Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |
|
|||
434
|
|||
|
|||
Předváží, n. = kraj před Váhem.
Před včérajšky = přede včírem. Mor.
Brt. D. Předvěd. P-dy kněze Prokopa. Pal.
Předvěda, y, f., Prognostik, f. Rk.
Předvěděnec, nce, m. Až položím ne-
přátely tvé t. j. zákonníky, židy i všechny p-acě k zatracení zachované. Hus. II. 374. Předvedění, n., das Vorherwissen. Mus.
1880. 293. Předvědený k čemu: k zatracení. Hus
I. 341., II. 381.
Předvěděti koho k čemu. Namietá
člověku řka, že Bóh ho předvěděl k za- tracení a což Bóh jest p-děl, aby se stalo, to musí sě státi. Hus III. 114. Předvědomý = předvědoucný. Dk. Rozb.
fil. 82. Předvelikonoční, vorösterlich. P. týden.
Koll. IV. 60. Předverš, e, m., předverší, n. Dk. Poet.
312., 313, 440. Předvěsť, auspicia Ott. II. 1058.
Předvésti. — co komu jak. Bohy oku
smyslnému v řezbách. Lpř. Dj. I. 68. Předvěstitel, e, m., Vorherverkünder,
Prophet, m. Loos. Předvěstiti o čem. Ano usmrtili ty,
co předvěstovali o příchodu spravedlivce. Sš. Sk. 87. Předvěstkyně, ě, f., die Seherin, Weis-
sagerin. Sš. Sk. 73. Předvídaný. P. střela méně škodí. Bž.
exc. Předvídatelný, vorhersehbar. Kzl. 60.,
172. Předvídati, vz Předvěděti.
Předvidný, vz Předstrojný.
Předvih, das Uiberheben, der Uiber-
schub. P. předem, Felgeüberschub. Čsk. Předvltavský, vor der Moldau. P. čtvrti
města Prahy. Stat. 1871. 28. Předvoře, Předvoř, Předwoř, ves u Ji-
hlavy. Předvorný. Hr. ruk. P. 237.
Předvratí, n., der Platz vor dem Hof-
thore. Lpř. Předzámek Žďár, Schloss-Saar, ves
u Žďáru. Předzjednaný; -án, a, o, früher ange-
schafft, prästabilirt, erworben, geschaffen, hergestellt. Dk., Vch. P. forma poznávací. Mus. 1888. 197. Soustava harmonie p-né. Dk. Mon. Předzjednati. Čistý názor a priori v my-
sli jest předzjednán. Dk. Čidlo zraku jest p-dnáno pro svit. Dk. Děj. fil. 13. Předzjev, u, m., die Vorerscheinung.
Dk. Předznamenaný (theol.), figürlich, ty-
pisch. Šm. Předznamení věcí budoucích. Šf. Strž.
II. 370.
Předznámka, y, f. = předznam. Šm.
Předzpěvce. Koll. St. 465., III. 188.
Předzpěvovač, e, m. = předzpěvač. Rk.
Předzvědění. Ne z případností, ale z p.
za svědky vyvoleni sú. Hus III. 305. Předzvěděný k čemu. Buď on p-děn
k spasení nebo k zatracení. Výb. II. 984. |
Předzvědoucnosť, i, f., Vorwissenheit,
Vorwissenschaft, f. Šm. Předzvěst bouře, Us. Pdl., těžkých časů.
Ddk. III. 201. Předzvěstný, vorherverkündend. P. be-
ránek, Mž. 104., příznaky (předběžné, pro- dromi). Nz. lk. Předzvěstovatel, e, m., der Vorherver-
kündiger. Lpř. Předzvestovatelka, y, f., die Vorher-
verkündigerin. Lpř. Předzvídajícnosť, předzvídánlivosť, i, f.,
Prognostik, f Šm. Předžaludek, dku, m. = rozšířenina či-
nící u bělivek přechod k vlastnímu žaludku, Vormagen, m. Ves. IV. 219. Prefát, a, m , os. jm. — P. Jindř. Let.
465. — P. Oldřich z Vlkanova, 1523.-1565. Vz Tf. H. 1. 74., 75., Výb. II. 1490. nn. (tam i výbor z jeho spisův), Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 137., Šb. D. ř. 279. (2. vyd.), Pyp. K. II. 379., Bačk. Písm. 214., Rk. Sl. Preferanc, e, m. = hra v karty. Us. Pdl.
Preferovati = přednost dávati, z lat. —
koho komu. Ej raz sa ukazuje, že miluje, že mne jiným mnohým preferuje. Koll. Zp. II. 214. Přefláknouti náměstí = rychle přejeti
(žertov.). U Bydž. Kšť. Přefrčeti. Cf. Frčeti = letěti. Když pre-
frčí goľa, valí sa jazdec z koňa. Slov. Phľd. VI. 246. Prefujati = promrhati. P. jmění. U Místka.
Škd. Prefúkať = profoukati. Slov. ZObz. XXIV.
103. Pregíř, polož před : Pregovati.
Preglgat, preglgávaž, preglgnuť, gierig
verschlucken, herunterschlucken, hltavě po Iknouti. Slov. Ntr. VI. 347., Rl. Pr. II. 218., Ev. Šk. I. 166. Hovoril Matej, keď za skle- ničku pálenky preglgol. Sokl. I. 325. Preglgnutí, n. = po-, přehltnutí. Slov.
Šd. Preglgnutý = pohlcený. Slov. Ev. šk.
II. 234. Přegliedati glasy číslem. Vz Přěhléd-
nouti co čím. Přehádání, n. P-ním koho přemoci. Pass.
XIV. Ptehádati koho. Pass. mus 350. Ktož
tu dievku p-dá (přemluví). KM. v. 93 Prehajdákať = promrhati, prohajdákat.
Slov. Rr. Sb. Všetko p-kal. Phl'd. VI. 123. Taký tovaryš, ktorý v modrý pondelok to p-daka, co si cez týžden svojimi mozoľami nadobudol. N. Hlsk. III. 385. Přehájek, jka, m, sam. u Vltavotýna.
Přeháněný. P. látka, das Destillat. Posp.
Přehánivosť, i, f, die Uibertreibungs-
sucht. Dch. Pžeháňka. V 7. ř. za poslíčky přidej:
příšlehy. Prehárčanie. n. = škádlení. Slov. Nár.
Nov. IV. č 12. Prehárčať = drážditi, škádliti, reizen,
necken. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 35. Preharovať = prohýřiti. — co kdy.
Ja som tieto peniaze za dva dni p-val. Slov. Orl. III. 138. Vz Přehárati, 2. |
||
|
|||
Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |