436

Přehřáti, vz Přehříti.

Přehřátý, přehřitý, zu viel gewärmt. P.
voda, Stč. Zem. 509 , pára, Šmr. 6., slad.
KP. V. 266.

Přehrazda, vz Přehrada.

Přehrazený, přehražený, getheilt, ver-
schallt. Vůz na dva díly p-ný. NA. IV.
154.

Prehrešenie, n. = prohřešení. Slov. Dbš.
Úv. 83.

Prehrmeť = přehřměti, zu donnern auf-
hören. Slov. No, prehrmelo aj to (hádka
přestala). Slov. Dbš. SI. pov. III. 15.

Přehrnouti. Jenž (výrok Páně) se mu
(Pavlovi) na počátku kmitem nějakým před
zrakoma přehrnoval. Sš. Sk. 254.

Přehrnutí, n., die Umstülpung. Mour.

Přehrozný. P. muka. Št. Kn. š. 39.

Přehudlařiti, anders verpfuschen. Jména
p. Kos.

Přehulákati koho, überschreien. Us.

Prehúlať = prohúlať, promarniti. Slov.
Obky. I. 29.

Přehup, der Froschsprung. Čsk.

Přehupnouť = hupem přeskočiti, über-
hupfen — co. Us. Šd.

Přehuštěný; -ěn, a, o, zu dicht gemacht.
P. sad. Kv. 1870. 221.

Přehyb plechu, Falz, m.: jednoduchý
(stojatý a ležatý), jednoduchý krytý, dvoj-
násobný (stojatý a ležatý). Vz Včř. Ž. I. 17.

Přehybák = bičisko. U Vsetína. Vck.

Prehybeľ, bľu, m. = sedlo hory. Slov.
Ssk.

Přehybí na voze = přihbí. Mor. Brt. D.
255.

Přehybný, biegsam, was umgebogen wer-
den kann, Umschlag-. Šm.

Přehybování plechu, das Falzen. Vz
Včř. Z. I. 17.

Prehýňať = přehýbati. Slov. P-ňa sa na
druhý rok. Rr. bb.

Přehýpati, v lodn., übergiepen. Šm.

Přech, a, m., os. jm. Vz Předeslav. Pal.
Rdh. I. 124., Arch. VII. 537., VIII. 600., I
181., 257., D. ol. VII. 34., 317., Půh. II.
598.

Prechádzka, y, f. = procházka. Slov.
Rr. Sb.

Přechlapčiti, in einen Knaben verwan-
deln (durch Verkleidung). Šm.

Přechmat, der Uibergriff

Přechmeliti se = opiti se. Wtr. Obr.
91.

Přechod náhlý, nenáhlý, stupňový, hlasu,
hlasový, Dk., v kázání, v tragoedii. P. ka-
palin ve hmoty vzdušné, Mj. 132., světla
v stín, Dk., par v kapalinu. Kk. P-dy (prů-
chody) Merkura a Venuše přes slunce. Stč.
Zem. 206. P. k dennímu pořádku. Us.

Přechodisko, a, n. = průchod, Durch-
gang, m. Slov. Bern.

Přechodníkový. P. vazby. Vz Gb. Ml.
II. 172., Transgressiv.

Přechodný. P. doba, Dch., činnosť, Psp.,
poloha či posice v metr., Sš. Pros. 3. vd.
10 , Dk., průřez, Šln. I. 22., Pek. 82., isa-
nomaly. Stč Zem. 554.

Přechop, der Uiberschwung.
Prechoreť, prechorievať = ochořeti, one-

mocněti, erkranken Slov. Anička ťažko pre-
chorievala. Phľd. VIII. 99. — Phľd. VII.
60, N. Hlsk. II. 87.

Prechovač, e, m. = přechovatel. Bern.

Přechovávání. Cf. Zříz. zem. Jir. 697.

Přechovatel, der Quartitngeber. Dch.

Přechovávačství, n., die Diebeshehlerei,
f. Šm.

Přechovka, y. f., pozemek u Vel. Pe-
trovic na Klat. BPr.

Přechovné, ého, n., der Lagerzins, skladné.
Šp., Ssk.

Přechozí, Uibergangs . P. úkaz. Kzl.
169. — P. lidé = svobodní, nevázaní na
místo. Osv. 1880.

Přechraňovati = držeti. Toho práva
jim p-vali všichni panovníci Wtr. Obr. 18.

Přechůd, gt. přechodu, m. = přechod.
Laš. Tě.

Přechudý, sehr arm. Rk.

Přechvala. Ezp 49.

Přechvátiti. Cf. Predchvátiti.

Přechybať, přechybnúť = přehoditi. Laš.
Tč.

Přechýliti. Tomu se již p-lo přes 24.
rok. Kos.

Přechýlka, y, f, die Neigung. Mísa
dobře nestojí, Na jedné strane má p ku.
Laš. Tč. P., die Motion als Accidens der
Redetheile Nz.

Přechylnosť, i, f., mobilitas. P. rodu.
Vz Gb. Ml. I. 53.

Přechylovati, vz Přechýliti.

Přechytiti. Prechytovati se, mit einander
abwechseln, einander in der Arbeit ablösen.
U Kojet. Wrch.

Preinačiť = přejinačiti. Slov. Ssk., Bern.

Preis, a, m., os. jm. — P. Karel, prot.
české polytechniky v Praze. Vz Tf. H. 1.
193., 194., Bačk. Př. 158.

Přeiska, y, f., sam. u Nebušic u Prahy.

Preissler, a, m., os. jm. — P. Frant.,
dr. práv. Vz Tf. H. 1 184.

Preissová, é, f., os. jm. — P. Gabr.,
spisovatelku. Cf. skratek Prss

Preja, e, f, cavia aprea, hlodavec. S. N.
V. 478.

Prejarký = velmi ohnivý. Vz Jarký.
Slov. Phľd. VI. 254

Prejasnienok, nku, m. = priesvitavka,
vec pnesvitavá. Slov. Zátur., Phľd. IV. 467.

Přejasniti, mit seinem Lichte durchdrin-
gen, durchschimmern. Měsíček p-nil oblaky,
že bylo vidno na cestě Laš. Tč, Jak slunce
přes oblaky přejasňuje. lb.

Prejateľ, e, m,, Uibernehmer, m. Ssk.

Přejati rukopis = přepsati z jiného ruko-
pisu jinou řečí, z ruk. hlaholského, ku př.
v cyrillštinu. Šf. III. 209. a j. Cf. Přejem.

Prejav, u, m. = projev. Slov. Phľd. II.
45.

Prejaviť = projeviti Slov. Phľd. Úv.
66.

Prejazdka, y, f. = projíždka, der Spa-
zierritt Slov. Hdž. Čít. 171.

Prejč, e, f., Auszehrung. Slov. Šm.

Přejdený = přešlý. Obilí rudú p-né.
Mor. Brt. D. 255.

Pŕejednati, přejednávati. Mistři neměli
dílem sebe p-vati. Wtr. Obr. 420.



	436

	Přehřáti, vz Přehříti. Přehřátý, přehřitý, zu viel gewärmt. P. voda, Stč. Zem. 509 , pára, Šmr. 6., slad. KP. V. 266. Přehrazda, vz Přehrada. Přehrazený, přehražený, getheilt, ver- schallt. Vůz na dva díly p-ný. NA. IV. 154. Prehrešenie, n. = prohřešení. Slov. Dbš. Úv. 83. Prehrmeť = přehřměti, zu donnern auf- hören. Slov. No, prehrmelo aj to (hádka přestala). Slov. Dbš. SI. pov. III. 15. Přehrnouti. Jenž (výrok Páně) se mu (Pavlovi) na počátku kmitem nějakým před zrakoma přehrnoval. Sš. Sk. 254. Přehrnutí, n., die Umstülpung. Mour. Přehrozný. P. muka. Št. Kn. š. 39. Přehudlařiti, anders verpfuschen. Jména p. Kos. Přehulákati koho, überschreien. Us. Prehúlať = prohúlať, promarniti. Slov. Obky. I. 29. Přehup, der Froschsprung. Čsk. Přehupnouť = hupem přeskočiti, über- hupfen — co. Us. Šd. Přehuštěný; -ěn, a, o, zu dicht gemacht. P. sad. Kv. 1870. 221. Přehyb plechu, Falz, m.: jednoduchý (stojatý a ležatý), jednoduchý krytý, dvoj- násobný (stojatý a ležatý). Vz Včř. Ž. I. 17. Přehybák = bičisko. U Vsetína. Vck. Prehybeľ, bľu, m. = sedlo hory. Slov. Ssk. Přehybí na voze = přihbí. Mor. Brt. D. 255. Přehybný, biegsam, was umgebogen wer- den kann, Umschlag-. Šm. Přehybování plechu, das Falzen. Vz Včř. Z. I. 17. Prehýňať = přehýbati. Slov. P-ňa sa na druhý rok. Rr. bb. Přehýpati, v lodn., übergiepen. Šm. Přech, a, m., os. jm. Vz Předeslav. Pal. Rdh. I. 124., Arch. VII. 537., VIII. 600., I 181., 257., D. ol. VII. 34., 317., Půh. II. 598. Prechádzka, y, f. = procházka. Slov. Rr. Sb. Přechlapčiti, in einen Knaben verwan- deln (durch Verkleidung). Šm. Přechmat, der Uibergriff Přechmeliti se = opiti se. Wtr. Obr. 91. Přechod náhlý, nenáhlý, stupňový, hlasu, hlasový, Dk., v kázání, v tragoedii. P. ka- palin ve hmoty vzdušné, Mj. 132., světla v stín, Dk., par v kapalinu. Kk. P-dy (prů- chody) Merkura a Venuše přes slunce. Stč. Zem. 206. P. k dennímu pořádku. Us. Přechodisko, a, n. = průchod, Durch- gang, m. Slov. Bern. Přechodníkový. P. vazby. Vz Gb. Ml. II. 172., Transgressiv. Přechodný. P. doba, Dch., činnosť, Psp., poloha či posice v metr., Sš. Pros. 3. vd. 10 , Dk., průřez, Šln. I. 22., Pek. 82., isa- nomaly. Stč Zem. 554. Přechop, der Uiberschwung. Prechoreť, prechorievať = ochořeti, one-	mocněti, erkranken Slov. Anička ťažko pre- chorievala. Phľd. VIII. 99. — Phľd. VII. 60, N. Hlsk. II. 87. Prechovač, e, m. = přechovatel. Bern. Přechovávání. Cf. Zříz. zem. Jir. 697. Přechovatel, der Quartitngeber. Dch. Přechovávačství, n., die Diebeshehlerei, f. Šm. Přechovka, y. f., pozemek u Vel. Pe- trovic na Klat. BPr. Přechovné, ého, n., der Lagerzins, skladné. Šp., Ssk. Přechozí, Uibergangs . P. úkaz. Kzl. 169. — P. lidé = svobodní, nevázaní na místo. Osv. 1880. Přechraňovati = držeti. Toho práva jim p-vali všichni panovníci Wtr. Obr. 18. Přechůd, gt. přechodu, m. = přechod. Laš. Tě. Přechudý, sehr arm. Rk. Přechvala. Ezp 49. Přechvátiti. Cf. Predchvátiti. Přechybať, přechybnúť = přehoditi. Laš. Tč. Přechýliti. Tomu se již p-lo přes 24. rok. Kos. Přechýlka, y, f, die Neigung. Mísa dobře nestojí, Na jedné strane má p ku. Laš. Tč. P., die Motion als Accidens der Redetheile Nz. Přechylnosť, i, f., mobilitas. P. rodu. Vz Gb. Ml. I. 53. Přechylovati, vz Přechýliti. Přechytiti. Prechytovati se, mit einander abwechseln, einander in der Arbeit ablösen. U Kojet. Wrch. Preinačiť = přejinačiti. Slov. Ssk., Bern. Preis, a, m., os. jm. — P. Karel, prot. české polytechniky v Praze. Vz Tf. H. 1. 193., 194., Bačk. Př. 158. Přeiska, y, f., sam. u Nebušic u Prahy. Preissler, a, m., os. jm. — P. Frant., dr. práv. Vz Tf. H. 1 184. Preissová, é, f., os. jm. — P. Gabr., spisovatelku. Cf. skratek Prss Preja, e, f, cavia aprea, hlodavec. S. N. V. 478. Prejarký = velmi ohnivý. Vz Jarký. Slov. Phľd. VI. 254 Prejasnienok, nku, m. = priesvitavka, vec pnesvitavá. Slov. Zátur., Phľd. IV. 467. Přejasniti, mit seinem Lichte durchdrin- gen, durchschimmern. Měsíček p-nil oblaky, že bylo vidno na cestě Laš. Tč, Jak slunce přes oblaky přejasňuje. lb. Prejateľ, e, m,, Uibernehmer, m. Ssk. Přejati rukopis = přepsati z jiného ruko- pisu jinou řečí, z ruk. hlaholského, ku př. v cyrillštinu. Šf. III. 209. a j. Cf. Přejem. Prejav, u, m. = projev. Slov. Phľd. II. 45. Prejaviť = projeviti Slov. Phľd. Úv. 66. Prejazdka, y, f. = projíždka, der Spa- zierritt Slov. Hdž. Čít. 171. Prejč, e, f., Auszehrung. Slov. Šm. Přejdený = přešlý. Obilí rudú p-né. Mor. Brt. D. 255. Pŕejednati, přejednávati. Mistři neměli dílem sebe p-vati. Wtr. Obr. 420.