením světa byli p-čeni k svatému
životu. Sš. Sk. 130

Preduriť = pohoniti, prohnati. Slov.
Nuž jich (medvědů) p-ríme z grúňa na grúň.
N. Hlsk. XV11I. 257. Vz Preduranie (dod ).

Předuséci, praecidere, vorwegabschnei-
den. V. V. 151.

Předusečeně, praecise. V. V. 151.

Předusečení, n., praecisio. V.V. 36.

Předusečně = předusečeně. V.V. 151

Předuševňování, n., vz Předušení, Vch.
Ar. II. 29.

Předutíti, praecidere, vorwegabhauen.
V.V. 65.

Předávati. Víchor predúva. Slov. Sldk.

Předuznaný; -án, a, o, praescitus. Lidé
zlí p-ní k věčnému zahynutí. Hus.