434

Předváží, n. = kraj před Váhem.

Před včérajšky = přede včírem. Mor.
Brt. D.

Předvěd. P-dy kněze Prokopa. Pal.

Předvěda, y, f., Prognostik, f. Rk.

Předvěděnec, nce, m. Až položím ne-
přátely tvé t. j. zákonníky, židy i všechny
p-acě k zatracení zachované. Hus. II. 374.

Předvedění, n., das Vorherwissen. Mus.
1880. 293.

Předvědený k čemu: k zatracení. Hus

I. 341., II. 381.

Předvěděti koho k čemu. Namietá
člověku řka, že Bóh ho předvěděl k za-
tracení a což Bóh jest p-děl, aby se stalo,
to musí sě státi. Hus III. 114.

Předvědomý = předvědoucný. Dk. Rozb.
fil. 82.

Předvelikonoční, vorösterlich. P. týden.
Koll. IV. 60.

Předverš, e, m., předverší, n. Dk. Poet.
312., 313, 440.

Předvěsť, auspicia Ott. II. 1058.

Předvésti. — co komu jak. Bohy oku
smyslnému v řezbách. Lpř. Dj. I. 68.

Předvěstitel, e, m., Vorherverkünder,
Prophet, m. Loos.

Předvěstiti o čem. Ano usmrtili ty,
co předvěstovali o příchodu spravedlivce.
Sš. Sk. 87.

Předvěstkyně, ě, f., die Seherin, Weis-
sagerin. Sš. Sk. 73.

Předvídaný. P. střela méně škodí. Bž.
exc.

Předvídatelný, vorhersehbar. Kzl. 60.,
172.

Předvídati, vz Předvěděti.

Předvidný, vz Předstrojný.

Předvih, das Uiberheben, der Uiber-
schub. P. předem, Felgeüberschub. Čsk.

Předvltavský, vor der Moldau. P. čtvrti
města Prahy. Stat. 1871. 28.

Předvoře, Předvoř, Předwoř, ves u Ji-
hlavy.

Předvorný. Hr. ruk. P. 237.

Předvratí, n., der Platz vor dem Hof-
thore. Lpř.

Předzámek Žďár, Schloss-Saar, ves
u Žďáru.

Předzjednaný; -án, a, o, früher ange-
schafft, prästabilirt, erworben, geschaffen,
hergestellt. Dk., Vch. P. forma poznávací.
Mus. 1888. 197. Soustava harmonie p-né.
Dk. Mon.

Předzjednati. Čistý názor a priori v my-
sli jest předzjednán. Dk. Čidlo zraku jest
p-dnáno pro svit. Dk. Děj. fil. 13.

Předzjev, u, m., die Vorerscheinung.
Dk.

Předznamenaný (theol.), figürlich, ty-
pisch. Šm.

Předznamení věcí budoucích. Šf. Strž.

II. 370.

Předznámka, y, f. = předznam. Šm.

Předzpěvce. Koll. St. 465., III. 188.

Předzpěvovač, e, m. = předzpěvač. Rk.

Předzvědění. Ne z případností, ale z p.
za svědky vyvoleni sú. Hus III. 305.

Předzvěděný k čemu. Buď on p-děn
k spasení nebo k zatracení. Výb. II. 984.

Předzvědoucnosť, i, f., Vorwissenheit,
Vorwissenschaft, f. Šm.

Předzvěst bouře, Us. Pdl., těžkých časů.
Ddk. III. 201.

Předzvěstný, vorherverkündend. P. be-
ránek, Mž. 104., příznaky (předběžné, pro-
dromi). Nz. lk.

Předzvěstovatel, e, m., der Vorherver-
kündiger. Lpř.

Předzvestovatelka, y, f., die Vorher-
verkündigerin. Lpř.

Předzvídajícnosť, předzvídánlivosť, i, f.,
Prognostik, f Šm.

Předžaludek, dku, m. = rozšířenina či-
nící u bělivek přechod k vlastnímu žaludku,
Vormagen, m. Ves. IV. 219.

Prefát, a, m , os. jm. — P. Jindř. Let.
465. — P. Oldřich z Vlkanova, 1523.-1565.
Vz Tf. H. 1. 74., 75., Výb. II. 1490. nn.
(tam i výbor z jeho spisův), Jg. H. 1. 614.,
Jir. Ruk. II. 137., Šb. D. ř. 279. (2. vyd.),
Pyp. K. II. 379., Bačk. Písm. 214., Rk. Sl.

Preferanc, e, m. = hra v karty. Us. Pdl.

Preferovati = přednost dávati, z lat. —
koho komu. Ej raz sa ukazuje, že miluje,
že mne jiným mnohým preferuje. Koll. Zp.
II. 214.

Přefláknouti náměstí = rychle přejeti
(žertov.). U Bydž. Kšť.

Přefrčeti. Cf. Frčeti = letěti. Když pre-
frčí goľa, valí sa jazdec z koňa. Slov. Phľd.
VI. 246.

Prefujati = promrhati. P. jmění. U Místka.
Škd.

Prefúkať = profoukati. Slov. ZObz. XXIV.
103.

Pregíř, polož před : Pregovati.

Preglgat, preglgávaž, preglgnuť, gierig
verschlucken, herunterschlucken, hltavě po
Iknouti. Slov. Ntr. VI. 347., Rl. Pr. II. 218.,
Ev. Šk. I. 166. Hovoril Matej, keď za skle-
ničku pálenky preglgol. Sokl. I. 325.

Preglgnutí, n. = po-, přehltnutí. Slov.
Šd.

Preglgnutý = pohlcený. Slov. Ev. šk.
II. 234.

Přegliedati glasy číslem. Vz Přěhléd-
nouti co čím.

Přehádání, n. P-ním koho přemoci. Pass.
XIV.

Ptehádati koho. Pass. mus 350. Ktož
tu dievku p-dá (přemluví). KM. v. 93

Prehajdákať = promrhati, prohajdákat.
Slov. Rr. Sb. Všetko p-kal. Phl'd. VI. 123.
Taký tovaryš, ktorý v modrý pondelok to
p-daka, co si cez týžden svojimi mozoľami
nadobudol. N. Hlsk. III. 385.

Přehájek, jka, m, sam. u Vltavotýna.

Přeháněný. P. látka, das Destillat. Posp.

Přehánivosť, i, f, die Uibertreibungs-
sucht. Dch.

Pžeháňka. V 7. ř. za poslíčky přidej:
příšlehy.

Prehárčanie. n. = škádlení. Slov. Nár.
Nov. IV. č 12.

Prehárčať = drážditi, škádliti, reizen,
necken. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 35.

Preharovať = prohýřiti. — co kdy.
Ja som tieto peniaze za dva dni p-val. Slov.
Orl. III. 138. Vz Přehárati, 2.



	434

	Předváží, n. = kraj před Váhem. Před včérajšky = přede včírem. Mor. Brt. D. Předvěd. P-dy kněze Prokopa. Pal. Předvěda, y, f., Prognostik, f. Rk. Předvěděnec, nce, m. Až položím ne- přátely tvé t. j. zákonníky, židy i všechny p-acě k zatracení zachované. Hus. II. 374. Předvedění, n., das Vorherwissen. Mus. 1880. 293. Předvědený k čemu: k zatracení. Hus I. 341., II. 381. Předvěděti koho k čemu. Namietá člověku řka, že Bóh ho předvěděl k za- tracení a což Bóh jest p-děl, aby se stalo, to musí sě státi. Hus III. 114. Předvědomý = předvědoucný. Dk. Rozb. fil. 82. Předvelikonoční, vorösterlich. P. týden. Koll. IV. 60. Předverš, e, m., předverší, n. Dk. Poet. 312., 313, 440. Předvěsť, auspicia Ott. II. 1058. Předvésti. — co komu jak. Bohy oku smyslnému v řezbách. Lpř. Dj. I. 68. Předvěstitel, e, m., Vorherverkünder, Prophet, m. Loos. Předvěstiti o čem. Ano usmrtili ty, co předvěstovali o příchodu spravedlivce. Sš. Sk. 87. Předvěstkyně, ě, f., die Seherin, Weis- sagerin. Sš. Sk. 73. Předvídaný. P. střela méně škodí. Bž. exc. Předvídatelný, vorhersehbar. Kzl. 60., 172. Předvídati, vz Předvěděti. Předvidný, vz Předstrojný. Předvih, das Uiberheben, der Uiber- schub. P. předem, Felgeüberschub. Čsk. Předvltavský, vor der Moldau. P. čtvrti města Prahy. Stat. 1871. 28. Předvoře, Předvoř, Předwoř, ves u Ji- hlavy. Předvorný. Hr. ruk. P. 237. Předvratí, n., der Platz vor dem Hof- thore. Lpř. Předzámek Žďár, Schloss-Saar, ves u Žďáru. Předzjednaný; -án, a, o, früher ange- schafft, prästabilirt, erworben, geschaffen, hergestellt. Dk., Vch. P. forma poznávací. Mus. 1888. 197. Soustava harmonie p-né. Dk. Mon. Předzjednati. Čistý názor a priori v my- sli jest předzjednán. Dk. Čidlo zraku jest p-dnáno pro svit. Dk. Děj. fil. 13. Předzjev, u, m., die Vorerscheinung. Dk. Předznamenaný (theol.), figürlich, ty- pisch. Šm. Předznamení věcí budoucích. Šf. Strž. II. 370. Předznámka, y, f. = předznam. Šm. Předzpěvce. Koll. St. 465., III. 188. Předzpěvovač, e, m. = předzpěvač. Rk. Předzvědění. Ne z případností, ale z p. za svědky vyvoleni sú. Hus III. 305. Předzvěděný k čemu. Buď on p-děn k spasení nebo k zatracení. Výb. II. 984.	Předzvědoucnosť, i, f., Vorwissenheit, Vorwissenschaft, f. Šm. Předzvěst bouře, Us. Pdl., těžkých časů. Ddk. III. 201. Předzvěstný, vorherverkündend. P. be- ránek, Mž. 104., příznaky (předběžné, pro- dromi). Nz. lk. Předzvěstovatel, e, m., der Vorherver- kündiger. Lpř. Předzvestovatelka, y, f., die Vorher- verkündigerin. Lpř. Předzvídajícnosť, předzvídánlivosť, i, f., Prognostik, f Šm. Předžaludek, dku, m. = rozšířenina či- nící u bělivek přechod k vlastnímu žaludku, Vormagen, m. Ves. IV. 219. Prefát, a, m , os. jm. — P. Jindř. Let. 465. — P. Oldřich z Vlkanova, 1523.-1565. Vz Tf. H. 1. 74., 75., Výb. II. 1490. nn. (tam i výbor z jeho spisův), Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 137., Šb. D. ř. 279. (2. vyd.), Pyp. K. II. 379., Bačk. Písm. 214., Rk. Sl. Preferanc, e, m. = hra v karty. Us. Pdl. Preferovati = přednost dávati, z lat. — koho komu. Ej raz sa ukazuje, že miluje, že mne jiným mnohým preferuje. Koll. Zp. II. 214. Přefláknouti náměstí = rychle přejeti (žertov.). U Bydž. Kšť. Přefrčeti. Cf. Frčeti = letěti. Když pre- frčí goľa, valí sa jazdec z koňa. Slov. Phľd. VI. 246. Prefujati = promrhati. P. jmění. U Místka. Škd. Prefúkať = profoukati. Slov. ZObz. XXIV. 103. Pregíř, polož před : Pregovati. Preglgat, preglgávaž, preglgnuť, gierig verschlucken, herunterschlucken, hltavě po Iknouti. Slov. Ntr. VI. 347., Rl. Pr. II. 218., Ev. Šk. I. 166. Hovoril Matej, keď za skle- ničku pálenky preglgol. Sokl. I. 325. Preglgnutí, n. = po-, přehltnutí. Slov. Šd. Preglgnutý = pohlcený. Slov. Ev. šk. II. 234. Přegliedati glasy číslem. Vz Přěhléd- nouti co čím. Přehádání, n. P-ním koho přemoci. Pass. XIV. Ptehádati koho. Pass. mus 350. Ktož tu dievku p-dá (přemluví). KM. v. 93 Prehajdákať = promrhati, prohajdákat. Slov. Rr. Sb. Všetko p-kal. Phl'd. VI. 123. Taký tovaryš, ktorý v modrý pondelok to p-daka, co si cez týžden svojimi mozoľami nadobudol. N. Hlsk. III. 385. Přehájek, jka, m, sam. u Vltavotýna. Přeháněný. P. látka, das Destillat. Posp. Přehánivosť, i, f, die Uibertreibungs- sucht. Dch. Pžeháňka. V 7. ř. za poslíčky přidej: příšlehy. Prehárčanie. n. = škádlení. Slov. Nár. Nov. IV. č 12. Prehárčať = drážditi, škádliti, reizen, necken. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 35. Preharovať = prohýřiti. — co kdy. Ja som tieto peniaze za dva dni p-val. Slov. Orl. III. 138. Vz Přehárati, 2.