435

Přehazování podvojné, na líc, na rub.
Škol. žen. prací.

Přehlásený tvar. Ht. Vz Přehlásiti.

Přehláska. Přehlasování smysloplodné,
silojevné, ústrojné (dynamické, genetické),
kterým se, význam slova více nebo méně
mění, vz Šf. III. 460.. zvukoplodné, tvaro-
datné (fonetické, plastické), jimž se význam
slova nemění, nýbrž pouze zvuk jiný výraz
dostává. Šf. III. 361. Cf. Kvř. Ml. 15.—16.,
Gb. Ml. I. 6., 7., Vm. v Km. 1889. 43., Pal.
Rdh. III. 246., Slučování, Rozkládání, Smě-
šování či Stahování, Úžení; p. na Lašsku
vz v Brt. D. 98. nn.

Přehlazený; -en, a, o, überpolitirt. Us.
Pdl.

Přehled číselný, Zahlenliste, Nz , histo-
rický literatury; v souvislý p. něco shr-
nouti, KB. III., IV., statistický, účtů. Us.
Pdl. P. dáti, podati. Dch.

Přehleda, y, m., wer alles über-, nach-
sieht, übersieht. Kom. Lab. 96.

Přehlédati, vz Přehlédnouti.

Přehledista, y, m. (příp. řecká) = kdo
píše přehledy do novin Rgl.

Přehlediště, ě, n., der Uiberblicksposten.
Dch.

Přehledky, pl. = ženská prsa. Cf. Před-
sevzetí (konec). Ta má pěkné p. U Něm.
Brodu. Uč.

Přehledně, übersichtlich. P. něco sesta-
viti. Mus.

Přehlednosť, i, f. = snadný přehled,
leichte Uibersicht. Nz. P. celku, Dk., Mus.,
knihy, musea, Osv., obrazu. Dk. Míti něco
v stálé p-sti, in Evidenz halten. Dch.

Přehlédnouti Str. 946. v 30. ř. shora
oprav jalová v: jalová. — komu. Často
člověk nechce svému přezřieti, i musí ji-
nému viece potom přehlédati. Št. Kn. š. 43.

— proč. By nepřehlédal zlého pro přiezeň
Št. Kn. š. 168 — jak (kde). Přehlédl po
pořádku hosti. Kká. Td. Ješto vší obci
k škodě v městech bratrstva přehlédají na
koláči (gegen Bestechung). Št. Kn. š. 160.

— co kdy. Když statek po jeho smrti
přehledovali. Let. 514.

Přehledný. P. denník, Šp., rozbor, Sl.
les., celek, KB. IV., spořádání látky, Ndr.,
generalní mappa, Stč., soustava, Mus., sou-
bor, Hlv., obrazec, sestavení dat. Pdl.

Přehlédnutý; -ut, a, o = opravený,
durchgesehen. P. vydání knihy. Us. Pdl.

Přehledovati, vz Přehlédnouti.

Prehliadka, y, f. = přehlídku. Slov.

Přehlid, gt. přehledu, m. = přehled. Laš.
Tč.

Přehlídač, e, m. = přehlédač, přehlídce.
Tč.

Přehlídka, y, f. = uřknutí. Na Dačicku.
Mtc. 1891. 97.

Přehlídnouti, vz Přehlédnouti.

Přehlížeč, e, m. = přehlídce. P. účetní
(revisor). Šp.

Přehlížitel, e, m., vz Přehlídce. P. účtů,
pokladny, Dch., župní, okresní, odborový,
Inspector. Čerm.

Přehlížitelský, Inspectors-, P. zpráva.
Kal. čes. has. 1884.

Přehltnouti. Vz Zavázaný (konec).

Přehluboce, sehr tief. P. kleslý. Hdk.

Přehluboko = přehluboce. Z ňader po-
vzdychnouti si p. Hdk. Za vol. 12.

Přehnálek, lka, m., os. jm. Šd

Přehnaný. P. zpráva. Mus. — P. = de-
stillirt. P. rtuť. ZČ.

Přehnati hodiny (= postrčiti). U Rychn.
Ntk. P. koho = vybiti mu. Slov. Šd. —
co kudy. P. chloroform přes žhoucí měď.
Rm. 1. 87. Prehnal majetok pres hrdlo (pro-
pil). Slov. Rr. Sb.

Prehnitový. P. kyselina. Rm. II. 196.

Přehnouti co. Slon, jenž nemož p. ko-
lenú. Št. Kn. š 142.

Přehoditi. Plášť přes ramena, provaz
přes kladku p. Us. Pdl. — se. Prší, ten
čas se zas p-dí (změní). Slez. Šd.

Přehojný. P. dary, kořisť. Šmb.— čeho.
Ten dar božských mílostí p-ný. Hus 111.
264.

Přehoněný. Néni p. pracú = neupraco-
val se. Val. Brt. D. 255.

Prehoniště, ě, n., míst. jm. v Malém
Hontu. Let. Mt. S. VI. 2. 12.

Přehor, a, m., vz Břehoryje.

Přehořce, sehr bitter. P. plakati. Osv.

Přehořeti. Tlusté dřevo s přece přehoří
(i velký statek se rozhází). Us.Kšť.

Přehoudati, vz Přehlídati. Šm.

Přehoupnouti, überschwenken, über-
schwingen. P. buben. Csk. Sluníčko přes
hory se přehouplo. Osv. I. 185. Rukama
přes zeď se p. Us.

Přehoušlí, n., vz Přehršť. Us. Ks., Fč.

Přehov, a, m., míst. jm. Přibislav z P-va.
Arch. III. 491.

Prehováranie, n. = přemlouvání. Slov.
Ale všetko p. neosožilo nič. Dbš. Sl. pov.
1. 1. Vz Prehovoriť.

Přehověti komu. Výb. I. 630, Sv. ruk.
222., 232.

Prehovoriť také = přemluviti. Slov.
Němc. VII. 32.

Přehozený; -en, a, o. überworfen. Plášť
přes ramena p-ný. Us. Pdl. Vz Přehoditi.
Žíla (rudy, uhlí) do krokvice (vodorovně),
do závaží (kolmo) p-ná. NA. IV. 128.

Přehra = prohra. Laš. Tč. Cf. Pře-
(= pro-).

Přehrabati co kde. P-bávají na cestě
každou hromádku lejna. Koll. IV. 277.

Přehrabky, pl., m. = přehrabané pole.
Laš. Tč.

Přehrada nosová. Hk. P-ka průhledná
v mozku, durchsichtige Scheidewand, sep-
tum pellucidum. Šv. 39.

Přehradečník, die Porcelie. Vz Rstp.
42.

Přehraditka, y, f., phragmidium, der
Facherbrand, houba. Vz Rstp. 1993.

Přehraditý. Asn. 2.

Přehrádkosečný, scheidewandspaltend.
v bot. Nz.

Přehrádkotažný, scheidewandspaltig.
Cf. Kržosečny. Sl. les.

Přehradný. P. pruty do lepenice, die
Fachgerten. Nz.

Přehřání, n., die Uiberhitzung. P. páry.
Zpr. arch. IX. 34.



	435

	Přehazování podvojné, na líc, na rub. Škol. žen. prací. Přehlásený tvar. Ht. Vz Přehlásiti. Přehláska. Přehlasování smysloplodné, silojevné, ústrojné (dynamické, genetické), kterým se, význam slova více nebo méně mění, vz Šf. III. 460.. zvukoplodné, tvaro- datné (fonetické, plastické), jimž se význam slova nemění, nýbrž pouze zvuk jiný výraz dostává. Šf. III. 361. Cf. Kvř. Ml. 15.—16., Gb. Ml. I. 6., 7., Vm. v Km. 1889. 43., Pal. Rdh. III. 246., Slučování, Rozkládání, Smě- šování či Stahování, Úžení; p. na Lašsku vz v Brt. D. 98. nn. Přehlazený; -en, a, o, überpolitirt. Us. Pdl. Přehled číselný, Zahlenliste, Nz , histo- rický literatury; v souvislý p. něco shr- nouti, KB. III., IV., statistický, účtů. Us. Pdl. P. dáti, podati. Dch. Přehleda, y, m., wer alles über-, nach- sieht, übersieht. Kom. Lab. 96. Přehlédati, vz Přehlédnouti. Přehledista, y, m. (příp. řecká) = kdo píše přehledy do novin Rgl. Přehlediště, ě, n., der Uiberblicksposten. Dch. Přehledky, pl. = ženská prsa. Cf. Před- sevzetí (konec). Ta má pěkné p. U Něm. Brodu. Uč. Přehledně, übersichtlich. P. něco sesta- viti. Mus. Přehlednosť, i, f. = snadný přehled, leichte Uibersicht. Nz. P. celku, Dk., Mus., knihy, musea, Osv., obrazu. Dk. Míti něco v stálé p-sti, in Evidenz halten. Dch. Přehlédnouti Str. 946. v 30. ř. shora oprav jalová v: jalová. — komu. Často člověk nechce svému přezřieti, i musí ji- nému viece potom přehlédati. Št. Kn. š. 43. — proč. By nepřehlédal zlého pro přiezeň Št. Kn. š. 168 — jak (kde). Přehlédl po pořádku hosti. Kká. Td. Ješto vší obci k škodě v městech bratrstva přehlédají na koláči (gegen Bestechung). Št. Kn. š. 160. — co kdy. Když statek po jeho smrti přehledovali. Let. 514. Přehledný. P. denník, Šp., rozbor, Sl. les., celek, KB. IV., spořádání látky, Ndr., generalní mappa, Stč., soustava, Mus., sou- bor, Hlv., obrazec, sestavení dat. Pdl. Přehlédnutý; -ut, a, o = opravený, durchgesehen. P. vydání knihy. Us. Pdl. Přehledovati, vz Přehlédnouti. Prehliadka, y, f. = přehlídku. Slov. Přehlid, gt. přehledu, m. = přehled. Laš. Tč. Přehlídač, e, m. = přehlédač, přehlídce. Tč. Přehlídka, y, f. = uřknutí. Na Dačicku. Mtc. 1891. 97. Přehlídnouti, vz Přehlédnouti. Přehlížeč, e, m. = přehlídce. P. účetní (revisor). Šp. Přehlížitel, e, m., vz Přehlídce. P. účtů, pokladny, Dch., župní, okresní, odborový, Inspector. Čerm. Přehlížitelský, Inspectors-, P. zpráva. Kal. čes. has. 1884.	Přehltnouti. Vz Zavázaný (konec). Přehluboce, sehr tief. P. kleslý. Hdk. Přehluboko = přehluboce. Z ňader po- vzdychnouti si p. Hdk. Za vol. 12. Přehnálek, lka, m., os. jm. Šd Přehnaný. P. zpráva. Mus. — P. = de- stillirt. P. rtuť. ZČ. Přehnati hodiny (= postrčiti). U Rychn. Ntk. P. koho = vybiti mu. Slov. Šd. — co kudy. P. chloroform přes žhoucí měď. Rm. 1. 87. Prehnal majetok pres hrdlo (pro- pil). Slov. Rr. Sb. Prehnitový. P. kyselina. Rm. II. 196. Přehnouti co. Slon, jenž nemož p. ko- lenú. Št. Kn. š 142. Přehoditi. Plášť přes ramena, provaz přes kladku p. Us. Pdl. — se. Prší, ten čas se zas p-dí (změní). Slez. Šd. Přehojný. P. dary, kořisť. Šmb.— čeho. Ten dar božských mílostí p-ný. Hus 111. 264. Přehoněný. Néni p. pracú = neupraco- val se. Val. Brt. D. 255. Prehoniště, ě, n., míst. jm. v Malém Hontu. Let. Mt. S. VI. 2. 12. Přehor, a, m., vz Břehoryje. Přehořce, sehr bitter. P. plakati. Osv. Přehořeti. Tlusté dřevo s přece přehoří (i velký statek se rozhází). Us.Kšť. Přehoudati, vz Přehlídati. Šm. Přehoupnouti, überschwenken, über- schwingen. P. buben. Csk. Sluníčko přes hory se přehouplo. Osv. I. 185. Rukama přes zeď se p. Us. Přehoušlí, n., vz Přehršť. Us. Ks., Fč. Přehov, a, m., míst. jm. Přibislav z P-va. Arch. III. 491. Prehováranie, n. = přemlouvání. Slov. Ale všetko p. neosožilo nič. Dbš. Sl. pov. 1. 1. Vz Prehovoriť. Přehověti komu. Výb. I. 630, Sv. ruk. 222., 232. Prehovoriť také = přemluviti. Slov. Němc. VII. 32. Přehozený; -en, a, o. überworfen. Plášť přes ramena p-ný. Us. Pdl. Vz Přehoditi. Žíla (rudy, uhlí) do krokvice (vodorovně), do závaží (kolmo) p-ná. NA. IV. 128. Přehra = prohra. Laš. Tč. Cf. Pře- (= pro-). Přehrabati co kde. P-bávají na cestě každou hromádku lejna. Koll. IV. 277. Přehrabky, pl., m. = přehrabané pole. Laš. Tč. Přehrada nosová. Hk. P-ka průhledná v mozku, durchsichtige Scheidewand, sep- tum pellucidum. Šv. 39. Přehradečník, die Porcelie. Vz Rstp. 42. Přehraditka, y, f., phragmidium, der Facherbrand, houba. Vz Rstp. 1993. Přehraditý. Asn. 2. Přehrádkosečný, scheidewandspaltend. v bot. Nz. Přehrádkotažný, scheidewandspaltig. Cf. Kržosečny. Sl. les. Přehradný. P. pruty do lepenice, die Fachgerten. Nz. Přehřání, n., die Uiberhitzung. P. páry. Zpr. arch. IX. 34.